|
Dopad zdanění příjmů ze závislé činnosti v letech 2003-2013
KOVAČOVÁ, Květoslava
Diplomová práce se snaží zmapovat vývoj zdanění mezd v období 2003-2013 a vyhodnotit dopad daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků na poplatníky s různými úrovněmi příjmů ze zaměstnání v různých životních situacích, konkrétně při vyživování jednoho či více dětí. Cílem bylo identifikovat, jak se změny v zákoně dotkly odlišných příjmových skupin, kterou z nich ovlivnily nejvíce a jakým způsobem.
|
|
Je hodnota dovozu zboží ze zemí mimo EU do České republiky více či méně ovlivněna změnou nominálního a reálného měnového kurzu než u zemí v rámci EU ?
Vereš, Jan ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vztah mezi dovozem zboží ze zahraničí do České republiky a změnami měnových kurzů. Prvotní hypotézou práce je prokázat pozitivní vliv depreciace domácí měny na saldo obchodní bilance v dlouhém období. K tomu slouží celkem osm vytvořených ekonometrických modelů, které byly zkonstruovány s využitím časových řad z období mezi lety 2003-2016. Těchto osm modelů je rozděleno po dvou mezi čtyři vybrané státy.Pro každou zemi jsou tedy vytvořeny dva modely, které sledují vývoj obchodní bilance České republiky a daného státu ve dvou různých časových obdobích. U každého modelu je vždy jako vysvětlující proměnná použit reálný efektivní měnový kurz, tempo růstu HDP pro ČR a tempo růstu HDP zkoumané země. K modelům se vztahuje i druhý úkol této práce, a to analýza rozdílů v chování jednotlivých modelů v závislosti na tom, zda sledovaná země v modelu patří do EU či nikoliv. Cílem je tak zjistit, zda v důsledku existence cla na dovoz zboží ze zemí mimo EU je možné pozorovat viditelné rozdíly v chování daných proměnných, které byly zahrnuty do modelů. Na základě výsledků všech osmi modelů byla hlavní hypotéza potvrzena pouze pro tři ze čtyř zemí. V modelech pro Německo, Čínu a Francii vyšel vztah reálného měnového kurzu a obchodní bilance pro dlouhé období jako pozitivní, pro kratší období byly výsledky nejednoznačné. Druhá výzkumná otázka byla zodpovězena, avšak její přidaná hodnota je rozporuplná. Výsledné modely pro jednotlivé státy sice vykazují některé znatelnější rozdíly a dá se na základě nich určit, zda je vliv změny kurzů na obchodní bilanci menší či větší u zemí kde se clo vyměřuje. Na druhou stranu z výsledků lze poznat, že vzorek pouze čtyř zemí je nedostatečný k tomu, abychom z této analýzy mohli vyvozovat nějaké závěry.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve.
MATOUŠKOVÁ, Eva
Scientologická církev byla oficiálně zaregistrována v Los Angeles roku 1954. Působí ve více než 150 zemích světa a hlásí se k ní přes 8 miliónů lidí. Zakladatelem hnutí je americký spisovatel science-fiction a beletrie Laffayete Ron Hubbard, který prováděl výzkumy týkající se lidského ducha, shrnuté v knihách "Dianetika". Později své výzkumy zaměřil na duchovní bytosti a jejich schopnosti. Tím vznikla použitelná náboženská filozofie - Scientologie. V České republice zatím nebylo možné Scientologickou církev oficiálně zaregistrovat, proto po právní stránce působí jako občanské sdružení Dianetické centrum. Počet členů a sympatizantů u nás není vysoký, pohybuje okolo 800 osob. Přesto je důležité, znát odlišnosti této náboženské minority, abychom mohli poskytnout ošetřovatelskou péči odpovídající jejím specifickým potřebám. Touto problematikou se zabývá multikulturní ošetřovatelství studující kultury a náboženství z hlediska ošetřovatelské praxe. V souvislosti s globalizací je tato problematika stále aktuálnější. Pozvolna dochází ke změnám v národnostní, kulturní a etnické struktuře populace a narůstá počet cizinců legálně pobývajících na našem území. Je tedy důležité, aby i sestry byly připraveny a ovládaly alespoň základní znalosti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, díky nimž budou schopny poskytnout adekvátní ošetřovatelskou péči s respektováním daných specifik. Cílem práce je poznání specifik ošetřovatelské péče u příslušníků Scientologické církve a určení specifik jejich životního stylu. K cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. Výzkumná otázka 1: Mají příslušníci Scientologické církve specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? Výzkumná otázka 2: Jaký je vztah příslušníků Scientologické církve k poskytované zdravotní péči v ČR? Výzkumná otázka 3: Mají příslušníci Scientologické církve specifické spirituální potřeby? Výzkumná otázka 4: Jaký mají příslušníci Scientologické církve přístup ke svému zdraví? Výzkumná otázka 5: Mají příslušníci Scientologické církve specifický životní styl? Ke sběru dat pro naplnění výzkumných cílů a získání odpovědí na výzkumné otázky, byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Pro kvalitativní výzkum byla užita technika polostrukturovaného rozhovoru vedeného s příslušníky Scientologické církve navštěvující Dainetické centrum v Praze. Rozhovor obsahoval celkem 46 otázek rozdělených do čtyř okruhů a zúčastnili se ho čtyři muži a čtyři ženy různého věku a různé délky příslušnosti k církvi. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno hlavní a nejvýraznější specifikum při poskytování ošetřovatelské péče scientologům a tím je dodržování ticha v době, kdy je mysl oslabena. Dále výzkum ukázal, že scientologové si lékařů váží a nevylučují je, pokud se jedná o případy úrazu či ohrožení života. Běžně podstupují preventivní prohlídky a nebrání se ani očkování, pokud mají dostatek informací. Jedinou výjimku představuje psychiatrie. Dostávání asistů reprezentuje jedinou spirituální potřebu a v oblasti životosprávy nemá Scientologická církev žádná specifika. Práci bude možné využít jako studijní materiál pro všeobecné sestry a studenty ošetřovatelských oborů k rozšíření znalostí v oblasti multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, které poslouží k usnadnění poskytování kulturně specifické péče příslušníkům této náboženské minority.
|
|
Integrace počítačů Apple Mac do firemního prostředí
Světlík, Martin ; Bruckner, Tomáš (vedoucí práce) ; Rathouský, Tomáš (oponent)
Podniková informatika prochází v posledních letech řadou změn. Čím dál tím více nejsou používaná zařízení závislá na platformě, ale na poskytovaných službách a úrovni bezpečnosti. Ke slovu se čím dál tím více dostávají technologie v cloudu a celá řada společností nabízí zaměstnancům možnost BYOD, tedy Bring Your Own Device. Tato práce se tak zaměřuje na integraci počítačů Apple Mac do firemního prostředí na základě analýzy dnešních přístupů a možností řešení integrace. Důležitou součástí práce je pak průzkum vybraných implementovaných řešení v České republice. Z obou části pak práce nabízí doporučení, která vycházejí z praktických zkušeností společností, které počítače Mac ve velké míře používají a řeší jejich integraci.
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
|
Úvodní slovo pořadatele
Pokorný, Jan
Konference Třeboňsko 200 navazuje na předešlé dvě konference z let 1978 a 1988 Navazuje na tradici dobré komunikace mezi všemi subjekty, jichž se dotýkají otázky ochrany a rozvoje Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Třeboňsko. Referáty přednesené na konferenci přinášejí analýzu stavu a vývoje třeboňské krajiny a poskytují podklad pro formulování směrů a strategie trvalé udržitelnosti rozvoje Třeboňska.
|
|
Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.
|
|
Vliv různých způsobů obhospodařování na porostovou skladbu a produkci biomasy travního porostu
ŠOBROVÁ, Martina
Diplomová práce shrnuje výsledky získané na základě studia dlouhodobých parcelových pokusů TTP založených na školním pozemku ZF JU v letech 2010 - 2013. Trvalé travní porosty byly obhospodařovány různými způsoby (kosení, mulčování, ponechání ladem) a intenzitou využívání (sklízené 1 3x ročně, hnojení). Práce byla zaměřena na vyhodnocení změn porostové skladby, produkce biomasy a sušiny u kosených variant, vyhodnocena byla také biodiverzita a pícninářská hodnota travního porostu. Před každou sklizní (sečí nebo mulčováním) byla zhodnocena porostová skladba experimentálního travního porostu na ploše 20 m2. Pokryvnost druhů jednotlivých agrobotanických skupin byla odhadnuta metodou redukované projektivní dominance (% D). Sklizená biomasa travního porostu byla zvážena a z odebraného vzorku každé kosené varianty pokusu byla zjištěna sušina. Druhová pestrost byla vyjádřena počtem druhů a druhová diverzita formou Simpsonova indexu. Dále byla vypočtena pícninářská hodnota zahrnující kvalitu a produktivitu porostu.
|
|
Biologie, výskyt a možnosti regulace violky rolní v pěstovaných plodinách
MACHÁČEK, Václav
Tato diplomová práce se zabývá biologií, výskytem a zejména herbicidní regulací violky rolní na orné půdě v letech 2012 a 2013. Na pozemcích zemědělského podniku DZV NOVA Bystřice probíhal maloparcelkový pokus zaměřující se na sledování a regulaci violky rolní na orné půdě. Tento experiment byl proveden od září roku 2012 do ledna roku 2014 ve třech plodinách (ozimé pšenici, ozimém ječmeni a ozimé řepce) a na třech lokalitách. V literární rešerši je popsána biologie a výskyt tohoto častěji vyskytujícího se plevele. Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení abundance violky rolní a dalších plevelných druhů a ověření účinku jednotlivých herbicidů na violku rolní a další plevele. Účinnost testovaných kombinací herbicidů vyšla statisticky významná u violky rolní i ostatních plevelů (P 0,05). Výjimkou byl rozrazil perský, kakost maličký a výdrol ječmene, kde se účinnost těchto přípravků neprokázala (P > 0,05). Ve výsledcích jsou shrnuty počty plevelných druhů a účinnosti použitých herbicidů. Violka rolní se na zkoumaných stanovištích vyskytovala ze všech plevelných druhů nejčastěji. Účinnost použitých herbicidních přípravků na tento plevel byla velmi vysoká. Nejvyšší byla u přípravků Maraton + Glean 75 WG, Maraton + Logran 20 WG, Cougar Forte + Logran 20 WG a Sumimax + Glean 75 WG (100 %). Nižší byla u přípravků Butisan 400 SC + Command 36 SC (80 %) a Butisan Star + Garland Forte (75 %). V ozimém ječmeni a ozimé pšenici působily aplikované herbicidy stoprocentně, pouze v ozimé řepce byla účinnost nižší. Výchozí hypotézu o různé účinnosti jednotlivých herbicidních přípravků na violku rolní potvrzuji, protože se účinnost vybraných herbicidů lišila.
|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
host ::
