|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Psychologické aspekty řízení lidí se zaměřením na styly vedení
Kuntová, Anna ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty řízení se zaměřením na styly vedení lidí, a to na gynekologicko-porodnickém oddělení, konkrétně na stanici porodnice. Cílem bylo zjistit, jaký styl vedení zaujímají vrchní a staniční sestry. Tato práce zjišťuje, jak se interpretují dle manažerské mřížky GRID a jak samy sebe vnímají z hlediska toho, jak vedou porodní asistentky. Protože byly pro výzkumnou část zvoleny dvě nemocnice, státní a akciová společnost, bylo také cílem porovnat informace zjištěné rozhovory s porodními asistentkami z hlediska motivace, spokojenosti a konfliktnosti. Čímž byly především získány informace, které se těchto témat dotýkají, a prezentují tak vnímání pracovnic v porodnictví. Teoretická část představuje psychologické aspekty vedení, a tak čtenář prochází kapitolami zaměřujícími se na osobnost manažera, řízení, vedení, pracovní prostředí, pracovní týmy, motivaci, konflikty na pracovišti, stres, syndrom vyhoření a další. Empirická část je představována v rámci kvalitativního výzkumu, který za pomoci inspirace designem případové studie prezentuje způsob vedení vrchních a staničních sester. Dále případovou studii vedení ve státní nemocnici a případovou studii v nemocnici s právní formou a. s. dokreslují hloubkové polostrukturované rozhovory s porodními asistentkami,...
|
|
| |
|
|
Manažerské aktivity staniční sestry na jednotce intenzivní péče
Nováková, Alena ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Lišková, Iveta (oponent)
Diplomová práce byla zaměřena na práci staniční sestry na jednotce intenzivní péče, jako manažerky první linie. Výzkum v praktické části je směřován na manažerské dovednosti staničních sester v jejich praxi. Kvalitativní výzkum zjišťuje zkušenosti staničních sester s managementem v praxi a to hlavně zavádění změn, řešení konfliktů, motivování podřízených a porovnání začátků pracovní kariéry. Další součástí je kvantitativní výzkum v oblasti typologie osobnosti staničních sester. Pro výzkum byly vybrány staniční sestry z jednotek intenzivní péče, celkem 26 respondentek. Z výsledků vyplývá, že staniční sestry nejsou na svou funkci speciálně připravované a nemají manažerské vzdělání. Konfliktní situace řeší kompromisem nebo direktivním přístupem. Většina staničních sester plánuje zavedení změny. Změny vnímají jako pozitivum, negativně popisují přístup ke změně u svých podřízených. Staniční sestry znají motivátory svých podřízených. Nadměrně a neúčelně používají k motivaci pochvalu. Hodnocení zaměstnanců považují za možný způsob motivace, ale není jednotné a ne všechny staniční sestry jej využívají. Výsledky empirické části ukazují na potřebu manažerského vzdělávání staničních sester. Klíčová slova: manažer, staniční sestra, motivace, konflikty, management změn, manažerské dovednosti
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Styly vedení a jejich vztah ke spokojenosti pracovníků
GRAMANOVÁ, Kamila
Abstrakt Styly vedení a jejich vztah ke spokojenosti pracovníků Současný stav: Práce sester je fyzicky i psychicky náročná, vyžaduje také dostatečné vědomosti a dovednosti. Proto je důležitá role sester manažerek, které svým stylem vedení přispívají k dobrému chodu zdravotnických institucí. Sledování pracovní spokojenosti je v současné době aktuální záležitostí, na jejímž podkladě je možné hledat nedostatky, problémy a činit nápravná opatření. V nemocnicích probíhá již 9. ročník celostátního průzkumu bezpečnosti a spokojenosti zaměstnanců českých nemocnic. Cíl výzkumu: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaký styl vedení sestry manažerky (staniční sestry) nejčastěji využívají. Druhým cílem bylo zjistit, jak styl vedení sester manažerek ovlivňuje spokojenost směnných sester s pracovními podmínkami. Byly vysloveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že Sestry manažerky nejvíce využívají demokratický styl vedení. Druhá hypotéza zněla: Spokojenost sester s pracovními podmínkami se mění v závislosti na stylu vedení sester manažerek. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat. Byly rozdány nestandardizované dotazníky obsahující 30 uzavřených otázek. K identifikaci respondentů sloužily první čtyři otázky, druhý okruh 15 dalších otázek byl zaměřený na zjištění stylu vedení sester manažerek. Poslední okruh dotazů sledoval spokojenost s pracovními podmínkami. Výsledky šetření byly zpracovány do podoby grafů a tabulek. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořili směnné sestry pod vedením staničních sester, pracující na lůžkových odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. Dotazník odpovídajícím způsobem vyplnilo 112 sester, což odpovídalo 74,7% návratnosti, a ty také byly použity k naplnění cílů práce. Výsledky: Výsledky výzkumné práce byly rozděleny do dvou okruhů. První okruh otázek byl zaměřen na styly vedení sester manažerek staničních sester, pod kterými pracují dotazované směnné sestry dotčených oddělení. Nejčastěji používaným stylem byl vyhodnocen styl demokratický, jak předpokládala první hypotéza. Druhý okruh otázek se zaměřoval na spokojenost s pracovními podmínkami. Nejvyšší pracovní spokojenosti bylo dosaženo u demokratického stylu vedení. Autokratický, liberální a nevyhraněný styl vedení byly využívány v minimální míře a směnné sestry vykazovaly nižší spokojenost s pracovními podmínkami. Tím byla potvrzena i druhá hypotéza. Závěr: Výzkumné šetření poukázalo na to, že styl vedení je jedním z faktorů, které ovlivňují pracovní spokojenost. Je dobře, že se v posledním desetiletí zvýšil zájem a šetření v této oblasti. Pravidelným hodnocením pracovní spokojenosti je možné sledovat, jakým směrem se vyvíjí její hodnoty. V návaznosti na šetření byl vytvořen leták s doporučeními pro staniční sestry, který poukázal na pozitivní i negativní stránky používaných stylů vedení.
|
|
|
Role staniční sestry v chodu oddělení
KRÁLOVÁ, Mirlinda
Tato bakalářská práce je zaměřena na roli staniční sestry v chodu oddělení, konkrétně na specifika práce staniční sestry, předpoklady ke jmenování do funkce staniční sestry a také na to, jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na svém oddělení. Do specifik práce staniční sestry v současné době patří zejména administrativní činnost, vedení celého ošetřovatelského týmu a zodpovědnost za správný chod oddělení a kvalitní ošetřovatelskou péči. Staniční sestra je manažerkou první linie. Teoretická část této bakalářské práce se zabývá historií ošetřovatelství, hlavní úlohou a cílem ošetřovatelství, jímž je celistvost a systematičnost v uspokojování biologických, psychických, sociálních i spirituálních potřeb nemocného. Dále je zaměřena na profesi všeobecné sestry a její role. Největší část je věnována staniční sestře, která je řídicím pracovníkem celé ošetřovací jednotky a je přímo podřízena vrchní sestře. Vykonává vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči, organizační a řídicí činnost. Vede celý ošetřovatelský tým. Dále je třeba zmínit kapitolu Předpoklady staniční sestry a manažerské dovednosti, která obsahuje podkapitoly věnující se organizování, řízení a vedení, plánování, kontrole a time managementu. Nezbytnou součástí je i kapitola zabývající se komunikací. Komunikace hraje jednu z nejdůležitějších rolí v životě člověka. U staniční sestry to platí několikanásobně, protože komunikace je klíčovou součástí jejího povolání a patří k nejvýznamnějším atributům. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle: 1. Zjistit specifika práce staniční sestry; 2. Zjistit, jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na pracovišti; 3. Zjistit předpoklady k výkonu funkce staniční sestry. Položeny byly tři výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika práce staniční sestry?; 2. Jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na pracovišti?; 3. Jaké schopnosti musí mít sestra k tomu,aby byla jmenována staniční sestrou? Empirická část této bakalářské práce je zpracována kvalitativní metodou, formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor probíhal s osmi staničními sestrami na základě předem připravených otázek. Z těchto osmi staničních sester byly čtyři z chirurgických oborů a čtyři z interních oborů. Při analýze rozhovorů byla použita metoda "papír tužka". Zpracované výsledky byly rozděleny do kategorií a následně podkategorií. Závěrem lze říci, že pro jmenování do funkce staniční sestry je vhodné mít nejen zkušenosti a praxi, ale (vzhledem k vývoji medicíny a zdravotnictví vůbec) rovněž vysokoškolské vzdělání nebo specializaci v daném oboru. V rámci řešení konfliktů na oddělení by někdy bylo vhodné zapojit nebo alespoň informovat i vrchní sestru, třebaže se jedná o problém "pouze" personální. Lze tím předejít různým nedorozuměním. Z výsledků vyplývají určité nedostatky v komunikaci. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako podklad k vypracování seminářů na oddělení, které by se týkaly komunikace a řešení konfliktů.
|
|
|
Struktura pracovních a manažerských činností zdravotních sester v řídících funkcích
Kotrba, Tomáš
Disertační práce se zabývá strukturou pracovních a manažerských činností staničních a vrchních sester v českých nemocnicích. Jako manažerky v první linii a na střední úrovni řízení mají velký vliv na celkovou úroveň a kvalitu ošetřovatelství zdravotních sester. Proto je úroveň jejich řídící práce velmi důležitá. Cílem práce bylo vytvoření a aplikace metodiky zjišťování struktury činností nezávisle na zřizovateli nemocnice, její velikosti a odborného zaměření oddělení/kliniky. Pro tyto účely byla navázána spolupráce s Fakultní nemocnicí u svaté Anny v Brně, Fakultní nemocnicí Brno, Vojenskou nemocnicí Brno, Fakultní nemocnicí Ostrava, Nemocnicí Třebíč a Nemocnicí Znojmo. V práci je využita metoda autosnímkování. Měření probíhalo u všech staničních a vrchních sestrách v Nemocnici Znojmo a Vojenské nemocnici Brno. K naplnění cílů disertační práce bylo mimo autosnímkování a analýzy interních dokumentů nemocnic využito dotazníkového šetření a standardizovaných rozhovorů. Dotazníky byly vyplněny před zahájením autosnímkování a zjišťovaly vlastní odhad spotřeby pracovního času staničních a vrchních sester, který pak byl porovnán se statistickými výsledky autosnímkování. Statistické výsledky, návrhy a doporučení byly odevzdány náměstkyním pro ošetřovatelskou péči. V praxi se často setkáváme s tvrzením, že zdravotní sestry v České republice jsou nadměrně zatěžováni administrativními činnostmi. Analýza struktury pracovních a manažerských činností by měla toto tvrzení potvrdit nebo vyvrátit. Hypotézy byly stanoveny tak, aby potvrdily nebo vyvrátily korelaci proměnné množství administrativní/manažerské práce s proměnnými počet podřízených, délka celkové zdravotnické praxe, nebo praxe v řídící funkci.
|
|
|
Pracovní strategie sester na řídích pozicích
MARKOVÁ, Eva
Disertační práce "Pracovní strategie sester na řídících pozicích" se zabývá problematikou profesní dráhy a manažerské pozice vedoucí sestry. Vzhledem ke změnám v oblasti zdravotní politiky a poskytování zdravotní péče, ale i v souvislosti s otázkou pracovního uplatnění žen na trhu práce obecně, je důležité blíže poznat názory, ambice a motivace sester a jejich pracovní strategie na manažerských pozicích. Taktéž aspekty skloubení jejich rodinných a pracovních rolí, neboť v podstatě jde o momenty do značné míry určující postavení většiny žen v našich pracovních podmínkách. Řízení ošetřovatelského personálu a ošetřovatelské péče je v České republice totiž pozicí typickou pro ženy, které se přizpůsobují daným pravidlům organizace práce a hierarchické struktuře zdravotnických organizací. Cílem disertační práce tedy je pokusit se koncipovat takový úhel pohledu, který by umožnil lépe porozumět hodnotám a postojům vedoucích sester. Nezbytnou součástí tohoto náhledu je pochopit, jak se vyvíjely jejich kariérní dráhy, identifikovat jejich styly vedení a řízení ošetřovatelského týmu, jakož i zmapovat, jak se prolínají a vzájemně ovlivňují jejich životní a pracovní dráhy. V tomto procesu odkrývání dlouhodobé pracovní strategie vedoucích sester je významným zdrojem poznání současně i subjektivní reflexe těchto kontextů samotnými sestrami. Proto v rámci analýzy profesního života vedoucích sester byl nejprve popsán vývoj funkce sestry-manažerky, konkrétně pozice vrchní sestry a staniční sestry, a prezentovány závěry řady výzkumných studií, které se touto problematikou zabývaly. Dále byla analyzována specifika managementu v podmínkách ošetřovatelské péče, včetně jeho proměn po roce 1989, a taktéž možnosti vzdělávání sester-manažerek. Konečně byla realizována též empirická sonda do zkoumané problematiky. Data získaná technikou polostrukturovaných rozhovorů s vybranými vrchními sestrami ve fakultních nemocnicích byla integrována za pomoci jednoho z klasických kvalitativních přístupů, prostřednictvím tzv. metody zakotvené teorie. Na základě provedené analýzy dat byl vytvořen model profesního paradigmatu, který dosvědčuje, že vrchní sestra prochází několika fázemi profesní kariéry, jež byly obrazně nazvány: Hledání oboru, Kolečko (střídání ošetřovatelských oborů a pracovišť), Z nouze ctnost (situace, kdy sestra vychovávající dítě, zvolí pracoviště s takovým režimem, který tuto péči dovoluje) a Ukotvení v ošetřovatelském oboru. Od fáze Ukotvení v ošetřovatelském oboru se potom odvíjí manažerská kariéra sestry. Životní příběhy vrchních sester, vystavěné na základě informací z kvalitativních rozhovorů, obsahují faktory, které se ukazují být predisponující pro manažerskou pozici. V neposlední řadě jde i o některé imprintingové aspekty z období dětství a dospívání (např. počet sourozenců, důvod volby studia). Sestra se stává po určité době vedoucí směny nebo zástupkyní staniční sestry a posléze staniční a vrchní sestrou. V této pozici používá podle okolností kombinaci několika manažerských stylů jako autoritativní, demokratický a konzultativní. Teoretický model profesního paradigmatu vrchních sester, zkonstruovaný na základě analýz empirických dat, otevírá cestu k dalšímu zkoumání, ve kterém bude případně možné prověřit některé detailnější konsekvence, např. průběh profesní dráhy sester, jejich styly řízení ad.Získané a utříděné poznatky přispívají k obohacení současného stavu poznání určitých segmentů problematiky ošetřovatelství. Top management zdravotnických organizací jich např. může využít při plánování a realizaci některých opatření v oblasti řízení lidských zdrojů a vzdělávací instituce pro lepší a přesnější nastavení vzdělávacích konceptů budoucích vedoucích sester.
|
|
| |
host ::
RSS.