|
|
Vliv velikosti částic kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku
Obručová, Kateřina ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu velikosti kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku. Tento vliv byl studován na vzorcích make-upu dodaných průmyslovým partnerem. Vzorky make-upů byly proměřeny metodou reologie a byly určeny meze toku všech vzorků. Pro určení velikosti a tvaru částic pigmentů bylo využito skenovací elektronové mikroskopie. Velikost částic byla také měřena metodou dynamického rozptylu světla, docházelo však k tvorbě agregátů a výsledky tak byly zkreslené. Pro snadnější určení typů pigmentů ve vzorcích bylo za pomocí detektoru EDS stanoveno prvkové složení pigmentů (Ti, Fe, O, Al). Z důvodu neznámého složení make-upů byly doplněny informace rentgenovou práškovou difrakční analýzou (XRD), a tím bylo možné určit sloučeniny TiO2 (anatas a rutil), FeOOH a Fe2O3. Výsledky získané těmito metodami ukázaly, jaké pigmenty lze v předložených reálných vzorcích make-upů nalézt, jaké mají velikosti a tvary. Bylo dokázáno, že čím menší pigmenty jsou, tím se zvyšuje je viskozita a mez toku finálního produktu. Čím vyšší jsou tyto veličiny, tím hůře se s výrobkem manipuluje.
|
|
|
Interakce kovových iontů s huminovými látkami
Obručová, Kateřina ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na huminové látky, zvláště pak fulvinové a huminové kyseliny. Zabývá se jejich vznikem a následnou extrakcí z přírodních materiálů. Popsány jsou nejen fyzikální a chemické vlastností, struktura huminových a fulvinových kyselin ale také jejich reaktivita. Je zde také popsána metoda izotermické titrační kalorimetrie, která byla následně využita ke studiu interakce fulvinové kyseliny s vybranými kovovými ionty (Cu2+, Ca2+ a Mg2+). Z výsledných dat titrací byly stanoveny hodnoty reakční entalpie, které byly následně porovnány s modelovými komplexy. Z výsledných grafů bylo možné určit, kdy reakce dosáhla svého maxima, tedy stavu, kdy byla všechna vazebná místa obsazena. Pro tento stav byly určeny hodnoty tepla.
|
|
|
Vliv velikosti částic kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku
Obručová, Kateřina ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu velikosti kosmetických pigmentů na vlastnosti finálního výrobku. Tento vliv byl studován na vzorcích make-upu dodaných průmyslovým partnerem. Vzorky make-upů byly proměřeny metodou reologie a byly určeny meze toku všech vzorků. Pro určení velikosti a tvaru částic pigmentů bylo využito skenovací elektronové mikroskopie. Velikost částic byla také měřena metodou dynamického rozptylu světla, docházelo však k tvorbě agregátů a výsledky tak byly zkreslené. Pro snadnější určení typů pigmentů ve vzorcích bylo za pomocí detektoru EDS stanoveno prvkové složení pigmentů (Ti, Fe, O, Al). Z důvodu neznámého složení make-upů byly doplněny informace rentgenovou práškovou difrakční analýzou (XRD), a tím bylo možné určit sloučeniny TiO2 (anatas a rutil), FeOOH a Fe2O3. Výsledky získané těmito metodami ukázaly, jaké pigmenty lze v předložených reálných vzorcích make-upů nalézt, jaké mají velikosti a tvary. Bylo dokázáno, že čím menší pigmenty jsou, tím se zvyšuje je viskozita a mez toku finálního produktu. Čím vyšší jsou tyto veličiny, tím hůře se s výrobkem manipuluje.
|
|
|
Interakce kovových iontů s huminovými látkami
Obručová, Kateřina ; Smilková, Marcela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na huminové látky, zvláště pak fulvinové a huminové kyseliny. Zabývá se jejich vznikem a následnou extrakcí z přírodních materiálů. Popsány jsou nejen fyzikální a chemické vlastností, struktura huminových a fulvinových kyselin ale také jejich reaktivita. Je zde také popsána metoda izotermické titrační kalorimetrie, která byla následně využita ke studiu interakce fulvinové kyseliny s vybranými kovovými ionty (Cu2+, Ca2+ a Mg2+). Z výsledných dat titrací byly stanoveny hodnoty reakční entalpie, které byly následně porovnány s modelovými komplexy. Z výsledných grafů bylo možné určit, kdy reakce dosáhla svého maxima, tedy stavu, kdy byla všechna vazebná místa obsazena. Pro tento stav byly určeny hodnoty tepla.
|
host ::
RSS.