Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.
Identita a mezietnické vztahy mladých Sarajevanů: Kdo stojí na opačných stranách mostu?
Tučková, Sabina ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Sarajevo je městem, kde spolu odjakživa žili lidé různých náboženských a etnických skupin. Válka v první polovině 90. let minulého století však celou zemi rozdělila na etnicky téměř homogenní jednotky. Cílem předkládané práce je zjistit, jak mladí obyvatelé ve věku 18 - 29 let vnímají identitu současného Sarajeva a do jaké míry se ztotožňují s jeho oficiálním narativem, který prezentuje Sarajevo jako multietnické město. S využitím online dotazníku na vzorku 66 mladých Bosňáků, bosenských Srbů a Chorvatů autorka na přelomu března a dubna roku 2016 zkoumala ztotožňování se s urbánní identitou Sarajeva a faktory jako totožnost, vztah k náboženství, původ či využívané zdroje informací, které mohou jejich postoj ovlivňovat. Pro hlubší vhled do problematiky je online dotazník doplněn 15 hloubkovými rozhovory s mladými Sarajevany, kde autorka s využitím metafory mostu zkoumá pohled účastníků na mezietnické vztahy a identitu města. Výsledkem výzkumu je zjištění, že mladí Sarajevané se často odmítají identifikovat na základě etnické příslušnosti a vnímají každodenní kontakt mezi jednotlivými etnickými skupinami v Sarajevu jako přirozený. Z tohoto důvodu vnímají účastníci výzkumu Sarajevo jako v bosenském kontextu unikátní město a v naprosté většině se negativněji vymezují vůči lidem z jiných koutů země,...
Bydlení u Kosmonautů a v "centru vesmíru": Každodennost panelového sídliště Jižní Město v Praze v proměnách času
Cassi Pelikán, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Nosková, Jana (oponent)
Tématem této disertační práce je zaznamenání každodennosti, forem lokální a kolektivní paměti a vztahů jednotlivců, obyvatel panelového sídliště pražského Jižního Města, ke specifickému urbanistickému a sociálnímu prostoru jejich trvalého bydliště. Práce vychází z výpovědí dlouhodobých obyvatel tohoto sídlištního celku, které byly pořízeny v polostrukturovaných rozhovorech a zaměřovaly se na mapování dobového využívání sídliště ve dvou obdobích českých, resp. československých dějin, období tzv. normalizace a postsocialismu. Rozhovory byly pořízeny jako empirická protiváha k diskursu odborníků na architekturu a urbanismus a mediálnímu diskursu, který se v českém prostředí od roku 1989 výrazně negativně vymezují vůči odkazu panelových sídlišť jako formě socialistického bydlení par excellence. Cílem předkládané práce je podat výklad o genezi a vývoji tohoto veřejného diskurzu, který mj. odráží způsob, jakým se česká společnost vyrovnává se svojí komunistickou minulostí, a porovnat ho se zkušenostmi, hodnoceními a aktuálními výzvami v životech dlouhodobých obyvatel sídliště, které se v obecném povědomí vyznačuje špatnou pověstí. Klíčová slova: panelová sídliště, Jižní Město, bydlení, lokální/kolektivní paměť, lokální/urbánní identita, každodennost, město, tzv. normalizace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.