2023-02-22
09:32 |
Dokumentace hřbitovů a sepulkrálních objektů s památkovou a kulturní hodnotou: certifikovaná metodika
Hečková, Petra
Tato metodika představuje základní terminologická východiska a soubor možných postupů pro průzkum a dokumentaci sepulkrálních památek a historických hřbitovů. Cílem těchto postupů je vytvoření návodu, který zohledňuje podstatné a specifické znaky moderních sepulkrálních památek - tedy především objektů z 19. a první poloviny 20. století - jako je diverzita a vzájemná koexistence různých materiálů, význam epigrafické složky náhrobků nebo výtvarné řešení hrobového místa. Na straně druhé se snaží navrhnout postupy pro dokumentaci historických hřbitovů jako systému se složitým vývojem, jehož nedílnou součástí je i složka vegetace (hřbitovní zeleně) a další prvky hřbitovní architektury (hřbitovní zdi, umrlčí komory, mobiliář), nikoli jen jako prostého souboru jednotlivých sepulkrálních objektů. Zároveň nastiňuje určité možnosti, jak lze postupovat při stanovení památkové hodnoty historických hřbitovů. Metodika je určena pro různé skupiny uživatelů, od odborníků a specialistů v památkové péči, až po občanské inciativy věnující se revitalizaci zaniklých hřbitovů. Důležitou skupinou jsou také správci hřbitovů a samosprávy menších obcí.
Plný text:  PDF; PDF
Úplný záznam
|
2022-12-22
12:33 |
Metodika správného postupu při popisu knižní vazby českého původu a její slepotiskové výzdoby
Slovik, Radomír
Metodika stanovuje na konkrétních příkladech historických vazeb pravidla, jak správně postupovat při odborném popisu slepotiskové výzdoby historických vazeb českého původu ze 16. století. Uživatele názorně povede v tvorbě správného popisu knižní vazby a určení jejího typu, dále mu pomůže při identifikaci užitých materiálů a zvoleného typu kompozičního schématu vyplněného otisky nářadí. Důraz bude kladen na unifikovanou terminologii a ikonografii popisu motivů slepotiskového nářadí. Samostatná pozornost bude navíc věnovaná způsobům dokumentace slepotiskové výzdoby vazeb. V neposlední řadě bude důraz kladen na unifikovanou terminologii.
Plný text: PDF
Úplný záznam
|
2020-03-11
16:06 |
Lepení sádrových odlitků
Zítková, Petra ; Ďoubal, Jakub ; Tišlová, Renata ; Kokstejnová, Aneta
Cílem památkového postupu bylo vytvořit studii, která se nejprve zaměřila na hodnocení materiálů (tradičně užívaných i moderních) podle kritérií odpovídajících požadavkům pro současné restaurátorské postupy. Ze získaných informací a poznatků studie postup následně doporučuje použití vhodného adhezního materiálu a dále představuje několik možností řešení postupů při lepení v závislosti na poškození děl, které zastupují nejčastěji řešené situace v rámci restaurování sádrových odlitků. Metody a postupy demonstruje na vybraných památkových objektech ze sádry pocházejících ze sbírky sádrových odlitků Stanislava Suchardy, u nichž byly využity a ověřeny v rámci jejich restaurování.
Odkaz na původní záznam: PDF
Úplný záznam
|
2020-03-11
15:59 |
Výběr vhodné metody pro čištění děl ze sádry
Mrověc, Pavel ; Ďoubal, Jakub
Památkový postup shrnuje dosavadní znalosti v tomto oboru a předkládá současné možnosti čištění, jejich výhody a nevýhody. V praxi je většinou čištění výsledkem kombinace různých metod, a proto se tento památkový postup nesoustředí na jednu konkrétní metodu čištění, ale spíše na způsob výběru a ověřování vhodné metody pro konkrétní památkový objekt. Cílem je popsat optimální postup při charakterizaci znečištění a substrátu, stanovit kritéria pro volbu vhodné metody, respektive koncepce restaurování, a postupy pro následné ověřování uvažovaných metod čištění.
Plný text: PDF
Úplný záznam
|
2020-03-11
14:52 |
Úplný záznam
|
2020-03-02
10:51 |
Restaurování skleněných mozaik v epoxidovém loži
Viková, Barbora ; Vojtěchovský, Jan ; Hampl, Petr ; Svoboda, David ; Kučerová, Irena
Postup se zaměřuje na restaurování skleněných mozaik z 2. pol. 20. století, které byly v rámci původní technologie osazovány do epoxidové pryskyřice. Výhodou měl být vznik lehkých, snadno transportovatelných konstrukcí (panelů). Pro podkladové desky těchto panelů byly používány různé materiály jako ocelová výztuž, hliníkový plech, ale i dřevotřísková deska. V průběhu času se ukázalo epoxidové lůžko jako nevhodné, zvláště v exteriérových podmínkách, kde často docházelo k jeho degradaci či úplnému rozpadu. Proto bylo nutné zvažovat nahrazení původního osazovacího materiálu novým. Výměna podložky je v rámci památkového postupu ilustrována na třech mozaikových realizacích, konkrétně na skleněné štípané mozaice, která je příkladem mozaiky zalévané epoxidem z rubu s vloženou kovovou konstrukcí, a na dvou mozaikách z mačkaných kostek, které reprezentují mozaiku lepenou epoxidem na podkladovou dřevotřískovou desku. Pro oba typy mozaik byl vyvinut zcela nový, stabilnější systém osazení mozaikových kostek.
Plný text: PDF
Úplný záznam
|
2020-03-02
10:40 |
Restaurování sgrafit na cementové podložce
Machačko, Luboš ; Bláha, Jiří
Hlavním záměrem předkládaného památkového postupu bylo popsat specifika sorelového sgrafita, pojmenovat hlavní problémy jeho restaurování a na postupech ověřených zkušebními zásahy navrhnout vhodné řešení. Podkladem stanovení postupu jsou výsledky terénního a laboratorního výzkumu získané v průběhu výzkumného projektu. Úvodní tezí výzkumu, který stanovení památkového postupu předcházel, byl literaturou často opakovaný fakt, že se pro sorelová sgrafita využívala cementové omítky. Objevoval se nejen v recentní literatuře, ale zdůrazňovaly jej i dobové příručky. Při samotném restaurátorském průzkumu a laboratorním vyhodnocení odebraných vzorků byl vyvrácen. Ukázalo se, že sgrafita 50. let byla ve většině případů prováděna tradiční vápennou technologií. Samotné cementové sgrafito se stalo až výsadou 60. a 70. let 20. století a často bylo využíváno v poloprofesionálním či přímo amatérském prostředí. Hlavním rozdílem mezi sorelovými sgrafity a sgrafity předchozích etap vývoje tak byla volba podkladu. Sorelová sgrafita byla často prováděna na cementovém (betonovém) podkladu, resp. na panelech. Ve zkoumaných příkladech nevyplynuly z této skutečnosti závažnější problémy, které by bylo nutné při restaurátorských zásazích aktuálně řešit. Předkládaný památkový postup tak především definuje ostatní problémy, s nimiž se restaurátoři setkali, a popisuje metody restaurování, které byly použity při vzorových restaurátorských zásazích, a které je možné aplikovat i na další památky z této skupiny.
Plný text: PDF
Úplný záznam
|
2020-03-02
10:20 |
Restaurování betonové sochy
Červinka, Josef ; Říhová, Vladislava
Současné domácí i zahraniční bádání věnuje problematice sanace betonu velkou pozornost, většinou je však zaměřena na architektonická díla a jejich povrchy. Soustředěný výzkum věnovaný konzervačním a restaurátorským metodám drobnějších sochařských děl z betonu je ojedinělý. Cílem předloženého památkového postupu bylo ověřit na referenčním zásahu (socha Hudebník Aloise Šutery z roku 1965 ze hřbitova v Přerově) způsob opravy betonové sochy, který by splňoval v maximální možné míře podmínky pro sanaci betonových konstrukcí a zároveň byl proveden v intencích restaurátorských zásahů obvyklých na památkově chráněných sochách z anorganických materiálů. Při restaurování této sochy byla použita inovativní technika úpravy povrchu sochy, která by do budoucna mohla být cestou k efektivní ochraně bez výrazných estetických změn a setření stop dokládajících existenci díla v čase. Tato technika je na bázi minerálního nátěru, jehož cílem je zaplnění drobných trhlin a větších pórů v povrchu sochy, aniž by byla setřena struktura povrchu umožňující čitelnost starších, z části snad autorských, doplňků.
Plný text: PDF
Úplný záznam
|
2016-04-15
15:46 |
Dlouhodobá péče o sochařská díla a díla uměleckých řemesel z kamene v krajině
Předkládaná metodika byla vytvářena v letech 2012-2015 v rámci řešení projektu NAKI č. 27 vedeného pod názvem „Dlouhodobá péče o sochařská díla a díla uměleckých řemesel z kamene v krajině“ financovaného MK ČR. Podkladem pro vypracování této metodiky je mnohaletá restaurátorská a pedagogická činnost doc.Jiřího Novotného akad. soch. na FR a na řadě významných památek, mezi nimiž sochařská výtvarná a architektonická díla zhotovená z kamene, zvláště z pískovce, zaujímají významné místo.
Na tvorbě metodiky se podílel kolektiv odborníků složený z různých oborů participujících na péči o památky: P. Lesniaková, R. Tišlová, P. Dvořák, J. Halda, J. Kaše, P. Kotlík, Z. Staffen. Metodika se na interdisciplinárním základě zabývá postupy, které se v rámci dlouhodobé péče podílejí na poučené přípravě prací na památkách - sochařských a uměleckořemeslných dílech z kamene. Metodiku, která může být základem pro systematické poznání aktuálního stavu památek v jejich historické zprostředkovanosti, které lze využít při identifikaci díla, popisu a zhodnocení závad a postižení možných příčin, jejich vzniku. Získané údaje následně slouží zpracování materiálů pro posouzení přípravy prací na památce, zpracování plánů dlouhodobé péče, přípravy podkladů pro přípravu restaurátorských záměrů a vč. jejich základní koncepce. V metodice je vytvořen systém po sobě jdoucích kroků směřujících k hlubšímu poznání materiálové i výtvarné struktury památky a postižení jejich současných i možných budoucích významů pro nás.
Plný text: PDF; PDF; PDF; PDF
Úplný záznam
|
2016-04-15
15:46 |
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
