|
|
"Not in our name": The Melilla Tragedy as a case study of partisan media coverage of migration in the Spanish southern border
Vidal Rico, Marina ; Neag, Annamária (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Termínem "Melilská tragédie" se obvykle označují události z 24. června 2022, kdy při pokusu o přechod skupiny asi 2.000 subsaharských migrantů na španělskou stranu hranice v Melille zahynulo nejméně 25 osob. V naději, že přispěje k pochopení zpravodajství o migraci v polarizovaném mediálním prostředí, se tato studie zabývá články zaměřenými na tyto události, které publikovala španělská celostátní média napříč politickým spektrem. Prostřednictvím přístupu multimodální kritické diskurzní analýzy bylo kriticky zkoumáno 16 názorových článků publikovaných v denících El País, El Mundo, El Confidencial a elDiario.es s cílem nalézt relevantní závěry o vlivu mediální zaujatosti při informování médií o jižní hranici a rozdílech mezi krátkodobým a dlouhodobým informováním o těchto událostech. Výsledky této analýzy poukazují na ideologicky založené rozdíly v zobrazování migrantů a hranice a na celkovou tendenci hovořit o migraci z politického hlediska, a to ještě více v dlouhodobém horizontu.
|
|
| |
|
|
US Congress Oversight Power
Červinka, František ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science U.S. Congress Oversight Power - ABSTRAKT Bachelor's Thesis Author of the Thesis: František Červinka Study programme: Political Science and International Relations Supervisor: PhDr. Věra Kotábová Year of the defence: 2021 Abstrakt Tato bakalářská práce se zaobírá tématem implicitní pravomocí Kongresu USA provádět dohled a kontrolu. Ústava Spojených států výslovně neuvádí, co je to kontrola a dohled a jakým způsobem má být prováděna, cílem této práce je tedy prozkoumat teoretické pozadí obklopující kontrolu a dohled, genezi této pravomoci, techniky, procesy a nástroje. Zájem je věnován rozhodnutím Nejvyššího soudu USA vztahujícím se k problematice, dále specifickým procesům, skrze které jsou kontrolu a dohled vykonávány a hlubší pohled je pak věnován vyšetřovacímu procesu. Druhá část práce je zaměřená na analýzu dat ohledně počtu slyšení v Kongresu za posledních 12 let. Cílem je určit, zda existuje korelace mezi úrovní kontroly a dohledu vykonávanými Kongresem, stranickou většinou a stranickou příslušností Prezidenta, a jaké jsou nějaké pozorovatelné trendy identifikovatelné v pozorovatelné době. Závěr je, že navzdory tomu, že obě politické strany v Kongresu vykazují v průměru stejnou úroveň prováděné...
|
|
|
Stranictví a politická či názorová zaujatost v západních médiích
Šimek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o explicitní i implicitní názorové podjatosti sdělovacích prostředků v České republice, Velké Británii a USA. První část práce je věnována stručnému historickému vývoji médií jako účastníka společenské debaty, a to především v průběhu dvacátého a dvacátého prvního století. V této části jsou také představena jednotlivá česká i zahraniční média analyzovaná v tomto textu. Následuje analýza a mediální reflexe třecích ploch ve společnosti relevantních pro sledované období a pohled na novinářskou scénu ve zvolených zemích z hlediska politických a názorových inklinací. Samotným jádrem práce je pak analýza přístupu vybraných médií k hybným tématům politické a společenské reality v každé zemi
|
|
|
Edvard Beneš jako sociolog
Smržová, Veronika ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Text pojednává o sociologické činnosti Edvarda Beneše. Druhý československý prezident je totiž vnímán hlavně jako politik a diplomat a cílem tohoto textu je proto připomenout méně známou část Benešovi osobnosti, kterou je jeho sociologická práce. Beneš sám se vždy cítil být sociologem, různá sociologická témata řešil hlavně v počátcích své kariéry a v období před první světovou válkou. Avšak i v pozdějších letech jako československý prezident na povolání sociologa nikdy nezapomněl. Benešova sociologie je významná v tom, že měla přímý vliv na jeho politickou činnost. Beneš sociologii vnímal jako nástroj k poznávání společnosti a snažil se, aby z tohoto poznání vycházela i jeho politika. Beneš byl přímým pokračovatel Tomáše Garrigua Masaryka a to jak v sociologii, tak v politice. Právě toto zajištění kontinuity myšlenek TGM je Benešovým velkým přínosem československé sociologii. Tato práce si klade za cíl představit sociologický profil Edvarda Beneše. Představuje vývoj Benešova sociologického myšlení a jeho postupný příklon právě k TGM. Zároveň text shrnuje nejdůležitější sociologická témata, kterými se Beneš zabýval, např. téma demokracie, sociologie války, náboženství či socialismu. Tato práce je analýzou Benešova sociologického myšlení. Klíčová slova Demokracie, slovanství, stranictví,...
|
host ::
RSS.