| |
|
Cystická fibróza a výživa
PECHOVÁ, Jana
Název bakalářské práce je ,,Cystická fibróza a výživa." Cystická fibróza je dědičné chronické onemocnění. Je charakterizována jako dysfunkce chloridových kanálků v organizmu. Projevem cystické fibrózy je velké množství hlenu v dýchacím a trávicím ústrojí diagnostikovaných. Tuto nemoc řadíme ke skupině velmi vzácných onemocnění. V České republice touto nemocí trpí menší procento obyvatel. Při tomto onemocnění je pro její nositele prioritní dodržovat doporučené stravovací návyky. Zlepšuje se tak prognóza nemoci a pacienti mohou vést plnohodnotný život. Dodržováním doporučených stravovacích návyků a stravovacích režimů se zabývá tato bakalářská práce. Již z názvu práce vyplývají její dané základní cíle. Jedním z cílů bakalářské práce je zjištění, zda děti trpící cystickou fibrózou mohou konzumovat všechny dostupné potraviny, zda mají speciální požadavky na kvalitu a úpravu potravin. Druhým velmi důležitým cílem bakalářské práce je vyhodnocení jídelníčku daného vzorku lidí, kteří trpí tímto vzácným dědičným onemocněním. Pro objektivitu výzkumu byli v této bakalářské práci jako výzkumné vzorky vybráni čtyři respondenti ve věku 3-18 let. Na základě vyhodnocení jejich týdenního jídelníčku, dotazníkového šetření vedené s jejich rodiči i jimi samotnými a řízeného rozhovoru bude zjištěno, zda děti dodržují všechny zásady daného doporučeného stravovacího režimu. V teoretické části je pracováno s názory odborníků zabývajících se nemocí cystická fibróza velmi důkladně. Jejich zkušenosti ukazují na důležitost správně navrženého jídelníčku a na dodržování správných stravovacích zásad a režimů. Tyto poznatky jsou pak plně využívány v praktické části bakalářské práce. Závěry z diskuze mohou být využity v praktické pracovní činnosti nutričních terapeutů, kteří se ve své praxi s dětmi nemocnými cystickou fibrózou mohou setkat.
|
|
Narkolepsie a jiná záchvatovitá onemocnění
TONDLOVÁ, Andrea
Práce se zabývá problematikou záchvatovitých onemocnění z pohledu oboru speciální neurologie. Obsahově se zaměřuje na dvě velké oblasti. První části jsou teoretického charakteru s deskripcí jednotlivých onemocnění, jejich klinickými projevy, diagnostikou a současnou léčbou. Je zaměřena na tuto skupinu záchvatovitých onemocnění: epilepsie, tetanie, Meniérův syndrom, migréna a podrobněji narkolepsie, s ohledem na jeden z cílů práce. Tyto poznatky jsou doplněny o informace současných poznatků ohledně léčby a diagnostiky těchto onemocnění, které takto postiženým lidem velmi stěžují život a zabraňují vést ho takovým způsobem, jako by byl nemocný plně zdráv. Cílem práce není jen teoretická deskripce současně dostupných literárních poznatků těchto onemocnění, ale i jejich praktická konfrontace z praxí, v tomto případě vyplývající ze skutečných příběhů lidí trpících záchvatovitým onemocněním. Pro tuto druhou část práce bylo vybráno konkrétní záchvatovité onemocnění, o kterém je potřeba hovořit více, aby se stalo známější a které je pro svoji zaměnitelnost, ohledně symptomů podobných s jiným onemocněním, nelehké diagnostikovat či je diagnostikováno až po nevhodně dlouhé době tj. narkolepsie. Nejpodrobněji se, s ohledem na praktické zaměření v další části, práce věnuje tedy problematice narkolepsie, kde kromě zmíněných základních poznatků popisuje autorka činnost i význam spánkových laboratoří a center, jako institucí podílejících se na léčbě. Pro možnost ještě hlubšího proniknutí do dané problematiky tohoto onemocnění přidává již zmíněné anonymní příběhy takto postihnutých lidí. Tato část je doplněna i ilustrativními obrázky ze spánkové laboratoře a příběhů těchto lidí pro lepší čtenářovu jako vhodné vizuální doplnění práce. Jako porovnávací metoda již zmíněného záměru práce (srovnat teoreticky udané symptomy narkolepsie se symptomy jedinců tímto onemocněním trpícím) byla zvolena deskriptivní analýza (komparace) jednotlivých symptomů, u nichž bylo cílem vybrat těmto lidem společné příznaky, které jejich život ztěžují a srovnat tyto údaje s informacemi (symptomy narkolepsie) udávanými současnou literaturou. V závěru práce jsou postihnuty nejpodstatnější informace vyplývající z odborné literatury, názorovost odborné obce ohledně současného výzkumu a studií narkolepsie, tj. konkrétně zkoumané příčinné souvislosti aplikování vakcíny Pandemrix (proti prasečí chřipce) a narkolepsie, shrnutí výsledků ostatních studií zkoumajících etiologii tohoto onemocnění. Cílem této části práce je předložit čtenáři a určit současný vývoj zkoumání narkolepsie. Dále je zde zahrnuto i zhodnocení dějinného vývoje zájmu o poruchy spánku a zhodnocení závěrů vyplývajících s porovnáním udávání symptomů u narkolepsie odborné literatury se skutečnými symptomy lidí postihnutých tímto onemocněním, kde je cílem podat čtenáři bio-psycho-sociální pohled na člověka s tímto onemocněním, který vždy každá odborná literatura důrazně nerozebírá. Výsledkem celé práce je shrnutí současného stavu poznání těchto onemocnění a zamyšlení nad výzkumem současných možných příčin narkolepsie. Nadále porovnání teoretického zázemí onemocnění narkolepsie s životní praxí tohoto onemocnění s příběhy selektivně vybraných jedinců narkolepsií postihnutých. Smyslem práce je nejen poukázat na závažnost těchto onemocnění ztěžující a postihující značnou mírou kvalitu života jedince, ale též přidat praktickou hodnotu práci pro čtenáře obohacením skutečných pocitů vyplývajících z příznaků onemocnění konkrétních lidí potýkajících se každý den se svým onemocněním s narkolepsií účelem je tak vzbudit v čtenáři lepší pochopení pro potřebnost rozvíjení aktivních přístupů v hledání zlepšení kvality života těchto osob a rozvinout u něho empatii, která je nezbytná pro práci s těmito lidmi a jejich celkové pochopení. Smyslem je tedy nevidět jenom onu nemoc, ale "celého" člověka, takto zasaženého.
|
|
Odolnosť ľudského pachu voči chemickým detergentom
Čajágiová, Martina ; Vyplelová, Petra (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
V časti práce literárna rešerš sa bližšie zoznamujeme s ľudským pachom, teóriami jeho vzniku, jeho definíciou, anatómiou koze a tvorbou pachu, zložením individuálneho ľudského pachu, vylučovaním pachu. Približujeme si aj témy pachový absorbent a jeho využitie vo svete, prenos pachu na pachové snímače a zaisťovanie stôp. Táto časť práce pojednáva aj o odolnosti a prežiteľnosti pachu, metóde pachovej identifikácie a jej histórii, o organických kyselinách, definícii a práci detergentov a ultrazvukovej čističky.
Našim cieľom v danej práci bolo overiť, relevantnosť využívania chemických detergentov v čistiacom procese pri pachových prácach. Overiť schopnosť detergentov degradovať ľudský pach na pachových absorbentoch tak, aby ho špeciálne vycvičený psi neboli schopný stotožniť.
Experiment sa riadil presne stanovenou metodikou. Odoberané boli najskôr vzorky od cieľových osôb na pachový nosič - kovový valec z ruky (načuchávací pach), jednou osobou. V druhej fázy sa odoberali vzorky na pachový nosič textilný z tela, inou osobou. Kovové nosiče s pachom boli následne spracované, časť z nich bola ponechaná bez úpravy (konrola) a časť sme vystavili pôsobeniu chemických detergentov s a bez ultrazvukovej čističky.
V experimente na stotožňovanie pachových vzoriek bolo použitých šesť súk Nemeckého ovčiaka, špeciálne vycvičených na metódu pachovej identifikácie. Každá suka stotožňovala trikrát cieľový pach s pachom vystaveným detergentom a tri krát s pachom nevystaveným detergentom. Cieľový pach bol náhodne ukladaný medzi ďalšími vzorkami a menila se jeho pozícia, tak aby psovod túto pozíciu nepoznal a neovplyvnil tak suku pri práci. Ukazovateľom stotožnenia bolo označenie vzorky sukou, naučeným spôsobom - zasadnutím alebo zaľahnutím.
Ani jedna suka nebola schopná stotožniť pach vystavený chemickým detergentom a zároveň všetky stotožnili kontrolné pachy nevystavené chemickým detergentom.
Experiment preukázal, že využívanie chemických detergentov v čistiacom procese pri pachových prácach je relevantné pri degradácii individuálneho ľudského pachu.
|
|
DĚTI ZE SEKULARIZOVANÉHO RODINNÉHO ZÁZEMÍ V PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ PRO 1. STUPEŇ ZŠ JAKO DIDAKTICKÝ PROBLÉM
PETRÁŠKOVÁ, Jiřina
V první části je popisováno rodinné edukační a socializační prostředí, jako nejdůležitější a nejpodstatnější činitel v utváření předpokladů pro dobrý rozvoj dítěte. Zde se setkává dítě s pocitem radosti, bezpečí, lásky, zakouší rituály, získává důvěru a utváří své já. Druhá část se věnuje škole s jejími obory, kde se setkává dítě nyní již v roli žáka s učebními obsahy školní edukace s náboženstvím mezipředmětově. Třetí kapitola se zaobírá nepovinným předmětem náboženství v náboženské edukaci a nahlíží na obsahy výuky pohledem nejen věřících, ale i sekularizovaných subjektů edukace. Poslední čtvrtá kapitola přináší anketní pohled na motivace žáků, které přivádějí děti ze sekularizovaných rodin k výuce náboženství.
|
|
Vliv ekologického způsobu hospodaření na kvalitu půdy
Matěchová, Martina ; Jakšík, Ondřej (vedoucí práce) ; Janků, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zaměřuje na systém ekologického zemědělství a jeho vliv na kvalitu půd. Srovnává ekologický systém hospodaření s konvenčním, tyto systémy jsou zde stručně charakterizovány. Dále je zde uveden seznam indikátorů, podle kterých se kvalita půdy hodnotí. V diskuzi jsou uvedeny výsledky vědeckých studií, které se zabývaly porovnání jednotlivých způsobů hospodaření a jejich vlivu na půdní vlastnosti.
Kvalitní a úrodná půda je pro produkční systémy velice důležitá. Definovat zda je půda kvalitní je velice složité a proto se k hodnocení půd využívá celá řada indikátorů. Indikátory můžeme rozdělit podle jejich povahy na fyzikální, chemické a biologické. Zda jsou půdní vlastnosti dobré, zjistíme pomocí různých metod.
Kvalitu půd ovlivňuje celá řada faktorů a mezi něž samozřejmě patří i antropogenní činnost. Faktory mohou být negativní i pozitivní. Výsledkem negativního působení těchto vlivů označujeme jako degradaci půdy, tedy ztráta půdní úrodnosti v kontextu produkčního zemědělství.
Výsledky této práce ukazují, že šetrné zpracování půdy v ekologickém zemědělství má příznivý vliv případně nijak negativně neovlivňuje biologické a fyzikální vlastnosti půd. V případě některých experimentů docházelo ke zvýšenému množství půdních organismů. Při aplikaci organických hnojiv docházelo ve většině pokusů ke zvýšení obsahu organické hmoty a některých dalších potřebných živin. Můžeme tedy říct, že za určitých podmínek lze dodržováním zásad ekologického způsobu hospodaření zachovat kvalitu půdy případně dosáhnout dokonce jejího zlepšení kvality půd, které se většinou projeví v delším časovém horizontu.
|
|
Připravenost nemocnic na přijetí surdopedického dětského pacienta
TENKLOVÁ, Monika
Sluch je pro člověka nejcitlivějším smyslem. Společně se zrakem slouží jako prostředek komunikace a sociální interakce. U dětí, které mají vrozenou vadu sluchu, nedochází k vytvoření předpokladů pro rozvoj řeči. Naopak osoby trpící získanou vadou sluchovou až po rozvoji řeči, nácviku čtení a psaní, tak přijímají informace písemnou formou a také jsou schopni správné a srozumitelné odpovědi. Teoretická část práce se zabývá sluchovými vadami a jejich poruchami. Zmiňuje se o sluchově znevýhodněných dětech a o vzdělávání sester. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle a to zjistit, zda jsou sestry pracující v nemocnici na dětském oddělení připraveny na péči o surdopedického pacienta a zjistit úroveň vybavenosti nemocnic pro péči o surdopedického pacienta. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativního šetření prováděného se sestrami na dětském oddělení, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl veden s deseti sestrami, ze třech různých nemocnic, dvě nemocnice byly z Jihočeského kraje a jedna ze Středočeského kraje. První část šetření se zabývala kvalifikačním vzděláváním, celoživotním vzděláváním a možnostmi vzdělávání sester v surdopedii. Dále nás zajímala zkušenost sester s hospitalizací sluchově znevýhodněných dětí na dětském oddělení. V další části šetření jsme se zaměřili na surdopedické pomůcky a moderní technologie, které by mohly zjednodušit péči o děti se sluchovým znevýhodněním. Zajímala nás také možnost spolupráce nemocnic se speciálními pedagogy. Poslední část výzkumného šetření je zaměřená na ošetřovatelskou péči o pacienta s poruchou sluchu. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že se děti s poruchou sluchu vyskytují na dětských odděleních, ale sestry se s nimi nejsou schopny dorozumět pomocí znakového jazyka. Na oddělení mají zkušenosti s hospitalizací těchto dětí, ale i přesto pro ně nemají surdopedické pomůcky, nejsou pro ně k dispozici ani moderní technologie. Sestry na dětských odděleních nejsou informované o možnostech využívání speciálních pedagogů. Nesetkaly se s dětmi používajícími naslouchátko, neznají kochleární implantáty, ale i přesto se domnívají, že jejich uživatelé nevyžadují specifickou péči. Tyto poznatky budou publikovány v odborném časopise pro sestry.
|
|
Interakce farmak s vyššími rostlinami jako model fytoremediačních procesů
Chupíková, Alice ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Přítomnost léčiv v odpadních vodách, které se nepodaří odstranit během procesu čištění odpadních vod a které se tímto způsobem dostávají do řek a ostatních složek hydrosféry, představuje vážný problém pro společnost. Teprve během posledních dvou desetiletí začal výzkum ohledně možného odstraňování těchto léčivých látek z životního prostředí. Jednou z perspektivních metod čištění odpadních vod představuje fytoremediace, která je založena na schopnosti rostlin odebírat ze svého okolí cizorodé látky a následně je ukládat nebo zabudovávat do svých pletiv, případně degradovat. V této souvislosti bylo testováno mnoho rostlinných druhů včetně kukuřice (Zea mays L.) a slunečnice (Helianthus annuus L.), s nimiž byly prováděny fytoremediační experimenty též v rámci tohoto projektu. Rostliny slunečnice odrůdy BELEM a kukuřice odrůdy G1 byly pěstovány ve sterilních médiích, do nichž bylo přidáváno léčivo karbamazepin a jeho metabolit 10,11-epoxykarbamazepin. Pro porovnání byly stejné experimenty prováděny s ibuprofenem a acetaminofenem. Antiepileptikum karbamazepin patří mezi léčivé látky, které jsou díky své vysoké stabilitě v přírodě velice špatně rozložitelné. Jeho metabolit 10,11-epoxykarbamazepin byl připraven epoxidací dvojné vazby karbamazepinu prostřednictvím kyseliny m-chlorperoxybenzoové v chloroformu. Byl...
|
|
Efekt zoorehabilitace na děti s autismem
Šámalová, Magdaléna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený pohled na problematiku vlivu zoorehabilitace na děti s autismem a to především na kvalitu jejich života. Veškeré poznatky jsou čerpány především z nejnovější literatury, která je dostupná.
Zoorehabilitace neboli zooterapie nebo také animoterapie je terapeutická metoda, při které se setkává člověk a zvíře a vzájemně na sebe působí. Ačkoliv problematika názvosloví této metody je stále nevyřešená, z mnoha studií vyplývá, že tato forma terapie příznivě působí na psychické, psychosomatické i somatické problémy. Své uplatnění nachází napříč mnoha obory jako je psychologie, psychiatrie, sociální pedagogika a další.
Jednou z cílových skupin jsou i děti s poruchou autistického spektra. Ze studií vyplývá, že u těchto dětí je možné dojít ke zlepšení kvality v některých oblastech jejich života působením zvířat různých druhů, ať už se jedná o psa, koně či jiná zvířata jako jsou například morčata. Jelikož pozitivní vliv byl studiemi potvrzen u různých druhů zvířat, stává se zoorehabilitace vhodnou podpůrnou terapeutickou metodou, která má široké využití a je stále více vyhledávána. Terapie u autistických dětí probíhají zejména se zaměřením na sociální chování a komunikaci.
I přesto, že výzkum této problematiky je teprve v začátcích a naráží na různé překážky jako je například nedostatek jedinců se stejnou diagnózou, nedostatečné objektivní měření a další, jsou výsledky vcelku pozitivní a množství studií zabývajících se touto problematikou roste.
|
|
Využití zoorehabilitace se psem při výuce dětí s poruchami psychického vývoje
Schwarzová, Kristýna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Katerina, Katerina (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda přítomnost psa a cílená práce dítěte se psem pomůže dětem zlepšit soustředěnost na výuku a výsledky. Z převážné většiny vědeckých studií vyplývá, že terapie se psem jsou pro děti velikým přínosem, nicméně tato problematika je na svém začátku zkoumání a literatura zabývající se tímto tématem je stále poměrně omezená.
Práce se zabývá interakcemi mezi dítětem a psem a to především dětí s hyperkinetickým syndromem a poruchou pozornosti (ADHD), se specifickými poruchami učení (SPU) a poruchami autistického spektra (PAS). Obecně se uvádí, že zoorehabilitace se psem pomáhá dětem s ADHD procvičovat jemnou motoriku, pozornost, snižuje agresivitu a pomáhá při vadě řeči, ale není jasné, jaký je vliv na další typy poruch. Tato práce se nejprve věnuje zpracování závěrů dosavadních studií v této oblasti, které vesměs potvrzují pozitivní vliv zapojení psa do terapie u všech sledovaných poruch. Druhá část práce je věnována experimentálnímu ověření hypotézy pozitivního vlivu přítomnosti psa a cílené práce 8 dětí ve věku 7-9 let ze speciální školy na koncentraci a chování ve třídě. Čtyři z dětí měly diagnostikovánu poruchu ADHD, dvě SPU a dvě poruchu autistického spektra. Experiment byl s dětmi prováděn 2x týdně a spočíval v pozorování koncentrace dětí na daný úkol, zklidnění, pozornosti při plnění úkolů a snížení negativních fyzických kontaktů mezi pozorovanými subjekty. Sběr dat probíhal při běžné výuce, přičemž jedenkrát v týdnu této výuce předcházela zoorehabilitace se psem a podruhé pro kontrolu zjištěných pozorování nikoli. Závěry pozorování ukazují posílení pozitivního vlivu výuky na sledované dovednosti dětí, čímž se potvrzuje stanovená hypotéza. Děti dosahovaly progresivnějších úspěchů za přítomnosti psa než bez něj, což dokládá jeho pozitivní vliv, nicméně je třeba pokračovat ve výzkumu na větším počtu účastníků a i v jiných věkových kategoriích.
|
host ::
