|
|
Vliv nízkosacharidové diety na kompenzaci diabetu mellitu 2. typu
Sedlářová, Lenka ; Sucharda, Petr (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je chronické metabolické onemocnění, které je charakterizováno inzulínovou rezistencí a řadou sekundárních komplikací. Prevalence nemocných se neustále zvyšuje a tím snaha o zkvalitnění terapie, hledají se nové poznatky a postupy schopné uplatnění v klinické praxi. Pacienti žijí s nemocí dlouhou dobu a účelem léčby je zkvalitnění života diabetiků a oddálení nástupu přidružených zdravotních komplikací. Kombinace režimových opatření je pro úspěšnou léčbu nezbytná. Dietní opatření ve formě nízkosacharidové diety stále patří mezi diabetiky k oblíbené volbě stravovacích možností. Cílem praktické částí práce bylo dokázat pozitivní vliv nízkosacharidové diety na kompenzaci DM2. Primární cíl měl prokázat významné snížení glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u pacientů, kteří se stravují nebo se stravovali dle zásad nízkosacharidové diety alespoň po dobu 12 měsíců. Sekundární cíle byly stanoveny takto: snížení relativní hmotnosti (BMI), zmírnění farmakoterapie a/nebo snížení denních dávek antidiabetik, snížení glykémie nalačno a zlepšení lipidového spektra. Výzkumný soubor zahrnoval pacienty z Diabetologického centra VFN Praha. Výzkumná data byla porovnávána před dietní intervenci a po ní. Dotazníkové šetření zjišťovalo motivační faktory, komplianci a adherenci pacientů k dietě...
|
|
|
Neuropatické komplikace a výživa u pacientů s diabetem 2. typu
Klauzová, Dagmar ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Karen, Igor (oponent)
Úvod: Diabetická neuropatie je chronickou komplikací diabetu, která snižuje kvalitu života diabetiků, a to především z důvodu, že v současné době neexistuje lék, který by diabetickou neuropatii léčil a také, že zvyšuje riziko rozvoje dalších komplikací (př. syndrom diabetické nohy). Rozvoj pozdních komplikací diabetu lze oddálit pomocí preventivních postupů, a proto je nutné se na prevenci zaměřit a zvyšovat informovanost pacientů o možných komplikacích spojených s diabetem, a jak jim předcházet. Cíl práce: Cílem této práce bylo zjistit, zdali se liší životní styl a stravovací návyky u pacientů s diabetem 2. typu s diabetickou neuropatií a bez diabetické neuropatie. Metodika: Sběr dat probíhal pomocí vlastního dotazníku se zápisem týdenního jídelníčku. Součástí dotazníku byl i validovaný dotazník na přítomnost senzorickomotorické neuropatie. Dotazník byl sdílen na sociální síti do uzavřené skupiny sdružující pacienty s DM2T a byl osobně nabídnut pacientům z III. interní kliniky - endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze, konkrétně v Poliklinice VFN v ambulanci obezitologie a diabetologie. Do výzkumu bylo zapojeno celkem 19 respondentů s DM2T, kteří byli rozděleni do dvou skupin. Výzkumnou skupinu tvořili respondenti s DPN. Tuto skupinu tvořilo 7 respondentů a jídelníček byl získán od 5 z...
|
|
|
Peptidy regulující příjem potravy a jejich úloha v metabolickém syndromu
Buderová, Markéta ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Hojná, Silvie (oponent)
Nezdravý životní styl společně s genetickými ůže vést závažným zdravotním komplikacím, jako je například metabolický syndrom (MetS). MetS je soubor rizikových faktorů jako abdominání , dyslipidémi á dnotlivé komponenty MetS přispívají k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, diabetu mellitu druhého typu (type 2 diabetes mellitus; T2DM) a nealkoholického ztučnění jater Léčba MetS je v první řadě zaměřena na úpravu životního stylu, především na snížení tělesné hmotnosti. V těžších případech se nasazuje i farmakologická léčba. Ve farmakologické léčbě se využívají mj. analogy peptidů regulující příjem potravy. Regulace příjmu se účastní í (snižující příjem potravy) peptidy společně s exigenními (zvyšující příjem potravy) peptidy, které hrají důležitou roli v udržení energetické homeostáze. anorexigenních peptidů regulující příjem potravy jsou již využívány pro léčbu obezity nebo T2DM. Další analogy peptidů jsou v ých fázích testování anebo ve stádiu vývoje stabilních analogů Objasnění fyziologie a patologie anorexigenních i orexigenních peptidů v regulaci příjmu potravy může přispět k nalezení potenciální léčby metabolických, kardiovaskulárních a dalších poruch.
|
|
|
Transkripční faktor Tcf4 v obnově střevního epitelu a patologii
Müllerová, Tereza ; Janečková, Lucie (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
TCF4 (z angl. T-Cell Factor 4, někdy také TCF7L2) je významným efektorem kanonické signální dráhy Wnt. Je produkován v mnoha různýchizoformách,jejichž exprese bývá tkáňově specifická a jejichž funkce se mnohdy diametrálně liší. Ve střevě je TCF4 klíčovým faktorem při regeneraci epitelu a udržování homeostázy kmenových buněk. Jeho deplece způsobuje ztrátuproliferujícíhokompartmentukrypt a úplný rozpad architekturystřevní sliznice. Procesy ve kterých působí jsou tedy stěžejní a musí být silně regulované pomocí signální dráhy Wnt. Poruchy v expresi či alternativním sestřihu TCF4 často vedou k rozsáhlé škále komplexních patologií jako jsou rakovina tlustého střeva, ileální Crohnova choroba a diabetes mellitus 2. typu.
|
|
|
Obezita a syndrom spánkové apnoe
Havrdová, Kateřina ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent)
Úvod: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je charakterizována opakovanými úplnými či částečnými obstrukcemi horních cest dýchacích ve spánku se vznikem apnoických pauz. Přerušení ventilace a následné probouzecí reakce mají za následek fragmentovaný a dlouhodobě nekvalitní spánek a současný pokles saturace hemoglobinu kyslíkem zapříčiňuje rozvoj intermitentní hypoxie, která vede u pacientů se spánkovou apnoí k závažným komplikacím. Jedním z nejdůležitějších etiopatogenetických faktorů pro rozvoj obstrukční spánkové apnoe je obezita, a to zejména obezita centrální, androidní. Odhaduje se, že obézní pacienti s BMI ≥ 40 kg/m2 trpí OSA ve více než 40-60 % případů a pacienti s OSA jsou v 70 % obézní. Podle současných poznatků se obě onemocnění navzájem ovlivňují a tvoří pozitivní zpětnovazebnou smyčku, která celou situaci dále komplikuje. Cíl: Cílem práce je popsat vztah obezity a obstrukční spánkové apnoe na souboru pacientů, kteří byli hospitalizování na oddělení D3 III. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (dále III. IK VFN v Praze) pro suspektní diagnózu OSA. Hlavními úkoly praktické části této práce bylo pokusit se nalézt korelaci mezi stupněm obezity a tíží obstrukční spánkové apnoe, srovnat vývoj hmotnosti u pacientů, kteří pravidelně užívají CPAP a pacientů bez této terapie, a...
|
|
|
Lipidomická analýza tukové tkáně pacientů s ischemickou chorobou srdeční
Tomášová, Petra ; Vecka, Marek (vedoucí práce) ; Poledne, Rudolf (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Stále stoupající incidence ischemické choroby srdeční (ICHS) je jedním z nejvýznamnějších zdravotních problémů současné doby v České republice i celosvětově. Rizikovým faktorem rozvoje ICHS je obezita a diabetes mellitus 2. typu (DM2T). Metabolismus lipidů je vlivem těchto onemocnění velmi ovlivněn, přičemž významnou roli v těchto změnách hraje i tuková tkáň, dříve považovaná za pouhé úložiště energie. Dnes je diskutována i jako endokrinní orgán a její vliv na celotělový metabolismus je významný. Pro sledování metabolismu lipidů je účinným nástrojem lipidomická analýza, která spojuje výhody stanovení velkého množství analytů, malého množství vzorku a jeho rychlé přípravy. V první fázi práce jsem optimalizovala HPLC-MS metodu necílené lipidomické analýzy v tukové tkáni. V další fázi jsem metodu využila pro porovnání subkutánní a epikardiální tukové tkáně. Na závěr své práce jsem zhodnotila vliv ICHS a DM2T na lipidový profil subkutánní a epikardiální tukové tkáně. Optimalizace preanalytické fáze umožnila analýzu celkem 206 lipidových molekul v obou typech tukové tkáně. Epikardiální tuková tkáň oproti subkutánní obsahovala vyšší zastoupení fosfatidylcholinů (např. PC(32:0), PC(32:1), PC(36:4)) a nižší množství triacylglycerolů (např. TAG(18:1,18:2,18:1)). Výsledky naznačují, že velikost lipidových...
|
|
|
Vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus ve vyspělých zemích se zaměřením na Českou republiku
Koňařík, Martin ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus ve vyspělých zemích se zaměřením na Českou republiku Abstrakt Tato práce se zabývá vývojem úmrtnosti na diabetes mellitus ve vybraných vyspělých zemích mezi lety 1950 a 2008 a srovnává jej se situací v Československu, resp. České republice. Tento vývoj analyzuje podle pohlaví, věku a typu diabetes. Dále se také zabývá nemocností a významem této úmrtnosti v rámci úmrtnosti celkové. Hlavním nástrojem užitým v této práci je analýza standardizovaných měr úmrtnosti a tato analýza je provedena jak na celých časových řadách za jednotlivé státy, tak na řadách pouze v rámci jednotlivých revizí Mezinárodní klasifikace nemocí. Na základě výsledků bylo zjištěno, že vývoj úmrtnosti na diabetes mellitus byl v jednotlivých zemích obdobný. Při celkovém pohledu jej můžeme rozdělit do několika vývojových fází. Rozrůznění intenzity úmrtností mužů a žen, které ve sledovaném období nastalo, bylo tak významné, že do té doby vždy vyšší intenzita úmrtnosti žen poklesla pod úmrtnost mužů. Tento jev je v této práci nazván jako přechod z vyšší intenzity úmrtnosti žen na vyšší intenzitu úmrtnosti mužů a udál se v jednotlivých zemích v různou dobu a měl také různě dlouhý průběh. Dále bylo zjištěno, že došlo k přesunu úmrtnosti na toto onemocnění do vyšších věkových skupin a také, že došlo k oslabení...
|
|
|
Nové regulační metabolické faktory u pacientů s obezitou a DM 2. typu
Matějková, Mirka ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent)
Fibroblastové růstové faktory jsou proteiny, které plní různorodé biologické funkce v metabolismu, regeneraci, diferenciaci buněk a ve vývoji. Lidská FGF genová rodina zahrnuje 22 členů. FGF 19 podrodina obsahuje FGF 19, FGF 21 a FGF 23. Tyto proteiny působí v organismu endokrinním způsobem. Podrodina FGF 19 pro svoje působení vyžaduje klotho protein fungující jako kofaktor. FGF 19 je produkován střevem, ale působí převážně v játrech, kde skrze FGFR4 receptor inhibuje syntézu žlučových a mastných kyselin. FGF 21 produkovaný játry je zapojen do metabolismu sacharidů a lipidů. Sérové hladiny FGF 21 jsou zvýšené u pacientů s obezitou a diabetes mellitus 2. typu, u kterých může působit jako metabolický regulátor utilizace glukózy v adipocytech. Sérové hladiny FGF 19 jsou naopak u obézních pacientů s diabetes mellitus 2. typu snížené a pravděpodobně závisejí spíše na celkovém nutričním stavu organizmu než na metabolismu glukózy a na inzulínové senzitivitě. Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, FGF 19, FGF 21, obezita, tuková tkáň
|
|
| |
|
|
Nízkosacharidová dieta v terapii diabetu mellitu 2. typu
Kábelová, Adéla ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Šeda, Ondřej (oponent)
Diabetes mellitus 2. typu (DM2) je vysoce prevalentní metabolické onemocnění, které významným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů a současně v důsledku rozvoje specifických komplikací zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Terapie DM2 v současné době sestává primárně z farmakoterapie, nicméně režimová opatření, zejména změna stravovacích návyků, hrají v léčbě tohoto onemocnění neméně důležitou úlohu. Zatímco konvenční dietoterapie DM2 zahrnuje primárně snížení příjmu tuků, s cílem dosáhnout kalorické restrikce, nízkosacharidová dieta, která je v posledních letech v souvislosti s terapií DM2 diskutována, vychází z výrazného omezení příjmu sacharidů, kdežto příjem tuků a/nebo bílkovin je navýšen. Účinky nízkosacharidové diety v terapii DM2 a jeho komorbidit jsou shrnuty v teoretické části práce. Cílem praktické části bakalářské práce bylo posouzení vlivu nízkosacharidové diety na zdravotní parametry asociované s DM2 a současné zhodnocení subjektivní spokojenosti respondentů s tímto typem stravování, jakožto i jejich adherenci a komplianci. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nízkosacharidová dieta vedla u respondentů ke snížení tělesné hmotnosti, obvodu pasu, glykémie a glykovaného hemoglobinu a u řady z nich došlo i ke snížení medikace. Spokojenost výzkumného souboru s nízkosacharidovou dietou...
|
host ::
RSS.