|
|
Postoje a znalosti studentů učitelství přírodopisu a učitelů z praxe k tématu role vegetace v životním prostředí člověka v období globální klimatické změny
ŠEVČÍKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou role vegetace v životním prostředí člověka v období globální klimatické změny. Cílem této práce je zjistit úroveň znalostí učitelů a studentů učitelství přírodopisu společně s jejich názory na výuku tohoto tématu v praxi na základní škole i v mimoškolním vzdělávání. V literárním úvodu je nastíněna problematika vzájemných interakcí mezi vegetací a atmosférou společně se zakotvením tohoto tématu v Rámcově vzdělávacím programu. V praktické části této práce jsou okomentovány výsledky dotazníku zhotoveného pro studenty učitelství přírodopisu a výsledky dotazníku určeného pro učitele přírodopisu. Na základě výsledků dotazníkového šetření byla pro jedno ze zjištěných problémových míst navržena výuková jednotka použitelná v mimoškolní výchově na úrovni základní školy.
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
|
Stanovení míry znečištění atmosféry z družicových dat
Hladká, Anna ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Stanovení míry znečištění atmosféry z družicových dat Abstrakt Tématem práce je stanovení kvality ovzduší v Praze a jejím okolí na základě družicových snímků a dat pozemního měření. Cílem je odvození rovnic pro výpočet množství konkrétního polutantu na území celého snímku. První část práce je věnována teorii a literární rešerši k dané problematice. V části metodické je popsán postup, jakým byl úkol zpracován, zahrnující například proces převodu snímkových DN hodnot na radiometrické veličiny, atmosférické korekce, regresní analýzu a mapování zájmového území. Výsledky jsou pak vizualizovány, porovnávány s tradiční metodou interpolace a diskutovány. Na závěr jsou uvedeny přínosy této studie a možná vylepšení zpracování daného tématu do budoucna. Klíčová slova: Znečištění vzduchu, družicové snímky, atmosférické korekce, regresní analýza, Praha a okolí
|
|
|
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín: Numerické modelování pole proudění v mezní vrstvě atmosféry v okolí Jaderné elektrárny Temelín
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Laboratoř ekologie krajiny, Kostelec nad Černými lesy ; Vach, Marek
Náplní tohoto subprojektu je numerická simulace pole proudění v mezní vrstvě atmosféry (do 1,5-2 km výšky) v oblasti čtverce 10 x 10 km, v jehož středu leží JE Temelín. Výsledky realizovaných numerických výpočtů jsou graficky zpracovány do osmi mapových výstupů znázorňujících relativní imisní koncentrace fiktivní znečišťující příměsi - západní proudění, severozápadní proudění, jižní proudění, jihozápadní proudění, východní proudění, jihovýchodní proudění, severní proudění, severovýchodní proudění.
|
host ::
RSS.