Original title: Americko-čínská hospodářská provázanost a její vliv na USA v letech 2000-2011
Translated title: The U.S.-China economic relationship and its impacts on U.S. economy in 2000-2011
Authors: Kmetíková, Nina ; Jílek, Josef (advisor) ; Ježek, Tomáš (referee)
Document type: Master’s theses
Year: 2012
Language: cze
Publisher: Vysoká škola ekonomická v Praze
Abstract: [cze] [eng]
Čína je největším importním partnerem Spojených států. Současně je majoritním vlastníkem zahraničního dluhu americké vlády. Obě tyto charakteristiky americko-čínských ekonomických vztahů se navíc za poslední desetiletí prohloubily. Čínský export je tamní vládou konkurenčně zvýhodňován politikou podhodnocování domácí měny. To vyžaduje udržovat v devizových rezervách zahraniční měnu získanou prodejem zboží, nebo ji investovat prostřednictvím nákupu dolarových aktiv, kterými jsou nejčastěji americké vládní dluhopisy. Jedno se tak podmiňuje druhým, mezi zeměmi narůstá vzájemná závislost, která ovšem není založena pouze na tržních principech. Právě proto, že mezinárodní obchodní a finanční toky jsou ovlivňovány chováním vlády -- jak čínské, tak americké -- vytváří hospodářská provázanost rizika. Tato rizika je možné snížit rozpočtovou disciplínou vlády Spojených států, a zároveň ponecháním obchodu mezi oběma zeměmi tržním silám. China is the largest import partner of the United States. At the same time, China is the majority holder of U.S. Treasury securities. Moreover, both of these characteristics of the U.S.-China economic relations have become deeper over the last decade. The Chinese government gives its exporters a competitive advantage over American goods by undervaluing the exchange rate. This requires holding of foreign currency in reserve assets, or investing of foreign currency by buying dollar assets -- especially U.S. Treasury securities. One is supported by another and between both countries there is an increase of interdependence which is not based solely on the market principles. As the international trade and financial flows are affected by government's behavior -- both Chinese and American -- the economic interdependence creates certain risks. These risks can be reduced by fiscal discipline of the U.S. government together with the liberalization of the U.S.-China international trade.
Keywords: Balance of Payments; China; Exchange Rate; International Trade; USA; mezinárodní obchod; měnový kurz; platební bilance; USA; Čína

Institution: University of Economics, Prague (web)
Document availability information: Available in the digital repository of the University of Economics, Prague.
Original record: http://www.vse.cz/vskp/eid/31217

Permalink: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-113523


The record appears in these collections:
Universities and colleges > Public universities > University of Economics, Prague
Academic theses (ETDs) > Master’s theses