|
Potravní chování divoké populace vydry říční (Lutra lutra) v podmínkách mělkého vodního toku
POJEROVÁ, Lucie
Vydra říční (Lutra lutra) patří mezi ohrožené druhy. Příčinou jejího poklesu bylo především ubývání vhodných biotopů a znečištění odpadních vod. Neméně významným faktorem byl vliv člověka, který vydry pronásledoval pro kožešinu a škody na rybách. Ačkoli se počet vyder v posledních letech výrazně zvýšil, stále je třeba tyto šelmy chránit. Bakalářská práce se zabývá problematikou potravního chování divoké populace vydry říční (Lutra lutra). Cílem této práce bylo objasnit dosud málo známou problematiku lovu vyder v mělkých tocích, zejména techniku takového lovu a jeho úspěšnost. Bylo zjištěno, že také v mělkém toku řeky Lužnice vydry preferují lovecký model ?patch fishing?, který je běžný při lovu v hlubokých vodách. Lov zde má rozdílný charakter, protože kořistí jsou ryby aktivní i ve dne, na rozdíl od neaktivní kořisti známé z hlubokých vod jezer a mořského pobřeží. Na řece Lužnici byli sledováni jak samci a samice, tak juvenilní jedinci. Sledován byl počet loveckých výpadů v rámci jednoho lovu, počet ponorů a celková úspěšnost lovu stanovená podle počtu úspěšných loveckých výpadů.
|
|
Reintrodukce vlka obecného do USA
Myslivcová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce Reintrodukce vlka obecného do USA je rešeršního charakteru. Ve své první části shrnuje doposud známé informace o druhu vlk obecný (Canis lupus). Zabývá se problematikou taxonomického zařazení, poddruhy vlka obecného, výskytem a popisem přirozeného prostředí výskytu vlků, morfologií, sociálním chováním a strukturou smečky, etologií, rozmnožováním a výchovou mláďat, způsobem lovu, potravním chováním a nakonec také soužitím vlků a lidí.
Vlci jsou velmi významnou součástí přirozeného ekosystému a velká část této bakalářské práce se zabývá právě benefity, které vlci ekosystému přinášejí. Těmito benefity je například zvýšení biodiverzity a udržení přirozené rovnováhy. Ve své druhé části se rešerše zaměřuje na vlky v USA, podrobně popisuje historii výskytu vlků ve spodních 48 státech USA, popisuje průběh i příčiny jejich eradikace a následný návrat vlků na původní území, který je doprovázený značnou kontroverzí. Zabývá se programy návratu vlka stepního, vlka Mexického a zaměřuje se detailně na návrat vlků do severních Skalistých hor. Navrácení vlků do míst jejich původního výskytu bylo spuštěno schválením nového zákona na ochranu ohrožených druhů v roce 1973. Samotným účelem tohoto zákona je vytvořit plán pro znovuobnovení populace druhu uvedeného na seznamu ohrožených druhů a stejně tak ochraňovat ekosystém, na kterém je přežití takového druhu závislé. Zařazení vlka obecného na seznam ohrožených druhů v roce 1974 spustilo vznik plánu jejich reintrodukce. Tato práce se podrobně zabývá průběhem a dopady této reintrodukce a zároveň popisuje současný stav populace vlků, problémy které výskyt vlků přináší a jejich management.
|
|
Geografická analýza výskytu velkých šelem v moravských Karpatech - aplikace pro environmentální výchovu
Šťovíčková, Kateřina ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Velké šelmy představují významné indikátory kvality a struktury prostředí. Jejich současný stálý výskyt v České republice je téměř výlučně vázán na rozsáhlé komplexy horských lesů s nízkou intenzitou antropogenního rušení. Moravské Karpaty představují klíčovou oblast výskytu všech našich velkých šelem - rysa ostrovida, vlka obecného i medvěda hnědého. Zároveň se jedná o území zásadního významu z hlediska propojení stávajících populací a možností potenciálního šíření jedinců do dalších vhodných oblastí. Geografická analýza výskytu všech tří druhů velkých šelem v moravských Karpatech prokázala výběr lesnatých horských oblastí při hranicích se Slovenskem. Kromě preference krajinného pokryvu a charakteru reliéfu byla řešena i otázka antropogenního vlivu na výskyt šelem. Bylo zjištěno, že rys, vlk i medvěd se v zásadě vyskytují v oblastech s nízkou hustotou zástavby a komunikací. Jejich další potencionální rozšíření závisí na zachování průchodnosti mezi jednotlivými lokalitami. Proto tato práce poukazuje i na problém fragmentace krajiny prostorovými a liniovými bariérami, jejímž důsledkem je snižování genetické variability druhů a ztráta biodiverzity. Návrat původních predátorů našich lesů je možný pokud se změní celková koncepce výstavby nových silničních a dálničních koridorů i postoj místních obyvatel, kteří...
|
|
Možnosti a současná praxe určování paternity fretky (Mustela putorius furo)
Henclová, Tereza ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
Testy paternity se zabývají původem jednotlivce v rámci plemen. Jsou důležitým parametrem pro zájemce o cílený chov zvířat a vedou ke zkvalitnění jejich chovu. Tato bakalářská práce se zabývá testy paternity využívanými u zvířat na současné úrovni genetického výzkumu a jejich možným využitím u fretky formou literární analýzy. V přehledu literatury je uvedena základní charakteristika fretek. Dále zde jsou obsaženy základní genetické údaje včetně molekulární taxonomie, informace o současném testování paternity a náhled do testování paternity šelem (Carnivora). V diskuzi jsou projednávány možnosti využití tohoto testování u fretek.
Při řešení tématu jsem z literatury zjistila, že v současné době se toto testování provádí pomocí metody PCR (polymerase chain reaction), která umožňuje rychlou ampliflikaci DNA. Pomocí této metody se provádí porovnávání STR lokusů tria matka-mládě-otec. Výhodou STR polymorfismů je dobrá rozlišovací schopnost, vysoká variabilita a snadná amplifikovatelnost pomocí metody PCR, ovšem jejich největší nevýhodou je vysoká mutační rychlost a limitovaný počet markerů v jedné reakci (maximálně 17). Výsledky STR profilování se vyjadřují indexem paternity (Pi). Index paternity je výsledkem výpočtu pravděpodobnosti, která nám pomáhá vyjádřit jak velká je možnost, že údajný samec je otcem mláďat. Ekvivalentní vyjádření Pi je procentuální v rozmezí 0% až 100%. Výsledkem je buď potvrzení, nebo vyvrácení otcovství. Tato problematika je u fretek prozatím rozpracovaná a testování se v současné době příliš nevyužívá. V rámci současných poznatků by testování paternity u fretek přispělo ke zkvalitnění jejich chovu tím, že by snížilo riziko inbreedingu, přenosu dědičných chorob či vad do další generace a zamezilo podvodnému chování s cílem oklamání budoucího majitele.
|
|
Reintrodukce ohrožených druhů obratlovců v České republice
Prokorátová, Vendula ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Reintrodukční proces, často také nazývaný repatriací, znovuobnovení populace určitého druhu v místech, kde se tento druh dříve vyskytoval. Tato práce je zaměřena na zhodnocení reintrodukcí, včetně problémů, které ji provázejí a její historii. Pro úspěšné obnovení populace musí mít každý reintrodukční program tři fáze. První z nich je před reintrodukční průzkum
a přípravná fáze. Následuje samotné vypuštění daného druhu do volné přírody a poslední fází reintrodukčního projektu je následná péče a monitoring. Reintrodukčního programu by se vždy měli účastnit odborníci z různých vědních disciplín a to nejen přírodovědných, ale také z oblasti sociologie a specialisté na komunikaci s veřejnosti. Úspěšnost je rovněž dána
i finanční nákladností těchto projektů. Problémů spojených s reintrodukcí je hned několik, důležité je především vybrat vhodný druh k reintrodukci, to však není lehké, zejména kvůli veřejnému mínění. Odborným podkladem pro výběr druhu je sice Červená kniha, ale mínění veřejnosti je při reintrodukčních programech významné a může být rozhodující. Přednost tak dostávají z pohledu veřejnosti atraktivnější druhy, zejména savci a ptáci. Dále jsou v této práci uvedeny příklady úspěšné reintrodukce ve světě. Hlavní část je zaměřena na jednotlivé druhy obratlovců, které jsou vypuštěny do volné přírody v České republice: Sysel obecný Spermophilus citellus, Rys ostrovid Lynx lynx a Puštík bělavý Strix uralensis. Každý z těchto druhů je podrobně popsán, jsou u nich uvedeny ochranářské aktivity a příčiny ohrožení či vyhynutí druhu. Stručně jsou rovněž zmíněny některé organizace věnující se záchranným programům, zejména reintrodukci ohrožených druhů obratlovců.
|
|
Toxické kovy v potravinách
Klímová, Martina ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Souhrn
Bakalářská práce Toxické kovy v potravinách je zaměřena na toxické kovy, jejich popis, toxicitu a na sledování jejich obsahu v potravinách. Toxické kovy v dnešní době významně kontaminují životní prostředí. Do životního prostředí se dostávají spalováním fosilních paliv, zemědělskou výrobou a výrobou a zpracováním kovů. Vyskytují se v různých formách a objevují se ve sloučeninách, horninách i minerálech. Jejich toxicita pro živočichy a pro lidskou populaci je značná. S jejich toxicitou souvisí jejich forma výskytu, jejich rozpustnost ve vodě a v organických rozpouštědlech a jejich mobilita v organismu a vodě. Toxické kovy se vážou na SH skupiny bílkovin v organismu a působí jako enzymové jedy. Nejvíce toxických účinků bylo nalezeno u kadmia, ale i u ostatních kovů byla zjištěna významná toxicita. Olovo, kadmium a arsen vykazují karcinogenní účinky a způsobují tvorbu zhoubných nádorů. Společně se rtutí vykazují výše zmiňované kovy účinky mutagenní a teratogenní. Významná kontaminace prostředí i potravin toxickými kovy může vést k otravám, které se projevují různými příznaky.
Toxické kovy se přijímají především inhalací a konzumací kontaminovaných potravin. Prostřednictvím kontaminace vody, kontaminace půdy a používáním hnojiv a pesticidů se tyto kovy dostávají do zemědělských plodin. Do masa a živočišných produktů se kovy dostávají především z kontaminovaných rostlin, kterými se živočichové živí. Do masných výrobků se pak mohou dostávat nesprávným technologickým postupem. Obecně se toxické kovy kumulují ve tkáních jednotlivých organismů, především v jejich játrech a ledvinách. Pokud zvíře žije ve znečištěné oblasti, má ve svých tkáních vyšší množství těchto kovů. Například u skotu bylo zjištěno, že se u něj s přibývajícím stářím kumulují více toxické kovy, a proto je limitní věk porážky doporučen maximálně na 3 roky. Závažný problém v dnešní době představuje vysoký obsah rtuti v rybách a to nejvíce v mořských. Čím jsou obecně ryby větší a dravé, tím více dochází k hromadění těchto kovů. Obzvlášť ve více znečištěných mořích, zejména ropnými haváriemi jsou ryby více kontaminované. Prostřednictvím Evropské unie jsou v současné době stanoveny přísné limity na obsahy kovů v potravinách, některé limity byly podle nejnovějších poznatků o obsahu kovů minulý rok aktualizovány či přidány. Dodržování těchto limitů je pravidelně kontrolováno.
|
| |
|
Challenges of Bengal tiger (Panthera tigris tigris) conservation in the tropics: lessons learned from the Chitwan National Park of Nepal
BHATTARAI, Bishnu Prasad
This research deals with the challenges of the conservation of tiger (Panthera tigris tigris) in the Chitwan National Park of Nepal and aims to be a model for tiger conservation in the tropical areas of other tiger range countries. Despite the high level of public concern and major investments during the last few decades for conservation, wild tigers continue to be under grave threat, and their preservation now requires, more than ever before, using reliable ecological knowledge for their conservation interventions. In this dissertation, I investigated various factors that affect on tiger conservation in this park: population status of prey, dietary patterns of tiger and its impact on sympatric carnivores (e.g., leopard) and increasing human-wildlife conflicts, effects of habitat structures and human disturbances on prey and predator species abundance and distribution.
|
|
Ekonomika Španělska a jeho postavení v EU
Hlávková, Eva ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Práce si klade za cíl zhodnotit ekonomiku Španělska a jeho postavení v Evropské unii. Španělsko představuje členský stát, na jehož demokratický vývoj měly evropské integrační procesy významný vliv, bez nichž by pofrankistická éra bezpochyby nemohla probíhat tak dynamicky, jak se nakonec vyvíjela. Vliv EU zasahoval nejen do problematiky španělské ekonomiky, nýbrž i utvářel novodobé postavení Španělského království v Evropě a potažmo i na celém světě. Práce je strukturována do třech hlavních celků. Aby bylo možné zhodnotit španělskou ekonomiku během členství země v EU, je nezbytné přiblížit proces negociačních vyjednávání mezi kandidátským státem a Společenstvím. Proto se první část zabývá předvstupní etapou Španělska. Další celek podrobně seznamuje s vývojem ekonomiky po opětném nastolení demokratického režimu v zemi. Jde především o pojednání o makroekonomických tendencích, jejich příčinách a zároveň důsledcích. Vývoj mapuje ekonomickou situaci ve Španělsku před vstupem do Společenství, ve 2.polovině 80.let a taktéž během 90.let, přičemž nezapomíná ani na současnou etapu po přelomu tisíciletí. Rovněž nastiňuje i pravděpodobné rysy vývoje v následujících několika letech. Poslední část práce je věnována postavení a vlivu Španělska na základní integrační směry Evropské unie. Za přínosný prvek lze považovat ucelenost a rozsah zhodnocení dané problematiky. Práce přináší komplexní pohled na španělskou ekonomiku od jeho vstupu do Evropské unie. Zabývá se také možnými budoucími směry vývoje. Pochopení základních tendencí je usnadňováno bohatým obrazovým materiálem, který pomáhá vystihnout podstatu tématu.
|
|
Důsledky evoluce zbarvení pro lidské preference a tím druhovou ochranu papoušků (Psittaciformes)
Lišková, Silvie ; Šumbera, Radim (oponent) ; Frynta, Daniel (vedoucí práce)
Na světě každým rokem přibývá ohrožených druhů zvířat. Významnou roli v jejich záchraně dnes hraje rozsáhlá celosvětová síť zoologických zahrad. Druhy chované ve vysokých počtech mají větší naději na záchranu a následnou reintrodukci. Výběr těchto přednostně chovaných druhů však může být ovlivněn lidskými estetickými preferencemi. Na příkladě řádu papoušků (Psittaciformes) v této práci testujeme hypotézu, že zoologické zahrady dávají přednost nejen druhům ohroženým, ale také "krásným". Získali jsme hodnocení atraktivity papoušků na předložených ilustracích od celkem 460 respondentů. Následně jsme hodnotili, jak vnímanou atraktivitu ovlivňují morfologické znaky a barevnost. Druhy vnímané jako krásné byly veliké, barevné (modré, oranžové a žluté) a s dlouhými ocasy. Mezi respondenty byla vysoká shoda v hodnocení. Opakovaně se potvrdil průkazný pozitivní vztah mezi atraktivitou papoušků a velikostí jejich populací chovaných v zoologických zahradách. Jako průkazné faktory se jevily též velikost areálu a velikost a tvar těla. Naopak stav ohrožení a taxonomická výlučnost vliv na počet jedinců v zoo neměly. Naše výsledky poukazují na skutečnost, že zoologické zahrady chovají přednostně druhy atraktivní, nikoliv ohrožené. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
