|
|
Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva
Obadalová, Kristýna ; Rosická, Zdena (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, jak z domácích, tak i zahraničních literárních zdrojů. Použité literární zdroje jsou v bakalářské práci důsledně citovány. Bakalářská práce se zabývá významem tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva. Práce je zaměřena na mapování problematiky tísňových linek v České republice (zejména telefonní linky 112). Bakalářská práce popisuje systém linek tísňového volání, telefonní centra tísňového volání – jejich rozdělení, význam, kvalifikační požadavky na operátory TCTV 112. Cílem práce bylo posoudit současný stav v oblasti tísňových linek a jejich efektivního využití pro ochranu a záchranu lidských životů, lidského zdraví, majetku a životního prostředí. Získané teoretické znalosti autorky práce byly systematicky ověřeny v praxi na stáži TCTV 112 v Brně. Autorka si ověřila význam a fungování tísňových linek na výše zmíněných odborných pracovištích. Do bakalářské práce byly vytvořeny a zahrnuty vlastní návrhy na zvýšení efektivnosti TCTV 112. Významným prvkem práce byla možnost řízených rozhovorů s operátory tísňových linek, tím byly získány jedinečné informace. Součástí zpracované bakalářské práce byl také krátký průzkum občanů ohledně jejich znalostí a dovedností v souvislosti s tísňovým voláním.
|
|
|
Informovanost dětí vybraných základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR
KRONIKA, Karel
Cílem bakalářské práce je prostřednictvím školních metodiků prevence rizikového chování zjistit, zda je v Jihočeském kraji informovanost dětí základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR dostačující. V teoretické části této bakalářské práce jsou v jednotlivých kapitolách popsány základní pojmy, právní normy a předpisy, které jsou nedílnou součástí této problematiky. Jedná se o popsání činnosti tísňové linky Policie České republiky, hlavní úkoly tísňové linky, technické možnosti, specifika tísňového volání ze strany dětí, komunikace a prevence rizikového chování u žáků základních škol. V praktické části byly stanoveny tři hypotézy. H1 - na základních školách je v rámci preventivních akcí ze strany Policie ČR tísňová linka 158 prezentována dostatečně. H2 - informovanost dětí základních škol o základních skutečnostech pro oznámení je dostatečná. H3 - na základních školách se v běžné výuce tísňová linka 158 prezentuje pouze v základním rozsahu školním metodikem prevence rizikového chování. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu, kdy ke sběru dat byl použit online dotazník. Výběrový soubor byl tvořen školními metodiky prevence rizikového chování. Tento výzkum byl proveden na 53 základních školách v Jihočeském kraji. V provedeném výzkumu byly hypotézy č. 1 a č. 2 potvrzeny, kdy hypotéza č. 3 byla vyvrácena. Výsledky výzkumu ukazují, že v Jihočeském kraji je informovanost dětí vybraných základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR dostačující.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva
Pavlíková, Vendula ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva na základní škole. Cíle: Prvním cílem diplomové práce je popsat a rozebrat metodiku, která je určena k výuce preventivně výchovné činnosti v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva v České republice. Druhým cílem diplomové práce je aplikovat na žáky vybraných základních škol přednáškový program Hasík cz a dosáhnout tak vzájemné spolupráce mezi vyškolenými instruktory, žáky základní školy a pedagogy. Třetí cíl práce navrhuje malé změny v jednotlivých tématech výuky přednáškového programu Hasík cz. Metody: Šetření bylo zaměřeno na vybrané základní školy. Pomocí přednášek a modelových situací bylo zjišťováno, zda jsou žáci schopni předcházet mimořádným událostem a zda umí základní principy chování při vzniku mimořádné události. Porovnávali jsme rozdíly ve výuce, prvního stupně základního školství a druhého stupně základního školství. Dále jsme porovnávali, jaký je zájem u vybraných základních škol o výuku preventivně výchovné činnost v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva v letech 2010 a 2011. Výsledky: Na základě rozebrané metodiky, která byla určena k výuce preventivně výchovné činnosti v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva v České republice, bylo zjištěno, že preventivně výchovná činnost vyučována na...
|
|
| |
|
|
Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva
Obadalová, Kristýna ; Rosická, Zdena (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, jak z domácích, tak i zahraničních literárních zdrojů. Použité literární zdroje jsou v bakalářské práci důsledně citovány. Bakalářská práce se zabývá významem tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva. Práce je zaměřena na mapování problematiky tísňových linek v České republice (zejména telefonní linky 112). Bakalářská práce popisuje systém linek tísňového volání, telefonní centra tísňového volání – jejich rozdělení, význam, kvalifikační požadavky na operátory TCTV 112. Cílem práce bylo posoudit současný stav v oblasti tísňových linek a jejich efektivního využití pro ochranu a záchranu lidských životů, lidského zdraví, majetku a životního prostředí. Získané teoretické znalosti autorky práce byly systematicky ověřeny v praxi na stáži TCTV 112 v Brně. Autorka si ověřila význam a fungování tísňových linek na výše zmíněných odborných pracovištích. Do bakalářské práce byly vytvořeny a zahrnuty vlastní návrhy na zvýšení efektivnosti TCTV 112. Významným prvkem práce byla možnost řízených rozhovorů s operátory tísňových linek, tím byly získány jedinečné informace. Součástí zpracované bakalářské práce byl také krátký průzkum občanů ohledně jejich znalostí a dovedností v souvislosti s tísňovým voláním.
|
|
|
Tísňová linka 112 a její možnosti při příjmu tísňového volání od občana se zdravotním handicapem
DVOŘÁKOVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech dovolání se handicapovaných občanů (neslyšících, nevidomých či tělesně postižených) na tísňové linky, včetně tísňové linky 112. Podle směrnice Evropského parlamentu a rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů, týkající se sítí a služeb elektronických komunikací, je dáno, že každý občan, ať už jde o občana zdravého nebo zdravotně handicapovaného, má právo se bezplatně dovolat na tísňovou linku 112. V této práci byl proveden výzkum pomocí dotazníků. Okruhy dotazů byly směrovány na handicapované obyvatele, zda mají dostatečné možnosti dovolat se na tísňové linky. Tyto dotazníky byly rozdány handicapovaným občanům v jižních Čechách. Cílem bylo zjistit, zda snaha Hasičského záchranného sboru v oblasti příjmu tísňových hovorů od handicapovaných osob je dostatečná či nikoliv a zda o ní mají nebo do budoucna projeví tito občané zájem. Z výzkumu bylo zjištěno, že osoby s tělesným postižením mohou komunikovat s tísňovými linkami pomocí mobilních telefonů jako každý zdravý člověk a to v případě, pokud jim to jejich handicap neznemožní. Občané nevidomí či slabozrací také nemají problém s telefonováním, většinou z mobilních telefonů. U nich se může vyskytnout pouze problém s popisem místa události. Občané neslyšící či nedoslýchaví problém s komunikací přes mobilní telefon sice mají, ale Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje jim umožňuje odesílat tísňové SMS zprávy, pomocí nichž mohou dostát kvalitní pomoci jako každý zdravý člověk při vzniku mimořádné události. Pokud jde o legislativu, tak v současné době probíhá připomínkování k návrhu nového zákona o Hasičském záchranném sboru a je v něm zahrnuta i problematika dovolání se handicapovaných osob na tísňové linky.
|
|
|
Zkušenosti veřejnosti se zdravotnickou záchrannou službou v Jihočeském kraji
URBANOVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zjistit a zmapovat zkušenosti veřejnosti se Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje. Odhalením zkušeností od samotných příjemců péče o přístupu, informovanosti a důvěře v tým pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, můžeme nejlépe odhalit skutečně nejčastější chyby, jichž se v naléhavých a psychicky náročných situacích zdravotníci dopouštějí. Závěrem je, že se službami zdravotnické záchranné služby se setkávají lidé různého věku, pohlaví a vzdělání. Avšak všechny spojuje obrovská důvěra v pracovníky zdravotnického záchranného týmu. Pozornost je třeba věnovat i hraničním výsledkům v oblasti představování záchranného týmu a nabídnutí opětovného zavolání na operační středisko tísňové linky 155 dispečerem. Chci, aby tato práce byla použita k následnému podrobnějšímu rozpracování studie v této oblasti. Doporučuji, aby se záchranáři školili v odborných technikách komunikace. Přála bych si, aby získané údaje napomohly pracovníkům záchranné služby i budoucím zdravotnickým záchranářům získat lepší přehled v problematice.
|
host ::
RSS.