|
|
Aktuální činnosti a problémy sociální práce v českém vězeňství
DUŠKOVÁ, Soňa
Cílem této bakalářské práce je podrobně zmapovat aktuální činnosti a problémy sociální práce v českém vězeňství, které se při výkonu této profese vyskytují. A současně uvést, jaká řešení dotazovaní sociální pracovníci k dané problematice navrhují. Na základě studia teoretických podkladů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké jsou činnosti a pracovní náplň sociálního pracovníka při prvním kontaktu s odsouzeným, v průběhu výkonu trestu a před či po propuštění odsouzeného z VTOS? S jakými problémy se potýkají sociální pracovníci při výkonu sociální práce ve vězeňství a jaká navrhují řešení?". Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž část teoretická zahrnuje deskripci českého vězeňství jednadvacátého století, popis sociální práce a zároveň jsou zde uvedeny specifika sociální práce ve vězeňství. Praktická část je vytvořena na základě kvalitativního výzkumu a pro zpracování byla zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Celkem bylo provedeno osm polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovníky pracujícími ve vězeňství, kteří byli vybráni jako výzkumný soubor metodou záměrného výběru. Získaná data byla zpracována technikou otevřeného kódování. Provedené rozhovory byly analyzovány a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké činnosti sociální pracovníci v rámci pobytu odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody vykonávají a s jakými problémy se během výkonu své profese potýkají. Přínosem této práce je hlubší vhled do problematiky sociální práce ve vězeňství. Práce současně představuje aktuální činnosti sociálních pracovníků a problémy, se kterými se sociální pracovníci momentálně potýkají.
|
|
|
Kompetenční hranice sociálních pracovníků ve státní správě
STRYCHOVÁ, Klára Josefína
Tématem této bakalářské práce je analýza kompetenčních hranic sociálních pracovníků ve státní správě. V teoretické části je nejprve vymezena státní správa a následně se zaměřuje na sociální práci a roli sociálního pracovníka v této oblasti. Hlavním cílem této práce je zkoumat kompetenční hranice sociálních pracovníků a jejich postupy v krajních situacích jejich kompetencí. Dílčím cílem je popsat, jak sociální pracovníci reagují, v situacích, kdy naráží na své hranice v oblasti kompetencí. Praktická část práce byla prováděna pomocí kvalitativní výzkumné strategie, konkrétně metodou dotazování a polostrukturovaných rozhovorů. Pro výběr informantů byl použit záměrný výběr, na základě vybraných kritérií, sociální pracovníci pracující ve státní správě z odlišných zařízení a různými zkušenostmi. Z výsledků výzkumu vyplývá, že každý sociální pracovník má odlišný pohled na své pracovní hranice, avšak všichni respektují a dodržují společný rámec svých pravomocí stanovený zákonem. Pokud se sociální pracovníci dostanou do situací, kde se setkají se svými kompetenčními hranicemi, detailně popisují strategie, které uplatňují v praxi. Tato strategie zahrnuje identifikaci oblastí, kde pociťují nedostatek zkušeností nebo odborných znalostí, a hledání vhodných způsobů, jak získat potřebné informace nebo odbornou pomoc. Takový přístup umožňuje sociálním pracovníkům efektivněji řešit situace, které přesahují jejich současné kompetence, a zároveň zajistit kvalitní péči a podporu pro klienty.
|
|
|
Profesní připravenost dětí v dětských domovech z pohledu sociální práce
FLEKALOVÁ, Simona
Tato bakalářská práce je zaměřena na roli sociálního pracovníka při profesní přípravě dětí v dětských domovech, ale také na subjekty, které se na tomto procesu podílejí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké postupy a činnosti vykonává sociální pracovník při přípravě dětí na sekundární vzdělání, jaké jsou využívány metody či spolupracující aktéři. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se zabývám vymezením ústavní výchovy v České republice, legislativním ukotvením této problematiky, rolí sociálního pracovníka v dětském domově, a nakonec i odchodem dítěte z ústavní výchovy. Praktická část práce se věnuje samotnému výzkumu. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Byl zvolen jeden výzkumný soubor tvořen 5 sociálními pracovníky z České republiky. Získaná data byla vyhodnocena pomocí prvků metody zakotvené teorie, kdy v první fázi proběhlo otevřené kódování a kategorizace a ve druhé fázi axiální kódování s vyhledáním vztahů mezi jednotlivými kódy a kategoriemi. Grafické zpracování kategorií bylo provedeno v programu Atlas.ti. Z výsledků výzkumu je patrné, že sociální pracovník při profesní přípravě v dětských domovech má na starost převážně administrativní úkony a komunikaci s dětmi i s rodiči umístěných dětí. Na procesu profesní přípravy se podílí mnoho subjektů, převážně vychovatelé, ředitel zařízení či základní škola. Nadále jsou hojně využívány neziskové organizace, které pořádají víkendové či prázdninové pobyty pro děti a v neposlední řadě i služby úřadu práce či veletrhy škol.
|
|
|
Problematika kurátorství pro děti a mládež
KOLÍN, Daniel
Má bakalářská práce se zabývá tématem kurátorství pro děti a mládež. Cílem mé práce je zjistit, jaké jsou hlavní limity spolupráce mezi kurátorem pro děti a mládež a spolupracujícími organizacemi v okrese Český Krumlov. Kurátor pro děti a mládež je specializovaný odborník v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, jehož úkolem je zabránit vzniku a šíření sociálně nežádoucích jevů mezi dětmi a mládeží. Jeho práce spočívá v poskytování sociálního poradenství a přijímání opatření ke zmírnění nebo odstranění problémů, jako je například nedostatečná školní docházka nebo užívání alkoholu a drog. Pro výzkumnou část mé práce byl použit kvalitativní typ výzkumu, který probíhal prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, formou dotazování. V první části mého výzkumu byli jako komunikační partneři vybráni všichni kurátoři pro děti a mládež z řad OSPOD, kteří působí v okrese Český Krumlov. Druhá část se odvíjela od části první. V ní se vyskytují zaměstnanci ze spolupracujících organizací, které v první části kurátoři zmínili jako organizace, se kterými nejčastěji operují. Následně byla všechna data zpracována technikou otevřeného kódování. Z výsledků výzkumné části vyplynulo, že dané subjekty nevnímají v rámci své spolupráce nějaké zásadní limity a převážně považují spolupráci za kvalitní. Nicméně i přes to identifikovali některé limity, se kterými je třeba pracovat za účelem toho nejkvalitnějšího výsledku. Mezi tyto limity patří hlavně komunikace, nízký počet osobních setkání, nízké kapacity některých organizací, dojezdová vzdálenost, mobilita, různé názory, časová dostupnost a nebo také otevřenost ke spolupráci. Tato bakalářská práce může sloužit pro kurátory pro děti a mládež a spolupracující organizace jako zdroj učení pro zkvalitnění jejich spolupráce a zároveň také k odstranění nedostatků v této spolupráci.
|
|
|
Homoparentalita a sociální práce
KYSLÍKOVÁ, Patricie
Homoparentální rodiče stále nemají dle platné české legislativy stejná práva jako rodiny heteroparentální. Pouze jeden z rodičů je právně uznán, ten druhý figuruje jako rodič sociální nemající k dítěti právně uznaný vztah. Od roku 2006 funguje v České republice institut registrovaného partnerství. Nicméně ani ten, ať už svým názvem či obsahem není manželství podoben. Mimo právních překážek čelí homoparentální rodiny společenským stereotypům a genderové nerovnosti. Přesto se dle průzkumů postoj českých obyvatel zlepšuje. Je ale rozdíl mezi akceptací a tolerancí. Současně neexistuje mnoho organizací a služeb sociální práce, které by se na homoparentální rodiny, či LGBTQ+ skupinu zaměřovaly. Tato výzkumná práce skrze kvalitativní výzkumnou strategii za využití metody dotazování provedenou pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru zjišťovala, jakým těžkostem homoparentální rodiny čelí a jak by jim sociální práce mohla být nápomocná. Data, která byla získaná z rozhovorů s devíti komunikačními partnery, byla zanalyzovaná metodou zakotvené teorie. Potřeba sociální spravedlnosti představuje teorii, jež se v procesu kódování v datech zakotvila. Její malá míra zapříčiňuje současný legislativní stav, jenž z výzkumu vyplynul jako největší těžkost. Současně odkazuje k převládajícímu tolerantnímu postavení a genderové nerovnosti, kterým komunikační partneři čelí. Akceptující okolí je přitom skutečností výrazně přispívající k lepšímu životu komunikačních partnerů. Pro zvýšení sociální spravedlnosti je potřeba vývoje české sociální práce v kritickém a politickém směru.
|
|
|
Role sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu
BURIANOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na to, jakou roli má sociální pracovník při asistovaných kontaktech, konkrétně těch, které jsou určeny pro rodiče s dětmi během konfliktních rozvodových/rozchodových situacích. Teoretická část vymezuje základní pojmy, které se týkají rozvodu se speciálně vymezenou kapitolou o syndromu zavrženého rodič. Dále je v teoretické části obsažen popis asistovaného kontaktu, ve kterém se přímo zaměřuji na roli sociálního pracovníka při jeho poskytování. V praktické části jsou uvedeny výsledky z výzkumu, který byly získány na základě šetření. Primárním cílem bakalářské práce bylo identifikovat roli sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu. K dosažení cíle byla zvolena metoda dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Jako hlavní výzkumnou otázku jsem zvolila: "Jaká je role sociálního pracovníka při asistovaném kontaktu?" Z provedeného výzkumu vyplývá, že sociální pracovník zastává klíčovou roli v podpoře dětí a udržení jejich vtahu s oběma rodiči. Dále výzkum ukazuje, že sociální pracovník aktivně podporuje spolupráci mezi rodiči, také vyplynulo, že sociální pracovník zastává významnou roli ve spolupráci s ostatními aktéry, se kterými dochází k domluvě na realizaci asistovaných kontaktů. Bakalářská práce má potenciál poskytnout rodinám užitečné informace, dovednosti a povzbuzení potřebné k úspěšnému navigování v oblasti asistovaného kontaktu a k posílení rodinných vztahů v době rozsáhlých konfliktů během rozvodu/rozchodu rodičů. A současně může sloužit jako zdroj ucelených informací a názorů pro poskytovatele.
|
|
|
Kvalita života dětí a mladistvých v dětských domovech se školou a výchovných ústavech
TÖRÖKOVÁ, Tereza
V teoretické části bakalářské práce jsou popsána témata týkající institucionální péče v České republice, kvality života, jednotlivé modely a měření. Závěr teoretické práce se věnuje sociálnímu pracovníkovi v institucionální péči, jaké musí splňovat předpoklady a jaká je naplň jeho práce. Cílem praktické části bylo zjistit, jakou mají kvalitu života dětí a mladistvých v dětských domovech se školou a výchovných ústavech. K naplnění cíle byla vybrána kvantitativní výzkumná strategie, která byla realizována na základě standardizovaného dotazníku KIDSCREEN-27. Výzkum byl realizován v 5 zařízeních, které jsou na území Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Středočeského kraje. Výzkumu se zúčastnilo celkem 35 respondentů. Data byla následně vyhodnocena v MS Excel grafy. Stanoveny byly celkem 3 hypotézy. První hypotéza zkoumala, jestli má fyzická aktivita pozitivní vliv na kvalitu života děti. Na základě porovnání jednotlivých výsledků, hypotéze nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2 se zabývala tím, jestli kamarádi dětí, mají vliv na kvalitu jejich život. Tato hypotéza také dle výsledků nebyla potvrzena. Poslední hypotéza zkoumala, zda rodiče negativně ovlivňují kvalitu života dětí. Po porovnání výsledků, bylo zjištěno, že se hypotéza nepotvrdila. Tato bakalářská práce může posloužit laické veřejnosti, ale také té odborné, která tímto způsobem může nahlédnout do problematiky ústavní výchovy a udělat si přehled o tom, jak se dětem v těchto zařízení žije. Práce je i vhodným nahlédnutím do této problematiky z důvodu, že se o dětských domovech se školou a výchovných ústavech moc nemluví a není na ni vedeno tolika výzkumů, jako právě například na klasické dětské domovy.
|
|
|
Kurátor pro děti a mládež a typologie jeho klientů
HRBKOVÁ, Vanesa
Tato bakalářská práce se zabývá sociální prací kurátora pro děti a mládež. Cílem bakalářské práce je popsat sociální práci kurátora pro děti a mládež s jeho klienty, se zaměřením na rizikové chování dětí a mládeže a případné odlišnosti v práci s nimi. Kurátor pro děti a mládež je odborným pracovníkem v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Svým působením se snaží metodami sociální práce dělat opatření proti vzniku a šíření rizikového chování u dětí a mládeže. Zaměřuje se zejména na děti, jež vedou zahálčivý nebo nemravný život. Provádí opatření směřující k odstranění, zmírnění, zamezení, prohlubování a opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, kdy výběrový vzorek byl vybrán účelovým výběrem z řad pracovníků OSPOD v Jihočeském kraji, kteří pracují na pozici kurátora pro děti a mládež. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Následně byla všechna potřebná data vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a provedena kategorizace dat. Z výsledků vyplynulo, že práce kurátora pro děti a mládež je velmi individuální a vždy záleží na konkrétním dítěti či mladistvém a jeho motivaci své rizikové chování změnit. Také velmi záleží na rodině a vrstevnících daného dítěte. Kurátoři pro děti a mládež nejvíce při své sociální práci používají pohovory s dítětem i celou jeho rodinou a případové konference. Přestože nejsou nikde přesně stanoveny konkrétní scénáře, jak postupovat při práci s dítětem s konkrétním druhem rizikového chování, kurátoři každý případ berou jako důležitý a vždy se snaží najít postup, který na klienta nejlépe zapůsobí.
|
|
|
Řešení sexuality osob se zdravotním postižením z pohledu sociálních pracovníků
WOLFOVÁ, Natálie Michala
Tato bakalářská práce se zabývá tématem sexuality u osob se zdravotním postižením. Hlavním cílem této práce bylo popsat zkušenosti sociálních pracovníků s řešením sexuality u osob se zdravotním postižením, které žijí v pobytových zařízeních. Dílčím cílem práce bylo zjistit postoj sociálních pracovníků k problematice sexuality u osob se zdravotním postižením. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní výzkumnou strategií. Sběr dat byl uskutečněn polostrukturovaným rozhovorem. Pro výzkumné šetření byli záměrným výběrem voleni sociální pracovníci, kteří pracují v pobytových službách s osobami se zdravotním postižením. Získaná data byla zpracována prostřednictvím kódování a následně rozřazena do kategorií a podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že osoby se zdravotním postižením svou sexualitu aktivně prožívají. Jedním z ukazatelů prožívání sexuality může být náklonost k ostatním. Dále dotyky, objetí či letmé polibky. Sociální pracovníci a organizace, ve kterých působí, se k tématu sexuality klientů staví přívětivě. Osobám se zdravotním postižením je poskytován svobodný prostor. Organizace klientům umožňuje soukromí při naplňování jejich sexuálních potřeb. Klienti mohou o své sexualitě otevřeně komunikovat. Na základě teoretických informací a zkušeností s vyjadřováním sexuality klientů jsou zpracovány metodiky, podle kterých pobytová zařízení jednají. V rámci propagace a rozvoje tématiky sexuality by poznatky z bakalářské práce mohly pomoci poskytovatelům sociálních služeb při zlepšování kvality života osob se zdravotním postižením v oblasti sexuality.
|
|
|
Dobrovolnictví jako možná příprava na budoucí roli sociálního pracovníka
KLÍMOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá dobrovolnictvím v kontextu možné přípravy studentů sociální práce na budoucí roli sociálního pracovníka. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak dobrovolnická činnost studenta sociální práce může ovlivnit jeho budoucí profesi sociálního pracovníka. Výzkumná část byla založena na kvalitativní strategii, kde byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaných rozhovorů. Pro analýzu dat byla využita Interpretativní fenomenologická analýza, která se zaměřuje na hlubší pocity a prožívání komunikačních partnerů. Výzkumným soubor byl získán na základě techniky sněhové koule. Výzkumným vzorkem byli studenti sociální práce, kteří mají zkušenosti s dobrovolnickou činností, a to minimálně 3 roky. Z výzkumu vyplývá, že zkušenosti studentů sociální práce v rámci dobrovolnické činnosti jsou pozitivní a přínosné. Za vyzdvihnutí stojí dovednosti komunikace a aktivního naslouchání, které komunikační partneři zmiňovali nejvíce. Zároveň mezi další důležité přínosy dobrovolnické činnosti pro budoucí profesi sociálního pracovníka zařadili komunikační partneři umění řešit krizové situace a větší přehled v sociálních, ale i jiných, službách, které mohou v budoucí profesi sociálního pracovníka svým klientům nabídnout. Výsledky výzkumu podtrhují již vzniklé výzkumy na téma dobrovolnictví a jeho přínosy. Zároveň se výzkum zaměřuje konkrétně na dobrovolnický mentoringový program a může tak být přínosný a inspirující pro studenty sociální práce k zapojení se do dobrovolnické činnosti.
|
host ::
RSS.