|
Role soukromých vojenských společností při řešení konflitků v Africe
Volencová, Ivana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá tématem soukromých vojenských společností ve vztahu k jejich aktivitám v rámci řešení konfliktů ve čtyřech vybraných afrických zemích - Somálsku, Sieře Leone, Libérii a Pobřeží slonoviny. Cílem této práce je zmapovat jejich činnost ve třech oblastech - během peacekeepingových operací, při budování míru a v rámci snah o udržení stability - a komparací výsledků každé případové studie zhodnotit, v jaké fázi řešení konfliktů soukromé vojenské společnosti operují nejčastěji. Současně se práce pokouší určit, které služby bývají během řešení afrických konfliktů nejžádanější a posoudit, zda v jejich činnosti od roku 1990 do současnosti došlo k nějaké změně. Za účelem získání relevantních podkladů pro provedení komparace autorka provádí analýzu odborných publikací a sebraných dat z oficiální dokumentů a monitoringových a výzkumných zpráv. Klíčová slova bezpečnost, soukromé vojenské společnosti, privatizace, udržení míru, budování míru
|
|
Examining the Growth of Private Military Contractors and their Applications in State Stability in Latin America
Austman, Connor ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Abstraktní Soukromé vojenské společnosti rychle naplnily mnoho kapacit operačních sil, které národní militanti nyní již mají schopnosti nativně plnit. Jako takový, PMCs rozšířily jejich seznamy a jejich služby poskytované vyplňovat mnoho rolí, a vykonávali mnoho takových rolí takový jako vedení logistiky, osobní a bezpečnost místa a některé neodmyslitelně státní funkce takový jako trénink domorodých bezpečnostních sil a výslechu vězňů. Tento vzestup zasáhl národní armády v mnoha aspektech jejich činnosti a abstraktní profesní základny. Schopnost PMC provádět operace na stejném standardu jako běžní vojáci, ale s vyšší mzdou, ovlivnila to, jak běžný voják vnímá své vlastní místo v profesionální národní armádě, a způsobuje problémy celému zařízení. Tato práce se bude zabývat iráckou válkou jako případovou studií a dopadem PMC na válku, a také představí Huntingtonovské teorie profesionality a tělesnosti vojáků a použije také kritickou marxistickou perspektivu k analýze role a dopadu PMC v moderní vojenské úmluvy a v civilně-vojenských vztazích.
|
|
Role soukromých vojenských společností při řešení konflitků v Africe
Volencová, Ivana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá tématem soukromých vojenských společností ve vztahu k jejich aktivitám v rámci řešení konfliktů ve čtyřech vybraných afrických zemích - Somálsku, Sieře Leone, Libérii a Pobřeží slonoviny. Cílem této práce je zmapovat jejich činnost ve třech oblastech - během peacekeepingových operací, při budování míru a v rámci snah o udržení stability - a komparací výsledků každé případové studie zhodnotit, v jaké fázi řešení konfliktů soukromé vojenské společnosti operují nejčastěji. Současně se práce pokouší určit, které služby bývají během řešení afrických konfliktů nejžádanější a posoudit, zda v jejich činnosti od roku 1990 do současnosti došlo k nějaké změně. Za účelem získání relevantních podkladů pro provedení komparace autorka provádí analýzu odborných publikací a sebraných dat z oficiální dokumentů a monitoringových a výzkumných zpráv. Klíčová slova bezpečnost, soukromé vojenské společnosti, privatizace, udržení míru, budování míru
|
|
The role of private military companies in UN peacekeeping missions
Sudakovová, Natália ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je analýza možností využívania súkromných vojenských spoločností (SVS) v mierových misiách OSN, vymedzenie oblastí, v ktorých by intenzívnejší outsorsing pomohol zlepšiť priebeh a výsledky mierových operácií. Práca predstavuje problematiku a vývoj privatizácie bezpečnosti, konkrétne príklady nasadzovania SVS a existujúce regulačné mechanizmy, ktoré čiastočne zaisťujú transparentnosť aktivít takýchto spoločností. Taktiež sú v práci bližšie definované riziká vyplývajúce z ich pôsobenia v zónach konfliktu a možné dopady na civilné obyvateľstvo. Práca je venovaná aj problematike peacekeepingu OSN, jeho transformácii na robustný typ misií a zlyhaniam, ktoré je možné pozorovať v rade súčasných, ale aj minulých operácií. Zvlášť je venovaná pozornosť súčasnej militarizácii peacekeepingu v spojitosti so základným cieľom misií, ochranou civilistov. Na základe týchto poznatkov práca prezentuje možnosť extenzívnejšieho nasadzovania SVS v mierových misiách ako jednu z alternatív efektívnejšej realizácie misií.
|
|
Dopad působení amerických soukromých vojenských společností na monopol státu na legitimní násilí v případě USA a Iráku
Manasterská, Lenka ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením působení soukromých vojenských společností na monopol na legitimní užití násilí ze strany státu. Daná problematika je aplikována v rámci vysílání a působení těchto společností v operaci v Iráku. Je posuzován vliv zapojení těchto společností v případě Spojených států amerických, které zde figurují jako stát vysílající, a zároveň stát s dlouhodobější tradicí zapojení těchto soukromých entit. V druhém případě je tento vliv posuzován v rámci Iráku, tedy státu přijímajícího, který lze označit jako stát slabý a dalo by s tak předpokládat, že soukromé entity a jejich činnost budou monopol ovlivňovat negativním způsobem. Ke zjištění dopadu působení jsou hodnoceny zejména kapacitní možnosti státu v oblasti nástrojů k vynucení monopolu na násilí, tedy možnosti daného státu v oblasti ozbrojených složek státu. Dále je hodnocena jejich efektivní správa spolu s právní regulací, které poukazují na schopnost státu efektivně nakládat s těmito prostředky.
|
|
Private Military Companies and Security Sector Reform in Post-Conflict Countries: A Case Study of Iraq
Sladká, Jana ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na roli soukromých vojenských společnostní (SVS) v oblasti reformy bezpečnostního sektoru v Iráku od roku 2003 do roku 2011. Jelikož v Iráku v době působení soukromých vojenských firem probíhala post-konfliktní rekonstrukce, věnuje se první kapitola práce cílům a průběhu post-konfliktní rekonstrukce z teoretického hlediska. Součástí teoretického rámce práce je i reforma bezpečnostního sektoru a kroky, které daný proces obnáší. Druhá kapitola se zaměřuje na definici soukromých vojenských firem a jejich typologii. Převážně tato část práce zkoumá rozdíly mezi žoldnéři a soukromými vojenskými kontraktory a mezi soukromými vojenskými společnostmi samotnými. V neposlední řadě druhá kapitola zahrnuje diskuzi o roli SVS v procesu reformy bezpečnostního sektoru v post- konfliktních zemích. Třetí kapitola se věnuje historickému vývoji spolupráce mezi SVS a USA a kořenům závislosti USA na službách vojenských kontraktorů. Závěrečná kapitola analyzuje roli SVS v procesu bezpečnostní reformy v Iráku. Cílem této kapitoly je definovat výhody a nevýhody využití služeb těchto společnostní a na základě nedostatků spojených s najmutím SVS analyzovat kroky, které mohou pomoci v budoucnu těmto problémům předejít.
|
|
Privatizace bezpečnosti a její role v zahraniční politice USA
Lovíšek, Ondrej ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá privatizací bezpečnosti a anlýzou její rolí v zahraniční politice USA. Práce je rozdělena na čtyři dílčí sekce - dvě teoretické a dvě analytické. První kapitola prezentuje dostupné definice a historický exkurz objasňující vznik a historický vývoj působení soukromých vojenských sil v ozbrojených konfliktech. Druhá část rozebírá vývoj role soukromých vojenských společností v zahraniční politice USA. Analytická čast si za cíl klade odpovědět na dvě klíčové otázky:(1) jaké výhody a nevýhody představuje využívání služeb SVS pro USA?; a (2) jakým způsobem lze regulovat aktivity SVS, aby jejich spolupráce s americkou vládou splňovala jak požadavky zaměstnavatele, tak mezinárodní lidskoprávní normy? Třetí kapitola proto rozebírá hlavní argumenty pro a proti využívání soukromých vojenských společností vládou USA a kapitola čtvrtá analyzuje existující regulační rámce - národní, mezinárodní i seberegulaci.
|
| |