|
Výživa jako ošetřovatelský problém u dětí s celiakií
VESELÁ, Markéta
Diplomová práce se skládá z teoretické a výzkumné části. V teoretické části práce se zabýváme anatomií a fyziologií tenkého střeva dítěte. Podrobně charakterizujeme celiakii a pro zajímavost jsme zmínili i poutavou historii celiakie. Dále jsme se zaměřili na typy, příznaky, diagnostiku, léčbu a komplikace celiakie. Podstatnou část jsme věnovali výživě, kdy jsme se věnovali jejím základním složkám a postupně jsme procházeli správnou výživou v dětském věku. Vzestupně jsme procházeli jednotlivé dětské období, od kojeneckého až do období adolescence a zmiňovali, jaká výživa je pro to které věkové období nejvhodnější. Další kapitola podrobně popisovala bezlepkovou dietu, která se musí u celiakie celoživotně dodržovat. Výzkumnou část diplomové práce jsme zpracovali pomocí kvantitativní strategie. Cílem diplomové práce bylo zjistit, s jakými problémy přicházejí děti s celiakií do ordinace gastroenterologa a jejich posouzení s využitím ošetřovatelské diagnózy: 00002 Nevyvážená výživa: méně, než je potřeba organizmu. Druhým cílem diplomové práce bylo zjistit rozdíly ve výskytu celiakie u dětí podle pohlaví a věku diagnostikování choroby. K cílům práce byly sestaveny 2 hypotézy. H1: Existuje rozdíl ve výskytu určující znaků a souvisejících faktorů u dětí evidovaných v gastroenterologických ordinacích a ordinacích praktického dětského lékaře. H 2: Výskyt celiakie bude u dívek vyšší než u chlapců. Ke sběru údajů jsme zvolili obsahovou analýzu dokumentů, v našem případě analýzu zdravotní dokumentace dětí v gastroenterologické ambulanci a v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost. Sběr dat probíhal v období od ledna do února 2014. Výzkumné šetření bylo realizováno v ordinaci dětské gastroenterologie v Českých Budějovicích u MUDr. Ivany Ženíškové a v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v Náměšti nad Oslavou u MUDr. Zdeňky Soukopové. Ke zpracování výzkumných údajů, jsme si vytvořili výzkumný formulář záznamový arch, který obsahoval 24 určujících znaků a 6 souvisejících faktorů z ošetřovatelské diagnózy: 00002 Nevyvážená výživa: méně, než je potřeba organizmu. Dále jsme do výzkumného formuláře přiřadili demografické údaje: stáří dítěte, pohlaví, bydliště, rodinné predispozice, doba kojení, věk dítěte při zavádění příkrmů, věk diagnostikování choroby a jaké první příkrmy byly dítěti podávány. Jako další bod jsme se rozhodli do našeho výzkumného formuláře zapsat i určující znaky a související faktory doplněné ze zdravotnické dokumentace dětí. Při zpracování výzkumných údajů jsme využili čárkovou metodu a zaznamenávali jsme frekvenci výskytu. Výsledky validizace NANDA diagnózy jsme zpracovali DCV dle Fehringa, kde jsme vypočítali aritmetický průměr, přidělili odpovídající hodnoty a zařadili do přehledných tabulek. Hodnoty v tabulkách byly barevně vyznačeny, kdy zelená barva označovala velmi významné charakteristiky dle Fehringa a červená barva označovala velmi málo významné charakteristiky dle Fehringa.
|
|
Identita romských dětí v "bílých" českých rodinách
Mrázková, Marie ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Balcar, Petr (oponent)
Cílem této práce je ukázat, jak si vytvářejí identitu tři konkrétní romské děti, které byly hned po narození odloženy v dětském domově a kterých se v jejich čtyřech letech věku ujaly dvě české "bílé" rodiny, které je dále vychovávají a starají se o ně. Základní výzkumnou otázkou tedy bylo, jakou identitu si děti konstruují v interakci se světem a zejména s významnými druhými. Můj přístup je konstruktivistický, snažila jsem se objevit strategie tvoření identity. Pracovala jsem s biografickými vyprávěními. Zároveň lze mluvit i o zúčastněném pozorování, neboť sama pocházím z jedné z těchto rodin. Mezi nejdůležitější zjištění patří fakt, že na tvorbu identity dětí mají zásadní vliv jejich náhradní rodiče a jejich postoje a názory. V jedné rodině převládá postoj o stigmatu být Romem v české rasistické společnosti. V druhé se zas mluví o tom, že lidé se mají hodnotit podle činů a ne podle "barvy pleti" a že romské dítě v české rodině to má a bude mít těžké, protože nepatří pořádně ani do jedné společnosti. Děti z první rodiny si tedy uvědomují svou příslušnost k Romům a snaží se toto své stigma strategicky zvládat. Dítě z druhé rodiny si vybírá z obou společností tak, aby mu to co nejvíce přinášelo užitek Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005
URBAN, Jan
Ekologické vodohospodářské havárie v okrese Tábor v období 1995 - 2005 V rozvinuté, hustě osídlené zemi rostou nároky na vodu, která je nepostradatelná pro život na Zemi a pro výrobní procesy lidské společnosti. Zajišťování krytí potřeby vody se v posledních letech stává limitujícím faktorem rozvoje prakticky všech hospodářských sfér. Vodní hospodářství se tak dostává do popředí veřejného zájmu. Nároky pochopitelně rostou i v dalších hospodářských sférách a oblastech života. Naplňování těchto požadavků je spojeno s řadou činností, které mají určitý vliv na čistotu vod. Vedle trvalého znečišťování, či ovlivňování kvality vody se hovoří i o vodohospodářských haváriích. Jedná se zpravidla o akutní stavy, které mají negativní vliv na užitné vlastnosti vody a způsobují biologické, hygienické, estetické a další závady. Opatření k sanaci havárií bývají pracná a také finančně nákladná. Proto je cílem všech sfér činností zavčas předejít znečišťování povrchových, či podzemních vod. Předmětem této práce bylo posouzení ekologických vodohospodářských havárií v okrese Tábor v období 1995 {--} 2005. Na základě řešených případů byla snaha o analýzu příčin vzniku havarijních situací, hodnocení mechanismů řešení vodohospodářských havárií a hodnocení jejich důsledků. Z dosavadních poznatků se vyvozovaly závěry jak pro sféru prevence, akčně-sanační část, tak pro oblast finální konsolidace stavu. Z dostupných dat let 1995 {--} 2005 vyplynulo, že na území okresu Tábor bylo šetřeno 142 havarijních případů znečištění, či ohrožení povrchových a podzemních vod, popř. technických poruch v dané oblasti. Nejvíce havarijních stavů bylo evidováno v zemědělství a vodním hospodářství (po 24 % případů), další havárie byly evidovány v potravinářském průmyslu (13 %) a dopravě (16 %). Velmi závažné havarijní stavy nastaly na produktovodu, který protíná území okresu. Ze závadných látek havárie nejčastěji způsobily ropné produkty a to v 52 případech, statková hnojiva a další látky využívané v zemědělství způsobily havárie v 41situacích. Na vzniku havárií se nejvíce podílel lidský faktor a to hned v celé jedné polovině případů. Z výsledků dále vyplývá, že v 18 případech havárie zasáhly území ochranných pásem vodních zdrojů, ve 4 případech to bylo v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. Při 21 haváriích byl také zaznamenán úhyn ryb, nebo jiných vodních živočichů. Z uvedené bilance a poznatků se pro oblast prevence dospělo k těmto závěrům: stavby, zařízení nebo činnosti, které mohou ovlivnit vodní poměry se uskutečňují se souhlasem vodoprávních úřadů. Jejich stavebně-technické provedení zpravidla nekoliduje s platnými předpisy a normami. Po stránce prevence je nezbytné dodržování zákonných ustanovení týkající se zejména periodických kontrol a revizí objektů určených ke skladování a manipulaci se závadnými látkami, dále provozování kontrolních systémů a využívání prostředků vhodných i pro vodní hospodářství. Jak pro oblast preventivní, tak i pro kontrolní a vlastní sanační činnost by bylo vhodné uplatňovat jednoduché analytické prvky. Negativem při řešení havárií je absence zpětné vazby, výsledků z laboratoře. Více pracovišť a provozů by si zasloužilo vybavit protihavarijními prostředky, soupravami. Havarijní plány by měly být výrazně zjednodušeny, dosavadní rozsah přenesen do provozních předpisů. V zájmu ochrany ryb a dalších vodních živočichů by měla být rozšířena spolupráce s veterinárními orgány a odbornými pracovišti. Legislativní rozdělení kompetencí pro oblast podzemních vod poněkud komplikuje možnosti řešení havarijních situací.
|
|
Vlivy na incidenci rozštěpových vad obličeje v ČR
Urbánková, Iva ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Rozštěpy rtu a patra jsou jednou z nejčastějších vrozených vývojových vad. Morfologický charakter defektu má těžké negativní funkční důsledky na polykání, dýchání, kousání a tvorbu řeči. Esteticky se jedná o významné postižení faciálního trianglu, který nejvíce ovlivňuje celkový vzhled obličeje. Zhruba 15% dětí má defekt sdružený s dalším postižením, ale izolovaná vada není ani letální ani spojena s mentálním výpadkem. Je zřetelné, že vada představuje problém jak zdravotní, tak psychologický i socioekonomický. Proto je problematika léčby nemocných s rozštěpem považována celosvětově za tak důležitou, že v tomto ohledu funguje úzká mezinárodní spolupráce, do které je zařazena i Česká republika. Je nutno zdůraznit, že řešení otázky obličejových rozštěpů má v České republice mnohaletou tradici, jejíž začátky jsou spojeny se jménem akademika Františka Buriana a klinikou plastické chirurgie v Praze, kde je v současnosti Centrum pro rozštěpové vady. ČR má centra dvě, jedno již zmíněné v Praze a jedno v Brně.
|
|
Vlivy na incidenci rozštěpových vad obličeje v ČR
Bayer, Jiří ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Rozštěpy rtu a patra jsou jednou z nejčastějších vrozených vývojových vad. Morfologický charakter defektu má těžké negativní funkční důsledky na polykání, dýchání, kousání a tvorbu řeči. Esteticky se jedná o významné postižení faciálního trianglu, který nejvíce ovlivňuje celkový vzhled obličeje. Zhruba 15% dětí má defekt sdružený s dalším postižením, ale izolovaná vada není ani letální ani spojena s mentálním výpadkem. Je zřetelné, že vada představuje problém jak zdravotní, tak psychologický i socioekonomický. Proto je problematika léčby nemocných s rozštěpem považována celosvětově za tak důležitou, že v tomto ohledu funguje úzká mezinárodní spolupráce, do které je zařazena i Česká republika. Je nutno zdůraznit, že řešení otázky obličejových rozštěpů má v České republice mnohaletou tradici, jejíž začátky jsou spojeny se jménem akademika Františka Buriana a klinikou plastické chirurgie v Praze, kde je v současnosti Centrum pro rozštěpové vady. ČR má centra dvě, jedno již zmíněné v Praze a jedno v Brně.
|
| |
|
Tapiserie v architektuře
SLAVÍKOVÁ, Štěpánka
Předmětem této diplomové práce je tapiserie a její spojení či začlenění do interiéru veřejné budovy. Samotný text je rozdělen na několik částí. Na teoretickou, dokumentaci k praktické práci a nakonec je připojena obrazová příloha. Každá část má svá specifika a zabývá se určitým tématem. Historii světové a české tapiserie stručně popisuje část první, teoretická. Mou snahou zde bylo podrobněji zdokumentovat historickou i současnou tvorbu obou českých manufaktur zabývajících se tapiseriemi. V dokumentaci k praktické části vedle výběru interiéru veřejné budovy se zaměřuji i na psychologické a barevné působení daného prostoru. Další kapitoly pak řeší rozměry, barevnost, materiál a nakonec i techniku, kterou bude tapiserie zhotovena. Výsledkem předchozích úvah a pojednání, byl vznik finálního návrhu tapiserie ve dvou variantách konečného provedení, tedy ve dvou možných technikách. Poslední kapitola této části se zabývá vhodným umístěním tapiserie do prostoru vstupní haly. Finální variantu tapiserie instalovanou pomocí počítačového programu Photoshop, verze 11 najdeme v poslední, tedy obrazové části.
|
|
Vady drůbežího masa
Rumanová, Monika
Bakalářská práce pojednává o kvalitě masa drůbeže se zaměřením na vady drůbežího masa. Mezi významné charakteristiky kvality drůbežího masa patří zejména vzhled drůbežího masa a jeho vady, barva drůbežího masa a kůže, textura masa a také jeho chuť a vůně. Nejčastějšími vadami drůbežího masa jsou jakostní odchylky PSE a DFD. Zlepšení funkční kvality PSE masa lze dosáhnout jeho mícháním s masem normálním, použitím do výrobků, jejichž kvalitu toto maso neovlivnilní a dále úpravou jeho pH pomocí solí a fostátů. Maso s DFD vadou je třeba vzhledem k vysoké mikrobiologické nestabilitě urychleně zpracovat do tepelně opracovaných produktů. Snížení výskytu vadného masa lze dosáhnout omezením stresových faktorů během zpracovatelského procesu a také dodržováním technologických zásad během jednotlivých operací, které následují po poražení drůbeže.
|
|
Barva zvuku a její úloha ve výstavbě hudební skladby
Hořínka, Slavomír ; Bartoň, Hanuš (vedoucí práce) ; Slavický, Milan (oponent) ; Bláha, Ivo (oponent)
Ve své práci Barva a její úloha ve výstavbě hudební skladby se pokouším nalézt nový
úhel pohledu na tektonické situace, kdy se barva stává aktivním činitelem
ve výstavbě hudební skladby. Základním faktorem pro výběr konkrétních
kompozic je v mé práci hledisko hierarchie v tektonice. A to jak její přítomnost,
tak i případná absence. Jako metodologický nástroj používám trojici pojmů
Dynamický vrchol, Tektonické centrum a Tektonicko-dynamický vrchol, blíže definované
v 2. kapitole. Dynamický vrchol se týká dynamického průběhu skladby,
tektonické centrum hierarchie ve stavbě a tektonicko-dynamický vrchol je případ
společného působení obou dvou zároveň. Klíčovým pojmem je v mé práci
centrum. To chápu, v obecné rovině, jako část hudební struktury, která je
z hlediska vnímání důležitější než ostatní části a tím hierarchicky strukturuje
hudební proud v čase. V analýzách se zabývám úlohou barvy v méně obvyklých
způsobech výstavby skladeb z pohledu dynamického průběhu a hierarchie
v tektonice. Jsou to případy, kdy: skladba má tektonické centrum, které není
identické s dynamickým vrcholem; skladba je vystavěna jako oblouk, ale
bez tektonického centra; skladba má dynamické vrcholy ale nemá tektonické centrum;
skladba nemá dynamický vrchol, ale má jiné tektonické centrum; skladba, nebo její
část je vystavěna jako obráceně vyklenutý oblouk, tj. místo gradace k vrcholu
sestupuje ke spodnímu vrcholu a zpět; skladba nemá dynamický vrchol ani tektonické
centrum. V závěru zasazuji získané poznatky do obecnějšího rámce, čímž se
dostávám i k otázkám hierarchické strukturace při vnímání hudby posluchačem a
jiným širším aspektům působení výše zmiňovaných tektonických koncepcí.
|
|
Vliv mechanizačních zásahů a aplikace top dressingu na regeneraci travního drnu
Hotař, Lukáš
Práce se zabývala problematikou vlivu mechanizačních zásahů a aplikace top dressingu na kvalitu travního drnu a hmotnost kořenového systému. Cílem bylo posoudit vliv aerifikace, vertikutace, top dressingu na rozvoj kořenového systému, výskyt plevelů v trávníku, barvu a zapojenost trávníku. Prováděné mechanizační zásahy byly hodnoceny se stupni bez zásahu (kontrola), vertikutace, aerifikace a vertikutace+aerifikace. Aplikace top dressingu je hodnocen se stupni bez top dressingu a s aplikací top dressingu. Pokus byl založen ve Středočeském kraji, 20 km jihovýchodním směrem od Prahy. Největší vliv (P<0,05) na hmotnost kořenového systému měla aerifikace + vertikutace a naopak nejnižší (P<0,05) hmotnost kořenového systému měl trávník bez mechanizačních zásahů. Při posuzování zapojenosti trávníku, byla nejhůře (P<0,05) posuzovaná vertikutace. Nejlepší (P<0,05) barvu měl trávník bez mechanizačních zásahů a nejméně (P<0,05) plevelných druhů bylo zaznamenáno při spojení aerifikace s vertikutací. Aplikace organického top dressingu vykazovala pozitivní vliv (P<0,05) na hmotnost kořenového systému. Zaznamenám byl také menší (P<0,05) výskyt plevelů. Nebyl prokázán vliv top dressingu na barvu trávníku. Top dressing měl pozitivní vliv (P<0,05) na zapojenost trávníku.
|
host ::
