|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
|
Hromadná neštěstí a jejich zvládání
Černá, Jana ; Šamánková, Marie (vedoucí práce) ; Špunda, Jan (oponent)
Bakalářské práce "Hromadná neštěstí a jejich zvládání" pojednává o problematice zvládání mimořádných událostí. Cílem práce je shrnout základní informace a poznatky týkající se tématu hromadných neštěstí. Charakter práce je teoretický s praktickými návody. Při zpracování je vycházeno z odborné literatury a z aktuálních článků vztahujících se k různým typům katastrof a hromadných neštěstí. Na začátku práce je popsáno, co je to medicína katastrof a jaká byla její historie jako medicínského oboru. Dále se zabývá klasifikací mimořádných událostí a jsou zde též zmíněny některé katastrofy, které ničí naši planetu. Jako příklady jsou uvedeny tsunami, které postihly Asii v roce 2004 a povodně v České republice v roce 1997 a 2002. Práce se zabývá úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a organizací na místě mimořádné události. Podrobněji se tato práce věnuje třídění raněných. V této kapitole jsou uvedena různá skórovací schémata, která jsou k tomu využívána. Dále jsou uvedeny základy poskytování první pomoci při některých poraněních. Práce se zmiňuje též o nebezpečí epidemií a infekčních chorob a o sychologické problematice hromadných neštěstí. Součástí práce je kazuistika a informační materiál "Co dělat, když zazní siréna". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí
Opltová, Kateřina ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Příjem velkého počtu zraněných do zdravotnického zařízení následkem hromadného neštěstí nebo katastrofy klade na zdravotníky vysoké nároky. Tento stav nelze zvládat improvizací, ale je nezbytně nutné, aby byly vytvořeny jednotné organizační postupy, které definují složení zdravotnických týmů a jejich činnosti během hromadného příjmu postižených do zdravotnického zařízení. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo poskytnout ucelený pohled na současný stav krizové připravenosti ve zdravotnických zařízeních. V části empirické jsem chtěla přiblížit připravenost poskytovatelů zdravotních služeb na hromadné neštěstí na území hlavního města Prahy. Jako metodu získávání dat jsem zvolila strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Na základě provedeného šetření jsem dospěla k závěru, že připravenost zdravotnických zařízení na území hlavního města Prahy je velmi rozdílná. Pro zlepšení situace při příjmu pacientů v případě hromadného postižení zdraví bych doporučila zřídit telefonní linku, kde budou nahlašovány pouze mimořádné události, aktivní účast zdravotnických zařízení na cvičení v rámci integrovaného záchranného systému, určit a jasně označit místa pro příjem pacientů z místa hromadného neštěstí. Klíčová slova: hromadné neštěstí, krizové řízení, mimořádná událost, katastrofa, traumatologický...
|
|
|
Hromadná neštěstí a jejich zvládání
Černá, Jana ; Špunda, Jan (oponent) ; Šamánková, Marie (vedoucí práce)
Bakalářské práce "Hromadná neštěstí a jejich zvládání" pojednává o problematice zvládání mimořádných událostí. Cílem práce je shrnout základní informace a poznatky týkající se tématu hromadných neštěstí. Charakter práce je teoretický s praktickými návody. Při zpracování je vycházeno z odborné literatury a z aktuálních článků vztahujících se k různým typům katastrof a hromadných neštěstí. Na začátku práce je popsáno, co je to medicína katastrof a jaká byla její historie jako medicínského oboru. Dále se zabývá klasifikací mimořádných událostí a jsou zde též zmíněny některé katastrofy, které ničí naši planetu. Jako příklady jsou uvedeny tsunami, které postihly Asii v roce 2004 a povodně v České republice v roce 1997 a 2002. Práce se zabývá úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a organizací na místě mimořádné události. Podrobněji se tato práce věnuje třídění raněných. V této kapitole jsou uvedena různá skórovací schémata, která jsou k tomu využívána. Dále jsou uvedeny základy poskytování první pomoci při některých poraněních. Práce se zmiňuje též o nebezpečí epidemií a infekčních chorob a o sychologické problematice hromadných neštěstí. Součástí práce je kazuistika a informační materiál "Co dělat, když zazní siréna". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Návrh řešení připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje na mimořádné události s větším počtem zraněných
BATÍK, Daniel
Tato diplomová práce se zabývá problematikou připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje na mimořádnou událost s větším počtem zraněných. Kromě vlastní připravenosti Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje je v práci rozebrán i systém školení a vzdělávání zaměstnanců v oblasti řešení mimořádných událostí. V teoretické části je rozebrána legislativa týkající se zdravotnické záchranné služby, soubory z Katalogu typových činností týkající se dané problematiky, koordinace složek IZS na místě události i úloha zdravotnické záchranné služby na místě mimořádné události. Dále jsou popsána specifika Středočeského kraje, vývoj Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje od jejího vzniku až po současný stav, organizační struktura, připravenost na mimořádné události, zdravotnické operační středisko, systém řešení tísňových výzev a v neposlední řadě Traumatologický plán Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Cílem práce bylo na základě analýzy současného stavu navrhnout optimální systém rozmístění a aktivace sil a prostředků, a navrhnout systém vzdělávání zaměstnanců a prověřovacích cvičení. Na základě výzkumu byla zpracována SWOT analýza a výsledky byly porovnány s předem stanovenými hypotézami. Ze získaných poznatků byl sestaven ucelený přehled sil a prostředků Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje pro řešení mimořádné události. Jedná se zejména o počty dostupných prostředků ve službě, systém záloh, moduly a kontejnery pro hromadné neštěstí a jejich rozmístění. Při hodnocení prostředků pro řešení mimořádné události bylo bráno v úvahu i ekonomické hledisko, stejně jako znalosti výjezdových posádek o případném použití těchto prostředků. Na základě tohoto přehledu bylo zjištěno, že z hlediska zabezpečení silami i prostředky je připravenost Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje vyhovující. Tím byla potvrzena hypotéza č. 1, která předpokládala, že Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje má dostatečný počet sil a prostředků k řešení mimořádné události s větším počtem zraněných. Hypotéza č. 2, která předpokládala, že rozmístění sil a prostředků není ideální, tak naopak potvrzena nebyla. V diplomové práci byl řešen i stávající stav přípravy zaměstnanců na mimořádnou událost. Bylo zjištěno, že základem této přípravy je Kurz pro vedoucího zdravotnické složky, organizovaný Pracovištěm krizové připravenosti. Zároveň je nastavena koncepce, kdy po prvních čtyřech pilotních kurzech bude tento systém vzdělávání přenesen na jednotlivé oblasti, čímž by měla být zajištěna dostatečná proškolenost zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje v této problematice. Byly definovány i další možnosti vzdělávání, které jsou již nyní v organizaci k dispozici. Hypotézu č. 3, která předpokládala, že systém přípravy a výcviku zaměřený na mimořádné události není vyhovující, se tak podařilo vyvrátit. Bylo nicméně zjištěno, že ač jasná koncepce a možnosti vzdělávání v této problematice existují, není to řadovým zaměstnancům příliš známo. Jedním ze závěrů je tedy i doporučení managementu Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje více informovat zaměstnance o těchto možnostech. Jedním z cílů této diplomové práce bylo navrhnout systém vzdělávacích a prověřovacích cvičení. Tento návrh je popsán v závěru práce, navrhovaný počet prověřovacích cvičení je min. 4x ročně. V úvahu zde byl brán celkový počet zaměstnanců organizace a počet těch, kteří se z kapacitních a provozních důvodů mohou podobného cvičení zúčastnit. Systém vzdělávání byl shledán jako vyhovující, pouze se zmíněnou výhradou ohledně informovanosti řadových zaměstnanců o něm.
|
host ::
RSS.