|
|
Genius loci a nová městská struktura
Kozubíková, Aneta ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je návrh nové městské struktury, která zapadá do kontextu svého okolí. Řešené území se nachází v centru města Třebíč v městské části Stařečka. Je vymezeno ulicí Sucheniova, Hasskova a Vítěslava Nezvala. Kvůli asanaci v 80. letech zmizela většina velmi živé původní zástavby. V současné době je prostor z velké části nezastavěný, což je pro centrum města nezvyklé. Území má jedinečný potenciál pro vybudování nové lokality s prvky moderního života. Velkou část území zabírá autobusové nádraží, povrchové parkování a frekventovaná komunikace. V návrhu jsem se snažila lokalitu vrátit zpět pro pěší a uzpůsobit tomu veřejný prostor. Díky silné občanské vybavenosti okolí Karlova náměstí bylo důležité nekonkurovat funkčním uspořádáním a doplnit jej v jeden funkční celek. Navržené městské struktury a veřejný prostor vycházejí z pozice historické zástavby. Součástí diplomové práce je i území Polanka, která disponuje podobnými znaky jako část Stařečka. Tato část je řešena pouze jako vize.
|
|
|
Ekologie dřevostaveb a pasivní dřevostavby
Servusová, Michaela ; Aigel, Petr (oponent) ; Výskala, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekologickým dopadem stavební výroby. Je zaměřena na výstavbu dřevostavby a její dopad na životní prostředí. V teoretické části jsou popsány pojmy související s dřevostavbou a pasivní výstavbou a jsou popsány způsoby environmentálního hodnocení. V praktické části jsou hodnoceny environmentální aspekty konstrukcí a jednotlivých materiálů. Jsou zde definovány také ceny vhodných přírodních materiálů a je navrženo nejoptimálnější řešení pro ekologickou výstavbu.
|
|
|
Konstrukční detaily z druhotných surovin pro opláštění budov
Smolka, Radim ; Rybárik,, Ján (oponent) ; Schmid, Pavel (oponent) ; Šinogl,, Jiří (oponent) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Jedním z důležitých důvodů pro volbu tématu disertační práce je vzrůstající požadavek ze strany zájemců na nízkoenergetické, pasivní či dokonce domy s téměř nulovou spotřebou energie. Při snižování energetické náročnosti budov je v rámci myšlenky udržitelné výstavby nejen nutné snižovat celkovou energetickou potřebu staveb, vyhledat a řešit kritická místa v opláštění budov, ale také využívat druhotných surovin, jako plnohodnotných zástupců běžně využívaných produktů z čisté suroviny. Disertační práce se snaží přispět k možnému využití polymerních odpadů ve stavebnictví. V počátečních fázích disertační práce bylo stanovení hlavních a dílčích cílů a jednotlivých kroků k jejich splnění. Následoval nákup běžných druhotných surovin, diskuze s odborníky, prvotní míchání vzorků, zjišťování jejich tepelně - technických charakteristik, pořízení lisovací formy a vypalovací pece. Další fáze je zaměřena na aplikaci výrobků z druhotných surovin v obvodových pláštích budov. Výrobky jsou modelovány po stránce tepelně – technických vlastností. Provedené modelování prokázalo, že výrobky jsou plně funkční a po docílení požadované hodnoty součinitele tepelné vodivosti odstraňují nedostatky v současnosti používaných řešení. Výrobek podkladní konstrukce pro prahovou spojku dveří je zaevidován na Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky a zároveň u Evropského patentového úřadu. Recyklované materiály uvedené do výroby představují možnost, jak snížit množství získaných panenských materiálů, potřebu primární energie a snížit rizika spojená s ukládáním odpadů. Společnost začíná pozitivně přistupovat k výrobkům z částečné, nebo plně vyrobených z druhotných surovin. Než se ovšem produkty z recyklátu dostanou plně do povědomí lidí, musí se ještě zlepšit postup třídění odpadů, zlepšit a zefektivnit třídící linky, zlepšit či stabilizovat materiálové charakteristiky a vlastnosti výrobků, splnit hygienická kritéria pro využití v interiéru obytných staveb a prolomit mnoho dalších milníků.
|
|
|
Environmentální hodnocení rekonstrukcí obytných budov
Struhala, Karel ; Ostrý, Milan (oponent) ; Lupíšek,, Antonín (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
Jednou z metod využívaných pro hodnocení dopadů lidských činností na životní prostředí je Life-Cycle Assessment (LCA). V této disertační práci je metoda LCA aplikována na renovace obytných budov v České Republice. Důvodem je velký potenciál pro snížení dopadů na životní prostředí v rámci existujícího bytového fondu. Cílem této práce ale není jen kvantifikace potenciálních úspor. Práce se také zabývá přesností zvolené hodnotící metody a vhodnosti její aplikace pro zvolené cíle, což jsou témata v literatuře většinou opomíjená. V práci jsou hodnoceny dvě případové studie – bytový dům v Brně a řadový rodinný dům v jedné z okolních obcí – hodnotící dopady životního cyklu budov na životní prostředí. První obsahuje dvě LCA studie hodnotící původní a renovovaný stav bytového domu. Druhá obsahuje tři LCA studie hodnotící původní stav rodinného domu, nerealizovaný návrh jeho rekonstrukce a realizovanou demolici a novostavbu. Dopady na životní prostředí jsou hodnoceny ve čtyřech kategoriích: Ecological Scarcity, Cumulative Energy Demand (Primary Energy), Non-Renewable Energy a Global Warming Potential. Přesnost LCA studií je v práci ověřována zavedením čtyř proměnných a použitím dvou různých softwarů (až 324 různých výpočetních kombinací). Výsledky práce potvrzují, že renovace mají za následek snížení dopadů staveb na životní prostředí. V případě bytového domu dosáhla průměrná úspora až 17,39 %. V případě rodinného domu dokonce až 76,83 %. Nicméně se také projevil značný vliv ověřovaných proměnných. Rozdíly mezi výsledky jednotlivých výpočetních kombinací dosáhly až 56,06 %. Před širší aplikací metody LCA v oblasti renovací obytných budov je tedy nutný další výzkum, který by zvýšil její přesnost.
|
|
|
Energeticky úsporná budova centra pohybové medicíny
Bořil, Martin ; Maurerová, Lenka (oponent) ; Počinková, Marcela (vedoucí práce)
Obsahem této diplomová práce je návrh environmentálně šetrné budovy Centra pohybové medicíny. Práce je rozdělena na tři části. V první části (A) je zpracována projektová dokumentace ve stupni DSP. Budova je dvoupodlažní, nepodsklepená. Nosný systém je železobetonový skelet. Vyzdívky skeletu jsou z vápenopískových tvárnic. Budova je zateplena minerální vatou a má extenzivní vegetační střechu. V druhé části (B) jsou navržena technická zařízení budovy. Vytápění a chlazení je zajištěno tepelnými čerpadly typu země - voda. Budova je nuceně větraná dvěma vzduchotechnickými jednotkami. Osvětlení je zajištěno LED svítidly, je instalována akumulační nádrž pro zachytávání dešťové vody a na střeše je instalována FV elektrárna. V třetí části (C) jsou multikriteriálně porovnány 4 různé typy chlazení za účelem návrhu co nejvíce udržitelného systému chlazení. Diplomová práce byla vypracována dle platných zákonů, vyhlášek a norem. K zpracování byly využity software Revit, Deksoft, Energie, Teplo, Area, PVsol, AutoCAD, Fire, Excel a BuildingDesign.
|
|
|
Ekonomické a sociální limity užití nepálené hlíny v architektuře. Role vzdělávání
Neumayerová, Eva ; Novotný, Martin (oponent) ; Pifko,, Henrich (oponent) ; Žabičková, Ivana (vedoucí práce)
Nepálená hlína, stavební materiál známý po staletí a hojně využívaný v tradičním stavitelství, byl během společenského a hospodářského vývoje postupně nahrazován průmyslově vyráběnými materiály se stabilnějšími mechanickými vlastnostmi. Tradice jeho užití ve stavbách v mnoha zemích na dlouhou dobu prakticky vymizela. V posledních desetiletích se použití nepálené hlíny jako stavebního materiálu opět navrací do povědomí stavebníků a projektantů, zvláště díky rostoucímu zájmu společnosti o zdravé bydlení a kvalitu prostředí k životu. I přes své mnohé přednosti však nepálená hlína nadále nepatří mezi staviva běžně užívaná. Jaká je tedy pozice hliněného stavebního materiálu v současné výstavbě a má potenciál být v budoucnu více než materiálem alternativním, materiálem experimentu? Co limituje rozvoj uplatnění nepálené hlíny v konstrukcích? Práce zkoumá limity užití nepálené hlíny v architektuře v kontextu sociálním, ekonomickém a kulturním. Analyzuje různé přístupy a způsoby použití nepálené hlíny v architektuře, zjišťuje míru informovanosti veřejnosti a dostupnost odborného vzdělávání, zkoumá situaci na stavebním trhu i legislativní omezení při realizačním procesu. Na základně poznatků získaných průzkumem formuluje důležité podmínky a možné cesty dalšího rozvoje uplatnění nepálené hlíny ve výstavbě. Svým obsahem má práce přispět k aktuálnímu tématu rozvoje architektury využívající materiálů tradičních a materiálů z obnovitelných zdrojů.
|
|
|
Genius loci a nová městská struktura
Kozubíková, Aneta ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je návrh nové městské struktury, která zapadá do kontextu svého okolí. Řešené území se nachází v centru města Třebíč v městské části Stařečka. Je vymezeno ulicí Sucheniova, Hasskova a Vítěslava Nezvala. Kvůli asanaci v 80. letech zmizela většina velmi živé původní zástavby. V současné době je prostor z velké části nezastavěný, což je pro centrum města nezvyklé. Území má jedinečný potenciál pro vybudování nové lokality s prvky moderního života. Velkou část území zabírá autobusové nádraží, povrchové parkování a frekventovaná komunikace. V návrhu jsem se snažila lokalitu vrátit zpět pro pěší a uzpůsobit tomu veřejný prostor. Díky silné občanské vybavenosti okolí Karlova náměstí bylo důležité nekonkurovat funkčním uspořádáním a doplnit jej v jeden funkční celek. Navržené městské struktury a veřejný prostor vycházejí z pozice historické zástavby. Součástí diplomové práce je i území Polanka, která disponuje podobnými znaky jako část Stařečka. Tato část je řešena pouze jako vize.
|
|
|
Návrh bungalovu se zelenou střechou
Vlach, Jan
Bakalářská práce je zaměřena na návrh dřevostavby, blíže je pak rozebrána problematika vegetačních střech. Hlavním cílem je snaha dokázat, že zelené střechy jsou nedílnou součástí stavebnictví a že jejich nesporné výhody jsou důležité argumenty pro jejich větší využívání. Začátkem práce jsou řešeny obecně zelené střechy, jejich historie a současnost. V práci lze najít základní výhody a nevýhody zelených střech oproti ostatním typům zastřešení. Cílem práce je navrhnout konkrétní variantu opláštění ploché střechy, která následně bude použita návrhu rámové dřevostavby se zelenou střechou.
|
|
|
Ekologie dřevostaveb a pasivní dřevostavby
Servusová, Michaela ; Aigel, Petr (oponent) ; Výskala, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekologickým dopadem stavební výroby. Je zaměřena na výstavbu dřevostavby a její dopad na životní prostředí. V teoretické části jsou popsány pojmy související s dřevostavbou a pasivní výstavbou a jsou popsány způsoby environmentálního hodnocení. V praktické části jsou hodnoceny environmentální aspekty konstrukcí a jednotlivých materiálů. Jsou zde definovány také ceny vhodných přírodních materiálů a je navrženo nejoptimálnější řešení pro ekologickou výstavbu.
|
|
|
Environmentální hodnocení rekonstrukcí obytných budov
Struhala, Karel ; Ostrý, Milan (oponent) ; Lupíšek,, Antonín (oponent) ; Košíčková, Ivana (vedoucí práce)
Jednou z metod využívaných pro hodnocení dopadů lidských činností na životní prostředí je Life-Cycle Assessment (LCA). V této disertační práci je metoda LCA aplikována na renovace obytných budov v České Republice. Důvodem je velký potenciál pro snížení dopadů na životní prostředí v rámci existujícího bytového fondu. Cílem této práce ale není jen kvantifikace potenciálních úspor. Práce se také zabývá přesností zvolené hodnotící metody a vhodnosti její aplikace pro zvolené cíle, což jsou témata v literatuře většinou opomíjená. V práci jsou hodnoceny dvě případové studie – bytový dům v Brně a řadový rodinný dům v jedné z okolních obcí – hodnotící dopady životního cyklu budov na životní prostředí. První obsahuje dvě LCA studie hodnotící původní a renovovaný stav bytového domu. Druhá obsahuje tři LCA studie hodnotící původní stav rodinného domu, nerealizovaný návrh jeho rekonstrukce a realizovanou demolici a novostavbu. Dopady na životní prostředí jsou hodnoceny ve čtyřech kategoriích: Ecological Scarcity, Cumulative Energy Demand (Primary Energy), Non-Renewable Energy a Global Warming Potential. Přesnost LCA studií je v práci ověřována zavedením čtyř proměnných a použitím dvou různých softwarů (až 324 různých výpočetních kombinací). Výsledky práce potvrzují, že renovace mají za následek snížení dopadů staveb na životní prostředí. V případě bytového domu dosáhla průměrná úspora až 17,39 %. V případě rodinného domu dokonce až 76,83 %. Nicméně se také projevil značný vliv ověřovaných proměnných. Rozdíly mezi výsledky jednotlivých výpočetních kombinací dosáhly až 56,06 %. Před širší aplikací metody LCA v oblasti renovací obytných budov je tedy nutný další výzkum, který by zvýšil její přesnost.
|
host ::
RSS.