|
|
GVUO vystavuje grafika Jacquese Callota
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) společně s kurátorem Janem T. Štefanem připravila interaktivní přehlídku grafických listů významného lotrinského barokního mědirytce Jacquese Callota. Přijďte si i s dětmi vyzkoušet, jak náročnou technikou autor pracoval. Zjistěte, co vše ke své práci potřeboval a jak důležité nástroje byly pro mědirytce lupa a mikroskop. Výstava bude zahájena v úterý 21. ledna v 17 hodin. V Domě umění, GVUO bude k vidění do 22. března 2020.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Nymburk, rozkvět jednoho města
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
bakalářské práce 19. století charakteristické svojí průmyslovou revolucí, přineslo mnoho změn do života lidí. Nymburk, jakožto jedno z center středního Polabí, je příkladem, kdy průmysl, v Nymburce především železnice, změnil každodenní život obyvatel města. Úkolem práce je popsat klíčová odvětví a s tím i související události, které měly dopad na život místních obyvatel a zároveň stály za změnou dosud po staletí spíše venkovského městečka v moderní město. Práce začíná od nejstarších počátků města, aby mohla lépe ilustrovat doby rozmachu a období pádu města. Důraz je kladen tedy především na to, co se odehrálo v samotném Nymburce, byť to velmi často byly historické milníky pro celou zemi. Práce bude vycházet především z regionální historické a odborné literatury.
|
|
|
Bojiště u Rakovníka 1620 (Příspěvek k problematice detektorové prospekce raně novověkých bojišť)
Šámal, Zdeněk ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
V roce 2010 zahájilo Muzeum T. G. M. Rakovník archeologický výzkum rozsáhlé plochy, na níž se mezi 27. říjnem a 5. listopadem 1620 odehrávaly vojenské střety mezi stavovskou armádou a spojenými vojsky římského císaře a Katolické ligy, těsně předcházející bitvě na Bílé hoře. Výzkum, původně spojený s přípravou regionální výstavy, v následujících letech přerostl v do té doby ojedinělý projekt oboru post medievální archeologie vojenských aktivit. Stál přitom na dvou základních pilířích. Prvním byl terénní průzkum, zahrnující rovněž leteckou prospekci, jeho cílem byla identifikace a geodetické zaměření pozůstatků polního opevnění, které bojující armády tehdy vybudovaly. Druhým pak využití detektorové prospekce ve spojení se zaměřováním nálezů metodou GPS a následná projekce získaných dat do mapových podkladů. Detektory kovů jsou už přes dvě desetiletí citlivým problémem nejen české archeologie, v posledních letech ale také její velmi efektivní pomůckou. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že archeologické výzkumy bojišť se bez detektorové prospekce neobejdou. Detektorový výzkum rakovnického bojiště trval zatím čtyři sezóny (2010-2014) a jeho hlavní pozornost se soustředila na hledání a zaměřování olověných projektilů do palných zbraní používaných za třicetileté války. Potvrdilo se, že tyto zdánlivě...
|
|
|
Adam Pavel Slavata
UHLÍKOVÁ, Patricie
V bakalářské práci autorka popisuje životní osud jihočeského šlechtice Adama Pavla Slavaty (1603-1657) v kontextu událostí na počátku 17. století. Zaměřila se především na odlišné představy o životě mezi ním a jeho otcem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka (1572-1652), které nastaly po rozvodu Adama Pavla s Marií Markétou z Eggenberka na počátku třicátých let 17. století. Životní zvrat se odrazil především v jeho názorech na panovnický dvůr ve Vídni a dvorskou kariéru, jež byla pro otce Viléma v životě zásadní. Adam Pavel odešel natrvalo od císařského dvora a usadil se v Nové Bystřici, odkud spravoval spolu s hejtmany, kteří působili v Jindřichově Hradci a v Telči slavatovské panství v období třicetileté války. V práci byla využita osobní korespondenci Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, která je uložena v Rodinném archivu Slavatů v jindřichohradeckém oddělení Státního oblastního archivu Třeboň. Na základě rozsáhlé odborné literatury o šlechtě především od autorů Petra Mati a Václava Bůžka byly popsány vývojové etapy v životě urozence z vyšší šlechty.
|
|
|
Komunikativní obraz vojenských střetů za českého stavovského povstání
ČÍŽEK, Josef
Předkládaná práce si klade za úkol podat komunikativní obraz konfliktů českého stavovského povstání na jihu Čech. Těžištěm výzkumu se staly tři střety protestantských a katolických armád. Prvním byla bitva u Lomnice, jež se udála 11. listopadu 1618 mezi spojeným stavovským vojskem Jindřicha Matyáše Thurna a Jiřího Fridricha Hohenloheho a katolickým vojenským sborem Karla Bonaventury Buquoye. Po této pro stavovskou generalitu vítězné bitvě se vojenské akce přesunuly do oblasti kolem Českých Budějovic, které byly obleženy stavovskou armádou, jelikož se sem stáhla katolická vojska. Po ukončení obléhání jihočeské metropole, což bylo druhým konfliktem, následoval třetí střet, jenž se stal součástí této práce. Bitva u Záblatí se odehrála 10. června 1619 mezi vojskem generála vzbouřených českých stavů Petra Arnošta z Mansfeldu a vojenským sborem císařských žoldnéřů, kterým velel Karel Bonaventura Buquoy. Snahou autora bylo postihnout v co největší šíři informační rámec vyplňovaný zprávami o těchto vojenských střetnutích českého stavovského povstání. Během badatelské činnosti byla pozornost věnována nejprve pracím, které zkoumaly bitvu u Záblatí z politického a vojenského hlediska. Tento pohled se stal základem, ve kterém výzkum probíhal. Avšak práce neměla za úkol pouze rekapitulovat již vybádané závěry, ale cílem bylo nahlížet na zkoumanou problematiku novým pohledem. Takový pohled spočíval především ve výzkumu buď nových, nebo do dnešní doby přehlížených pramenů, jako bylo dobové zpravodajství, které historická věda začala v posledních letech teprve objevovat. Relativně velká část historické obce si totiž brala argument v tvrzení, že pod nánosem propagandy a persvaze není možné nalézt pravdu o jednotlivých událostech českého stavovského povstání. Bylo by jistě možné tvrdit, že věrohodných informací se nacházelo v letácích českého stavovského povstání poskrovnu. Snaha zadavatelů tisků o ovlivnění čtenářů dobové publicistiky však mohla pomoci se orientovat v jejich myšlenkových světech, které se tímto způsobem odkrývaly. Další možnost pro nahlížení na konflikty českého stavovského povstání se nabízela prostřednictvím pohledu obyčejných obyvatel vesnic a měst, kteří přicházeli do kontaktů nebo byli jen pozorovateli jihočeského bojiště. Přestože dochování pramenů z počátku 17. století z prostředí měst a vsí nebylo nikterak hojné, podařilo se nalézt několik autentických svědectví, která hodnotila bitvy českého stavovského povstání z velice osobitých úhlů pohledu. Autor interpretoval prameny písňových textů hlásících se k venkovskému prostředí a prameny meziměstské korespondence, jejichž pomocí se snažil odkrýt alespoň z části myšlenkový svět obyčejných obyvatel jižních Čech zasažených válkou první třetiny 17. století a jejich pohled na jihočeská válčiště. Podobně postupoval také v interpretaci šlechtické korespondence, ať už šlo o válečníky nebo o šlechtu zasaženou válečnými neštěstími.
|
|
|
Třeboň, Pasovští a stavovské povstání
TITL, David
Předkládaná bakalářská práce si klade za úkol popsat a vystihnout válečnou úlohu města Třeboně ve dvou velkých konfliktech, které těžce postihly jižní Čechy v první polovině 17. století - vpádu Pasovských v roce 1611 a stavovském povstání mezi lety 1618 až 1620, včetně dalších dvou let, během nichž se stavovská Třeboň odmítala vzdát vítězné císařské straně. Právě na tomto území totiž proběhly vojenské i diplomatické operace, které znatelně ovlivnily vývoj i výsledek obou konfliktů. V obou případech představovalo město Třeboň strategicky důležitou pevnost, byť se v nich její úloha i osud poněkud odlišovaly. Právě tyto odlišnosti si autor zvolil jako stěžejní téma pro svůj výzkum. Volí tedy komparativní přístup provedený za pomoci přímé metody a metody sondy. Těmito prostředky nahlíží na obě válečné situace a hodnotí jejich dopad na mikrohistorii daného regionu.
|
|
|
Jednání o míru na konci třicetileté války
Vokřínek, Lukáš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se soustředí na problematiku vestfálských mírových jednání na konci třicetileté války s cílem zjistit, do jaké míry je ovlivnila paralelně probíhající švédská vojenská tažení. V domácím prostředí jde přitom o návrat k širší analýze této významné dějinné události ústící do Vestfálského míru v roce 1648. V posledních letech ji totiž nebylo věnováno dostatek pozornosti, ačkoliv v zahraničí (typicky v Německu) její výzkum kontinuálně pokračuje s velkou intenzitou. Struktura textu je následující. Autor se nejprve obrací k hlavním vývojovým rysům třicetileté války a následně rekapituluje cestu k vestfálským mírovým jednáním od prvních návrhů na konečné urovnání stále se protahujícího konfliktu po zahájení diplomatické činnosti na kongresu ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku v (první) polovině čtyřicátých let 17. století. Následně pojednává o základních kongresových charakteristikách, mj. také o hlavních delegacích a jejich významných (či jen zajímavých) členech účastnících se jednání. Poté výklad pokračuje svou jádrovou částí, skládající se ze dvou kapitol. V první z nich jde o průběh mírových jednání v rovině analýzy jednotlivých hlavních řešených problémů ve vztahu ke konfliktu v římskoněmecké Říši a ve druhé o otázku vlivu paralelně s kongresem probíhajících švédských vojenských...
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
| |
host ::
RSS.