2025-06-01
00:02 |
Visualization of the difference between two triangle meshes
Horešovský, Jan ; Pelikán, Josef (vedoucí práce) ; Dupej, Ján (oponent)
Vizualizace rozdílu dvou trojúhelníkových sítí se používá v geometrické mor- fometrii, která zkoumá tvary biologických objektů, jako jsou kosti, obličejové symetrie a další. Existující vizualizace většinou kódují rozdílové metriky do barvy vrcholu. Tato jednodimenzionální informace ale není dostatečná pro zobrazení většího počtu rozdílových metrik zároveň. Abychom překonali toto omezení, implementovali jsme algoritmus, který se inspiruje technikami vizualizace vek- torových polí a používá shlukované trojrozměrné šipky ke kódování metrik. S důrazem na vizuální stránku jsme tento algoritmus implementovali v několika druzích vizualizací v rámci experimentální aplikace MeshDiff. Rovněž jsme provedli uživatelskou studii jak existujících, tak nově navržených vizualizací, abychom porovnali jejich kvalitu v různých situacích a prozkoumali, jak lze vizualizace v budoucnu vylepšit. 1
Úplný záznam
|
2025-06-01
00:02 |
Proteomické rozlišení hub
Struhačová, Natálie ; Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hrdina, Radim (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo proteomicky rozlišit běžně se vyskytující houby rostoucí v českých lesích. Pro rozlišení hub bylo potřeba získat peptidové markery pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF, nalézt charakteristické peptidy pro každý druh hub a pokusit se je tak od sebe rozlišit. V teoretické části jsou zahrnuta témata buňky hub a morfologické rozdělní mikroskopických i makroskopických hub. Dále obsahuje taxonomické rozdělení dnes známých druhů, jejich společné znaky a vlastnosti, a naopak zvláštnosti, ve kterých se odlišují od ostatních. Dále je popsáno složení hub z hlediska chemie a nutričních hodnot v souvislosti s velkým obsahem bílkovin, které by mohly zpestřit stravu osob s vegetariánskou a veganskou dietou. Na závěr jsou zmíněné chemické a proteomické metody, které se zabývaly houbovými proteiny. V experimentální části byly analyzovány vzorky, 10 druhů vyšších hub (holubinka krvavá, hřib smrkový, hřib žlutomasý, klouzek kravský, krásnorůžek lepkavý, muchomůrka citrónová, muchomůrka červená, muchomůrka tygrovaná, ryzec zlatomléčný, václavka obecná), pomocí hmotnostního spektrometru MALDI-TOF. Hmotnostní spektra byla vyhodnocena pomocí programu Mmass, který poskytl seznam peptidových markerů s hodnotami m/z, které byly nakonec porovnávány v programu postgreSQL a tímto způsobem byly...
Úplný záznam
|
2025-05-31
00:02 |
Ošetřovatelská péče o pacienta po vybrané břišní operaci
BUCHCAROVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci střev, popsat komplikace při hojení operačních ran a zjistit pravidla péče a rekonvalescence po operaci střev. Pro dosažení cílů byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda za pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami chirurgického oddělení vybrané nemocnice. Výzkumné šetření umožnilo hlubší pochopení zkušeností ošetřovatelského personálu a poskytlo tak cenné informace o metodách a postupech, které jsou efektivní při zajištění pooperační péče o pacienty po resekci střev. Vědecký přínos práce spočívá v hodnocení a podrobném popisu ošetřovatelských intervencí se zaměřením na specifické postupy, ovlivňující hojení operačních ran a celkovou rekonvalescenci pacientů. Dále se zaměřuje na individuální přístup v ošetřovatelské péči a její vliv na zajištění příznivého zotavení pacienta. Získané poznatky potvrzují, že kvalita ošetřovatelské pooperační péče je rozhodujícím faktorem pro průběh hojení ran, prevenci a minimalizaci komplikací. Zjištění poukazují také na význam správného vedení rekonvalescence, která je klíčová pro zlepšení celkového stavu pacienta. Výsledky bakalářské práce mohou přispět ke zlepšení standardizovaných ošetřovatelských postupů, dále přinášejí užitečné informace zaměřené na vzdělávání pro zdravotnický personál, širší veřejnost či pro management ošetřovatelství. Vysoká úroveň edukace ošetřovatelského personálu a důraz na týmovou spolupráci hrají klíčovou roli v zajištění kvalitní péče o pacienty po resekci střev.
Úplný záznam
|
2025-05-31
00:02 |
Komunikace s autistickým klientem
KOŠŤÁLOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku komunikace s autistickými klienty ve zdravotnických zařízeních. Cílem bylo zjistit, jak sestry vnímají a rozumí specifikům komunikace s těmito klienty, jak rozpoznávají charakteristické rysy autismu a jakým způsobem přizpůsobují svou komunikaci při péči o autistické klienty. Dále se práce soustředí na identifikaci metod a komunikačních pomůcek, které mohou zlepšit interakci s autistickými klienty. V teoretické části práce jsou definovány základní pojmy týkající se autismu a komunikace s těmito klienty včetně přístupů, které mohou usnadnit vzájemnou komunikaci, jako jsou vizuální materiály, piktogramy a individuální přístupy. ¨ Většina sester si uvědomuje důležitost individuálního přístupu, trpělivosti a využívání komunikačních pomůcek, jako jsou piktogramy a vizuální materiály. Sestry také zdůraznily význam spolupráce s rodinami klientů a doporučily zajištění kontinuálního vzdělávání zdravotnického personálu. Výsledky výzkumu přinesly doporučení pro zlepšení komunikace s autistickými klienty, jako je lepší edukace sester a rodin, a vytvoření vhodnějších podmínek v prostředí zdravotnických zařízení. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní metoda s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření probíhalo v traumatologické ambulanci a ordinacích praktických lékařů v Jihočeském kraji, kde výzkumný vzorek tvořily sestry pracující v těchto zařízeních. Data byla získána pomocí otevřených otázek, které umožnily sestrám podělit se o jejich zkušenosti a názory na zlepšení komunikace s autistickými klienty. Výsledky ukázaly, že sestry měly základní povědomí o autismu, ale stále existuje prostor pro zlepšení jejich dovedností a znalostí v oblasti komunikace s těmito klienty.
Úplný záznam
|
2025-05-31
00:02 |
Ošetřovatelská péče o pacienty s projevy pergamenové kůže
HEŘMANOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá problematikou pergamenové kůže u pacientů hospitalizovaných v nemocničních zařízeních. Teoretická část se zaměřuje na charakteristiku pergamenové kůže, její klinické projevy, možnosti prevence a léčebné strategie. Empirická část je věnovaná třem stanoveným výzkumným cílům, ke kterým byly formulovány odpovídající výzkumné otázky. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujících na lůžkovém oddělení následné péče.
Úplný záznam
|
2025-05-31
00:02 |
Zkušenosti pacientů s komunikací sester na interním oddělení
KOTNAUEROVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkušenosti pacientů s komunikací sester na interním oddělení. V teoretické části jsou popsány formy komunikace ve zdravotnictví, se zvláštním důrazem na verbální a neverbální komunikaci, sociální komunikaci a různé způsoby chování sester. Pozornost je rovněž věnována faktorům, které ovlivňují komunikaci v nemocničním prostředí, a jejich dopadu na pacienty. Cílem praktické části bylo zjistit, jak pacienti vnímají verbální a neverbální komunikaci sester a jaká opatření ke zlepšení komunikace by podle nich mohla přispět ke zvýšení kvality péče. Výzkum byl realizován pomocí kvalitativní metody polostrukturovaných rozhovorů s pacienty hospitalizovanými na interním oddělení. Výsledky byly analyzovány pomocí techniky "tužka a papír" a následně rozděleny do tematických kategorií a podkategorií. Získaná data ukazují, že pacienti kladně hodnotí srozumitelnost sdělovaných informací a empatický přístup sester. Negativně je však vnímána uspěchanost komunikace a nedostatek času věnovaný individuálním potřebám pacientů. Významnou roli ve vnímání péče pacienty sehrává také neverbální komunikace. Výsledky této práce mohou přispět k lepšímu porozumění potřebám pacientů a ke zlepšení komunikačních dovedností sester v praxi.
Úplný záznam
|
2025-05-31
00:02 |
Paliativní ošetřovatelská péče o nemocné s karcinomem prsu
KREMEROVÁ, Iveta
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou paliativní ošetřovatelské péče o pacientky s karcinomem prsu v pokročilém stadiu onemocnění. Cílem práce bylo popsat specifika této péče, objasnit úlohu všeobecné sestry a identifikovat nejčastější potřeby pacientek v závěru života. Empirická část práce je založena na kvalitativním výzkumném šetření, které probíhalo od ledna do března formou polostrukturovaných rozhovorů se šesti všeobecnými sestrami, které pracující v domácím hospici Jordán. Analýza získaných dat byla realizována metodou tužka a papír. Na jejím základě bylo identifikováno devět tematických kategorií, které reflektují klíčové oblasti paliativní péče - od spektra pacientů a specifik péče, přes plánování, roli sestry, až po průběh péče a její financování. Výsledky ukázaly, že karcinom prsu patří k častým diagnózám v domácí hospicové péči a vyžaduje komplexní a individuálně zaměřený přístup. Sestry zdůrazňovaly důležitost psychické a spirituální podpory, empatie a důvěry ve vztahu k pacientkám i jejich rodinám. Práce poukázala také na omezení v dostupnosti odborné podpory, nedostatek času a potřebu lepší komunikace s rodinami. Přínosem práce je zviditelnění praktických zkušeností sester z terénu, pojmenování slabých míst péče a návrh možností dalšího rozvoje paliativní péče zaměřené na pacientky s karcinomem prsu. Výsledky dále poukazují na to, že by bylo vhodné v budoucnu realizovat šetření zaměřené na tuto problematiku ve větším počtu zařízení tak, aby bylo možné vytvořit ucelené doporučení pro praxi odpovídající potřebám těchto pacientů a jejich blízkých a zároveň potřebám našeho zdravotnického systému.
Úplný záznam
|
2025-05-31
00:02 |
Ošetřovatelská péče o pacienty podstupující detoxifikační léčbu
LEJSKOVÁ, Klára
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienty podstupující detoxifikační léčbu. Cílem práce bylo zjistit, jaká specifika zahrnuje práce s lidmi, kteří tuto léčbu absolvují na detoxifikačním oddělení. Metodika a výzkumný soubor: Pro dosažení stanovených cílů byly formulovány výzkumné otázky: Jakou roli hraje sestra na oddělení, kde probíhá detoxifikační léčba? Jak probíhá ošetřovatelská péče o pacienty podstupující detoxifikační léčbu? Jaká jsou nejčastější rizika na detoxifikačním oddělení v rámci ošetřovatelské péče? V empirické části bylo použito kvalitativní šetření. Technika sběru dat zahrnovala polostrukturovaný rozhovor se šesti sestrami, pracujícími na detoxifikačních odděleních ve Středočeském a Jihočeském kraji. Získaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír". Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry dokázaly detailně popsat a zmapovat ošetřovatelskou péči o pacienty podstupující detoxifikační léčbu. Na základě analýzy dat bylo vytvořeno 6 kategorií a 13 podkategorií. Bylo zjištěno, že komunikace s pacienty je klíčová pro kvalitní léčbu a její úspěšné zvládnutí. Motivace pacientů rovněž hraje důležitou roli, avšak nejvýznamnějším faktorem je vnitřní odhodlání pacienta léčbu skutečně podstoupit a zvládnout. Zjistili jsme, že relaps je u těchto pacientů velmi častý a že se s ním dotazované sestry setkávají pravidelně. Sestry každodenně čelí překážkám, které tato oblast zdravotní péče přináší, a působí jako důležitá morální opora pacientů, přičemž hrají klíčovou roli v multidisciplinárním léčebném týmu. Výsledky pro praxi: Výsledky této práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty podstupující detoxifikační léčbu. Zároveň může práce přispět ke zvýšení povědomí o specifikách péče o tyto pacienty a k rozšíření znalostí o dané problematice.
Úplný záznam
|
2025-05-31
00:02 |
Multitasking a formy vyrušování sester v ošetřovatelství
DAŇHELOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou multitaskingu a forem vyrušování sester v ošetřovatelství. Cílem práce bylo zmapovat výskyt multitaskingu při poskytování ošetřovatelské péče a identifikovat formy vyrušování, se kterými se sestry během své práce setkávají. V teoretické části práce je nejprve definován pojem multitasking, jeho význam v rámci ošetřovatelské profese a jeho vliv na každodenní činnosti zdravotnického personálu. Dále jsou analyzována rizika spojená s multitaskingem, především v souvislosti s chybovostí, časovým tlakem a vlivem na kvalitu péče. Pozornost je věnována i výhodám multitaskingu v situacích, kdy je správně využíván. Samostatnou část tvoří přehled forem vyrušování, se kterými se sestry běžně setkávají a jejich možný dopad na výkon profese. Teoretická část vychází z aktuálních domácích i zahraničních odborných publikací a výzkumů a slouží jako základ pro následné zpracování empirické části. Empirická část práce byla realizována kvalitativní metodou formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami působícími v různých typech zdravotnických zařízení. Výzkumný soubor tvořilo 16 sester ze tří různých nemocnic v České republice. Rozhovory byly zaměřeny na konkrétní zkušenosti s multitaskingem a vyrušováním při výkonu jejich profese. Sestry sdílely příklady běžných pracovních situací, ve kterých dochází ke kombinování více činností zároveň, a popsaly, jak tyto situace zvládají. Výzkum se rovněž zaměřil na konkrétní zdroje vyrušování, jeho četnost a způsob, jakým sestry přerušení vnímají. Z rozhovorů vyplynulo, že multitasking je mnohdy nezbytný k zvládnutí náročného pracovního tempa, avšak je zároveň spojen s vyšším rizikem chyb, stresem a přehlcením informacemi. Výsledná zjištění přinesla hlubší vhled do každodenní reality ošetřovatelské praxe. Poukázala na to, že multitasking a vyrušování představují výraznou zátěž, která ovlivňuje nejen kvalitu péče, ale i psychickou pohodu sester. Práce zároveň identifikovala konkrétní oblasti, kde by mohlo dojít ke zlepšení - zejména v oblasti organizace práce, komunikace v rámci týmu a dostatečného personálního zajištění. V rámci výzkumu bylo vymezeno celkem 11 kategorií a 17 podkategorií, které detailně mapují hlavní témata a související aspekty ovlivňující každodenní praxi sester. Tyto výsledky mohou sloužit jako podklad pro další výzkum i pro tvorbu opatření směřujících ke zlepšení pracovních podmínek ošetřujícího personálu.
Úplný záznam
|
2025-05-31
00:02 |
Ošetřovatelská péče o pacienta po roboticky asistovaném výkonu
DOLNÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče po roboticky asistovaných výkonech v urologii. Robotická chirurgie se v posledních letech stala běžnou součástí moderní medicíny, především díky své přesnosti, šetrnosti k pacientovi a kratší době rekonvalescence. Úspěšnost těchto výkonů však nezávisí pouze na moderní technologii, ale také na kvalitní a individualizované ošetřovatelské péči. Cílem práce je analyzovat průběh předoperační a pooperační ošetřovatelské péče u pacientů po roboticky asistovaných urologických výkonech, identifikovat nejčastější ošetřovatelské problémy a zhodnotit úroveň edukace pacientů. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část popisuje základy robotické chirurgie, její historii, výhody a nevýhody, a dále se věnuje specifikům ošetřovatelské péče u těchto výkonů. Výzkumná část využívá kvalitativní výzkumnou metodu a byla realizována prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s pěti všeobecnými sestrami ze standardního oddělení, třemi sestrami z jednotky intenzivní péče a pěti pacienty po robotickém výkonu. Z výzkumu vyplynulo, že ošetřovatelská péče po roboticky asistovaných výkonech má svá specifika, zejména v oblasti edukace pacientů, prevence komplikací a psychosociální podpory. Byly zjištěny rozdíly v přístupu mezi jednotlivými pracovišti, především v oblasti dostupnosti edukačních materiálů. Respondenti také upozornili na důležitost mezioborové spolupráce a individualizovaného přístupu k pacientům. Výsledky práce potvrzují, že kvalitní a dobře naplánovaná ošetřovatelská péče, doplněná o multidisciplinární přístup, je zásadní pro úspěšné zotavení pacientů po robotických urologických výkonech. Zároveň poukazují na potřebu standardizace edukačních materiálů a zkvalitnění péče napříč různými zdravotnickými zařízeními.
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
