Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 125 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.23 vteřin. 

Poranění způsobená zvížetem v přednemocniční neodkladné péči a jejich následná ambulantní péče
VOTRUBOVÁ, Kateřina
Tématem této bakalářské práce jsou různé typy poranění od zvířete v přednemocniční neodkladné péči a dále jejich návazná péče na ambulancích zdravotnických zařízení. Teoretická část zahrnuje souhrn možných stavů, které způsobují různí živočichové. Pojednává o anafylaktické reakci na hmyzí bodnutí, dále intoxikaci jedovatými hady, v České Republice primárně o intoxikaci zmijí obecnou. Další kapitolu tvoří onemocnění způsobené kočkou, tedy nemoc kočičího škrábnutí (lymfadenopatie) a toxoplazmóza s akutním porodem. Akutní stav pokousání způsobený psem a vzteklina patří do další části práce a na závěr je zde zmíněn stručný souhrn úrazů, které hrozí během manipulace s hospodářskými zvířaty, kde se práce zaměřuje na polytraumatizovaného pacienta, zlomeniny a kraniocerebrální poranění. Praktická část probíhala na dvou kvalitativních úrovních ve Středočeském kraji spojeném s krajem Hlavní město Praha a v kraji Jihočeském. První z nich bylo prověření znalostí zdravotnických záchranářů o poraněních způsobenými zvířaty pomocí vědomostních testů o 10 otázkách. Tyto dotazníky byly vyplňovány vždy za přítomnosti mé osoby. Celkem bylo rozdáno 40 vědomostních testů, odevzdáno jich bylo 38. Návratnost tedy činila 95%. Druhá část zjišťovala rozdíly v ambulantní péči v jednotlivých krajích. Ta probíhala řízenými rozhovory s ambulantními lékaři chirurgického oddělení, interního oddělení, traumatologa a praktického lékaře a pediatra, cekem 8 oslovených lékařů. Těmto lékařům byl dále předložen totožný vědomostní dotazník. Výzkum probíhal od listopadu 2013 do dubna 2014. Cílem této práce bylo zjistit znalosti zdravotnických záchranářů v Středočeském kraji spojeném s krajem Hlavní město Praha a Jihočeském kraji o těchto poraněních a porovnat je. Dále najít rozdíly v ambulantní péči o takto postižené pacienty ve stejných územních jednotkách. Zde byly položeny 3 výzkumné otázky a to pro střední zdravotnický personál, zda mají zdravotničtí záchranáři správné znalosti o této problematice a zda se jejich vědomosti v krajích liší. K druhému cíli byla stanovena otázka, zda se ambulantní péče o takto poraněné pacienty liší v příslušných krajích.

Optimalizace složení fosfátových pojiv pro žáruvzdorné materiály
Kalousová, Hana ; Ptáček, Petr (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá optimalizací složení fosfátových pojiv, která jsou používána při výrobě žárovzdorných materiálů. Jako kamenivo je pro tyto materiály často používán bauxit, ve kterém jsou obsaženy drobné částice otěrového železa pocházející z procesu mletí. Tyto částice po smíchání s fosfátovým pojivem reagují za vzniku vodíku, což je způsobeno reakcí kyseliny fosforečné se železem. Vznikající plyn způsobuje tvorbu bublin a celkovou deformaci žárovzdorného výrobku. Cílem této práce je nalézt vhodná aditiva, která by omezila anebo zamezila tvorbu vodíku. Pro zjednodušení systému a lepší pochopení mechanizmu byla běžně používaná pojiva nahrazena modelovým pojivem připraveným v laboratoři rozpuštěním hydroxidu hlinitého v kyselině fosforečné. Místo otěrového železa bylo použito čisté práškové pentakarbonylové železo. Modelové pojivo bylo modifikováno několika inhibitory a na vápnoměru byl sledován jejich vliv na množství vývinu vodíku. U vybraných inhibitorů byly proměřeny také koncentrační řady nezbytné pro optimalizaci množství přídavku inhibitoru do pojiva.

Molekulární faktory atherogeneze v chronické renální insuficienci s použitím experimentálního modelu chronické inhibice syntézy oxidu dusnatého a jeho ovlivnění inhibicí HMG-CoA reduktázy
Lecian, Dalibor ; Matouš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývala stanovením nových rizikových faktorů etherogeneze za stavů různé alterace renální funkce. Pro tyto účely byl nejprve použit experimentální model endotheliální dysfunkce a hypertenze s použitím chronické inhibice syntézy oxidu dusnatého. K pochopení molekulárních mechanismů souvisejících se změnami indukovanými podáváním L-NAME jsme použili terapii atorvastatinem. Inhibitory HMGCoA reduktáz zasahují do metabolismu NO farnesylací a geranylgeranylací isoprenoidů, a tím omezují membránovou translokaci Rho, následně zvyšují expresi VEGF. Působí svými pleiotropními účinky příznivě na regresi albuminurie a mírné zlepšení glomerulární fitrace ledvin měřené clearencí kreatininu. Na základě těchto výsledků jsme dále v klinických studiích detekovali márkry oxidačního stresu, které jsou zvýšené u nemocných s CHOL a dosahují nejvyšších hodnot u nemocných na hemodialýze. AGEs jako márkr oxidačního stresu je významně vyšší u obézních nemocných s CHOL a taktéž sRAGE jako protektivní faktor pro rozvoj kardiovaskulárních komplikací byl detekován u nemocných s CHOL ve vysoké koncentraci, zatímco u obézních pacientů vzestup nebyl tak vysoký. Obezita tedy významnou měrou ovlivňuje endotheliální dysfunkcí pohotovostí márkrů oxidačního stresu. Výsledky po transplantaci ledviny v 1 roce ukazují pokles...

Antioxidační, anti-proliferační a imunomodulační účinky ovoce, zeleniny a hub in vitro
Doskočil, Ivo ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
V poslední době stoupá zájem o nalezení nových druhů rostlin a hub, které mají antioxidační nebo antiproliferační aktivitu. Tento zájem je vyvolán zejména jejich možným léčivým a potravinovým využitím při mnoha onemocněních, které mohou být spojeny s oxidačním stresem, jako jsou například zánětlivá onemocnění střev, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze nebo nádorová onemocnění. Tato práce předkládá charakterizaci in vitro antioxidační a anti proliferační aktivity vybraných 19 džusů a 28 metanolových extraktů z ovoce a zeleniny, které jsou běžnou součástí jídelníčku. Dále 13 etanolových extraktů jedlých hub řádu chorošotvarých (Popyporales). Pro stanovení antioxidační aktivity byly využity metody 2,2 diphenyl 1 picrylhydrazyl (DPPH); absorbance kyslíkových radikálů (oxygen radical absorbance capacity ORAC) a inhibice produkce oxidu dusnatého (NO). Cytotoxicita byla měřena pomocí metody MTT využívající tetrazolovou sůl 3 [4,5 dimetyltiazol 2 yl] 2,5 difenyltetrazol bromid; a pro stanovení imunomodulační aktivity byla použita metoda fagocytární aktivity lidských neutrofilních granulocytů. Dále byl zjišťován celkový obsah fenolů (TPC) a ß glukanů, jako potenciálně aktivních složek podílejících se na těchto aktivitách. Z výsledků je patrné, že z testovaných vzorků ovoce a zeleniny vykazovaly nejvyšší antioxidační aktivitu džusy (TPC = 1603,2 mg GAE/l džusu; ORAC = 438,5 umol TE/g) a extrakty (ORAC 836,6 umol TE/g; DPPH = 404,6 umol TE/g) z plodů brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), následované džusem z papriky (Capsicum L.)(TPC = 642,1 mg GAE/l džusu; ORAC = 127,9 umol TE/g) a extraktem z ředkve bílé (Raphanus sativus L.)(ORAC = 724,5 umol TE/g; DPPH = 52,2 umol TE/g). Z testovaných druhů ovoce a zeleniny inhibovaly produkci NO džusy z cibule kuchyňské (Allium cepa L)(snižoval produkci NO o 57 %) a mandarinka (Citrus reticulata Blanco)(o 52 %) spolu s extrakty z brokolice (Brassica oleracea var. botrytis italica) (o 21 %) a pomeranče (Citrus sinensis Pers.) (o 10 %). Z jedlých hub byl stanoven nejvyšší obsah fenolových sloučenin u Lentinus tigrinus (Bull.) (houževnatec tygrovaný) Fr. (TPC = 216,2 umol GAE/g extraktu), Ganoderma lucidum (Curtis) P. Kras (lesklokorka lesklá)(TPC = 257,9 umol GAE/g extraktu) a Royoporus badius (Pers.) A.B. De (choroš smolonohý)(TPC = 257,8 umol GAE/g extraktu). Obsah ß glukanů byl nejvyšší u Sparassis crispa (Wulfen) Fr. (kotrč kadeřavá)(117,4 mg/g extraktu). Významný efekt na fagocytární aktivitu granulocytů byl zaznamenán u Neolentinus lepideus (Fr.) Redhead & Ginns, Polyporus squamosus (Huds.) Fr. (choroš šupinatý) a S. crispa. U poslední ze zmíněných hub byl taktéž zaznamenán mírný inhibiční účinek vůči buněčné linii HT 29 kolorektálního karcinomu člověka (IC50 = 107 ug/ml extraktu). Výsledky naznačují, že některé námi testované rostliny a houby mohou být perspektivní ve snižování následků vzniklých v důsledku oxidačního stresu, který má podíl na celé řadě onemocnění a snížení toho oxidačního stresu může vést ke snížení progrese těchto onemocnění. Výsledky naznačují možný mechanismus účinku na lidské zdraví, při jejich interpretaci je však třeba brát v úvahu, že in vitro testy a screeningy jsou prvním stupněm systematického výzkumu těchto účinků a slouží pro výběr kandidátů pro návazné podrobnější studie.

Interaction of heteroboranes with biomolecules: Accurate quantum chemical study
Fanfrlík, Jindřich ; Hobza, Pavel (vedoucí práce) ; Fišer, Jiří (oponent) ; Otyepka, Michal (oponent) ; Vondrášek, Jiří (oponent)
Charles University in Prague Faculty of Science Department of Physical and Macromolecular Chemistry Interaction of heteroboranes with biomolecules: Accurate quantum chemical study Doctoral Thesis Abstract RNDr. Jindřich Fanfrlík Advisor: Prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc. Institute of Organic Chemistry and Biochemistry, AS CR Center for Biomolecules and Complex Molecular Systems Prague 2008 Univerzita Karlova v Praze Přírodovĕdecká Fakulta Katedra fyzikální a makromolekulární chemie Interakce heteroboranů s biomolekulami: kvantovĕ chemická studie Autoreferát disertační práce RNDr. Jindřich Fanfrlík Školitel: Prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc. Ústav organické chemie and biochemie, AV ČR Centrum biomolekul a komplexních molekulových systémů Praha 2008 Introduction The world wide epidemic of AIDS is caused by two species of the human immunodeficiency virus (HIV-1 and HIV-2). Its 9200-bases-long RNA genome contains three main genes: gag, pol and env. The enzymes located within the pol gene (protease PR and reverse transcriptase RT) have become major targets for drug discovery, e.g. RT inhibitor Tenofovir disoproxil fumarate (DF) discovered by A. Holy at UOCHB in Prague and manufactured by Gilead Sciences and also already ten HIV-1 PR inhibitors (PIs) have been approved for use in the clinics: The evolution of drug...

Studium účinnosti korozně inhibičních látek ve správkových hmotách a optimalizace jejich dávkování
Kroča, Michal ; Švehla,, Vladimír (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Koroze ocelové výztuže v železobetonových konstrukcích představuje riziko snížení trvanlivosti a schopnosti konstrukcí plnit požadovanou funkci, pro kterou byly navrženy. Předmětem této práce bylo studium účinnosti nového typu inhibitoru koroze s různou koncentrací aktivní látky a jeho srovnání s komerčními produkty. Tyto inhibitory koroze byly součástí uceleného systému správkových hmot od společnosti Betosan s.r.o. a pomocí elektrických měření byl sledován jejich vliv na snížení korozní aktivity způsobené agresivním chloridovým prostředím.

Studium úlohy proteinkinázy C alfa v améboidní invazivitě nádorových buněk
Vaškovičová, Katarína ; Brábek, Jan (vedoucí práce) ; Pajer, Petr (oponent)
2. Abstrakt Proteín kináza C α (PKCα) je serín/threonínová kináza regulujúca veľa rôznych signálnych kaskád v bunke. Cieľom tejto práce bolo preskúmať potenciálnu úlohu PKCα v améboidnej morfológii a invazivite nádorových buniek. Bolo pozorované, že hladina expresie PKCα a takisto hladina jej fosforylácie na Thr497 zostala nezmenená po améboidne-mezenchymálnom prechode A375m2 buniek (indukovanom inhibítorom kinázy ROCK) ako v 3D, tak aj v 2D prostredí. Ukázalo sa však, že aktivácia PKCα jej aktivátorom viedla k mezenchymálne-améboidnému prechodu K2 a MDA-MB-231 mezenchymálnych bunkových línií, hoci celková schopnosť buniek invadovať do 3D kolagénu zostala nezmenená. Treba však poznamenať, že aktivácia PKCα významne znížila schopnosť A375m2 buniek degradovať extracelulárnu matrix. Naopak, inhibícia PKCα jej inhibítorom zapríčinila améboidne-mezenchymálny prechod améboidných buniek A375m2 a tento prechod bol spojený so zníženou invazivitou všetkých použitých bunkových línií. PKCα inhibítor nemal žiadny vplyv na degradovanú plochu A375m2 buniek. V súlade s týmito pozorovaniami, špecifické umlčanie PKCα pomocou siRNA viedlo k zmene morfológie A375m2 buniek z améboidnej na mezenchymálnu a tiež k zníženej schopnosti buniek invadovať do 3D kolagénu. Navyše, schopnosti A375m2 buniek degradovať želatín boli význačne...

Vliv vybraných cytostatit na aktivitu cytosolických reduktas karbonylové skupiny v MCF-7 linii
Vildová, Lenka ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: Lenka Vildová Titul, jméno, příjmení školitele: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Titul, jméno, příjmení školitele specialisty: Mgr. Martina Gavelová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vybraných cytostatik na aktivitu cytosolických reduktas karbonylové skupiny v MCF-7 linii Nádorová rezistence představuje hlavní problém chemoterapeutické léčby rakoviny. Jednou z možných příčin vzniku rezistence může být zvýšení enzymatické inaktivace cytostatik. V této studii jsme se zabývali vlivem antracyklinového antibiotika doxorubicinu a potenciálního cytostatika oracinu na aktivitu a expresi reduktas karbonylu v cytosolu buněk MCF-7 linie izolované z lidského adenokarcinomu prsu. Tato cytostatika jsou biotransformována cestou redukce karbonylové skupiny na méně účinné metabolity. Zjistili jsme, že po krátké (48hod) expozici nízkým (nM) koncentracím vybraných cytostatik dochází ke statisticky výraznému nárůstu aktivity reduktas v cytosolu buněk. Dále jsme se pokusili s využitím specifických inhibitorů definovat účast aldo-ketoreduktasy 1C3 (AKR1C3) a karbonylreduktasy 1 (CBR1) na redukci výše uvedených cytostatik. Zvolené enzymy se přirozeně exprimují v prsní tkáni. Z naměřených výsledků...

Studium interakce platinových cytostatik s BCRP lékovým transportérem pomocí MTT cytotoxicitního testu
Horká, Markéta ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Štaud, František (oponent)
AAbbssttrraakktt Rezistence onkologických onemocnění na léčbu cytostatiky patří mezi nejzávažnější problémy protinádorové terapie. Jedním z možných mechanismů vzniku rezistence vůči cytostatikům je zvýšení exprese efluxních transportérů, které snižují koncentraci použitých léčiv v buňkách. Tato práce je zaměřena na studium interakce klinicky používaných platinových cytostatik (cisplatina, karboplatina a oxaliplatina) s buněčným transportérem BCRP, který je považován za velmi důležitý z hlediska vzniku rezistence nádorových buněk vůči cytostatické léčbě. Testování bylo provedeno na buněčné linii MDCKII (parentní linie bez BCRP) a na linii MDCKII-BCRP, která byla transfekovaná genem pro BCRP. Při prvním testování bylo zjištěno, že při použití oxaliplatiny není životaschopnost buněk přítomností BCRP výrazněji ovlivněna. Transportér projevil důležitou roli v testech s cisplatinou a karboplatinou, protože buňky transfekované genem pro BCRP vykazovaly signifikantně vyšší životaschopnost než buňky bez tohoto transportéru. Inhibice transportéru specifickým inhibitorem BCRP fumitremorginem C však neměla na životaschopnost buněk MDCKII-BCRP vliv. Z těchto výsledků tedy vyplývá, že rezistence transfekovaných buněk vůči csplatině a karboplatině je způsobena jiným mechanismem. Zvýšená rezistence může být způsobena EGFP,...

Permeation studies of a set antihistaminic drugs and the influence of verapamil in an in vitro Blood-brain barrier model
Mandíková, Jana ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Transportní studie přes model hematoencefalické bariéry (HEB) hrají důležitou roli ve vývoji nových léčiv. Poslední in vitro studie uvádí, že P-glykoprotein (P-gP) a pasivní transport mohou ovlivnit koncentraci druhé generace H1-antagonistů v CNS. Diplomová práce byla zaměřena na transportní studie první a druhé generace H1-antagonistů přes in vitro model HEB, sledování role efluxního transportéru P-gP a jeho olivnění P-gP inhibitorem verapamilem. Nežádoucí účinky první generace H1-antagonistů v CNS závisí na jejich schopnosti pronikat přes HEB a způsobovat tak útlum a ospalost. Druhá a třetí generace působí sedativně na pacienta jen mimořádně. Nedávné studie potvrdily, že omezený průnik moderních H1-antagonistů přes HEB může být způsoben jejich zpětným tokem z CNS cestou přes P-gP (Obradovic, Dobson et al. 2006). V transportních studiích jsme pracovali s in vitro modelem HEB, buněčnou linií PBMEC/C1-2. V následujících studiích jsme testovali tři zástupce H1-antagonistů (promethazin, fexofenadin a cetirizin) a známý substrát P-gP rhodamin 123. Přítomnost P-gP ve zkoumané buněčné linii jsme dokázali ve western blotting analýze. Funkční aktivitu P-gP jsme hodnotili v transportních studiích na Transwell modelu in vitro. Kvantitativní analýzu jsme provedli pomocí RP-HPLC a fluorimetru. Přítomnost verapamilu...