|
|
Socioekonomické aspekty pohybových aktivit u pražských seniorů
Batelka, Ondřej ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Mudrák, Jiří (oponent)
Název: Socioekonomické aspekty pohybových aktivit u pražských seniorů Cíle: Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou socioekonomické aspekty chůze a jiných pohybových aktivit populace pražských seniorů. Konkrétně najít odpovědi na otázky, zda má pravidelná chůze u této populace vliv na kvalitu života ve stáří, zda si lidé přinášejí svůj pohybový standard z dřívějších etap života, jaké jsou jejich motivy provádění pravidelné chůze, zda provozují i jiné pohybové aktivity, než chůzi a zda lze vymezit ucelené kategorie chodců. Metody: V práci byly použity kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody. Zdrojem kvantitativní analýzy byl dotazník WHOQOL-OLD s doplňující anketou týkající se chůze. Vzorek čítal 156 respondentů a byl rovnoměrně rozdělen na chodce a nechodce. Byly využity metody deskriptivní statistiky a statistického testování hypotéz. Pro kvalitativní analýzu byl s částí respondentů-chodců proveden rozhovor, zjišťující jejich socioekonomický status, motivy pro provádění chůze a doplňkové aktivity a byla provedena jejich segmentace. Výsledky: Statisticky signifikantně vyšší kvalitu života (na hladině významnosti 95%) v doménách Nezávislost, Naplnění, Blízké soužití a Sociální zapojení, vnímali pražští senioři, kteří pravidelně provozovali chůzi. Ve zbylých doménách Smrt a umírání a Fungování...
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Socioekonomické aspekty pohybových aktivit u pražských seniorů
Batelka, Ondřej ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Mudrák, Jiří (oponent)
Název: Socioekonomické aspekty pohybových aktivit u pražských seniorů Cíle: Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou socioekonomické aspekty chůze a jiných pohybových aktivit populace pražských seniorů. Konkrétně najít odpovědi na otázky, zda má pravidelná chůze u této populace vliv na kvalitu života ve stáří, zda si lidé přinášejí svůj pohybový standard z dřívějších etap života, jaké jsou jejich motivy provádění pravidelné chůze, zda provozují i jiné pohybové aktivity, než chůzi a zda lze vymezit ucelené kategorie chodců. Metody: V práci byly použity kvantitativní i kvalitativní výzkumné metody. Zdrojem kvantitativní analýzy byl dotazník WHOQOL-OLD s doplňující anketou týkající se chůze. Vzorek čítal 156 respondentů a byl rovnoměrně rozdělen na chodce a nechodce. Byly využity metody deskriptivní statistiky a statistického testování hypotéz. Pro kvalitativní analýzu byl s částí respondentů-chodců proveden rozhovor, zjišťující jejich socioekonomický status, motivy pro provádění chůze a doplňkové aktivity a byla provedena jejich segmentace. Výsledky: Statisticky signifikantně vyšší kvalitu života (na hladině významnosti 95%) v doménách Nezávislost, Naplnění, Blízké soužití a Sociální zapojení, vnímali pražští senioři, kteří pravidelně provozovali chůzi. Ve zbylých doménách Smrt a umírání a Fungování...
|
host ::
RSS.