Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Autonomie církví v České republice jako výraz svobody náboženského vyznání a její zákonné limity
Suchomel, Petr ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Řepa, Karel (oponent)
Název rigorózní práce Autonomie církví v ČR jako výraz svobody náboženského vyznání a její zákonné limity ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá ústavně zaručenou autonomií církví a náboženských společností jako jedním z podstatných prvků svobody náboženského vyznání. Zkoumá, co vše je jejím nezbytným obsahem a hledá nejvýše přípustné limity při jejím zákonném omezování v demokratickém právním státě (obecně) a v České republice (konkrétně). Autonomii církví a náboženských společností představuje jako neoddělitelnou součást svobody náboženského vyznání, která patří k nezadatelným lidským právům a svobodám. Obecná část práce rozebírá zejména obsah svobody vyznání a obsah církevní autonomie, přičemž se snaží vymezit její nejvýše přípustné limity zejména skrze vývoj ústavněprávní úpravy v jednotlivých evropských státech (porovnává texty jejich ústav) a skrze hojnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Zvláštní část práce se věnuje vývoji svobody vyznání a církevní autonomie na území dnešní České republiky od recepce rakouského práva za první republiky, přes "období temna" za komunistické totality po dnešek. Obsáhlá část je věnována novodobé judikatuře Ústavního soudu k otázce svobody náboženského vyznání i k jednotlivým prvkům církevní autonomie. Zvláštní důraz je kladen na hospodářskou samostatnost církví...
Sekty, nové náboženské směry a identita v Rusku v devadesátých letech 20. století v kontextu celospolečenských změn
Holmerová, Terezie ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Diplomová práce "Sekty, nová náboženská hnutí a identita v Rusku v devadesátých letech 20. století v kontextu celospolečenských změn" pojednává o menšinových náboženských hnutích v Rusku po rozpadu Sovětského svazu. Terminologická část vysvětluje rozdíl mezi pojmem "sekta" a "nový náboženský směr", úvodní historický přehled pak nastiňuje roli sekt v historii Ruska. Jádrem výzkumu jsou tři rozsáhlé kapitoly. První pojednává o dynamice náboženské situace ve vztahu k sektám v první polovině devadesátých let, popisuje hlavní směry a odnože sekt. Druhá se věnuje konkrétním projevům změn na přelomu devadesátých let, jako byl proces Jakunina proti Dvorkinovi a změna legislativy v roce 1997. Třetí část hledá odpověď na otázku, co bylo příčinou změny ve společenském a právním postavení sekt a nachází ji v oblasti změn ruské identity.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.