Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Akvinský a Suárez o svobodné vůli
STRAKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o svobodné vůli, převážně z historického hlediska, Konkrétně tedy z pohledu Akvinského a Suáreze. Do protikladu k nim je uveden Hobbes, který zastává naprosto odlišné stanovisko. V této diplomové práci jde především o srovnání koncepcí svobodné vůle Akvinského a Suáreze. V prvních kapitole se pojednává o svobodné vůli obecně, v následující kapitole jsou vyjmenovány nejrůznější směry, které se svobodnou vůlí zabývají. Další kapitoly jsou věnovány Akvinskému, Suárezovy a Hobbesovi. V poslední kapitole jsou stanoviska těchto autorů porovnávány.
Platónovo pojetí svobody a svobodného jednání
Sulík, Pavel ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Shrnutí Tématem práce je Platónovo pojetí svobody a svobodného jednání ve vybraných pasážích dialogů Faidros, Gorgias, Faidón a Ústava. První část první kapitoly je věnována Platónově analýze pouze zdánlivé svobody tyranského člověka z dialogu Ústava. Na ní práce navazuje interpretací dialogu Gorgias, v němž Platón ukazuje zdánlivou svobodu rétora, zároveň však tematizuje nutné předpoklady svobodného jednání, především uměřenost a sebekontrolu. Třetí část první kapitoly se soustředí na dialog Faidón a na otázku, v jakém smyslu je možné svobodné jednání pochopit jako osvobození od těla a tělesné perspektivy. Poslední část první kapitoly je pak věnována vybraným pasážím dialogu Faidros a ukazuje, že svoboda podle Platóna vyžaduje osvobození od zaslepenosti individuální perspektivou danou fixací na partikulární tělo, že však zároveň toto osvobození otevírá cestu nejen k jednotě všech části individuální duše a ke společnému přátelství duší, ale také k náležité péči o to, co je tělesné. Na těchto základech se text druhé kapitoly snaží získané rozbory dialogů uvést do vzájemného souladu a vystihnout důležitá témata, která se v rámci svobody objevují, jakož i její ucelené pojetí a nástin možných problémů. V rámci celé práce se nám svoboda ukáže jako neodmyslitelná i když ne příliš zřejmá součást Platónovy filosofie.
Filosofická a psychologická problematika svobodné vůle. Svobodná vůle a odpovědnost
Stanková, Eva ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
RESUMÉ Otázka svobodné vůle, svobodného jednání a legitimity vyvozování odpovědnosti je jedním z nejsložitějších a "věčných" problémů lidství. Svobodná vůle a odpovědnost se rovněž přímo dotýká regulace a zpětného hodnocení lidského chování, což je předmětem práva jako normativního systému. Samotný pojem svobodné vůle však české právo ani teorie nepoužívá a tento pojem ani není původně právním konceptem. Znepokojující skutečností tedy zůstává, že právní odpovědnost je odvozená od svobodného jednání bez dostatečného definování svobody vůle. Svoboda jednání jako taková je definovaná negativně, a to jako volní jednání prosté vnějších, právem uznaných okolností vylučujících, případně omezujících svobodu jednání. Předkládaná práce se snaží stručně zrekapitulovat poznatky sociální psychologie na téma svobodné vůle a posoudit, zda platné právo neklade přehnané nároky na adresáty norem, co se týče standardu svobody jednání, kterou jim přisuzuje. Dále tato práce přináší přehled nejvýznamnějších filozofických teorií svobodné vůle, které jsou následně zkoumány z pohledu jejich vlastní koherence a použitelnosti pro účely vytvoření právního konceptu svobodné vůle. Psychologická část práce přináší konstatování, že vnější společenské determinanty jako sú tlak skupiny, poslušnost vůči autoritě a sila situace, jsou sice...
Platónovo pojetí svobody a svobodného jednání
Sulík, Pavel ; Špinka, Štěpán (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Shrnutí Tématem práce je Platónovo pojetí svobody a svobodného jednání ve vybraných pasážích dialogů Faidros, Gorgias, Faidón a Ústava. První část první kapitoly je věnována Platónově analýze pouze zdánlivé svobody tyranského člověka z dialogu Ústava. Na ní práce navazuje interpretací dialogu Gorgias, v němž Platón ukazuje zdánlivou svobodu rétora, zároveň však tematizuje nutné předpoklady svobodného jednání, především uměřenost a sebekontrolu. Třetí část první kapitoly se soustředí na dialog Faidón a na otázku, v jakém smyslu je možné svobodné jednání pochopit jako osvobození od těla a tělesné perspektivy. Poslední část první kapitoly je pak věnována vybraným pasážím dialogu Faidros a ukazuje, že svoboda podle Platóna vyžaduje osvobození od zaslepenosti individuální perspektivou danou fixací na partikulární tělo, že však zároveň toto osvobození otevírá cestu nejen k jednotě všech části individuální duše a ke společnému přátelství duší, ale také k náležité péči o to, co je tělesné. Na těchto základech se text druhé kapitoly snaží získané rozbory dialogů uvést do vzájemného souladu a vystihnout důležitá témata, která se v rámci svobody objevují, jakož i její ucelené pojetí a nástin možných problémů. V rámci celé práce se nám svoboda ukáže jako neodmyslitelná i když ne příliš zřejmá součást Platónovy filosofie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.