|
|
Role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva
Venclová, Petra ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Skulová, Soňa (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Abstrakt disertační práce Téma disertační práce: Role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva Školitel: Doc. JUDr. Vladimír Mikule Zpracovatelka: JUDr. Petra Venclová Březen 2012 Ústředním tématem této disertační práce je role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva. Ambice této práce spočívá jednak ve vystihnutí funkce a významu správního soudnictví ve vztahu k výkladu právní normy na úrovni interpretační praxe správních orgánů, jednak ve vystihnutí procesu sjednocování judiciální činnosti správních soudů, a to v poloze formální jako instrumentálního předpokladu pro plné rozvinutí materiálního (hodnotového) pojetí, jenž disponuje axiologickou náplní a jehož studium nabízí odpověď na otázku právněfilosofického směrování správního soudnictví. Práce je na základní úrovni rozčleněna do tří kapitol. První kapitola je věnována dualismu práva ve smyslu dichotomie veřejného a soukromého práva. Správní právo se jako součást veřejného práva vymezuje ve vztahu k právu soukromému, když jsou zdůrazňovány odlišné metody a cíle právní regulace vyvěrající z kontrapozice tzv. "vertikálního vztahu," v němž je uplatňováno svrchované postavení veřejné správy a tzv. "horizontálního vztahu," v němž se na základě rovnosti subjektů a zásady...
|
|
|
Justice a právo na spravedlivý proces v komunistickém Československu 1948 - 1989
Guckler, Daniel ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je zmapovat a zhodnotit úroveň práva na spravedlivý proces v Československu v době po převzetí moci komunisty, a to ve vztahu k minimálním požadavkům kladeným Evropskou úmluvou o lidských právech. ČSR a později ani ČSSR Evropskou úmluvu neratifikovala, a tudíž nejde o posuzování z hlediska platného práva, ale z hlediska nadčasových principů spravedlivého procesu, které Úmluva vyjadřuje. O potřebě dodržet nadčasové principy spravedlivého procesu hovoří koneckonců i dnešní judikatura, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Ludmily Brožové- Polednové, sp. zn. 7 Tdo 549/2008, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Pavla Vítka, sp. zn. 7 TZ 179/99, kterou zpracovatel taktéž podrobil rozboru. Úmluva je vhodná ke srovnání taktéž s ohledem k době jejího vzniku, kdy v ČSR docházelo k tzv. "zostřování boje proti třídnímu nepříteli", jak komunistická terminologie ospravedlňovala stupňující se proces porušování práva na spravedlivý proces. Východiskem ale nebude pouze klasifikace jednotlivých případů porušování práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6, popř. dalších práv a svobod dle uvedené Úmluvy, ke kterému docházelo v československé justici let 1948 - 1989, ale též pochopení tehdejší situace v právním prostředí, v době ovlivnění československého práva sovětským pojetím, které bylo...
|
|
|
Role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva
Venclová, Petra ; Mikule, Leoš (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Skulová, Soňa (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Abstrakt disertační práce Téma disertační práce: Role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva Školitel: Doc. JUDr. Vladimír Mikule Zpracovatelka: JUDr. Petra Venclová Březen 2012 Ústředním tématem této disertační práce je role správních soudů při sjednocování výkladu norem veřejného práva. Ambice této práce spočívá jednak ve vystihnutí funkce a významu správního soudnictví ve vztahu k výkladu právní normy na úrovni interpretační praxe správních orgánů, jednak ve vystihnutí procesu sjednocování judiciální činnosti správních soudů, a to v poloze formální jako instrumentálního předpokladu pro plné rozvinutí materiálního (hodnotového) pojetí, jenž disponuje axiologickou náplní a jehož studium nabízí odpověď na otázku právněfilosofického směrování správního soudnictví. Práce je na základní úrovni rozčleněna do tří kapitol. První kapitola je věnována dualismu práva ve smyslu dichotomie veřejného a soukromého práva. Správní právo se jako součást veřejného práva vymezuje ve vztahu k právu soukromému, když jsou zdůrazňovány odlišné metody a cíle právní regulace vyvěrající z kontrapozice tzv. "vertikálního vztahu," v němž je uplatňováno svrchované postavení veřejné správy a tzv. "horizontálního vztahu," v němž se na základě rovnosti subjektů a zásady...
|
|
|
Článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv
Havelková, Lenka ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv má za úkol vymezit právo na respektování soukromého a rodinného života prostřednictvím judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Práce se zaměřila na oblast registrovaného partnerství, přesněji, zda lze homosexuální pár považovat za rodinu ve smyslu článku 8 EÚLP, dále na problematiku dítěte a jeho biologických rodičů, resp. jestli má dítě právo na to, aby znalo své biologické rodiče, a na dodržování článku 8 Úmluvy ze strany České republiky se zaměřením, zda je větší problém s dodržováním práva na respektování soukromého nebo rodinného života. V prvních dvou kapitolách jsou vymezeny jednotlivé pojmy a nastíněn historický vývoj celé problematiky. Stěžejním bodem práce jsou poslední dvě kapitoly, kde je zvolený úkol řešen na základě výkladu vybraných relevantních judikatur ESLP. Z vyhodnocení judikatur vyplynuly odpovědi na nastavené otázky s tím, že se jedná o aktuální stav výkladu Úmluvy Evropským soudem pro lidská práva. Hlavním zjištěním je nutnost uvědomění si, že Úmluva jakožto "living instrument" se bude neustále vyvíjet v souladu s vývojem společnosti a z toho důvodu výsledky práce posuzují pouze současný stav, budoucí vývoj může být od uvedených závěrů odlišný.
|
|
|
Srovnání Soudního dvora Evropských společenství a Evropského soudu pro lidská práva
ŽŮRKOVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce zní Srovnání Soudního dvora Evropských společenství a Evropského soudu pro lidská práva. Jejím cílem je komparace dvou soudních institucí vycházejících ze zcela odlišného právního základu. Práce je rozdělena do třech věcných okruhů. První dvě části se zabývají každou soudní institucí zvlášť. Přitom jsem se zaměřila převážně na historický vývoj institucí, prameny práva, ze kterých vycházejí, organizační strukturu a řízení před těmito soudy. Poslední část je věnována samotnému srovnání těchto dvou soudních instancí.
|
host ::
RSS.