|
Úloha sestry při transrektální biopsii prostaty
HESOUNOVÁ, Dominika
Předkládaná bakalářská práce nese název: Úloha sestry při transrektální biopsii prostaty. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Na začátku první části se zabývám samotným onemocněním-karcinomem prostaty, což je v dnešní době druhá nejčastější malignita u mužů. U tohoto onemocnění popisuji jednak rizikové faktory, jež mohou mít vliv na vznik karcinomu prostaty, ale také příznaky, kterými se onemocnění projevuje. Dále popisuji základní diagnostické metody, které se využívají při pátrání po přítomnosti karcinomu prostaty a prevenci, která je nedílnou součástí. V další části popisuji transrektální ultrasonografii spojenou s biopsií prostaty. Nejdůležitější úsek je ošetřovatelská část, ve které bych ráda poukázala na to, jak je důležitá přítomnost sestry nejen před výkonem, během výkonu, ale i po něm.
|
|
Preparation, expression and characterization of mouse GCPIII
Bäumlová, Adriana ; Šebo, Peter (oponent) ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce)
Slovenský abstrakt Glutamátkarboxypeptidáza II (GCPII, EC 3.4.17.21) je transmembránovým glykoproteínom II typu, ktorý bol objavený v nervovom systéme na základe degradácie N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamatu na N-acetyl-L-aspartát a L-glutamát, a preto sa predpokladá jeho účasť na nervovej signalizácií. Okrem mozgu, GCPII bola objavená vo väčšej miere taktiež v prostate, obličkách a tenkom čreve. V tenkom čreve GCPII napomáha vstrebávaniu folátov z potravy tým, že odštepuje koncové glutamáty z polyglutamylovaných folátov. V prostate nie je funkcia tohto proteínu doposiaľ známa, avšak využíva sa ako márker rakoviny. Mus musculus je dôležitým modelom pre štúdium GCPII a jej homológov ako terapeutického ciela. Ľudská GCPII a jej paralóg GCPIII sú pomerne dobre charakterizované, zatiaľ čo žiadna biochemická štúdia o ich myších ortológoch nie je dostupná. Preto sme myšaciu glutamátkarboxypeptidázu III (mGCPIII) naklonovali, pripravili rekombinantnou expresiou v hmyzích bunkách a chrakterizovali. Ukázali sme, že mGCPIII vykazujeα-glutamátkarboxypeptidázovú aktivitu, ktorá je inhibovatelná špecifickým inhibítorom GCPII, 2-PMPA. Taktiež sme testovali citlivosť a špecifitu monoklonálnych protilátok voči myšacej GCPIII. Imunochemická detekcia odhalila, že protilátka GCP-04 rozpoznáva ľudskú GCPII rovnako dobre ako...
|
|
Přírodní látky v léčbě rakoviny a jejich cytotoxicita
Hájková, Tereza ; Raudenská, Martina (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou přírodních látek v souvislosti s nádorovým onemocněním. Přírodní látky mají pozitivní vliv na lidský organismus a jsou schopné ovlivňovat životaschopnost a růst nádorových buněk. Hlavním mechanismem je ovlivnění mechanismů vedoucích k zahájení apoptózy nádorových buněk a zabránění další proliferace. V práci je dále rozebrána problematika využití nádorových buněčných linií ve výzkumu nádorového onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny běžně dostupné metody pro stanovení cytotoxicity přírodních látek, přičemž pro experimentální část je vybrána metoda MTT test a systém xCELLigence pro monitorování v reálném čase. V experimentální části bude sledován mechanismus působení testované látky kapsaicin v aplikaci na prostatické buněčné linie, nádorovou PC3 a nenádorovou PNT1A.
|
|
Čipová a kapilární elektroforéza pro výzkum rakoviny
Hájková, Tereza ; Babula, Petr (oponent) ; Provazník, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou nádorového onemocnění a jeho vznikem. Karcinom prostaty je druhý nejzávažnější karcinom u mužů, je důležité zaměřit se na včasnou detekci. Tato práce pojednává o proteinech, které jsou nebo by mohly být využity jako potenciální nádorové markery. Například v současnosti běžně používaný prostatický specifický antigen, ale nově i metalothionein. Metalothionein je protein vyskytující se v rostlinné i v živočišné říši ve čtyřech základních isoformách. Existuje předpoklad, že obsah jednotlivých isoforem, případně jejich vzájemný poměr, má určitý diagnostický potenciál, který by mohl být využitelný v praxi. Z tohoto důvodu jsou vyvíjeny a studovány metody pro specifickou a citlivou analýzu jednotlivých isoforem. V této práci je pro separaci isoforem využita kapilární elektroforéza a jsou diskutovány vlivy jednotlivých parametrů (druh základního elektrolytu, jeho pH, velikost separačního napětí a tak dále) na výslednou separaci.
|
|
Úloha sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v prevenci nádorového onemocnění varlat
NESPALOVÁ, Jana
Teoretická východiska Varle, latinsky testis, je mužská pohlavní žláza a nachází se v šourku. Varlata jsou rozdělena vazivovou překážkou a významně se podílejí na spermatogenezi a produkci hormonů. Vytvářejí také sekundární pohlavní znaky a určitým způsobem formulují osobnost jedince. Nádory varlat tvoří přibližně 1-1,8 % všech typů maligních nádorů u mužů a nejčastěji se vyskytují mezi 15. - 35. rokem života muže. Tato bakalářská práce obsahuje informace o anatomii a fyziologii varlat, rizikových faktorech a příčinách vzniku tumorů varlat, dále také příznaky a diagnostiku. Dále se práce zabývá úlohou sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v oblasti prevence nádoru varlat, preventivními prohlídkami a samovyšetřováním varlat. Cíle práce Prvním cílem práce bylo zmapovat úlohu sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v oblasti prevence nádorového onemocnění varlat. Byla použita tato výzkumná otázka: Jaká je úloha sestry v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v oblasti prevence nádorového onemocnění varlat? Druhým cílem bylo zjistit informovanost chlapců ve věku od 15 do 19 let o prevenci nádorového onemocnění varlat. První hypotéza zní: Znalost prevence nádorového onemocnění varlat se mění s věkem. Druhá hypotéza zní: Provádění samovyšetření varlat se mění s věkem. Použité metody Pro zpracování první výzkumné části bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, metoda dotazování a technika hloubkových rozhovorů se sestrami pracujícími v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně doslova přepsány. Ve druhé části bylo použito kvantitativního výzkumného šetření, metoda dotazování a technika nestandardizovaného dotazníku. Dotazník vyplňovali chlapci ve věku 15-19 let z Jihočeského kraje. Pro zpracování hypotéz byl použit parametrický test Anova. Jedná se o analýzu rozptylu. "Její podstata spočívá v tom, že celkový rozptyl sledované proměnné X se rozloží na rozptyl uvnitř jednotlivých výběrů a na rozptyl mezi výběry. Pokud je rozptyl mezi výběry nepravděpodobně velký, svědčí to o významném vlivu faktoru a (Budíková, 2010, str. 181)." Výsledky Přepsané rozhovory byly zkoumány otevřeným kódováním, metoda tužka a papír. Vzniklo 5 kategorií: Edukace, Nádor varlat, Vyšetření varlat, Dispenzarizace pacientů. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data. Zpracováním nestandardizovaného dotazníku vzniklo deset grafů s výsledky z odpovědí respondentů. Grafy byly následně popsány. První hypotéza, která tvrdila, že znalost prevence nádorového onemocnění varlat se mění s věkem, se nepotvrdila. Druhá hypotéza, která tvrdila, že provádění samovyšetření varlat se mění s věkem, se nepotvrdila. Závěr Z prvního výzkumného šetření potvrzují sestry pracující v ordinacích dětského lékaře pro děti a dorost, že provádějí edukaci pacientů v dané oblasti. Respondentky měly základní informace o problematice nádoru varlat a uváděly, že v ordinacích PLDD se provádí kontrola varlat. Dispenzarizace pacientů neprobíhá u všech respondentek v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost. Odbornou literaturu k tomuto tématu doporučují pouze dvě respondentky z devíti. Respondentky uváděly, že kontrola varlat a edukace o nádoru varlat probíhá, ale ve druhém výzkumném šetření se prokázalo, že chlapci nejsou téměř nijak seznámeni s tématem. Dle většiny odpovědí chlapců v dotazníku neprobíhá ani kontrola varlat u PLDD. Z druhého výzkumného šetření vyplynulo, že chlapci ve věku 15-19 let nemají dostatečné informace o prevenci nádorového onemocnění varlat. Většina nemá skoro žádné vědomosti, co vše zahrnuje prevence rakoviny varlat.
|
|
Rizikové faktory vzniku karcinomu prostaty
Plecháčková, Anna ; Lukeš, Martin (vedoucí práce)
Přestože etiologie karcinomu prostaty je dosud neznámá, jeho vznik je ovlivněn mnoha rizikovými faktory. Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří věk, rasová příslušnost, familiární výskyt, také dietní faktory, především zvýšený příjem tučné stravy a mléčných výrobků. Vliv některých faktorů zůstává zatím nejasný. To se týká hlavně androgenů, vazektomie, sexuální aktivity a profesionální expozice kadmiu. Znalost těchto rizikových faktorů je důležitá pro prevenci tohoto onemocnění.
|
|
Participation of Selected Carbonyl Reductases in Deactivation of Anticancer Drugs
Odiana, Romana ; Wsól, Vladimír (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent) ; Heidingsfeld, Olga (oponent)
Redukce je opakem oxidace a může jí být buď ztráta atomu kyslíku, nebo získání dvou atomů vodíku. Redukce karbonylové skupiny xenobiotik byla hlavním tématem této práce. V naší práci jsme se pokusili identifikovat a charakterizovat lidské karbonylreduktázy zodpovědné za deaktivaci protinádorových léčiv. Rakovina je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích, proto je hledání nových a efektivních způsobů léčby velmi důležité. Inhibice enzymů, které se mohou podílet na rozvoji choroby nebo jejích relapsů a/nebo snížení účinnosti terapie deaktivací léčiv, může být způsobem, jak zlepšit léčbu a snad i snížit dávky léčiv a tím i incidenci nežádoucích účinků cytostatik. V první části našeho projektu jsme se soustředili na rozpustnou cytosolickou reduktázu, AKR1C3. Tento enzym se účastní metabolismu pohlavních hormonů a může hrát důležitou roli v rozvoji rakoviny prsu a prostaty. Testovali jsme její schopnost metabolizovat protinádorová léčiva inkubací s oracinem a doxorubicinem a následným stanovením metabolitů pomocí HPLC. Podařilo se nám prokázat, že AKR1C3 je schopná deaktivovat doxorubicin s Km 355 μM a oracin s Km 110 μM. AKR1C3 tedy může ovlivnit protinádorovou terapii, zejména pokud je její exprese v zasažené tkáni zvýšená. Druhá část projektu byla zeměřena na purifikaci nové lidské...
|
|
Vliv vstupní hladiny PSA na prognózu pacientů s karcinomem prostaty
Foučková, Hana ; Kindlová, Eva (vedoucí práce)
Cílem práce je ověřit, zda vstupní hladina PSA může mít určitý vliv na prognózu pacientů s karcinomem prostaty. Zaměřila jsem se proto na vliv iPSA na pětileté přežití těchto nemocných, což bývá jedno z poměrně častých kritérií v mezinárodně uznávaných studiích.. Dále mě zajímalo jestli se iPSA může odrážet i na ostatních prognostických markerech karcinomu prostaty - bude-li se s vyšším histopatologickým gradingem, či vyšším klinickým stadiem hladina iPSA nějakým způsobem měnit.
|
| |
| |
host ::
