|
|
Vliv mletí na vlastnosti vápence
Pavlík, Tomáš ; Bednárek, Jan (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá suchým mletím vápence ve vibračním a v kulovém mlýnu. Pro mletí byly použity tři rozdílné vzorky vápenců. Vápence byly mlety ve mlýnech bez přídavku povrchově aktivních látek. Ve vibračním mlýnu bylo provedeno několik způsobů mletí. Nejprve byla stejná navážka vápence mleta po různou dobu mletí bez přerušování a u jednoho vzorku bylo provedeno mletí s přestávkami na chlazení mlecí tablety. Dalším způsobem bylo mletí různých navážek stejného vápence. Posledním způsobem bylo mletí stejné navážky různých vápenců. V kulovém mlýnu byl mlet jeden druh vápence po různou dobu mletí. U pomletých vzorků byly sledovány vlastnosti jako velikost a tvar částic, chemické složení, fázové složení a velikost krystalitů. Ke stanovení těchto vlastností bylo využito metod sítové analýzy, laserové difrakční analýzy, rastrovací elektronové mikroskopie, práškové rentgenové difrakční analýzy a rentgenové fluorescenční analýzy. Pro každý mlýn bylo vypočítáno množství energie spotřebované k pomletí vápence.
|
|
|
Aplikace metamastku v anorganických materiálech
Bednárek, Jan ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Palou, Martin (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností přípravy a charakterizací rentgeno-amorfní delaminované a dehydroxylované mastkové fáze – tzv. metamastku, který by mohl najít využití jako výchozí surovina pro přípravu hořečnato-křemičitých analogů geopolymerů. V průběhu práce byly sledovány změny struktury a morfologie mastkové suroviny. Pro účely práce byly využity dvě různé mastkové suroviny – chloritická a dolomitická. Celý proces přípravy metamastku a jeho reaktivity byl studován pomocí četných instrumentálních technik, jako jsou rentgenová difrakce, simultánní termogravimetrická a diferenční termická analýza, infračervená spektroskopie, skenovací elektronová mikroskopie nebo laserová analýza velikostí částic. Metamastek lze připravit mechanochemickou aktivací mastkové suroviny a následnou kalcinací produktu aktivace. Mechanochemická aktivace vede k rozbití původní krystalické struktury suroviny a k přetržení většiny vazeb, čímž vzniká prakticky amorfní a delaminovaný produkt. Většina hydroxylových skupin je převedena na molekuly vody, které zůstávají adsorbované nebo koordinované ve struktuře suroviny. Během kalcinace dojde k odstranění těchto molekul ze struktury produktu aktivace.
|
|
|
Aplikace metamastku v anorganických materiálech
Bednárek, Jan ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Palou, Martin (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností přípravy a charakterizací rentgeno-amorfní delaminované a dehydroxylované mastkové fáze – tzv. metamastku, který by mohl najít využití jako výchozí surovina pro přípravu hořečnato-křemičitých analogů geopolymerů. V průběhu práce byly sledovány změny struktury a morfologie mastkové suroviny. Pro účely práce byly využity dvě různé mastkové suroviny – chloritická a dolomitická. Celý proces přípravy metamastku a jeho reaktivity byl studován pomocí četných instrumentálních technik, jako jsou rentgenová difrakce, simultánní termogravimetrická a diferenční termická analýza, infračervená spektroskopie, skenovací elektronová mikroskopie nebo laserová analýza velikostí částic. Metamastek lze připravit mechanochemickou aktivací mastkové suroviny a následnou kalcinací produktu aktivace. Mechanochemická aktivace vede k rozbití původní krystalické struktury suroviny a k přetržení většiny vazeb, čímž vzniká prakticky amorfní a delaminovaný produkt. Většina hydroxylových skupin je převedena na molekuly vody, které zůstávají adsorbované nebo koordinované ve struktuře suroviny. Během kalcinace dojde k odstranění těchto molekul ze struktury produktu aktivace.
|
|
|
Vliv mletí na vlastnosti vápence
Pavlík, Tomáš ; Bednárek, Jan (oponent) ; Šiler, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá suchým mletím vápence ve vibračním a v kulovém mlýnu. Pro mletí byly použity tři rozdílné vzorky vápenců. Vápence byly mlety ve mlýnech bez přídavku povrchově aktivních látek. Ve vibračním mlýnu bylo provedeno několik způsobů mletí. Nejprve byla stejná navážka vápence mleta po různou dobu mletí bez přerušování a u jednoho vzorku bylo provedeno mletí s přestávkami na chlazení mlecí tablety. Dalším způsobem bylo mletí různých navážek stejného vápence. Posledním způsobem bylo mletí stejné navážky různých vápenců. V kulovém mlýnu byl mlet jeden druh vápence po různou dobu mletí. U pomletých vzorků byly sledovány vlastnosti jako velikost a tvar částic, chemické složení, fázové složení a velikost krystalitů. Ke stanovení těchto vlastností bylo využito metod sítové analýzy, laserové difrakční analýzy, rastrovací elektronové mikroskopie, práškové rentgenové difrakční analýzy a rentgenové fluorescenční analýzy. Pro každý mlýn bylo vypočítáno množství energie spotřebované k pomletí vápence.
|
host ::
RSS.