Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6,428 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.23 vteřin. 


Hmyz jako modelová skupina v environmentální výchově v mateřské škole.
KREJČÍ, Ivana
Tato práce se zabývá hmyzem jako modelovou skupinou v environmentální výchově v mateřské škole a tím, jaké je povědomí dětí předškolního věku o hmyzu. Cílem práce je zjistit, jak děti hmyz vnímají a podle kterých materiálů učitelé a učitelky mateřských škol pracují. Tímto výzkumným šetřením se zmapuje dostupnost daných materiálů a na základě toho je vytvořen vlastní výukový program pro děti, který jim poutavou formou hmyz přiblíží.

Možnosti zefektivnění programů primární prevence
Hermanová, Lenka ; Ortová, Marie (vedoucí práce) ; Roth, Martin (oponent)
Poznatky z výzkumů uvádí nutnost začít preventivně působit již od nejnižšího věku jedince. Tuto funkci má mít v dětství nejdříve rodina a nejbližší okolí, poté ji přejímají nejprve předškolní zařízení a následně škola. Tato práce se týká možností zefektivnění primárně preventivního působení na děti a mládež. Zaměřuje se hlavně na nejvíce využívané primárně preventivní programy ve školách. Kromě tohoto působení jsou velice důležité i další možnosti působení. Je to právě vliv nejbližšího prostředí, tedy hlavně rodiny a vrstevníků, ale také podmínky ve společnosti. Právě v tomto prostředí se vyskytuje celá řada ochranných a rizikových činitelů, které mohou riziko zvyšovat nebo zmenšovat. Existuje celá řada postupů a kritérií, které by měly primární programy splňovat, aby je bylo možné považovat za co nejvíce efektivní. I v tomto případě platí, že obsah i formy programů se musí lišit podle věku jedince. Obsahem práce jsou tedy specifika primární prevence podle věkových skupin, nejčastěji používané typy programů a metody, jakými je možné preventivně působit, jak v rodině, tak ve škole. Dále jsou uvedeny i konkrétní možnosti a prvky, ze kterých by se měl skládat komplexní a efektivní školní primárně preventivní program. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Využití konceptu Bazální stimulace na základní škole speciální
SIEBENSTICHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá aplikací konceptu Bazální stimulace na základních školách speciálních, tedy škol určených pro děti s těžšími formami mentálního postižení, případně v kombinaci s dalšími postiženími. Koncept Bazální stimulace vytvořil německý speciální pedagog prof. Andreas Fröhlich v 70. letech 20. století pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním nebo kombinovaným postižením ve speciálních školách. V 80. letech 20. století jej uplatnila v ošetřovatelství prof. Christel Binstein. V této oblasti byl také na začátku tohoto století poprvé využit v České republice, a to zásluhou dr. Karolíny Friedlové.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký způsobem lze využít Bazální stimulaci v základní škole speciální a jak ji lze začlenit do vzdělávacího programu. V souladu s tímto cílem obsahuje práce vymezení základních pojmů, stručný přehled dějin vývoje Bazální stimulace a její teoretická východiska a následně jsou představeny jednotlivé techniky, jichž koncept využívá. Zásadní pasáží je teoretické vymezení možností uplatnění konceptu ve speciálně pedagogické praxi, konkrétně v základní škole speciální. Tato část je doplněna třemi kazuistikami, které představují reálné využití konceptu Bazální stimulace ve třech základních školách speciálních v rámci celé České republiky.

Dodržování pitného režimu chodících pacientů v léčebnách dlouhodobě nemocných
MATOUŠEK, Jan
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dodržování pitného režimu u pacientů v léčebnách dlouhodobě nemocných a seniorů v domácnosti. Pod pojmem pitný režim se skrývá správné doplňování tekutin, které je pro lidský organismus nezbytné. Jde o hlavní způsob, jak v těle pokrýt každodenní ztrátu tekutin. Příjem tekutin je důležitý v každém věku, zejména pak ve stáří, kdy tělo zaznamenává značný přirozený úbytek tekutin a navíc člověk ztrácí i pocit žízně. Pro udržování dobré kondice a zachování pevného zdraví je proto nutné udržovat rovnováhu mezi příjmem a výdejem tekutin během celého dne. Z tohoto hlediska je důležité přijímat tekutiny rovnoměrně v průběhu celého dne a dříve než člověk pocítí žízeň.

Úroveň verbální komunikace u dětí v předškolní třídě mateřské školy
BENEŠOVÁ, Simona
Bakalářská práce se věnuje problematice rozvoje komunikačních schopností u dětí v předškolní třídě mateřské školy. Jednotlivé kapitoly se zabývají komunikací, vývojem řeči u dítěte a jakým vliv má rodina, média a mateřská škola na rozvoj komunikačních schopností u těchto dětí. V další části práce pak pomocí dotazníkové metody zjišťuji, jakým způsobem se podílí rodina na rozvoji řeči dítěte a jak hodnotí učitelky mateřské školy úroveň verbálního vyjadřování u dětí v předškolní třídě.

Řízení ve vzdělávání (se zaměřením na zdravotně a sociálně znevýhodněné jedince)
Muchová, Zdeňka ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vzdělávání žáků se zdravotním a sociálním znevýhodněním v základní škole. Počty těchto žáků se v běžných školách neustále zvyšují. Současná reforma školství umožňuje školám pomocí svého nového vzdělávacího programu pro tyto žáky vytvořit podmínky integrace do běžné třídy. Teoretická část je zaměřena na změnu obecně - jak ji lidé vnímají, jaké jsou její typy, jaké jsou možnosti řízení lidí při změně aj. Dále se zabývá problematikou zdravotně a sociálně znevýhodněných žáků a jejich integrací do běžné školy. Praktická část práce se věnuje výzkumnému šetření. Použitím výzkumných metod je analyzován současný stav systému integrace na jedné základní škole a zjištěny možnosti rozvoje a změn. Celkovým výstupem výzkumu je vytvoření návrhu Rozvojového programu integrace.

Vybrané etické problémy v situaci geneticky poškozeného plodu
BLAŽKOVÁ, Petra
Vybrané etické problémy v situaci geneticky poškozeného plodu jsou dnes často diskutovaným tématem. Souvisí to s rozvojem moderních technologií, především s prenatální diagnostikou. Často se hovoří o tom, zda je eticky přípustné umělé přerušení těhotenství, pokud je plod geneticky poškozen. Diplomová práce se snaží o zmapování postojů rodičů dětí s genetickým poškozením a zmapování postojů studentů ZSF JCU. Hlavním cílem práce bylo provedení výzkumu u těchto vybraných skupin respondentů, který se týkal etické problematiky geneticky poškozeného plodu. Teoretická část je zaměřena na nastínění problematiky počátku lidského života a dále základní informace o genetickém poškození. Jsou zde zmíněny vybrané etické problémy týkající se geneticky poškozeného plodu, jako je prenatální diagnostika, umělé přerušení těhotenství a integrace jedinců s postižením do společnosti. Tyto problémy jsou zmíněny jak z odborných tak i z náboženských hledisek. Dále jsou v práci uvedeny základní právní a etické dokumenty týkající se dané problematiky. V praktické části práce je zmapován postoj rodičů geneticky poškozených dětí a studentů ZSF k tématu práce. K získání dat pro svoji diplomovou práci jsem použila metodu kvantitativního analytického výzkumu, pomocí dotazníkových šetření a jejich vyhodnocení. Jako výzkumný soubor byli zvoleni rodiče dětí s genetickým poškozením, protože mají k této problematice nejblíže. Dalším výzkumným souborem byli studenti ZSF, protože se s touto problematikou mohou setkat během svého povolání. V diskuzi a závěru byly rozebrány postoje respondentů k vybraným etickým problémům v situaci geneticky poškozeného plodu. Názory obou skupin respondentů byly vzájemně porovnány.

Etika ve zdravotnictví a sociální práci - komparace principů a jejich aplikací
ČADOVÁ, Lenka
Schopnost a odhodlání jednat eticky je v pomáhajících profesích základem kvality poskytovaných služeb. Diplomová práce se zabývám tím, které etické principy považují zdravotníci a sociální pracovníci občanského sdružení Prevent za stěžejní pro svou práci. V teoretická část pojednává o profesní etice, specificích etiky ve zdravotnictví a sociální práci,o etických kodexech zdravotníků a sociálních pracovníků a etických principech těchto profesí. Etika je filozofickou vědou, která se snaží nalézt a zdůvodnit společné a obecné základy, na kterých stojí morálka (kulturně a historicky podmíněný soubor mravních norem). Nejčastějším přístupem k profesní etice je snaha určit obecně formulované etické principy. Formulace etických principů profese může pomoci lépe rozumět cílům, které má naplňovat. Jsou definovány volně, tak, aby byly přijatelné pro všechny. Jejich volnost je ale zároveň jejich slabým místem - přijetí určitého principu ještě nedává návod ke konkrétnímu jednání, navíc se obecně uznané principy často dostávají do vzájemného sporu. Za základní etické principy zdravotnictví jsou považovány principy non maleficience, beneficience, autonomie a spravedlnosti. Pro sociální práci definovala Banks obdobné principy - respekt k právu na sebeurčení, podpora blahobytu nebo pohody, distribuční spravedlnost a rovnost, ve smyslu nediskriminace. Praktická část diplomové práce uvádí výsledky výzkumu. Jeho cílem bylo zjistit, které etické principy považují zdravotníci a sociální pracovníci občanského sdružení Prevent pro svou profesi za stěžejní a jak je aplikují v praxi, najít shody a rozdíly v odpovědích u obou profesních skupin a jejich klientů. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum. K získání dat byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili tři zdravotníci, tři sociální pracovníci a tři klienti občanského sdružení Prevent. Z výsledků výzkumu vyplývá, že oblast etiky je pro zdravotníky i sociální pracovníky obtížným tématem. Dotazovaní profesionálové ani klienti nevnímají rozdíly mezi etikou ve zdravotnictví a v sociální práci. Rozdíl spatřují všichni dotazovaní spíš mezi profesionály pracujícími s uživateli drog, které hodnotí jako profesionální a jsou s jejich etických jednáním spokojeni, a profesionály mimo oblast závislostí, u kterých se setkali s neetickým přístupem ? předsudky, nerespektování důstojnosti, odsuzování kvůli závislosti. Sociální pracovníci i zdravotníci jmenují řadu principů, které považují za důležité pro svou práci. Přiřazení odpovědí k pěti základním bioetickým principům a principům sociální práce (non maleficience, beneficience, autonomie, spravedlnost, rovnost-nediskriminace) ukázalo, že odpovědi respondentů obou profesí naplňují současně základní etické principy sociální práce i bioetiky. Princip nonmaleficience, který není v odborné literatuře uváděn jako etický princip sociální práce, zmiňují ve svých odpovědích všichni tři dotazovaní sociální pracovníci (a dva ze tří zdravotníků). Princip rovnosti, který není uváděn mezi základními bioetickými principy, zmiňují dva ze tří zdravotníků (a dva ze tří sociálních pracovníků). Jako významný jej vnímají i dotazovaní klienti, hlavním požadavkem klientů v oblasti etiky je pro obě profese shodně respekt ke klientovi, přístup bez předsudků. Dotazovaní zdravotníci i sociální pracovníci shodně uvádějí, že hlavním způsobem řešení etických problémů je intervize v týmu a supervize.

Volný čas dětí a rodinné prostředí
UHLÍŘOVÁ, Lenka
Bakalářská práce na téma ?Volný čas dětí a rodinné prostředí? je zaměřena na problematiku volného času dětí, hlavně na jeho využití jak z pohledu dětí samotných, tak i z pohledu jejich rodičů. V teoretické části věnuji pozornost funkcím volného času zpracovaných formou otázek týkajících se výchovy, která se v této problematice prolíná společně s rodinnou atmosférou. Analyzuji, jak rodiče mohou zasahovat kladně i negativně do využívání volného času svých dětí. Dále propracovávám funkci rodiny a zároveň funkci rodinného prostředí na rozvoj dětí, hlavně jejich zájmů a schopností. Zaměřuji se i na volnočasovou aktivitu mimo vyučování a na rozdělení pedagogů, kteří se této oblasti volného času věnují. Nedílnou součástí bakalářské práce je i výsledek negativního dopadu na děti ve volném čase, popsání důsledků, jež mohou nastat, a měli bychom se jim snažit zamezit. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření: analýzu názorů rodičů, jejichž profesní zaměření není pedagogického směru, rodičů kde alespoň jeden z nich je pedagogem a rozbor odpovědí dětí samotných. Výzkumným cílem mé práce je analyzovat celkový pohled na volný čas dětí. Jakým způsobem volný čas děti využívají, jak jsou vedení ze strany rodičů, do jaké míry je jejich volný čas ovlivněn různými faktory a jak dalece jsou jejich představy, přání zohledňovány.