Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Structural and Chemical Aspects of Calcium Phosphate Formation in Tooth Enamel
Kallistová, Anna ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Frýda, Jiří (oponent) ; Oldak, Janet (oponent)
Zubní sklovina představuje nejtvrdší a nejodolnější vysoce mineralizovanou anorganickou složku v tělech savců, která významně ovlivňuje kvalitu a délku života. Její charakteristické kvalitativní vlastnosti jsou ustaveny během bio-mineralizačního procesu, při kterém je vy- tvořena. Při tomto procesu je mineralizace hydroxyapatitem (HAp), jedinou anorganickou fází přítomnou v tvrdých tkáních savců, řízena aktivitou sklovinu-formujících buněk - ameloblastů - a jejich produktů. V posledních letech se stalo hlavní oblastí výzkumu zubní skloviny právě studium matrixových bílkovin, jejich struktury, složení a funkce. Nicméně, jedinečné vlastnosti skloviny umožňující zubu odolávat velkým tlakovým a zátěžovým nárokům nemohou být posu- zovány s velkou přesností bez důkladného a systematického studia její minerální složky. V této tezi se soustřed'uji na popis krystalografických charakteristik a trendů chemického složení sklo- vinových hydroxyapatitů a jejich vlivu na mechanické vlastnosti zubu. Získané výsledky jsou diskutovány v kontextu vývojové a adaptační dynamiky savců. Hlavním cílem této práce je rozšířit znalosti o proteiny řízených mineralizačních procesech z pohledu anorganické složky a...
Termobarometrie ultrabazik ofiolitů vardarké zóny v Makedonii
Fikar, Lukáš ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Kallistová, Anna (oponent)
Práce je rozdělená na rešeršní a experimentální část. První část se zaměřuje na historii termobarometrie, její principy, možnosti využití různých minerálních asociací pro účely termometrie a barometrie. Důraz je kladen na výměnné reakce, roli solvu v termometrii, reakce mezi pevnými fázemi a reakce zahrnující plynné fáze. Dále je stručně zmíněna regionální geologie Makedonie, odkud pocházejí studované vzorky. Především je zde popsána oblast vardarského ofiolitového pásu a jeho souvislost s dalšími geologickými jednotkami, jmenovitě východní část vardarské ofiolitové zóny, jednotka Kopaonik a západní část vardarské ofiolitové zóny. Nakonec je v rešeršní části práce probrán proces odmíšení v subsolidu, který představuje právě pro skupinu pyroxenů základ hned několika termo/barometrů. Experimentální část práce zahrnuje popis vzorků a určení chemického složení pomocí elektronové mikrosondy. Chemická data byla zpracována ve dvou programech pro klasifikaci pyroxenů resp. termobarometrii. Výsledky výpočtů byly kriticky zhodnoceny a ve zvoleném programu byly pomocí několika termometrických a barometrických modelů odhadnuty teplotně-tlakové podmínky krystalizace pyroxenů ve studovaných horninách vardarského ofiolitového pásu. Testovány byly termometry podle Wood & Banno (1973), Nickel & Brey (1984), Sen &...
Krystalochemie pyroxenů a amfibolů z Českého středohoří
Kallistová, Anna ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Pro klinopyroxeny a klinoamfiboly z bazanitů, vulkanoklastik, essexitů, sodalitických syenitů a monzodioritů Českého středohoří byly stanoveny obsahy hlavních (EPMA) a vedlejších a stopových (LA-ICP-MS) prvků. Klinopyroxeny odpovídají chemicky diopsidu resp. augitu, zatímco amfiboly představují kaersutit nebo pargasit. U některých pyroxenů byla prokázána výrazná sektorová zonálnost s nabohacením Mg a Si v pyramidálních sektorech a Fe, Ti a Al v sektorech prizmatických. Oba sektory svým chemismem odpovídají diopsidu. Růstová zonálnost se projevuje především u vzorků z bazanitů a vulkanoklastik. Jádra zrn vykazují složení augitu a směrem k okraji přechází v diopsidové složení. Dále byly vzorky analyzovány pomocí práškové a monokrystalové rentgenové difrakce. Kvalitativní fázová analýza zrn pyroxenů ukázala, že studované vzorky jsou buď zcela čisté, nebo vykazují jen nevýznamnou příměs malých množství flogopitu. Vzorky amfibolů jsou rovněž buď bez příměsí, nebo obsahují diopsid resp. augit, k nimž vzácně přistupuje ještě flogopit. Ve vzorcích amfibolů se objevují závislosti mřížkového parametru b a úhlu na substitucích ve strukturních polohách M1,2,3 a A. Delší průměrné vazebné vzdálenosti T-O korelují s významnou tetraedrickou substitucí Al Si u vzorků amfibolů i pyroxenů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.