|
|
Referování soudobých periodik o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu
Prokopová, Tereza Patricie ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem tři deníky, konkrétně Rudé právo, The Guardian a The New York Times, referovaly o studentských protestech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Pro analýzu bylo zvoleno období od 13. 5. 1989 do 26. 6. téhož roku, jelikož tím v plné míře obsáhne situaci předcházející masakru, samotný masakr z 4. 6. a taktéž jeho následky. Pro dosažení co nejpřesnějších výsledků bude využito kvalitativní obsahové analýzy a tzv. zakotvené teorie. Otázky, jež budou skrze tuto práci zodpovězeny, se týkají konkrétních aspektů, na které jednotlivé deníky kladly důraz, dále jak často byly události pokrývány a s jakou časovou sousledností, jaké byly používány jazykové prostředky a jaké principy referování byly uplatňovány v rámci zpravodajských a publicistických textů. Na základě získaných dat bylo zjištěno, že Rudé právo, ideologicky mapující komunistické smýšlení v Číně, zastávalo obdobné názory jako tamější vláda, tj. že studentské protesty se pokoušely o svržení vlády a režimu a při samotném potlačení protestů došlo k napadení vojáků studenty, nikoli naopak. Deníky The Guardian a The New York Times o protestech referovaly zcela opačným způsobem - protesty považovaly za prodemokratické a vojenský zásah na náměstí Nebeského klidu za masakr na pekingském...
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Krize reprezentační funkce politických stran v Chile
Beranová, Marie ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Chile se v loňském roce stalo dějištěm velkého počtu protivládních protestů proti kabinetu prezidenta Piňery, z nichž největší síly dosáhly studentské protesty vysokoškoláků. Bakalářská práce se zabývá fenoménem studentských protestů v kontextu stranického systému a politických stran Chile, které v současnosti procházejí krizí reprezentace. Práce v teoretické rovině popisuje stranické systémy a funkce politických stran, především reprezentační funkci politických stran. Empirická část práce nejprve analyzuje současný stav chilského stranického systému, do kterého poté zasazuje protivládní studentské protesty a dále sleduje, jak se s protesty a celkovou krizí vyrovnávají vládní i opoziční koalice. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč se klesající podpora vládního kabinetu nepřeměňuje v nárůst preferencí opozice.
|
host ::
RSS.