|
|
Changes of biodiversity and composition of insect communities during restoration of tropical environments
Halamová, Pavla ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Čížek, Lukáš (oponent)
v češtině: Tropické deštné lesy jsou nejbohatším, ale zároveň nejohroženějším biotopem světa. Současná míra odlesňování činí úspěšnou obnovu degradovaných lesů nezbytnou k zachování bohaté fauny a flóry, která je pro tropy vlastní. Hmyz je nejrozmanitější skupinou tropů a je nepostradatelný v mnoha ekologických procesech. Čím dál častěji bývá hmyz cílem studií zaměřující se na změnu jejich společenstev při obnově tropického lesa, avšak doposud nebyla vytvořená žádná review zabývající se touto tématikou. Cílem této bakalářské práce je shrnout výsledky z dosavadních studií s důrazem na území degradována těžbou dřeva či zemědělskou činností. Druhová bohatost, početnost, diverzita hmyzu stoupala za vhodných podmínek směrem k hodnotám pozorovaným v primárním nenarušeném lese. Složení hmyzích společenstev se s časem proměňovalo a čím dál více se podobalo původním společenstvím. Bylo pozorováno ale i několik odchylek závisící na cílové skupině hmyzu, podmínkách dané lokality a síle a typu disturbance. Klíčová slova: obnova hmyzu, tropický deštný les, disturbance, druhová diverzita, druhové složení
|
|
|
The assessment of the impacts of European institutions activities in the Forestry and Nature conservation in the Republic of Ghana
Cudjoe, Bismark
V této práci byla z hlediska PR zkoumána činnost neziskových organizací Evropské unie v Ghaně, zaměřených na lesnictví a ochranu přírody. Na výzkumu se podílely různé metody, jak kvalitativní a kvantitativní. V rámci kvalitativního přístupu výzkumu, byly primární údaje shromážděny prostřednictvím nestrukturovaných dotazníků na dřevařské I nedřevařské lesnické společnosti. Rozhovory byly získány z klíčových informátorů, jako například soukromé těžební společnosti a také byly dotazovány okrajové lesní společnosti. V rámci kvantitativního přístupu výzkumu byla sekundární data shromážděna pomocí obsáhlé analýzy organizačních tiskových zpráv institucí z EU, dále pak rozhovorů ve všech institucích a také analýza různých médiálních zdrojů a zpravodajství. Nakonec byl výzkum doplňen o informace z knih, vědeckých časopisů a článků nebo úředních dokumentů. Z dotazníků, rozhovorů a zaměřených skupinových diskusí vyplývá, že taktika a strategie PR může být použita jako nástroj k posílení vzdělávání, k řešení krizí v lesích, k posílení místního zapojení do prostředí, k podpoření programů na obživu ekosystému a nakonec I k odhalení neefektivity a byrokracie ve státním sektoru lesního hospodářství, a tím přispět ke zlepšení trvale udržitelného hospodaření v lesích.
|
|
|
Hnízdní a zpěvní aktivita ptáků afrotropického deštného lesa podél gradientu nadmořské výšky
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
V porovnání s mírným pásmem jsou tropické oblasti považovány za stabilní prostředí. To platí především pro teplotu a délku dne, díky čemuž je zde relativně stálá nabídka potravy. Podle obecného předpokladu tedy tropičtí ptáci, především pak druhy vázané na deštné lesy, mohou hnízdit po většinu roku. I zde však může být hnízdění synchronizováno s některými proměnlivými podmínkami prostředí, zejména se srážkami a dobou největší hojnosti potravy. Proto lze předpokládat, že i v tropickém lese existuje sezonalita v hnízdní i zpěvní aktivitě. Data k testování podobných předpokladů ovšem dosud zcela chybí. V první části práce jsem se zaměřila na sezonalitu hnízdní aktivity u různých potravních guild ptáků tropického deštného lesa na Kamerunské hoře ve třech nadmořských výškách - v nížinném, submontánním a horském lese. Druhou část práce jsem zaměřila na sezonalitu zpěvní aktivity na úrovni společenstva i jednotlivých druhů a porovnala jsem je s daty hnízdní aktivitě. Míra hnízdní aktivity se mezi jednotlivými potravními guildami v různých obdobích lišila a ukázaly se tak preference různých období pro hnízdění u jednotlivých guild. Začátek období sucha preferovala většina skupin, především hmyzožravců. Výjimku tvořili druhy lovící bezobratlé na zemi - ti hnízdili naopak ve vrcholném období dešťů. Oproti...
|
|
|
Vliv fragmentace a ztráty habitatu na primáty
Sniegon, Arthur F. ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pluháček, Jan (oponent)
Celosvětový růst lidské populace a její sílící tlak na původní ekosystémy přinášejí četná úskalí pro mnohé organismy citlivé na změny prostředí. Primáti jsou k takovým změnám náchylní zejména kvůli svým velkým tělesným rozměrům, společenskému způsobu života, pomalému rozmnožování, velkým domácím okrskům, přirozeně nízkým populačním hustotám i kvůli své specializaci na souvislý les. Jako tři hlavní procesy, které v tropech ohrožují primáty, jsou nejčastěji označovány: ztráta přirozeného prostředí a jeho přeměna na člověkem využívanou krajinu, fragmentace a izolování zbylých ploch původního prostředí a komerční lov. Práce pojednává o dvou prvně jmenovaných fenoménech. Pokud populace primátů přežijí počáteční disturbance, často reagují změnou demografických parametrů, či behaviorálních a potravních návyků. To ovšem nemusí zaručit dlouhodobé přežití, neboť následné změny v genetické struktuře skupiny nebo populace (případně celého druhu) mohou postupně vést k jejich neživotaschopnosti. Populace čelící zmenšení plochy biotopu rovněž častěji čelí zvýšenému výskytu chorob a prevalence parazitů. Ve své práci přináším přehled současných znalostí o vlivu ztráty a fragmentace biotopu na demografii, populační genetiku, potravní chování a parazitární infekce primátů. Většina studií řešící tato témata byla provedena v...
|
|
|
Tropické deštné pralesy v moderní civilizaci
Suchanová, Veronika ; Lisa, Aleš (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Diplomová práce se zabývá základní problematikou tropických deštných pralesů v moderní civilizaci. Vysvětluje, co to tropické deštné pralesy jsou, kde se nachází, poukazuje na jejich význam v dnešní době a upozorňuje na stále rostoucí hrozby v čele s deforestrací. Práce dále nastiňuje možná řešení přístupů k dané problematice a závěrem ukazuje praktický příklad fungování obecného závěru v praxi.
|
host ::
RSS.