|
|
Vůle u Arthura Schopenhauera
Kubica, František
Tato disertační práce si klade za cíl objasnit Schopenhauerovo pojetí vůle v historickém kontextu. Bude představeno chápání vůle u Schopenhauerových předchůdců - Descarta, Leibnize, Kanta a Hegela - a poukázáno na způsob, jakým ovlivnilo samotnou Schopenhauerovu filosofii. Na tu se soustřeďuje druhá, stěžejní část práce. Nejprve bude představeno Schopenhauerovo chápání světa jakožto vůle na jedné straně a představy na straně druhé. Pozornost bude věnována typům kauzality, kterou je možno podle Schopenhauera nalézt ve všech dějích, a tedy neexistuje svoboda, vše se děje nutně. Dále se práce věnuje rozdělení všeho jsoucího na subjekt a objekt, přičemž objekty existují pouze pro subjekt. V další části se budeme věnovat projevům vůle v přírodě a různých oblastech vědy. Následuje pojednání o odrazu Schopenhauerova pojetí vůle v jeho estetice a etice. Poslední kapitola nastiňuje přetvoření Schopenhauerova voluntarismu v díle Nietzschově, který od pesimistické představy kruté vůle k životu, způsobující utrpení a věčné chtění, přechází k optimistickému pojmu vůle k moci, která jedince vede k neustálému růstu, zdokonalování, překonávání ostatních. V souvislosti s Nietzschovým pojetím vůle bude pojednáno o problematice resentimentu jakožto důsledku masivního rozšíření otrocké morálky, způsobeném křesťanskými...
|
|
|
Vůle u Arthura Schopenhauera
Kubica, František ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Demjančuk, Nikolaj (oponent)
Tato disertační práce si klade za cíl objasnit Schopenhauerovo pojetí vůle v historickém kontextu. Bude představeno chápání vůle u Schopenhauerových předchůdců - Descarta, Leibnize, Kanta a Hegela - a poukázáno na způsob, jakým ovlivnilo samotnou Schopenhauerovu filosofii. Na tu se soustřeďuje druhá, stěžejní část práce. Nejprve bude představeno Schopenhauerovo chápání světa jakožto vůle na jedné straně a představy na straně druhé. Pozornost bude věnována typům kauzality, kterou je možno podle Schopenhauera nalézt ve všech dějích, a tedy neexistuje svoboda, vše se děje nutně. Dále se práce věnuje rozdělení všeho jsoucího na subjekt a objekt, přičemž objekty existují pouze pro subjekt. V další části se budeme věnovat projevům vůle v přírodě a různých oblastech vědy. Následuje pojednání o odrazu Schopenhauerova pojetí vůle v jeho estetice a etice. Poslední kapitola nastiňuje přetvoření Schopenhauerova voluntarismu v díle Nietzschově, který od pesimistické představy kruté vůle k životu, způsobující utrpení a věčné chtění, přechází k optimistickému pojmu vůle k moci, která jedince vede k neustálému růstu, zdokonalování, překonávání ostatních. V souvislosti s Nietzschovým pojetím vůle bude pojednáno o problematice resentimentu jakožto důsledku masivního rozšíření otrocké morálky, způsobeném křesťanskými...
|
|
| |
host ::
RSS.