Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozvoj emoční a sociální inteligence dětí předškolního věku prostřednictvím metod dramatické výchovy
Kortanová, Jana ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Rozvoj emoční a sociální inteligence dětí předškolního věku prostřednictvím metod dramatické výchovy Abstrakt Předkládaná práce představuje koncept emoční inteligence, jejíž úroveň se zakládá na znalosti a zvládání vlastních emocí, schopnosti sebemotivace, empatie a umění mezilidských vztahů. Zasazuje ji do kontextu evolučního vývoje a anatomie emocí a popisuje možnosti jejího rozvoje v rámci pedagogické práce. Hlavním cílem navrženého projektu bylo zhodnotit, zda lze v tomto směru rozvíjet děti předškolního věku pomocí pravidelných lekcí dramatické výchovy. K vyhodnocení byla použita metoda experimentu, která umožnila srovnání výsledků mezi experimentální a kontrolní skupinou. Děti experimentální skupiny vykazovaly po 5 měsících pravidelné dramatické práce výraznější zlepšení jejich emočních a sociálních dovedností oproti dětem kontrolní skupiny. Představený projekt tak poskytuje netradiční zdroj inspirace pro systematickou práci s dětskými emocemi v rámci běžného fungování mateřské školy. Klíčová slova: emoční inteligence, emoční a sociální dovednosti, dramatická výchova, předškolní věk
Psychologické aspekty práce sociálního pedagoga v oblasti sociální práce
POBŘÍSLOVÁ, Barbora
Práce se zabývá problematikou psychologických aspektů, které jsou klíčové pro práci sociálního pedagoga v oblasti sociální práce. Determinuje jednotlivé psychologické aspekty vybrané na základě komparace odborné literatury a výzkumů v dané oblasti. Vybrané psychologické aspekty tvoří: sociální interakce, sociální komunikace, sociální inteligence a empatie. Sociální komunikace akcentuje sociálně pedagogickou komunikaci, kterou sociální pedagog vyuţívá v interakci s klientem. Dále vymezuje problematiku sociálních interakcí, jakoţto základu tvorby mezilidských vztahů. Práce určuje základní paradigmata v oblasti sociální inteligence a sociálních kompetencí, především pracuje s pojmem sociální dovednost. Specificky vymezuje dovednost aktivního naslouchání, které je v práci popsáno jako základ rozhovoru s klientem. V závěru práce vyzdvihuje význam empatie u pomáhajících profesí, definuje modely a teorie empatie. Cílem práce je definovat jednotlivé psychologické aspekty v práci sociálního pedagoga v oblasti sociální práce a uvést je do kontextu práce pomáhajících profesí.
Kompetence lektora
Svatošová, Kateřina ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Gruber, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá kompetencemi lektora ve vzdělávání dospělých. Reflektuje současnou situaci ve vzdělávání dospělých s důrazem na stav ověřování kvality lektorských kompetencí. Pojednává o specifikách vzdělávání dospělých, která jsou předpokladem pro cílenou formulaci lektorských kompetencí. Zaměřuje se na koncepce rolí lektora a představuje nový souhrnný model respektující specifika vzdělávání dospělých, jenž se zakládá zejména na činnostech lektora v průběhu vzdělávací akce. Následně jsou zpracována dosavadní pojetí lektorských kompetencí. V návaznosti na předložené teorie a v souladu s novým modelem rolí je vytvořena klasifikace lektorských kompetencí se zřetelem na účastníka a jeho požadavky. Průzkum lektorských kompetencí zaměřený na tři skupiny respondentů (účastníky, lektory a zadavatele vzdělávacích akcí) zjišťuje pořadí jednotlivých kompetencí představených v klasifikaci. Klíčová slova Lektorské kompetence, role lektora, specifika vzdělávání dospělých, model rolí lektora vzdělávání dospělých, klasifikace kompetencí.
Infant handling in male Barbary macaques
KUBĚNOVÁ, Barbora
Nemateřská manipulace s mláďaty u samců makaka magota přitahuje vědeckou pozornosti svou intenzitou v kombinaci s promiskuitou druhu, která by měla působit proti otcovské péči. Tato disertační práce se skládá ze čtyř studií, které zkoumají samčí manipulaci s mláďaty v skupině divoce žijících makaků v Maroku. Tyto studie jsou založeny na původních datech a výsledky poskytují nové informace o chování, a tím významně přispívají k jeho vysvětlení. Zaprvé nabízíme nový pohled na vztah mezi distribucí páření a manipulací, a ptáme se, zda jej lze vysvětlit jako otcovskou investici nebo snahou samců zvýšit šance na budoucí páření s matkami mláďat. Zadruhé poskytujeme nové detaily k vysvětlení triadických interakcí, při nichž dva samci společně manipulují s jedním mládětem. Zatřetí řešíme otázku, zda samci využívají znalosti o vztahu třetí strany při výběru partnerů pro triadické interakce. Začtvrté, práce ukazuje, že zájem samců manipulovat dokonce i s mláďaty pocházejícími z jiné skupiny může přispět k re-introdukci mláďat konfiskovaných z nelegálního obchodu.
Problematika rozvoje emoční inteligence v organizacích
Tejkalová, Magdalena ; Lačev, Alek (vedoucí práce) ; Matej, Matej (oponent)
Ve své práci se zabývám problematikou rozvoje emoční inteligence v organizaci, kterou je Veterinární klinika Zbraslav. Pro svůj výzkum vycházím z teoretických podkladů o emoční inteligenci, které jsou v současnosti přijímány. Teorie emoční inteligence se opírá mimo jiné o znalost emocí, proto je jedna kapitola práce věnována právě emocím. Pro vývoj současné definice emoční inteligence, o kterou se v práci opírám, je důležité znát i jiné pohledy na to, co emoční inteligence vlastně znamená a jaké složky zahrnuje. Další kapitoly jsou tedy věnovány různým definicím emoční inteligence od různých autorů a také souvislostem mezi emoční inteligencí a jinými složkami inteligence (např. intelektuální, sociální, praktická apod.) Poslední teoretická kapitola se věnuje rozvoji složek emoční inteligence podle Golemana (1997) a využívám v ní cvičení z knihy od Pletzera (2009). Praktická část práce je založena na dotazníkovém šetření mezi zaměstnanci kliniky a na rozhovoru s majitelem kliniky MVDr. Eduardem Voldřichem. V dotaznících jsem se především zaměřila na míru emoční inteligence v souvislosti s věkem, pracovní pozicí a vzděláním. Díky rozhovoru jsem získala informace o možném rozvoji emoční inteligence zaměstnanců kliniky a také o tom, jaké bariéry je potřeba zhodnotit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.