Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21,675 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.23 vteřin. 

Česká azylová politika po roce 2004
JANKTOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o české azylové politice po roce 2004, tedy po vstupu do Evropské unie. Základním cílem je zachytit to, jakou roli hraje v imigraci do České republiky imigrace vynucená, tedy uprchlictví. V úvodní části vymezím rozdíly, které jsou patrné mezi migrací dobrovolnou a vynucenou. Krom toho popíši situaci po vstupu České republiky do Evropské unie, a to z pohledu migrace vynucené. Další část práce se zabývá azylovou procedurou, kterou musí bezpodmínečně postoupit všichni žadatelé o mezinárodní ochranu na území České republiky. Jedna z kapitol věnuje pozornost integraci uznaných žadatelů o mezinárodní ochranu, která není vůbec jednoduchým procesem. Důležitou součástí práce je rovněž pokus zachytit vývoj názorů českých občanů, a to na otázku uprchlictví, a rovněž se pokusit na základě analýzy průzkumu veřejného mínění zachytit, zda rozlišují mezi migrací dobrovolnou a migrací vynucenou.

Právní a daňové aspekty obchodu s nemovitostmi v roce 2016 v Rakousku
Banctel, Kristýna ; Filipová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Tato práce si klade za cíl porovnat soukromoprávní a daňovou legislativu týkající se transakcí s nemovitostmi v Rakousku a v České republice v roce 2016 a zjistit, zda může být způsob zdanění právních úkonů s nemovitostmi či výnosů s nemovitostmi spojených účinným nástrojem proti neúměrnému nárůstu tržních cen. V teoretické části této práce jsou analyzovány vybrané statistické demografické a cenové údaje týkající se nemovitostí a také nastíněny aktuální zákonné úpravy platné v obou porovnávaných zemích. Praktická část obsahuje výpočty a porovnání transakčních nákladů a daňového zatížení při koupi a prodeji nemovitosti, která byla využívána k dosažení zisků z pronájmu, porovnání zákonných možností odepisování a výnosnosti investičního bytu v obou zemích.

Výskyt sebevražd u alkoholiků
LHOTSKÁ, Veronika
V diplomové práci jsem se věnovala problematice výskytu sebevražd u alkoholiků. V České republice spáchalo v roce 2012 sebevraždu 1647 lidí. Jednalo se o 1370 mužů a 277 žen (ČSÚ, 2013). Národní monitorovací středisko pro drogy a drogově závislé nesleduje údaje o počtu úmrtí alkoholiků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem zpracovala poznatky a informace z odborné literatury. Zpracovávám zde problematiku výskytu sebevražd v České republice a problematiku konzumace alkoholu. Praktickou část práce tvoří výzkum, který jsem realizovala v PL Červený Dvůr. Výzkum byl realizován kombinací kvalitativně kvantitativní metody. Kvalitativní část výzkumu je založena na rozhovorech s respondenty. Kvantitativní část proběhla pomocí dotazníkového šetření v PL Červený Dvůr. Dotazníková akce sloužila jako pilotní studie výzkumu. Na základě odpovědí na dotazníky jsem mohla vybrat vhodné respondenty, se kterými jsem provedla rozhovor a zjistila doplňující informace. Stanovila jsem si několik cílů výzkumu. Hlavním cílem bylo zmapovat sebevražedné chování u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. K jeho splnění jsem si stanovila dílčí cíle. Prvním cílem je porovnat důvody realizace pokusu o sebevraždu u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. Nejčastějším důvodem pro spáchání sebevražedného pokusu u zkoumaného souboru byla nešťastná láska nebo rozchod s partnerem. Dalším cílem výzkumu bylo porovnat způsoby realizace sebevražedného pokusu. Nejčastějším způsobem bylo podřezání žil v opilosti. Tento způsob použila většina oslovených respondentů. Třetím cílem bylo porovnat důvody a způsoby realizace sebevražedného pokusu a alkoholiků a toxikomanů v PL Červený Dvůr. Hlavním důvodem toxikomanů, který vedl ke spáchání pokusu o sebevraždu, se ukázala být ztráta smyslu života, zatímco u alkoholiků byla nejčastějším důvodem nešťastná láska. Nejčastěji voleným způsobem spáchání pokusu o sebevraždu bylo podřezání žil, a to jak u toxikomanů, tak u alkoholiků.

The migration crisis in Europe and subsequent implications for Swedish welfare state
Lacková, Dominika ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Migrace obecně představuje jednu z nejvýznamnějších globálních výzev. Problematika regulace migračních toků se dostala do popředí v souvislosti migrační, respektive uprchlické krize, jejíž v současné době Evropa čelí. Ta je označována za vůbec nejmasivnější od dob 2. světové války. Bezrecedentný přítok migrantů v roce 2015 vyústil vyústil do stavu, že i ty nejlepší připravené evropské státy, jako například Švédské království, se dostali do bodu zlomu v otázce dodržování standardů EU v kontextu příjmu a zpracování žádostí o azyl. Diplomová práce se tak zabývá dvěma hlavními analýzami, a to relevancí uprchlické krize v EU v kontextu švédského státu blahobytu a následných implikací vyplývajících z uprchlické krize pro švédský stát blahobytu.

Zhodnocení státní politiky zaměstnanosti na venkově Prachaticka
ZÁHORKOVÁ, Adéla
Oblast Prachaticka patří bezesporu, se svojí nízkou hustotou obyvatelstva a neexistencí velkých center, k venkovským regionům. Polistopadové změny v roce 1989 vyvolaly zásadní obrat v zaměstnanecké struktuře na venkově. Ze zemědělské výroby bylo uvolněno velké množství obyvatel venkova, kteří zůstali bez práce. Zároveň však nedošlo k předpokládané obnově rodinných farem, které měly navázat na tradiční zemědělskou výrobu. Problematickou se na venkově stala rovněž otázka investorského nezájmu a s tím i související další absence pracovních míst. Velká část venkovského obyvatelstva je tak nucena dojíždět denně za prací do měst. Tyto a další faktory často snižují šance venkovského obyvatelstva získat práci (oproti obyvatelům měst) a venkovští obyvatelé tak mohou dospět k názoru, že jsou na trhu práce výrazně znevýhodňováni. Stát by (v rámci státní politiky zaměstnanosti) měl zaujmout cílená opatření k problematice vzrůstající nezaměstnanosti a právě venkov by měl být jedním z míst, kde jsou tato opatření prioritně realizována. V teoretické části práce je vymezen současný stav problematiky nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Ke sběru dat byl použit kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření, sekundární analýza dat a polostrukturované rozhovory s osobami zainteresovanými v problematice nezaměstnanosti na venkově Prachaticka. Cílem dotazníkového šetření bylo potvrzení následující hypotézy: Nezaměstnaní městští obyvatelé Prachaticka jsou více spokojeni se státní politikou zaměstnanosti než nezaměstnaní obyvatelé venkova Prachaticka. Větší nespokojenost se státní politikou zaměstnanosti byla prokázána mezi nezaměstnanými venkovskými obyvateli Prachaticka u tří z pěti otázek. Ovšem rozdíly mezi oběma skupinami nejsou nijak výrazné a tak ani u jedné z otázek nebyl výsledek statisticky průkazný. Sekundární analýza dat ukázala, že nejproblematičtější z hlediska nezaměstnanosti je oblast na jihovýchodě regionu. Na venkově Prachaticka je také méně pracovních míst než ve městech regionu. Vzhledem k průměrnému podílu nezaměstnaných v ČR si okres Prachatice vede poměrně dobře, ale oproti městským oblastem Prachaticka je venkov Prachaticka bezesporu znevýhodněn. Dotazovaní v rozhovorech si nejčastěji myslí, že zásahy státní politiky sice vedou ke snižování nezaměstnanosti, ale ne dostatečně.

Vícekriteriální hry
Tichá, Michaela ; Dlouhý, Martin (vedoucí práce) ; Lachout, Petr (oponent) ; Čičková, Zuzana (oponent)
Teorie vícekriteriálních her je speciální oblastí z teorie her, kdy jeden či více hráčů mají alespoň dvě výplatní funkce a chtějí je maximalizovat zároveň. V této práci je představena řada nových poznatků. Je zkoumán koncept hledání rovnovážných bodů v ryzích strategiích v nekooperativní vícekriteriální hře. Ukázalo se, že je možné určit všechny rovnovážné body v ryzích strategiích úplným prohledáním a vyřešením dvou lineárních programů pro každý bod. Dále je obecně formulováno, jak pomocí dvou lineárních programů ověřit, zda je libovolně navržený bod rovnovážným bodem hry či nikoli. V nekooperativních hrách je také představen koncept, který při znalosti rovnovážného bodu dvoumaticové hry určí preference hráčů, které musejí mít, aby daný bod byl rovnovážným. Přestože hledání rovnovážného bodu dvoumaticové hry je nelineární úloha, hledání preferencí hráčů při znalosti rovnovážného bodu je úloha lineární. Poslední poznatkem v části nekooperativních her je zobecnění konceptu, který vyřeší vícekriteriální hru přiřazením vah jednotlivým kritériím každým hráčem. V práci je dokázáno, že se nemusí jednat nutně o lineární váhy, ale pro řešení převedením na jednokriteriální hru stačí obecnější funkce, kterou hráč popíše své preference. Zbylá část práce se věnuje poznatkům v kooperativních hrách. V práci se uvažuje, že hráči znají své preference a jsou schopni je vyjádřit pomocí vah. Hra se známými preferencemi je definována a vyřešena za pomoci teorie vyjednávání. Poté je ještě zobecněna na případ, kdy hráči nejen že mají více kritérií, ale mají také více výplatních funkcí, ze kterých si mohou vybrat na základě svého uvážení. Nakonec je definován vícekriteriální případ speciálního typu kooperativní hry - volební hry. Je navržen zcela nový koncept, který vybere vítěznou koalici ve volební hře. Ten je poté aplikován na reálnou situaci po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2013.

Analýza připravenosti České republiky pro vstup do eurozóny
Skála, Martin ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Krameš, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit připravenost České republiky pro vstup do eurozóny, ke kterému se zavázala při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Ačkoliv jsme 1. května oslavili již 12. výročí vstupu do EU, stále vláda nestanovila datum vstupu do eurozóny. Teoretická část práce se zabývá analýzou plnění tzv. maastrichtských kritérií, která musí každá země splnit, než vstoupí do jednotné měnové unie. V praktické části budu hodnotit, jaký makroekonomický dopad mělo přijetí společné evropské měny v nových členských státech, či jak přijetí eura ovlivnilo konkurenceschopnost dané ekonomiky. V závěru práce nastíním, jaké výhody a nevýhody by plynuly z našeho případného členství v eurozóně.

Úvod do právní úpravy československých filmových koprodukcí v letech 1945-1970
Bednář, Leoš ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na koprodukční výrobu filmů v ČSR/ČSSR v letech 1945 až 1970. Tento opomíjený institut je popsán a částečně analyzován na základě tří stupňů jeho právní úpravy. Nejdříve je popsán první stupeň, kterým jsou mezistátní kulturní dohody a dohody o spolupráci. Nejvýznamnějšími jsou dohody o koprodukci a o filmové spolupráci uzavřené s Francií a s Itálií v roce 1968. Druhým stupněm jsou prováděcí plány a rámcové úmluvy, které rozšiřují ustanovení mezistátních dohod. Plány a úmluvy je však těžké v nezpracovaných archivních fondech dohledat, tudíž informace o nich jsou poněkud fragmentární. Dalším stupněm jsou již zcela konkrétní koprodukční smlouvy, které jsou součástí všech koprodukčních projektů. V poslední části je uvedeno několik nerealizovaných koprodukčních projektů, které nevznikly z politických, ekonomických aj. důvodů.

Deformometrická a výšková měření v katastrálním území obce Dětmarovice v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Staš, Lubomír
Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. v Ostravě byl v souvislosti s uvažovaným hlubinným dobýváním uhelných zásob a jeho možného vlivu na katastrální území Dětmarovice požádán v roce 2001 Dolem ČSA o posouzení případných vlivů poddolování na stabilitu svahů na vybrané části katastrálního území Dětmarovice. Důsledkem dobývání jsou, mimo jiné, i poklesy povrchu, což vzhledem ke stávající morfologii terénu v předmětném katastrálním území vyvolalo obavu, zda tyto poklesy nebudou dále indukovat svahové pohyby. V listopadu 2001 tedy byla v dané lokalitě vybudována kontrolní monitorovací síť o čtyřech individuálních profilech. Na těchto přímkách bylo doporučeno provádět ve stejných intervalech deformometrická (délková) a nivelační (výšková) měření. Z následného periodického deformometrického a nivelačního monitoringu těchto svahů ještě před začátkem rozvoje poklesové kotliny do sledované oblasti a dále v období projevů účinků dobývání je pak možné stanovit, zda vůbec k vývoji svahových deformací dochází, a následně na možné příčiny případných pohybů poukázat (morfologicko-geotechnické a klimatické přírodní podmínky, hornická a antropogenní činnost aj.).

Nivelační měření na nově stabilizovaných výškových bodech v KÚ Dětmarovice v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. Výsledky měření jsou každoročně prezentovány v závěrečné zprávě - Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I. V roce 2016 byla stávající síť výškových bodů v KÚ obce Dětmarovice rozšířena o 11 nových bodů. Nové body jsou stabilizovány formou ocelových výškových značek na objektech. Výškový bod poblíž domu č.p. 713 je stabilizován formou měřící opěry zabetonované v ocelové pažnici.\n