Název:
Náhlá srdeční smrt - sociální dopad pro rodinu
Překlad názvu:
Sudden Cardiac Death - Social Impact on Family
Autoři:
JIROUŠKOVÁ, Alžběta Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2013
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Abstrakt Bakalářská práce Náhlá srdeční smrt - sociální dopad pro rodinu se zabývá problematikou náhlé srdeční smrti a jejím vlivem na fungování základní stavební jednotky státu rodiny. Cílem bakalářské práce je zjistit celkový psychosociální dopad diagnózy náhlá srdeční smrt na vztahy a vazby v rodině a ověřit, jaké možnosti psychosociální rehabilitace se nabízejí pozůstalým. Předpokládané využití této práce v praxi je zajistit zlepšení podmínek života pro pozůstalé, jejichž rodinný příslušník prodělal náhlou srdeční smrt a zajistit jim lepší informovanost o této diagnóze. V teoretické části byla rozpracována otázka diagnózy náhlé srdeční smrti. Za hlavní rizikový faktor je považováno srdeční onemocnění, na které se lékaři v léčbě a prevenci v současnosti zaměřují především 25% z pacientů umírajících na náhlé srdeční onemocnění, však žádné známky srdečního onemocnění nemá a v potaz je nutno brát tzv. familiární syndrom. V terapeutické činnosti hrají hlavní roli antiarytmická léčba, implantace kardiovertru-defibrilátoru anebo katetrizační ablace. Výzkum byl realizován prostřednictvím empirické kvantitativní metody, dotazníku, doplněného polostrukturovaným rozhovorem. V dotazníku byly použity otázky uzavřené, nabízející volbu mezi možnostmi ano - ne, a otevřené, v nichž bylo usilováno o zjištění vlastního názoru respondenta na předmětnou problematiku. Výběr respondentů byl náhodný. Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit jak je současná společnost informována o riziku NSS, jeho příčinách a možné prevence. Dále zde byly řešeny možnosti psychosociální rehabilitace pro rodiny, ve kterých jejich člen měl diagnostikovanou náhlou srdeční smrt. První okruh otázek se zaměřoval na civilizační choroby, které jsou s NSS úzce spjaty a výrazně zvyšují její riziko. Z odpovědí na tyto otázky vyplynulo, že moderní člověk je poměrně dobře informován o civilizačních chorobách, především o kardiovaskulárních onemocnění. Další okruh otázek se zaměřoval přímo na NSS a její příčiny. Velká část respondentů v průzkumu přikládala při předcházení NSS velký význam prevenci na rozdíl od odborníků, kteří pracují již s rizikovými pacienty a v prevenci a léčbě NSS se zaměřují spíše na zvládnutí a kontrolu život ohrožující arytmie. Asi polovina respondentů se označila za rizikovou skupinu vzhledem ke svým zdravotním problémům (kardiovaskulární onemocnění,nadváhu, cukrovka atd.) Dopady na rodinu a rodinné vztahy v případě náhlé srdeční smrti blízkého rodinného příslušníka předpokládá více než 95 % respondentů. Případným změnám v socioekonomické oblasti přikládá význam pouze 8 %. Při zkoumání otázky - zda je veřejnost dostatečně informována o možnostech psychosociální rehabilitace bylo zjištěno, že veřejnost informována není. Více jak polovina 58 % respondentů se s žádostí o pomoc nejčastěji obrací na rodinu a přátele nebo se s problémy snaží vypořádat sama. Z daných odpovědí se rovněž potvrdilo, že jako způsob podpory ze strany státu pozůstalým má většina respondentů (80 %) v podvědomí výhradně podporu finanční a v případě úmrtí blízkého rodinného příslušníka by využili pouze tuto podporu státu. Běžní lidé považují využití psychosociální rehabilitace za nedostupné nebo se domnívají, že je určena pro cílové skupiny psychicky nemocných lidí, mentálně postižené, alkoholiky a drogově závislé a o jejím využití jako prostředku pomoci pozůstalým nejsou obeznámeni(91,2 %). Vzhledem k aktivitám, které v oblasti poradenství pro pozůstalé vyvíjí MMR, to však vypadá, že situace v této oblasti by se v blízké budoucnosti mohla změnit k lepšímu a nabídka služeb "poradce pro pozůstalé?" by se mohla rozšířit do povědomí veřejnosti.Abstract The Bachelor´s thesis "A Sudden cardiac death - and its social impact on the family" deals with a sudden cardiac death and its influence on functionality of a basic element of the state ? the family. The main task of this thesis is to determine a total psychosocial impact of a sudden cardiac death on the relationships in the family and verify which psychosocial rehabilitation options are offered to the bereaved persons. The expected application of this thesis in practice should improve living conditions for the bereaved persons and to provide them with more information about this diagnosis. In the theoretical part the diagnosis of a sudden cardiac death was described in detail. The death that occurs within one hour after the first signs is a frequently discussed topic in professional medical circles. The heart disease is considered as the main risk factor. Therefore, doctors primarily concentrate on this area in the treatment and prevention. Nevertheless 25 percent of patients who died of sudden cardiac disease had no signs of heart disease. So it´s important to think about familial syndrome. The major role in therapeutic activities is played by antiarhytmic therapy, kardiovertru-defibrillator implantation or catheter ablation. The main objective of the research was to determine how the current society is informed about the risk of NSS, its causes and possible prevention. The possibilities of psychosocial rehabilitation for families with psychosocial impact from diagnosed sudden cardiac death of a family member were analyzed here as well. The first set of questions was focused on lifestyle diseases that are closely connected with NSS and significantly increase the risk. The answers revealed the current society is quite well informed about lifestyle diseases, mainly cardiovascular diseases. Despite this knowledge the Czech population health situation has not changed significantly and civilization diseases are growing instantly. Another set of questions focused on the NSS and its causes. A lot of survey respondents put emphasis on SAC prevention in contradistinction to experts who already work with endangered patients and focus on managing and control of life threatening arrhythmias. Approximately half of the respondents identified themselves as endangered because of their health problems (cardiovascular disease, obesity, diabetes, etc.) More than 95 percent of the respondents expected impacts on the family and its relationships caused by the sudden cardiac death of a family member. Only 8 percent of the respondents put emphasis on potential social-economic changes. The research dealt with a problem whether the public is well-informed about possibilities of psychosocial rehabilitation. And the findings indicate it is not. More than 58 percent of the respondents try to solve problems themselves or with help of their family or friends. The responses to the survey confirmed the assumption that majority of the respondents (80 percent) know only about financial support from the state to the bereaved persons. And they would use only this state support if their family member died. Common people consider the using of psychosocial rehabilitation unavailable or they believe it is intended for the target group of psychologically ill people, mentally handicapped, alcoholics and drug addicts. A most of them don´t know that it could be used by the bereaved persons (91.16 percent). Due to the activity developed by the MMR as counseling for bereaved persons, it seems that it could get better in the near future. The offered service called ?consultancy for the bereaved persons? could get widely into the public knowledge.
Klíčová slova:
informovanost; náhlá srdeční smrt; prevence; rodina; a sudden cardiac death; awareness; family; prevention Citace: JIROUŠKOVÁ, Alžběta. Náhlá srdeční smrt - sociální dopad pro rodinu. České Budějovice, 2013. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/26383
host ::
