|
|
Pohled pracovníků domovů pro seniory na smrt jejich klientů
PECHOVÁ, Adéla
Cílem bakalářské práce bylo zjištění, jak pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů, také se zjišťovalo, jestli se na tuto problematiku liší pohled sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách Pro nalezení odpovědí bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Jako metoda sběru dat bylo použito dotazovaní. Jako technika kvalitativního výzkumu byl aplikován polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl složen z 6 pracovníků domovů pro seniory. Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách byli zastoupeny ve stejném poměru. Domovy pro seniory byly vybrány náhodným výběrem z domovů v Jihočeském kraji. Pro vyhodnocení výsledků byla užita metoda otevřeného kódování. Výzkum ukázal, že pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů jako na součást své práce. Tento pohled byl ovlivněn praxí v zařízení, z počátku pro ně byla smrt tabu, ale s délkou praxe se jejich pohled změnil a jsou schopni o smrti hovořit s klienty. Během výzkumu také vyplynulo, že rozdíl v pohledu na smrt sociálním pracovníkem a pracovníkem v sociálních službách je minimální. Také se zjistilo, jaký rozdíl je mezi zařízením, které poskytuje paliativní péči, a zařízením, které paliativní péči nevyužívá. Pracovníci domovů pro seniory praktikující paliativní péči jsou zvyklí a naučení s umírajícím více komunikovat. Muže tak být pro ně lehčí vypořádat se se smrtí klienta. Využití této bakalářské práce je různorodé. Lze ji využít jako informační materiál pro vedení domovů pro seniory, kterým může sloužit jako základ pro nalezení pomoci jednotlivých pracovníků domova pro seniory. Dalším využitím této bakalářské práce muže být inspirace pro další studenty sociální práce k výzkumu této problematiky.
|
|
|
Sociální práce v domech s pečovatelskou službou
JENERÁLOVÁ, Lucie
Bakalářská práce zaměřená na téma Sociální práce v domech s pečovatelskou službou se zabývá životem seniorů v DPS ve vztahu k uspokojování základních životních potřeb, kvalitě poskytované péče personálu o klienty a realizaci sociální práce v DPS lokalizovaných v kraji Vysočina.
|
|
|
Zátěžové faktory v praxi pracovníka v sociálních službách se seniory
KAŠPAROVÁ, Julie
Bakalářská práce se věnuje popisu nejvýznamnějších zátěžových faktorů u pracovníků v sociálních službách v sociální práci se seniory. Teoretická část představuje praxi v terénní osobní asistenci a pobytových sociálních službách a shrnuje možné zátěžové faktory v těchto dvou oblastech. Praktická část identifikuje nejnáročnější momenty a situace u pracovníků v sociálních službách v obou sférách. Základem práce je tedy senior, pracovník v sociálních službách a zátěžové faktory vznikající při jeho práci se seniory.
|
|
| |
|
|
Možnosti uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích ve vybraném regionu
Matošková, Iva ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část poskytuje primární vhled do systému sociálních služeb se specifikací denních stacionářů jako služeb sociální péče dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále pojednává o spektru profesí, které se mohou uplatnit v denních stacionářích na základě právního systému České republiky. V praktické části je předložen kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit možnosti uplatnění pracovníků přímé péče v denních stacionářích ve vybraném regionu, kterým je kraj hlavní město Praha. Výzkum sleduje profesní proporcionalitu multidisciplinárních týmů s ohledem na úroveň a obor vzdělání a participaci pracovníků na činnostech realizovaných v denních stacionářích. Na základě výsledků výzkumu je v závěru práce navrženo doporučení pro praxi. Je zde představena ukázka práce s využitím metody inscenační a uplatněním principů zážitkového učení. Záměrem ukázky je rozvoj funkční komunikace a nácvik navazování sociálních kontaktů pro klienty s poruchou autistického spektra. Motivací pro činnosti je kniha Daisy Mrázkové Haló, Jácíčku.
|
|
|
Psychohygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u pracovníků v sociální sféře
ČERVOVÁ, Hana
Bakalářská práce je věnována tématu psychohygieny jako základního předpokladu prevence syndromu vyhoření u pracovníků v sociální sféře. Bakalářská práce je rozdělena na části teoretickou a praktickou. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první kapitole je vymezen zásadní rozdíl mezi dvěma stěžejními profesemi v sociální sféře, to znamená profesí sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola je věnována pojmu syndrom vyhoření a jeho charakteristice a popisu základních fází, kterými prochází osoba zasažená syndromem vyhoření. Třetí kapitola poté vysvětluje pojem psychohygiena a pojednává o jejím vlivu na předcházení vzniku syndromu vyhoření. Cílem praktické části této bakalářské práce je zmapovat povědomí o tématu syndromu vyhoření a psychohygieny a popsat aspekty psychohygieny u sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách pracujících v Domově pro seniory v Benešově u Prahy. V rámci kvalitativního výzkumu byla data shromážděna prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že pracovníci Domova seniorů Benešov mají základní povědomí o syndromu vyhoření a psychohygieně. Z výzkumu však zároveň vyplynulo, že v daném zařízení není zajištěna odborná supervize, ovšem pracovníci by její zajištění uvítali.
|
|
|
Aktuální otázky vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích
Plassová, Tereza ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích. Hlavním cílem diplomové práce je podat zprávu o současném stavu a tendencích dalšího směřování vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích. Teoretická část se věnuje vymezení složek podílejících se na procesu vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích, možnými postoji organizací ke vzdělávání svých zaměstnanců, supervizi, jako jedné z forem dalšího vzdělávání, legislativě související s tématem vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích a realizovaným projektům na podporu vzdělávání těchto pracovníků. Empirická část je věnována analýze dokumentů, na základě které je zjišťováno, zda v souvislosti se zaváděním Standardů kvality sociálních služeb a novelou zákona o sociálních službách došlo v rámci sledovaného období ke změnám v oblasti vzdělávání pracovníků v sociálních službách na území Královéhradeckého kraje. Dále empirická část zahrnuje vyhodnocení kvantitativního výzkumu. Jedná se o výzkumnou sondu s využitím metody škálovacího dotazníku. Dotazník byl distribuován účastníkům kurzů dalšího vzdělávání k zhodnocení souvislosti mezi jejich vzdělávacími potřebami, tematickým zaměřením kurzů a způsobem realizace kurzů dalšího vzdělávání. Klíčová slova Pracovník v sociálních službách, sociální pracovník, další...
|
|
| |
|
|
Stres u pracovníků v sociálních službách
LEBEDOVÁ, Kristýna
Teoretická část práce definuje samotnou pomáhající profesi. Následně je vymezen pojem stres a také jeho příčiny, příznaky, účinky, stresové reakce a způsoby zvládání. U příčin uvádím čtyři základní stresory, mající vliv na jedince v běžném životě. Jedná se o stresory fyzikální chemické, biologické a psychosociální. V návaznosti píši o způsobených somatických a behaviorálních projevech, jako důsledcích působení stresu. Pomocná část práce shrnuje vybrané možnosti eliminace stresu pomocí jednoduchých bodů, mezi které řadím správné dýchání, sportovní aktivity a duševní hygienu. Praktická část shrnuje informace o výzkumu, který proběhl v Domově Pístina. Byly položeny dvě základní výzkumné otázky. Ty zjišťují působení stresu na zaměstnance Domova vlivem vykonávané práce a také hledají rozdílnost působení stresu mezi pracovníky sociální služby a provozními zaměstnanci. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím kvantitativních i kvalitativních metod. Prvotní sběr informací proběhl pomocí dotazníkových formulářů. Následně byly zjištěné údaje ověřovány polostrukturovanými rozhovory se čtyřmi zaměstnanci. V závěru práce vycházím z výsledků výzkumu. Informuji o nezbytnosti motivačního školení v zařízení a také nutnosti zvážení probíhajících supervizí u všech zaměstnanců Domova, jelikož doposud tato sezení probíhají jen s pracovníky sociálních služeb.
|
host ::
RSS.