|
|
Vliv velikosti částic kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku
Obručová, Kateřina ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu velikosti kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku. Tento vliv byl studován na vzorcích make-upu dodaných průmyslovým partnerem. Vzorky make-upů byly proměřeny metodou reologie a byly určeny meze toku všech vzorků. Pro určení velikosti a tvaru částic pigmentů bylo využito skenovací elektronové mikroskopie. Velikost částic byla také měřena metodou dynamického rozptylu světla, docházelo však k tvorbě agregátů a výsledky tak byly zkreslené. Pro snadnější určení typů pigmentů ve vzorcích bylo za pomocí detektoru EDS stanoveno prvkové složení pigmentů (Ti, Fe, O, Al). Z důvodu neznámého složení make-upů byly doplněny informace rentgenovou práškovou difrakční analýzou (XRD), a tím bylo možné určit sloučeniny TiO2 (anatas a rutil), FeOOH a Fe2O3. Výsledky získané těmito metodami ukázaly, jaké pigmenty lze v předložených reálných vzorcích make-upů nalézt, jaké mají velikosti a tvary. Bylo dokázáno, že čím menší pigmenty jsou, tím se zvyšuje je viskozita a mez toku finálního produktu. Čím vyšší jsou tyto veličiny, tím hůře se s výrobkem manipuluje.
|
|
|
Stanovení aktinolitu v Plzeňské kotlině metodou práškové rentgenové difrakce
Chlupáčová, Monika ; Havlíček, David (vedoucí práce) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Zvýšené koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, doprava a stavební průmysl mají závažné dopady na lidské zdraví. V Plzni probíhá Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně, který je v plném souladu s Programem rozvoje města Plzně, Krajským programem snižování emisí Plzeňského kraje a s Národním programem snížení emisí České republiky. Tato bakalářská práce je zaměřena na určení obsahu aktinolitu, azbestového minerálu, který patří do amfibolové skupiny, ve vzorcích z Plzeňské kotliny. Metodou kvantitativní analýzy s použitím rentgenové práškové difrakce bylo změřeno celkem 23 vzorků z území města Plzeň. Ve vzorcích bylo analyzováno množství aktinolitu.
|
|
|
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Ke zkoumání slíd z Českého středohoří byly použity metody: prášková rentgenová difrakce s geometriemi na odraz a na průchod, ICP MS, elektronová mikroanalýza, Mössbauerova spektrometrie a termogravimetrie. Hmotnostní spektroskopií byly změřeny stopové prvky, které mají převážně nízké hodnoty v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Některé prvky jako Ti, Rb, Ba, Sr, Zr atd. se vyskytují ve vyšších koncentracích ppm a mohou doplňovat neobsazené polohy empirického vzorce. Slídy obsahují max. 9,47 hm.% TiO2 a až 2,1 hm.% BaO ve vyseparovaných zrnech (vzorky 8 a 9). Obsahy Ba a K jsou variabilní v důsledku zónování některých slíd, především u vyseparovaných vzorků. Slídy byly zařazeny dle Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikace a náleží do skupiny pravých trioktaedrických slíd, které byly určeny jako Fe-flogopity. Rentgenovými práškovými daty byly vypřesněny parametry základní buňky, byl také zjištěn převažující polytyp 1M s prostorovou grupou C2/m. Pomocí Mössbauerovo spektrometrie byly zjišťovány poměry obsahů Fe2+ /Fe3+ , jejichž poměry pro vzorky 1-4 se pohybují v rozmezí 1,08 - 1,86 a ukazují mírně převládající obsahy dvojmocného železa (krom vzorku 9, kde je pomer 9:1). Termogravimetrické měření do vysoké teploty 1450řC odhalilo hmotnostní skok od 1120řC do 1270řC.
|
|
|
Vliv velikosti částic kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku
Obručová, Kateřina ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu velikosti kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku. Tento vliv byl studován na vzorcích make-upu dodaných průmyslovým partnerem. Vzorky make-upů byly proměřeny metodou reologie a byly určeny meze toku všech vzorků. Pro určení velikosti a tvaru částic pigmentů bylo využito skenovací elektronové mikroskopie. Velikost částic byla také měřena metodou dynamického rozptylu světla, docházelo však k tvorbě agregátů a výsledky tak byly zkreslené. Pro snadnější určení typů pigmentů ve vzorcích bylo za pomocí detektoru EDS stanoveno prvkové složení pigmentů (Ti, Fe, O, Al). Z důvodu neznámého složení make-upů byly doplněny informace rentgenovou práškovou difrakční analýzou (XRD), a tím bylo možné určit sloučeniny TiO2 (anatas a rutil), FeOOH a Fe2O3. Výsledky získané těmito metodami ukázaly, jaké pigmenty lze v předložených reálných vzorcích make-upů nalézt, jaké mají velikosti a tvary. Bylo dokázáno, že čím menší pigmenty jsou, tím se zvyšuje je viskozita a mez toku finálního produktu. Čím vyšší jsou tyto veličiny, tím hůře se s výrobkem manipuluje.
|
|
|
Studium tuhé frakce atmosferického aerosolu z Plzně pomocí rentgenové práškové difrakce
Vik, Ondřej ; Havlíček, David (vedoucí práce) ; Plocek, Jiří (oponent)
V této diplomové práci bylo studováno pomocí práškové rentgenové difrakce metodou paralelního svazku mineralogické složení vzorků denních měření prachů z několika míst v Plzni. Difrakční data byla porovnána s databází nejběžněji se vyskytujících složek atmosférického prachu. Tato databáze vznikla z publikovaných výsledků z podkrušnohorské oblasti a na jejím základě byla provedena fázová analýza vzorků. Ve vzorcích byla elektronovým mikroskopem vizuálně potvrzena vlákna amfibolového azbestu, který byl pomocí EDS analýzy určen jako aktinolit. Dále byl porovnáním meteorologické situace v době odběru a analýzy možných zdrojů znečištění v Plzni popsán transport několika složek atmosférického aerosolu antropogenního původu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
High-temperature X-ray Diffractometry of Thin Layers
Valeš, Václav ; Holý, Václav (vedoucí práce) ; Jergel, Matej (oponent) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium krystalografické struktury a jejích změn během termálního působení několika systémů skládajících se z nanočástic oxidů kovů. Hlavní metodou použitou v celé práci je rentgenová prášková difrakce, rozšířená o maloúhlý rozptyl rentgenového záření v případech, kdy nanočástice tvoří uspořádanou strukturu a o rentgenovou absorpční spektroskopii v případech, kdy je zapotřebí dodatečná informace o lokální krystalografické struktuře. U všech studovaných systémů byly podle krystalografických dat optimalizovány podmínky jejich přípravy pro další použití.
|
|
|
Stanovení aktinolitu v Plzeňské kotlině metodou práškové rentgenové difrakce
Chlupáčová, Monika ; Havlíček, David (vedoucí práce) ; Nižňanský, Daniel (oponent)
Zvýšené koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, doprava a stavební průmysl mají závažné dopady na lidské zdraví. V Plzni probíhá Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně, který je v plném souladu s Programem rozvoje města Plzně, Krajským programem snižování emisí Plzeňského kraje a s Národním programem snížení emisí České republiky. Tato bakalářská práce je zaměřena na určení obsahu aktinolitu, azbestového minerálu, který patří do amfibolové skupiny, ve vzorcích z Plzeňské kotliny. Metodou kvantitativní analýzy s použitím rentgenové práškové difrakce bylo změřeno celkem 23 vzorků z území města Plzeň. Ve vzorcích bylo analyzováno množství aktinolitu.
|
|
|
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Ke zkoumání slíd z Českého středohoří byly použity metody: prášková rentgenová difrakce s geometriemi na odraz a na průchod, ICP MS, elektronová mikroanalýza, Mössbauerova spektrometrie a termogravimetrie. Hmotnostní spektroskopií byly změřeny stopové prvky, které mají převážně nízké hodnoty v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Některé prvky jako Ti, Rb, Ba, Sr, Zr atd. se vyskytují ve vyšších koncentracích ppm a mohou doplňovat neobsazené polohy empirického vzorce. Slídy obsahují max. 9,47 hm.% TiO2 a až 2,1 hm.% BaO ve vyseparovaných zrnech (vzorky 8 a 9). Obsahy Ba a K jsou variabilní v důsledku zónování některých slíd, především u vyseparovaných vzorků. Slídy byly zařazeny dle Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikace a náleží do skupiny pravých trioktaedrických slíd, které byly určeny jako Fe-flogopity. Rentgenovými práškovými daty byly vypřesněny parametry základní buňky, byl také zjištěn převažující polytyp 1M s prostorovou grupou C2/m. Pomocí Mössbauerovo spektrometrie byly zjišťovány poměry obsahů Fe2+ /Fe3+ , jejichž poměry pro vzorky 1-4 se pohybují v rozmezí 1,08 - 1,86 a ukazují mírně převládající obsahy dvojmocného železa (krom vzorku 9, kde je pomer 9:1). Termogravimetrické měření do vysoké teploty 1450řC odhalilo hmotnostní skok od 1120řC do 1270řC.
|
|
|
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Rieder, Milan (oponent)
Slídy z centrální části Českého středohoří byly podrobeny analýzám rentgenová difrakce s geometrií na odraz a na průchod, hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem a elektronové analýze. Hmotnostní spektroskopií byly naměřeny stopové prvky, které mají převážně nízké obsahy v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Slídy byly určeny Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikací jako Fe-flogopity či Fe-Ti- flogopity. Obsahy titanu se pohybují v rozmezí 0,28 - 0,46 Ti (v jednotkách a.p.f.u.). Práškovými daty byl zjištěn polytyp 1M a u dvou vzorků byl díky dvojnásobnému parametr c zjištěn dvouvrstevný polytyp 2M1 s prostorovou grupou C/2c.
|
|
|
Krystalochemie pyroxenů a amfibolů z Českého středohoří
Kallistová, Anna ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Pro klinopyroxeny a klinoamfiboly z bazanitů, vulkanoklastik, essexitů, sodalitických syenitů a monzodioritů Českého středohoří byly stanoveny obsahy hlavních (EPMA) a vedlejších a stopových (LA-ICP-MS) prvků. Klinopyroxeny odpovídají chemicky diopsidu resp. augitu, zatímco amfiboly představují kaersutit nebo pargasit. U některých pyroxenů byla prokázána výrazná sektorová zonálnost s nabohacením Mg a Si v pyramidálních sektorech a Fe, Ti a Al v sektorech prizmatických. Oba sektory svým chemismem odpovídají diopsidu. Růstová zonálnost se projevuje především u vzorků z bazanitů a vulkanoklastik. Jádra zrn vykazují složení augitu a směrem k okraji přechází v diopsidové složení. Dále byly vzorky analyzovány pomocí práškové a monokrystalové rentgenové difrakce. Kvalitativní fázová analýza zrn pyroxenů ukázala, že studované vzorky jsou buď zcela čisté, nebo vykazují jen nevýznamnou příměs malých množství flogopitu. Vzorky amfibolů jsou rovněž buď bez příměsí, nebo obsahují diopsid resp. augit, k nimž vzácně přistupuje ještě flogopit. Ve vzorcích amfibolů se objevují závislosti mřížkového parametru b a úhlu na substitucích ve strukturních polohách M1,2,3 a A. Delší průměrné vazebné vzdálenosti T-O korelují s významnou tetraedrickou substitucí Al Si u vzorků amfibolů i pyroxenů.
|
host ::
RSS.