|
Changes in structure and phase composition in the surface of tram rail
Švábenská, Eva ; Roupcová, Pavla ; Schneeweiss, Oldřich
We have investigated structure and phase composition of surface layer of tram rails after long time running and the results were compared with those obtained on the original part of material. Changes due to effects of severe plastic deformation together with thermal shocks by friction process were expected. The information about structure and phase composition was obtained by optical and scanning electron microscopy, X-Ray Powder Diffraction, Mössbauer Spectroscopy and Glow Discharge Emission Spectroscopy (GDOES) and this was completed by microhardness measurements. The results show that the surface layer in comparison with the original material exhibits important changes in grain structure, an increase in microhardness and high content of iron oxide and hydrooxides. According to the depth profile of the chemical composition measured by GDOES there is an increase in carbon content in the surface layer which can be effect of up-hill diffusion.
|
|
Micro-electromembrane extraction across multiple aqueous and organic phases for selective pretreatment of raw biological samples
Kubáň, Pavel ; Boček, Petr ; Seip, K. F. ; Gjelstad, A. ; Pedersen-Bjergaard, S.
Micro-electromembrane extraction (μ-EME) across multiple aqueous and organic\nsolutions was developed for selective extractions of various analytes from untreated\nbiological samples. The novel approach requires μL volumes of samples and organic\nsolvents, which form consecutive immiscible plugs in a transparent polymeric capillary\nand the extraction process is accelerated by application of d.c. voltage. Number of the\nplugs, their composition, volume and sequence in the extraction capillary can be chosen\nspecifically for each particular application and high variability and selectivity of the\nextraction process can be achieved. In this contribution, we demonstrate suitability of\na five-phase μ-EME system for simultaneous extractions of cations and anions from\nurine and for selective extractions of basic analytes based on their acid-base strength\nfrom plasma.
|
|
Technologie zmrazování spermií býků ve vztahu k jejich přežitelnosti a oplozovací schopnosti
Doležalová, Martina ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem optimalizace procesu výroby inseminačních dávek je zajištění co nejvyšší oplozovací schopnosti spermií v průběhu relativně náročného procesu zpracování čerstvého ejakulátu a jeho následná kryokonzervace. Zejména v průběhu chlazení a mrazení spermií dochází k jejich poškození vlivem změny teplot, kdy jsou spermie vystaveny chladovému šoku a dalším limitujícím faktorům, které mají za následek buněčnou smrt a tudíž i snižování oplozovací schopnosti následně rozmrazené inseminační dávky. Pro zvýšení odolnosti spermií, respektive plazmatické membrány, vůči chladovému šoku byla do komerčně vyráběných ředidel přidávána frakce vaječného žloutku LDL cholesterol (low density lipoprotein) v různých koncentracích, takto vyrobené dávky byly testovány pomocí chladového a tepelného testu přežitelnosti spermií. Má se za to, že LDL příznivě ovlivňuje plazmatickou membránu spermií a napomáhá k lepší oplozovací schopnosti spermií po rozmrazení. Dalším krokem v procesu výroby inseminačních dávek je pozvolné chlazení naředěného ejakulátu a ekvilibrace, kdy jsou dávky uloženy v chladicím boxu po bobu 30 minut až 24 hodin, tato doba je nezbytně nutná pro penetraci určitých komponent ředidla do spermatických buněk a nastolení balance mezi jejich intracelulární a extracelulární koncentrací. Současně je důležitý následný teplotní gradient mrazení inseminačních dávek. Jako nejvhodnější způsob mrazení je dostupný systém počítačově řízeného poklesu teplot v mrazicím boxu, který umožňuje přesnou kontrolu tvorby ledových krystalů, které by mohly roztrhat, a tím zabít buňku.
V průběhu 2012 až 2016 byl opakovaně odebírán ejakulát od skupiny plemenných býků (n=27, býci holštýnského a českého strakatého plemene) na inseminační stanici. Ejakulát splňující standardní vstupní podmínky byl v prvním kroku rovnoměrně rozdělen na několik částí. K ředění ejakulátu byly využity 3 typy komerčně vyráběných ředidel AndroMed, Bioxcell a Triladyl bez a s přídavku LDL do ředidel o koncentraci 4 až 10 % v závislosti na typu ředidla. Naředěný ejakulát byl naplněn do skleněných kapilár o objemu 0,1 ml a teplotě +4 °C a vložen na 10 minut do chladicího boxu o teplotě 0 °C. Po uplynutí stanovené doby byl objem kapiláry smíchán s fyziologickým roztokem o teplotě 37 °C, kde byl vzorek 120 minut inkubován. Byl hodnocen vliv chladového šoku na podíl živých spermií v ejakulátu pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem v průběhu tepelného testu přežitelnosti spermií a to ihned po zahřátí vzorku a po uplynutí 120 minutové inkubace. Z výsledků bylo patrné, že vhodnějšími ředidly pro zvyšování odolnosti spermií vůči chladovému šoku byly AndroMed a Bioxcell. Současně byl také zjištěn pozitivní vliv přídavku LDL do ředidel na nižší pokles podílu živých spermií v průběhu tepelného testu (P<0,05). Jako nejvhodnější koncentrace mající příznivý vliv na odolnost spermií vůči chladovému šoku byla vyhodnocena 6% koncentrace LDL v ředidle Bioxcell, kdy byly hodnoty podílu živých spermií vyšší jak na začátku tepelného testu (+1,31 % až +3,2 %) tak po 2 hodinové inkubaci (+5,82 % až +8,41 %) oproti ostatním ředidlům bez a s přídavkem LDL.
V dalším kroku byl optimalizován proces ekvilibrace, který je důležitou součástí výroby dávek a byl vyhodnocen vliv délky ekvilibrace na následnou oplozovací schopnost spermií hodnocenou pomocí motility spermií po rozmrazení zjištěné na základě CASA a podíl živých spermií v průběhu tepelného testu přežitelnosti trvajícím 120 minut (37 °C). Vhodný ejakulát byl naředěn standardně využívaným ředidlem AndroMed na bázi sojového lecitinu, naředěný ejakulát byl naplněn do pejet (0,25 ml), zchlazen a ekvilibrován v chladicím boxu po dobu 30, 120 a 240 minut, následně byl mrazen v programovatelném mrazicím boxu dle 4 typů mrazicích křivek lišících se teplotou a rychlostí poklesu teplot v komoře. K mrazení byla využita standardně využívaná a výrobcem doporučovaná 3. fázová mrazicí křivka, dále 2. fázová mrazicí křivka, a 3. fázová mrazicí křivka s pomalejším a naopak rychlejším poklesem teplot v komoře, oproti standardní mrazicí křivce. Nejvhodnější délka ekvilibrace byla 240 minut, kde byla zjištěna motilita vyšší o +2,72 % a +4,58 % oproti ostatním délkám ekvilibrace (P<0,05 až 0,01). Nejvyšších průměrných hodnot podílu živých spermií bylo dosaženo při délce ekvilibrace 120 minut (+6,87 % a 8,68 %). Nejvyšší průměrné motility spermií po rozmrazení v průběhu tepelného testu přežitelnosti bylo dosaženo při mrazení na základě 2. fázové mrazicí křivky (od +2,97 % do +10,37 %, P<0,05), taktéž při hodnocení podílu živých spermií (od +4,37% do +8,82 %, P<0,01). Při vyhodnocení interakce mezi délkou ekvilibrace mrazicí křivkou ( 2. fázová a 3. fázová standardní) bylo nejvyšších hodnot průměrné motility a podílu živých spermií u obou křivek v kombinaci s délkou ekvilibrace 240 minut, avšak nebyl mezi nimi zaznamenán žádný statisticky průkazný rozdíl. Ve všech hodnocených částech práce byly nalezeny individuální rozdíly mezi jednotlivými býky i mezi jednotlivými odběry ejakulátu od jednoho býka (P<0,05).
Pro zachování dobré oplozovací schopnosti ejakulátu v průběhu procesu kryokonzervace je zapotřebí zvýšit odolnost spermií vůči chladovému šoku a to přidáním správné koncentrace LDL do vhodného komerčně vyráběného ředidla, kterým bylo ředidlo AndoMed a Bioxcell. Následně je ve velké míře oplozovací schopnost vyrobené inseminační dávky ovlivněna chlazením a délkou ekvilibrace před samotným mrazením. Délka ekvilibrace 120 minut a déle a následný šetrný způsob mrazení dle mrazicí křivky, která zajišťuje pozvolný pokles teplot v komoře, zajistí vyšší průměrnou motilitu spermií a podíl živých spermií po rozmrazení.
|
|
Mechanochemical Preparation of Alumina-Ceria
Jirátová, Květa ; Spojakina, A. ; Tyuliev, G. ; Balabánová, Jana ; Kaluža, Luděk ; Palcheva, R.
Ceria containing catalysts play an essential role in heterogeneous catalytic processes. However, ceria shows poor thermal stability and low specific surface area and therefore, many studies have been done to improve its properties by combination with other oxides. Alumina-ceria is substantial component of the three ways catalysts, due to the ceria ability to function as the buffer of oxygen and to enhance the oxygen storage capacity of the catalysts. Ceria in these catalysts also functions as structural promoting component, increasing alumina stability towards thermal sintering. Promising method of oxides preparation, very interesting and simple but not sufficiently studied yet is a mechanochemical synthesis. Here we report on the synthesis of nano-sized alumina, ceria and ceria-alumina of various compositions by a wet solid phase mechanochemical reaction of hydrous aluminum, and/or cerium nitrate with ammonium bicarbonate after addition of a small amount of water. The aim of this contribution is to study processes being in progress during synthesis of the mixed oxides, interaction between components and their mutual effect on the properties of resulting products. The phase evolution during mechanical milling and the subsequent heat treatment of precursors were studied by X-ray diffraction, DTA/TG, H2-TPR, NH3-TPD, CO2-TPD, N2 adsorption at -195°C, IR, and XPS spectroscopy. Alumina and mixtures of alumina with different quantities of CeO2 (1- 18 wt. %) were synthesized by mechanochemical method from aluminum nitrate, cerium nitrate and ammonia bicarbonate.
Plný tet: SKMBT_C22015083108560 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Klinické biochemické ukazatele používané k diagnostice onemocnění u koní
Puldová, Doubravka ; Ptáčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zpracovat přehled hlavních biochemických ukazatelů důležitých pro diagnostiku onemocnění v equinní medicíně.
Klinická biochemie je lékařský obor, který s využitím biochemie a patobiochemie stanovuje diagnózu na základě změn aktivit sledovaných analytů, biochemických ukazatelů. Laboratorní vyšetření analytů má tři fáze: preanalytickou (příprava pacienta k odběru, samotný odběr vzorku, skladování a přeprava vzorku), analytickou (vlastní analýza) a postanalytickou (vyhodnocování výsledků, na kterém se podílí také lékař). Preanalytická fáze má z vyšetření největší časový podíl a také se v ní může stát nejvíce chyb, například špatná příprava pacienta, poškození vzorku při odběru, skladování či přepravě. Pro biochemická vyšetření jsou hlavními vyšetřovanými biologickými materiály krev, moč a likvor.
Biochemické ukazatele jsou látky v organismu, na jejichž metabolismus mají vliv mimo jiné i onemocnění a proto je možné je použít k diagnostice. Mezi ukazatele dusíkatého metabolismu patří bílkoviny, močovina, kreatinin nebo amoniak. Enzymy (aminotransferázy, gama-glutamyltransferáza, glutamátdehydrogenáza, laktátdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, kreatinkináza a sorbitoldehydrogenáza), jsou nejčastěji ukazatelé jaterních funkcí (podílí se zde na metabolismu jiných látek), případně trénovanosti koně. Glukóza a laktát monitorují energetický metabolismus, ukazatelé lipidového metabolismu jsou cholesterol a triacylglyceroly. Ukazatelé metabolismu vody a elektrolytů jsou sodík, draslík a chloridy, k minerálnímu profilu patří vápník, hořčík a fosfor.
Výsledek stanovení analytů se porovná s referenčními hodnotami, které jsou specifické nejen druhově, ale mohou na ně mít vliv i pohlaví nebo věk. Tyto hodnoty představují rozmezí koncentrace dané látky v dané tělní tekutině za fyziologických podmínek. Výsledky je vždy nutné brát v kontextu s klinickými příznaky. Ne všechny ukazatele, které jsou obvykle stanovované v humánní medicíně nebo u určitých druhů zvířat, se hodí i pro diagnostiku onemocnění koní. Velká část ukazatelů diagnostikuje onemocnění u koní vzácná (například diabetes mellitus, nebo hepatitida), ale jako důležitá se ukázala stanovení svalových enzymů a laktátu, které odhalují trénovanost koně.
|
|
Vliv parametrů ekvilibrace a mrazení ejakulátu býků na motilitu spermií po rozmrazení
Beránková, Monika ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Hypotézou práce je předpoklad průkazných rozdílů v životaschopnosti spermií charakterizované vyšší motilitou a podílem živých spermií po rozmrazení inseminačních dávek vyrobených při aplikaci prodloužené ekvilibrace a nižšího teplotního gradientu mrazení.
Cílem práce bylo zjistit, zda mají odlišné podmínky ekvilibrace a mrazení vliv na životaschopnost spermií po rozmrazení.
V teoretické části práce jsou shrnuty informace o parametrech ejakulátu býků, metodách jeho hodnocení a především o jeho zpracování a dlouhodobé konzervaci. V průběhu let 2013-2015 byl na inseminační stanici odebírán ejakulát od předem vybrané skupiny plemenných býků, skupina čítala 5 býků s ohledem na stejný věk, plemeno a podmínky ustájení a ošetřování. Odebraný ejakulát byl po vstupním hodnocení rozdělen na několik částí, které byly zpracovány různým způsobem.
Část inseminačních dávek byla standardně ekvilibrována po dobu 120 minut, následně byla polovina pejet standardně mrazena metodou Direct Freezing dle standardní 3-fázové mrazicí křivky a polovina pejet dle odlišné 2-fázové mrazicí křivky. Druhá část inseminačních dávek byla ekvilibrována po dobu 240 minut a mrazena jako v předchozím případě dle 3-fázové standardní mrazicí křivky a dle 2-fázové mrazicí křivky. Zmrazené inseminační dávky byly poté uloženy v kontejneru s tekutým dusíkem při -196°C.
Byla hodnocena motilita spermií pomocí CASA, dále podíl živých a mrtvých spermií pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem a reakce membrán spermií pomocí HOS testu, který zjišťuje reakci membrán bičíků spermií na vytvořené hypoosmotické prostředí.
Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií a podíl živých spermií na základě barvení (+5,57 %; +4,47 %) při použití prodloužené délky ekvilibrace (240 min) rozdíly oproti použití standardní délky ekvilibrace (P < 0,01). Souhlasně byly nalezeny i vyšší hodnoty celkové motility a HOS testu při použití prodloužené délky ekvilibrace, avšak rozdíly nebyly statisticky průkazné. Při mrazení na základě odlišných mrazicích křivek byly zjištěny vyšší hodnoty (v průměru +1,6 %) téměř u všech sledovaných parametrů spermií po rozmrazení při použití 3-fázové mrazicí křivky, nalezené rozdíly nebyly statisticky průkazné.
Při hodnocení parametrů ejakulátu u býků zde byly mezi býky nalezeny statisticky významné rozdíly (P < 0,01) v celkové a progresivní motilitě, podílu živých spermií a HOS testu, je tudíž patrná individualita mezi býky v odpovědi na metodiku zpracování ejakulátu.
Při hodnocení charakteristik pohybu spermií z CASA zde byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi býky u VCL, VSL, VAP, LIN, STR, WOB, taktéž mezi různými délkami ekvilibrace (P < 0,01), avšak rozdíly nebyly nalezeny u těchto parametrů pohybu spermií při použití různých mrazicích křivek.
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s ,, diabetickou nohou´´ po použití přístroje SONOCA 180 v kombinaci s technikou vlhkého hojení
VÍTÁMVÁSOVÁ, Kateřina
Abstract Bakalářská práce Ošetřovatelská péče u pacientů s ,,diabetickou nohou?? po použití přístroje SONOCA 180 v kombinaci s technikou vlhkého hojení je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části rozebíráme vývoj hojení ran od historie až po současnost a možnost stále nových prostředků a postupů ke zlepšování procesu hojení. Dále popisujeme onemocnění diabetes mellitus, jeho rozdělení a komplikace. S diabetem mellitem souvisí problematika syndrom diabetické nohy, kterou se v této práci zabýváme. Onemocnění lze léčit klasickým způsobem nebo moderní metodou, pod kterou řadíme ultrazvukový přístroj SONOCA 180 a vlhké hojení ran. Tato ultrazvuková technika v kombinaci s vlhkým hojením ran je hlavním tématem naší bakalářské práce. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu - polořízený rozhovor a kazuistiky pacientů s diabetickou angiopatií, kteří byli ošetřováni přístrojem SONOCA 180 v kombinaci s metodou vlhkého hojení ran. Tuto metodu jsme pro srovnání použili u pacienta s diabetickou angiopatií, který byl léčen klasickou metodou. Nejdříve jsme vytvořili kazuistiky a poté s nimi hovořili o vybraných tématech. Předem jsme zvolili 14 otázek, které usměrňovaly náš rozhovor. Respondenti byli pacienti hospitalizovaní na chirurgickém oddělení nebo docházeli na chirurgickou ambulanci Nemocnice České Budějovice, a.s. Hovořili jsme se 4 pacienty. Dále byl proveden polořízený rozhovor s 5 sestrami chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Rozhovor se skládal z 10 otázek, týkal se témat ošetřování syndromu diabetické nohy, ultrazvukové metody SONOCA 180 a vlhkého hojení ran. Cílem práce bylo zjistit, jaký efekt má na hojení ran přístroj SONOCA 180 v kombinaci s technikou vlhkého hojení. Druhým cílem bylo zjistit rozdíly hojení po standardním ošetřování a po použití této techniky a zjistit názory pacientů na novou ultrazvukovou techniku. Z výzkumného souboru respondentů vyplynulo, že SONOCA 180 má velký přínos v hojení ran, ale na každého pacienta působí individuálně. Přístroj SONOCA 180 zajišťoval rychlejší hojení ran, než klasická metoda, ale celková léčba je závislá i na zdravotním stavu pacienta, vzhledu ošetřovaného defektu a v jaké fázi hojení se nachází. V praxi by bylo možné naši práci použít jako vodítko při bližším seznamování sester s přístrojem SONOCA 180 v kombinaci s vlhkým hojením ran a poskytnout tak klientům se syndromem diabetické nohy více informací o této metodě a dále k rozšíření vědomostí zdravotnického personálu s touto novou technikou. Proto k bližšímu seznámení pacientů a zdravotnického personálu byla vytvořena brožura (Příloha 15), která pacienty více seznámí s přístrojem SONOCA 180 a s vlhkým hojením ran.
|
|
Možnosti zvýšení kvality osiva sóji
Procházka, Pavel ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Ve tříletých pokusech bylo osivo vybraných odrůd sóji před založením porostů namořeno biologicky aktivními látkami a to Lignohumátem B (směs huminových kyselin a fulvokyselin), Lexinem (směs huminových kyselin a fulvokyselin obohacená o auxiny), brassinosteroidem (syntetický analog přírodního 24 epibrassinolidu) a tzv. komplexním mořením (směs Lexinu, nasyceného roztoku sacharózy, fungicidního mořidla Maxim XL 035 FS a pomocné látky na bázi pinolenu Agrovital). V průběhu vegetace byla sledována polní vzcházivost, hustota porostu po vzejití a před sklizní, výška porostu, výška apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy a výnos, hmotnost tisíce semen a biochemické složení semen. Z výsledků pokusů vyplývá, že nejefektivnějším způsobem moření osiva bylo komplexní moření, u něhož byl výnos sklizených semen 3,29 t.ha-1 (průměr ze tří pokusných let) následované přípravkem Lexin, u kterého výnos dosáhl 3,18 t.ha-1. Laboratorními pokusy bylo zjištěno, že aplikace biologicky aktivních látek Lignohumát B, Lexin a brassinosteroid má pozitivní vliv nejen na laboratorní klíčivost osiva, ale i jeho vitalitu (zjištěnou laboratorní klíčivost po testu urychleného stárnutí). Všechny použité biologicky aktivní látky zvýšily laboratorní klíčivost, procento rostlin s rozevřenými děložními listy, procento rostlin s rozevřenými pravými listy a množství nadzemní i podzemní biomasy v počátečních fázích růstu. Současně bylo laboratorními pokusy prokázáno, že ačkoliv vybrané partie hodnocených odrůd měly velmi podobnou laboratorní klíčivost, mimo jiné deklarovanou množitelem osiva, test vitality (test urychleného stárnutí) ukázal značné rozdíly ve vitalitě (a tedy i kvalitě) vybraných partií osiv. Tříletými pokusy bylo zjištěno, že desikace semenářského porostu sóji ve fázi BBCH minimálně 89 (desikováno bylo zejména případné zaplevelení), nemá negativní vliv na kvalitu vyprodukovaného osiva. Desikace byla provedena v šesti různých variantách (použité přípravky: Aurora 40 WG, Roundup Rapid, Reglone, Basta 15, Desicate, DAM 390). Výsledky dále prokázaly, že při použití stejných přípravků ve fázi BBCH 79 -- 85 (desikován byl zejména porost, který byl ještě fotosynteticky aktivní), mají zejména přípravky Roundup Rapid, Basta 15 a částečně i Reglone negativní vliv na kvalitu vyprodukovaného osiva zejména jeho vitalitu (laboratorní klíčivost po testu urychleného stárnutí).
|
|
Nádorové bujení mléčné žlázy u fen
Musilová, Lucie ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Dita, Dita (oponent)
Vlivem zlepšování chovatelské a veterinární péče dochází ke zvyšování věku u psů, což má ale za následek procentuální nárůst různých onemocnění a mezi ně patří i rakovina. Rakovina mléčné žlázy tak patří v dnešní době k nejčastějšímu onkologickému problému u fen.
Vznik novotvarů je ovlivněn jak endogenními faktory (např. hormony) tak i exogenními faktory (záření, karcinogenní látky, aj.) Dochází při nich k mutacím, které vznik rakovinného bujení ovlivňují.
Nádory základně dělíme na nádory pravé a nepravé. Nepravé nádory jsou např. cysty. Nádory pravé jsou buď benigní (nezhoubné) nebo maligní (zhoubné), které tvoří dceřiná ložiska zvaná metastázy. Při maligních nádorech je prognóza horší, než u nádorů benigních. Metastázy a nádory ovlivňují organismus jedince např. negativním vlivem na funkci orgánů. Naopak jedinec může stimulovat nádory např. sekrecí hormonů.
Klasifikace nádorů je důležitá z hlediska stanovení správné terapie a prognózy do budoucna. Klasifikace se dělí na 3 části: typing, grading a staging. Typing nádory rozděluje do skupin podle působení na tkáně organismu, či podle jednotlivých nádorů. Grading rozděluje nádory podle stupně diferencovanosti. Staging klasifikuje nádory podle TNM, kdy T určuje velikost nádorů, N určuje stupeň napadení mízních uzlin, a M určuje tvorbu metastáz.
Pro funkci mléčné žlázy jsou důležité tři fyziologické fáze: vývoj mléčné žlázy, laktace a galaktopoéza. Mléčná žláza je pravděpodobně modifikovaná potní žláza. Laktace je ovlivněna hormonem prolaktinem, který podporuje rozvoj mléčné žlázy. Galaktopoéza je pak jev, při kterém dochází k udržení laktace. V této fázi je důležité zabránit co nejvíce stresu, jelikož stresové hormony blokují oxytocin a tak nedochází k ejekci mléka.
Vliv hormonů se také mění podle fáze estrálního cyklu. U feny se střídají fáze: proestrus, estrus, diestrus, anestrus. Může docházet k poruchám estrálního cyklu a tím ke vzniku tzv. pseudogravidity. Ta může mít za následek vznik onemocnění jako např. pyometra či mastitida.
Etiopatogeneze nádorů mléčné žlázy je ovlivňována dvěma druhy faktorů, a to endogenními a exogenními faktory. Důležitá je také prevence, jako kvalitnější péče a krmení. Také je důležitý dostatek pohybu a také případná sterilizace samice. Pokud už zvíře onemocní, je důležité to co nejrychleji řešit s veterinářem a začít léčbu. První metoda je chirurgická, která se dále dělí podle zásahu do mléčné lišty. Další metoda je chemoterapie. V dnešní době stále častější metoda podpůrné léčby po chirurgickém zásahu. Třetí metoda se nazývá radiologická. Jedná se o poměrně nový typ léčby, ale bohužel patří k finančně náročnější terapii. Poslední metoda se pak jmenuje hormonální. Opět je využívána zpravidla jako podpůrná léčba po chirurgickém odstranění tumoru.
Pro klinické hodnocení nádorů mléčné žlázy se používá celá řada diagnostických metod např. cytologie či sono a RTG. Důležité je též určení prognózy do budoucna a následně pooperační péče. Komplikací je pak recidiva onemocnění, která je ale spíše častější u maligních nádorů než u nádorů benigních.
Nejdůležitější je prevence a zahájení léčby co nejdříve po určení diagnózy. Vhodné je nezatěžovat chovnou fenu častými porody, nebo u nechovné feny provést ovariohysterektomii (OHE), po které klesá pravděpodobnost vzniku onemocnění. Velice důležité je, aby chovatel pravidelně palpačně kontroloval mléčnou žlázu a při jakékoli změně či nahmatání bouličky navštívil co nejdříve veterináře.
|
|
Sezonní rytmy a hibernace evropských želv jako problém pro jejich chovatele
Tocauerová, Štěpánka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejtrubová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na sezonní aktivitu evropských suchozemských želv, s nimiž je možné se setkat u chovatelů. Zařazeny jsou druhy Testudo hermanni, Testudo graeca, Testudo marginata a Testudo horsfieldii. Analýza získaných poznatků měla potvrdit hypotézu: Nejseverněji žijící druh želvy je druhem nejméně náročným na mikroklimatické podmínky chovu.
První kapitola obsahuje charakteristiku druhů. Je uveden jejich latinský a český název, nejznámější poddruhy, oblast výskytu, popis vzhledu s typickými znaky, čím se živí, rozmnožování, podmínky jejich chovu a stupeň ohrožení.
V další části jsou charakterizovány sezonní rytmy želv během roku, který je rozčleněn na fázi post hibernační, jarní, letní, předhibernační a hibernaci. V každé fázi je popis aktivního a neaktivního chování želv, jak ho ovlivňuje doba slunečního záření, teplota vzduchu, srážky a jiné faktory. Jsou zde uvedeny příklady konkrétního chování želv, které bylo pozorováno především v různých oblastech Středomoří, kde se s nimi lze nejčastěji ve volné přírodě setkat. Na tuto část navazuje obecná charakteristika hibernace a estivace s uvedením jejich rozdílů.
Následující kapitola se zabývá problematikou podmínek hibernace želv v rámci jejich chovu jako je příprava želv na zimování a způsoby zimování. Uvedeny jsou názory chovatelů želv, jak přistupovat k této problematice. Správný průběh hibernace může významně ovlivnit i další důležité fyziologické procesy želvy. Dále jsou stručně popsány doporučované podmínky chovu želv v našich podmínkách.
V poslední části práce je tabulkový přehled informací o zvolených želvách (velikost krunýře, nadmořská výška jejich výskytu, zda hibernují, estivují a jejich zařazení v Červené knize a v seznamech CITES). Analýzou zjištěných informací se hypotéza spíše potvrzuje, takže chovatelsky nejsnazším druhem se jeví být Testudo hermanni.
|
host ::
