| |
|
Kult svaté Zdislavy z Lemberka
Černá, Renata ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Resumé Kult svaté Zdislavy z Lemberka Renata Černá V předložené diplomové práci jsem se zaměřila na vznik a vývoj neoficiálně uctívaného kultu Zdislavy z Lemberka a pokusila jsem se jej prezentovat novým ucelenějším historicko-literárním způsobem, na rozdíl od dosud publikovaných prací, které většinou bývají volnou zdislavskou biografií s nepřesným dodatkem o prokazování úcty. Přínos pojednání tedy nespočívá v použití dosud neobjevených pramenů, neboť ty, pokud se vyloženě týkaly osobnosti Zdislavy z Lemberka, kompletně shromáždili církevní historikové při opatřování důkazů k beatifikačnímu a kanonizačnímu procesu. Nový přínos je zde hlavně v celkovém propojení Zdislavy jako historické osobnosti se Zdislavou již je prokazována po staletí úcta, a to celé je zasazené do širšího dějinného prostředí, vymezeného hranicemi panství Jablonné a panství Lemberk. Časově sledované období bylo ohraničeno 20. léty 13. století, kdy se Zdislava narodila, na jedné straně a koncem působení dominikánů v Jablonném v roce 1788 na straně druhé. Zdislava z Lemberka byla také převážně uctívána ve zcela konkrétním prostředí relativně nevelké lokality, okruhu řádu dominikánů a šlechtického rodu Berků z Dubé. Práce dále mapuje nakolik byly dějiny a krajina Podještědí ovlivněny a dokresleny kultem "Paní svatého života," s jeho...
|
|
Hrad Lemberk jako kulturně historická památka
Kříženecká, Jana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem bakalářské práce Hrad Lemberk jako kulturně historická památka je přehledně popsat stavebně historický vývoj tohoto objektu a vedle toho postupně zmínit šlechtické rody, kterým Lemberk patřil. Práce je rozdělena chronologicky podle stavebních etap, kterými objekt prošel. Rozbor začíná vznikem hradu v době gotické, přechází do renesanční přestavby na zámek, poté se zaměřuje na barokní úpravy, dále na opravování zámku za rodu Clam-Gallasů až do 20. století a zmíněné jsou také úpravy prováděné v dnešní době. Současně vedle stavebního rozboru jsou popisovány šlechtické rody, kterým objekt patřil. U významnějších majitelů je popisována jejich činnost ve spojitosti s panstvím. Ze všech majitelů, kteří se na severočeském panství objevili, byla vybrána jedna postava, které byl dán největší prostor. Jedná se o postavu paní Zdislavy, patronku severočeského kraje. Tato žena je do dnešních dní známá svým zázračným léčením a ještě dnes je její kult velmi uctíván. Klíčová slova: hrad, sv. Zdislava, zámek
|
|
Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost
Radová, Irena ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Irena Radová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Středověké opatrovnictví a jeho význam pro současnost Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková Počet stran: 101 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: Středověk, 13. století, opatrovnictví, církevní řády, žena ve středověku, sv.Anežka Česká, sv. Zdislava z Lemberka, řádová sestra Bakalářská práce se zabývá počátkem opatrovnictví v Čechách ve 13. století, postavením ženy ve středověku a významnými ženami v dějinách opatrovnictví, především osobou Zdislavy z Lemberka a Anežky České. Mapuje jejich osudy, dílo a odkaz do budoucnosti. Zároveň také porovnává život obou světic se způsobem řeholního života dnes. V této souvislosti je práce rovněž přehledem církevních řádů, které se ve 13. století věnovaly charitě a péči o nemocné. Snaží se odhalit společné a rozdílné rysy středověkého opatrovnictví s aktuálním pojetím ošetřovatelství. Těžiště práce tvoří kvalitativní výzkum, který odhaluje dobovou problematiku v kontrastu se současností. Přínosem této práce by mělo být nalezení rozdílů i společných rysů v péči o choré tehdy a dnes a odkazu, který nám 13. století zanechalo. Současně s tím by měla sloužit pro připomenutí bohaté historie a zvýšení prestiže a hrdosti samotných zdravotních...
|
|
Krajinářská studie vybraného modelového území
Holubová, Michaela
Bakalářská práce na téma Krajinářská studie modelového území se v literárním přehledu zabývá především problematikou krajinného rázu, územním a krajinným plánováním. Modelovým územím jsou vybrány katastry Jablonné v Podještědí a Markvartice ve městě Jablonné v Podještědí v severních Čechách. Řešené území je velmi významné z historického hlediska, proto je také turisticky hojně navštěvované, především pak hlavně Bazilika minor, Vyhlídková věž a zámek Lemberk s okolní krajinou. Pro krajinu je typický relativně vysoký podíl trvalých travních porostů s rozptýlenou zelení a pasoucím se dobytkem. Špatný vliv na krajinu by mohla mít rozrůstající se zástavba, tvorba černých skládek nebo nedostatečná úprava a údržba vodních toků. Právě proto se návrh řešení již vzniklé problémy snaží napravit a vyřešit anebo jim zcela předejít. Návrhy jsou v souladu s územním plánem a snaží se využít potenciálu krajiny, ale zároveň zachovat i její historický ráz.
|
host ::
