|
|
Biogeografie herpetofauny ostrovů Egejského moře
Sýkorová, Marta ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Papežík, Petr (oponent)
Biogeografie herpetofauny Egejského moře je v posledních třiceti letech předmětem důkladného zkoumání. V evoluční biologii jsou ostrovy považovány za modelové ekosystémy. Lze na nich pozorovat morfologické, fyziologické a behaviorální změny, označované jako takzvané "ostrovní syndromy". Vznik těchto syndromů je závislý na velikosti ostrova, jeho vzdálenosti od pevniny a na stáří ostrova. Dále také na hustotě populace, dostupnosti zdrojů a přítomnosti predátorů. Konkrétními projevy těchto syndromů jsou u plazů obývajících Egejské ostrovy: výskyt endemismu, gigantismu a nanismu, barevné změny, častější autotomie ocasu, kanibalismus a potravní specializace. Většina těchto změn je popsána na ještěrkách rodu Podarcis, zejména na Podarcis erhardii, jelikož je v této oblasti nejrozšířenějším plazem. Druhým velmi rozšířeným, a proto často zkoumaným plazem je Mediodactylus kotschyi. Ke změnám často dochází na malých ostrovech, jedinci tak bývají porovnáváni s příslušníky stejného druhu z většího ostrova nebo z pevniny. Výskyt endemitů je významně vyšší na ostrovech, které jsou déle odděleny od pevniny. Vznik gigantismu a nanismu nejvíce ovlivňuje predace, vnitrodruhová nebo mezidruhová kompetice a množství ptačích kolonií na ostrově. Přítomnost ptačích kolonií zajišťuje plazím druhům přísun živin, kterých...
|
|
| |
|
|
Plant strategies in belowground competition - insight through game theory
Smyčka, Jan ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent)
V posledních desetiletích se ukazuje, že některé rostliny po vystavení kořenové kompetici zažívají tragedii obecních pastvin (TOC). V přítomnosti kompetitora investují do podzemní biomasy více, než by odpovídalo optimální výtěžnosti živin celé kompetující skupiny, a také více než když kompetici vystaveny nejsou. Nicméně se ukazuje, že jiné druhy se do TOC nezapojují a pravděpodobně svůj kořenový systém přizpůsobují pro nejlepší výtěžnost živin, nezávisle na přítomnosti kompetitora. Investice těchto rostlin do kořenů se pravděpodobně řídí ideální volnou distribucí (IFD). Ve své diplomové práci se zaměřuji především na dva aspekty: Pomocí matematického modelování zkoumám, jestli tyto dvě strategie mohou koexistovat v rámci jednoho druhu, případně jestli druhy s různými strategiemi mohou existovat v jednom společenstvu. Z výsledků modelování odvozuji predikce, které následně testuji meta- analytickou studií. Na druhu Agrostis stolonifera testuji předpoklady TOC a IFD modelů ohledně vnímání sousedů a živin. Pomocí matematického modelu ukazuji, že tyto dvě strategie pravděpodobně mohou koexistovat v rámci společenstva, nicméně koexistence v rámci druhu není možná. Uvnitř druhu by měla vždy převládnout strategie vedoucí k TOC. Z toho je možné odvodit, že jakmile nějaká evoluční větev získá TOC strategii, je...
|
host ::
RSS.