Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
A cappella zpěv ve vokálních skupinách a jeho využití v hudební výchově
Vašulínová, Natálie ; Selčanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Filippi, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpěvem a cappella a jeho využitím ve vokálních skupinách. Teoretická část této práce definuje pojmy a cappella, vokální skupiny a vokální hudba. Stručně popisuje historii vývoje na poli vokálních seskupení a blíže charakterizuje skupiny, které se a cappella zpěvem zabývají: The Real Group, Pentatonix, 4TET a Skety. Tento výčet uzavírá vokální skupina My, písnička, jejíž členkou je autorka této práce. Praktická část předkládané práce představuje projektové vyučování jako návrh aplikace a cappella tematiky do hudebně výchovného procesu. Výsledkem jsou metodické listy, které využívají několika písní skupiny My, písnička a slouží jako manuál pro práci s a capella repertoárem pro budoucí a stávající učitele. Praktickou část práce uzavírá dotazníkové šetření, které doplňuje celkový obraz o orientaci žáků v a cappella tematice.
Benjamin Britten - The Poet's Echo
Kývalová, Eva ; KAUPOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; JONÁŠOVÁ, Jana (oponent)
V této práci jsem se zaměřila na písňový cyklus anglického skladatele Benjamina Brittena The Poet’s Echo, který vychází z poezie ruského spisovatele Alexandra Sergejeviče Puškina. Benjamin Britten tento svůj cyklus věnoval svým blízkým přátelům Galině Višněvské a Mstislavu Rostropovičovi, kteří dílo také uvedli premiérově v Moskvě. Cílem mého příspěvku bylo tedy nastínění pozadí vzniku tohoto obdivuhodného díla, představení všech stěžejních postav zainteresovaných a také zmapování textové a obecně hudební myšlenky cyklu.
Estetické postoje Rafaela Kubelíka ve světle mnichovských pramenů
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce pojednává o estetických názorech dirigenta Rafaela Kubelíka na základě pramenů přístupných v mnichovských archivních a provozovacích institucích a za pomoci výpovědí pamětníků, kteří působili v Symfonickém orchestru Bavorského rozhlasu v období Kubelíkovy spolupráce s tímto tělesem. Práce obsahuje komentovaný přehled repertoáru prováděného Kubelíkem v abonentních řadách BRSO, který v kombinaci s výpověďmi Kubelíka a ve srovnání s programem hostujících dirigentů poukazuje na Kubelíkovu dramaturgickou činnost a na jeho případné hudební preference. Prezentován je i Kubelíkův vztah a interpretační přístup k opeře a jeho představa o procesu inscenační realizace. Další kapitoly poukazují na Kubelíkovy dirigentské kvality a na jeho specifické interpretační požadavky. Zařazen je také životopis Rafaela Kubelíka a řada vzpomínek pamětníků, které doplňují celkový obraz o Kubelíkově osobnosti.
Vokální tvorba Bohuslava Martinů se zaměřením na písňovou tvorbu
Prokopová, Lucie ; KAUPOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; DOLEŽAL, Vladimír (oponent)
Tato práce si klade za cíl stručně a výstižně charakterizovat a zmapovat dostupnou písňovou tvorbu Bohuslava Martinů. Práce je rozvržena do čtyř hlavních kapitol, z nichž první tři jsou zaměřené pouze na tvorbu písňovou a poslední kapitola se velmi okrajově zaobírá ostatní tvorbou vokální do níž se řadí tvorba sborová, kantáty, oratoria a melodramy.
Vokální tvorba Zdeňka Lukáše
Seibertová, Zuzana ; BÁRTA, Martin (vedoucí práce) ; KUSNJER, Ivan (oponent)
SEIBERTOVÁ, Zuzana: Vokální tvorba Zdeňka Lukáše s vlastním interpretačním pohledem na cyklus Prosté písně, op. 112. ( Diplomová práce ) / Zuzana Seibertová. - Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta; Katedra zpěvu a operní režie. - Vedoucí práce: MgA. Martin Bárta. Praha: HAMU, 2014. Diplomová práce seznamuje čtenáře s českým skladatelem 20. století Zdeňkem Lukášem, přibližuje jeho vokální tvorbu a přináší vlastní interpretační pohled na písňový cyklus Prosté písně. První kapitoly popisují jeho život, vývoj hudební řeči a především samotnou tvorbu skladatele, která měla vliv na rozvoj české hudební scény. V dalších kapitolách se autorka práce věnuje jednotlivým písním cyklu z hlediska interpretace, vztahu slova a hudby a propojení uplatněných složek zpěvu, flétny a klavíru. Při analýze jednotlivých písní autorka zohledňuje vlastní zkušenosti s provedeným dílem. Klíčová slova: Zdeněk Lukáš. Vokální tvorba. Sborová tvorba. Písňový cyklus. Píseň.
Jiří Gemrot: Bachmannlieder
Gemrotová, Michaela ; KAUPOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; JONÁŠOVÁ, Jana (oponent)
Autorka této práce seznamuje čtenáře se soudobým skladatelem Jiřím Gemrotem, jeho dílem s důrazem na písňový cyklus pro soprán a orchestr ?Bachmannlieder?. Úvodní kapitolu (1) věnuje samotnému skladateli, jeho cestě ke skladbě, vlivům a etapám jeho tvorby a jím preferovaným žánrům. Z důvodů nedostupné literatury a malému množství pramenů, které o Jiřím Gemrotovi existují, rozhodla se autorka práce ponechat druhou kapitolu (2) výtahu z rozhovorů se samotným skladatelem a tím tak dovolit čtenářům nahlédnout více do skladatelova nitra a jeho smýšlení. Třetí kapitola (3) už pojímá o samotném cyklu ?Bachmannlieder?, o jeho zařazení do kontextu vokální tvorby J. Gemrota, zabírá se zde hudebními prostředky tvořící sloh skladatele, dále následuje formální rozbor písní a poslední část této kapitoly tvoří srovnání orchestrální verze tohoto písňového cyklu s jeho verzí klavírní nazvanou ?Fünf lyrische Lieder?. K ?Bachmannlieder? neodmyslitelně patří i autorka textu, spisovatelka Ingeborg Bachmann, o které se v krátkosti dočtete v poslední kapitole (4) této práce. Přílohy obsahují kompletní soupis jeho díla, jenž obsahuje i skladby, které dosud nebyly zveřejněny, dále pak současné fotografie Jiřího Gemrota, ale i fotografie z jeho mládí.
Dvojí přístup k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria
Švarcová, Terezie ; FILAS, Juraj (vedoucí práce) ; KOPELENT, Marek (oponent)
Vokální složka prošla v artificiální hudbě dvacátého století značným vývojem. Vedle kompozičních stylů, využívajících lidský hlas technikou bel canto, se zvláště v druhé polovině dvacátého století plně rozvíjí typ vokálního projevu stavějící svou podstatu na extended techniques. V této práci se zaměřuji na kompoziční přístupy k sólovému hlasu v tvorbě Luciana Beria, který oba tyto způsoby ve své tvorbě využívá. Přistupuje k nim odděleně nebo je v rámci jednotlivého celku propojuje. Zde se zaměřuji na použití obou principů samostatně a na vybraných skladbách . Folk Songs a Sequenza III per voce femminile - demonstruji tato odlišná pojetí práce s lidským hlasem. Uvádím jejich charakteristické znaky, základním způsobem je analyzuji a porovnávám.
Vokální symfonie v tvorbě Vladimíra Sommera a Miloslava Kabeláče
Trojan, Pavel ; RIEDLBAUCH, Václav (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá žánrem vokální symfonie. V první kapitole se autor zaměřuje na definování žánru v kontextu historickém, hudebně teoretickém a sémantickém. Zvláštní pozornost je věnována postavení a funkci žánru v symfonické tvorbě několika skladatelů. Těžištěm této magisterské práce je pak analýza dvou zásadních českých děl druhé poloviny 20. století - Vokální symfonie Vladimíra Sommera a Osmé symfonie ?Antifony? Miloslava Kabeláče. Předmětem zkoumání je hudební forma a především potom začlenění, funkce a stylizace vokální složky a její vliv na celkové vyznění díla.
Výslovnost francouzštiny v operním textu pro české zpěváky.
Jirovská, Anita ; KAUPOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; DOLEŽAL, Vladimír (oponent)
Diplomová práce "Výslovnost francouzštiny v operním textu pro české zpěváky" se věnuje oblastem fonetiky francouzštiny pro zpěváka nezbytné. Práce jednotlivě rozebírá veškeré samohlásky a souhlásky. V popisu fonémů vychází z fonetiky češtiny. Porovnává tak fonémy známého českého jazyka s fonémy jazyka francouzského. Práce se věnuje i nezbytnému dělení slabik, stejně tak jako přízvuku, asimilaci znělosti či vázání, ve francouzštině tak běžnému.
Luciano Pavarotti a jeho pedagogický přínos
Vrábĺová, Agneša ; BÁRTA, Martin (vedoucí práce) ; KAUPOVÁ, Helena (oponent)
Práca prezentuje osobnosť Luciana Pavarottiho v pozícií pedagóga. Objektom skúmania je jeho pedagogický prínos pre mladú generáciu spevákov. Analyzuje majstrovské kurzy a didaktické projekty iniciované Lucianom Pavarottim. Zameriava sa na jeho prácu s mladými spevákmi, zachytáva prvé impulzy smerom k mladej generácii spevákov. Práca zároveň obsahuje kapitoly zo života Pavarottiho ? počnúc detstvom až po ukončenie jeho medzinárodnej kariéry. Záverečnú časť práce tvorí konfrontácia poznatkov o pedagogickej činnosti Luciana Pavarottiho s osobnou skúsenosťou autora práce. Vypracováva štruktúru vyučovacieho procesu so zameraním na osobnú angažovanosť v oblasti vokálnej techniky, výberu repertoáru a ďalšieho smerovania. Záver prezentuje osobný pedagogický prínos Pavarottiho pre autora práce.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.