|
|
Probiotika a jejich význam v lidské výživě
Formanová, Kristýna ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Velká část imunitního systému se nachází v tlustém střevě, a to díky velkému množství mikrobů, které ovlivňují nejen trávicí trakt člověka. Kontakt těchto mikrobů a zažívacího traktu člověka je velice důležitý pro další rozvoj imunitních obranných mechanismů a přirozené imunitní odpovědi, jež podporuje zdraví hostitele (člověka). Z tohoto důvodu je v posledních letech věnována velká pozornost a úsilí možnosti zlepšení zdravotního stavu člověka modulací střevní mikroflóry. Jako probiotika jsou označovány živé mikroorganismy, které mohou mít pozitivní vliv na zdraví a některé, např. Saccharomyces boulardii, mají pozitivní účinky v prevenci a léčbě některých onemocnění spojených s průjmy. Firma Valosun a.s. poskytla probiotický doplněk stravy vhodný pro užívání při akutních průjmových onemocněních. Tento produkt byl vyzkoušen pacienty gastroenterologické ambulance. Cílem sociologického průzkumu bylo zmapovat informovanost respondentů v oblasti probiotik a probiotických preparátů.
|
|
|
Charakterizace distribuce a dynamiky antigen-prezentujících buněk na modelu MHC II-EGFP knock-in myši
Pačes, Jan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných studií naznačují, že dendritické buňky mají schopnost do mléčné žlázy transportovat komenzální střevní bakterie, které se odtud dostávají do mléka. Proto jsme se rozhodli provézt fenotypizaci imunologicky relevantních populací antigen prezentujících buněk (APC) v mléčné žláze a srovnat je s populacemi v tenkém střevě. Dále jsme se zaměřili na jejich změny během kojení. Fenotyp jsme určovali imunodetekcí in situ a průtokovou cytometrií. Podařilo se nám optimalizovat přípravu materiálu pro průtokovou cytometrii a mikroskopické metody. Prověřili jsme možnosti 3D vizualizace populací APC v celé tkáni a kvantitativní analýzy obrazových dat pro jejich korelaci s průtokovou cytometrií, zavedení těchto metod si ještě vyžádá další optimalizaci. Zjistili jsme, že se během kojení velké množství MHC II+ buněk shlukuje okolo alveolů a kanálků mléčné žlázy. Tyto buňky mají výrazně dendritický tvar a fenotypicky se liší od APC v okolní tkáni. Byl prokázán výrazný nárůst zastoupení APC v mléčné žláze mezi 4. a 6. dnem kojení, přičemž většina těchto buněk exprimuje molekulu CD103, která je typická pro populace buněk imunitního systému lokalizované ve střevě. Výrazné je též zastoupení CD64+ buněk. B- lymfocyty se naopak vyskytují prakticky jen v lymfatické uzlině mléčné žlázy a jejím...
|
|
|
Novel mechanisms of T cell-mediated intestinal autoimmunity to Paneth cells
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
(Cz) Panethovy buňky jsou jedním z hlavních aktérů udržujících homeostatický vztah mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Tato funkce je z velké části zajištěna jejich produkcí baktericidních střevních α-defensinů a dalších antimikrobiálních produktů. Poškození funkcí Panethových buněk je spojeno se závažnými onemocněními, jako jsou Crohnova choroba a APECED. Existuje pouze velmi omezené množství informací o interakcích a regulačních smyčkách mezi Panethovými buňkami a střevním imunitním systémem, ať už ve zdraví, či v patologických podmínkách. Předešlá studie provedená v naší laboratoři popsala nový mechanismus zahájení a udržovaní autoimunity namířené proti Panethovým buňkám. Navržený model předpokládal, že T buňky specifické na střevní α-defensiny unikají selekci v thymu, infiltrují střevo a snižují počet Panethových buněk skrze autoimunitní destrukci. Tento proces byl také spojen s nahromaděním prozánětlivých bakterií. Z toho pozorování bylo vyvozeno, že tyto bakterie mohou zhoršovat zánětlivou autoimunitu. Jelikož tento model je značně korelativní, jeho vnitřní mechanismy a funkční vztahy mezi imunitním systémem, Panethovými buňkami a mikrobiotou jsou nejasné. V této práci nejdříve shrnujeme publikovaná data týkající se role Panethových buněk a střevního imunitního systému ve slizniční...
|
|
|
Novel mechanisms of T cell-mediated intestinal autoimmunity to Paneth cells
Brabec, Tomáš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Janečková, Lucie (oponent)
(Cz) Panethovy buňky jsou jedním z hlavních aktérů udržujících homeostatický vztah mezi střevní mikrobiotou a imunitním systémem. Tato funkce je z velké části zajištěna jejich produkcí baktericidních střevních α-defensinů a dalších antimikrobiálních produktů. Poškození funkcí Panethových buněk je spojeno se závažnými onemocněními, jako jsou Crohnova choroba a APECED. Existuje pouze velmi omezené množství informací o interakcích a regulačních smyčkách mezi Panethovými buňkami a střevním imunitním systémem, ať už ve zdraví, či v patologických podmínkách. Předešlá studie provedená v naší laboratoři popsala nový mechanismus zahájení a udržovaní autoimunity namířené proti Panethovým buňkám. Navržený model předpokládal, že T buňky specifické na střevní α-defensiny unikají selekci v thymu, infiltrují střevo a snižují počet Panethových buněk skrze autoimunitní destrukci. Tento proces byl také spojen s nahromaděním prozánětlivých bakterií. Z toho pozorování bylo vyvozeno, že tyto bakterie mohou zhoršovat zánětlivou autoimunitu. Jelikož tento model je značně korelativní, jeho vnitřní mechanismy a funkční vztahy mezi imunitním systémem, Panethovými buňkami a mikrobiotou jsou nejasné. V této práci nejdříve shrnujeme publikovaná data týkající se role Panethových buněk a střevního imunitního systému ve slizniční...
|
|
|
Diagnostika nákaz obratlovců motolicemi nadčeledi Paramphistomoidea
Pokrupová, Zuzana ; Pankrác, Jan (vedoucí práce) ; Račka, Karol (oponent)
Motolice nad eledi Paramphistomoidea p edstavují významné patogeny napadající r zné druhy obratlovc v etn hospodá sky významných p ežvýkavc a prasat a zp sobují závažné ekonomické škody. Dosp lí jedinci se nachází v p edžaludcích, p ípadn žlu ovodech i tlustém st ev hostitele. Vážné patologické zm ny až smrt hostitele však zp sobují p edevším juvenilní stádia v prepatentní period lokalizovaná v tenkém st ev . Diagnostika nákaz paramfistomními motolicemi je provád na p edevším koprologickými metodami (McMasterova metoda, mini-FLOTAC, sedimenta ní metody), které detekují p ítomnost vají ek v trusu hostitele. B hem prepatentní periody však nemohou být tyto metody použity. Proto jsou vyvíjeny metody imunologické, které mohou zachytit nákazu i v její rané fázi. Sou asn je kladen d raz i na vývoj metod pro molekulární identifikaci druhu, které by umožnily provád t epidemiologické studie a zhodnotit ekonomický význam jednotlivých druh paramfistomních motolic. Tato práce shrnuje poznatky o sou asných možnostech diagnostiky paramfistomózy a o vývoji p ístup , které by se v budoucnosti mohly uplatnit v diagnostice nebo p i identifikaci druh paramfistomních motolic.
|
|
| |
|
|
Nespecifické střevní záněty
Růžičková, Radka ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Červinková, Monika (oponent)
Nespecifické střevní záněty IBD jsou nespecifické střevní záněty zastoupeny dvěma podjednotkami - ulcerózní kolitidou (UC) a Crohnovou nemocí (CD). UC je onemocnění, pro které je typické postižení sliznice střeva od rekta směrem k proximálním částem trávicího traktu. Postižení je zde omezeno pouze na tlusté střevo. U CD je zasažena celá střevní stěna s častým projevem v ileocekální oblasti, ale postižen může být celý tračník i tenké střevo. Pacienti s UC i CD mívají shodné extraintestinální projevy choroby. Pozornost při terapii těchto onemocnění se v poslední době soustřeďuje na biologickou léčbu. Postižení IBD nejsou i přes komplikace a častou invalidizaci vyloučeni z běžného života, tedy ze školní docházky, sportu a dalších aktivit. Tito pacienti se mohou setkávat a hledat radu ve sdruženích pro IBD, která jsou celosvětově zastoupena.
|
|
|
Charakterizace distribuce a dynamiky antigen-prezentujících buněk na modelu MHC II-EGFP knock-in myši
Pačes, Jan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných studií naznačují, že dendritické buňky mají schopnost do mléčné žlázy transportovat komenzální střevní bakterie, které se odtud dostávají do mléka. Proto jsme se rozhodli provézt fenotypizaci imunologicky relevantních populací antigen prezentujících buněk (APC) v mléčné žláze a srovnat je s populacemi v tenkém střevě. Dále jsme se zaměřili na jejich změny během kojení. Fenotyp jsme určovali imunodetekcí in situ a průtokovou cytometrií. Podařilo se nám optimalizovat přípravu materiálu pro průtokovou cytometrii a mikroskopické metody. Prověřili jsme možnosti 3D vizualizace populací APC v celé tkáni a kvantitativní analýzy obrazových dat pro jejich korelaci s průtokovou cytometrií, zavedení těchto metod si ještě vyžádá další optimalizaci. Zjistili jsme, že se během kojení velké množství MHC II+ buněk shlukuje okolo alveolů a kanálků mléčné žlázy. Tyto buňky mají výrazně dendritický tvar a fenotypicky se liší od APC v okolní tkáni. Byl prokázán výrazný nárůst zastoupení APC v mléčné žláze mezi 4. a 6. dnem kojení, přičemž většina těchto buněk exprimuje molekulu CD103, která je typická pro populace buněk imunitního systému lokalizované ve střevě. Výrazné je též zastoupení CD64+ buněk. B- lymfocyty se naopak vyskytují prakticky jen v lymfatické uzlině mléčné žlázy a jejím...
|
|
|
Ošetřovatelský proces u klienta s Crohnovou chorobou
Krejčí, Šárka ; Hejtmánková, Lenka (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma Ošetřovatelský proces u klienta s Crohnovou chorobou. Skládá se ze dvou částí. V první z nich je popsána Crohnova choroba z hlediska historie, výskytu nemoci, příznaků, léčby, vlivu onemocnění na plodnost až po novinky v léčbě. Ve druhé části je popsán život s Crohnovou chorobou a komplikacemi, které klientku postihly. Cílem této práce bylo porozumět problémům a individuálním potřebám jedince trpící Crohnovou chorobou. Snažila jsem se o zachycení pacientova života od prvních příznaků nemoci až k jeho aktuálnímu stavu. K vyhodnocení jsem zvolila kvalitativní výzkum, který probíhal formou rozhovoru a byl vázán na ošetřovatelský model Marjory Gordon. Hlavním zjištěním bylo, že Crohnova choroba a související komplikace mají vliv nejen na fyzickou stránku, ale i na sociální a psychický stav klientky. Kvůli neustálým komplikacím spojených s jejím onemocněním trpí pacientka sníženým sebevědomím a pocitem méněcennosti. Klíčová slova Crohnova choroba, chronické zánětlivé onemocnění, tenké střevo, tlusté střevo
|
|
|
Postnatální změny střeva králíka.
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Tenké střevo je významný orgán gastrointestinálního traktu. V postnatálním období života prodělává pod vlivem vnitřních a vnějších faktorů významné adaptační změny. Cílem bakalářské práce bylo přinést poznatky o morfometrických změnách jednotlivých oddílů tenkého střeva králíků v průběhu 19 dnů postnatálního vývoje. Ve věku 0, 5, 10, 14 a 19 dní byla změřena délka jednotlivých úseků tenkého střeva a byly odebrány vzorky pro morfometrické vyšetření sliznice. Mikroskopicky byla stanovena délka a šířka klků, hloubka Lieberkühnových krypt a výška enterocytů. Průměrná délka tenkého střeva u novorozených králíků byla 61,4?2,4 cm a v 19 dnech 106,5?9,1 cm. Nejvýraznější nárůst délky byl pozorován u kyčelníku (124,4 %), a nejmenší u lačníku (63,1 %). V průběhu 19 denního vývoje králíků dosahovaly nejvyšší rozměry klky a Lieberkühnových krypty ve dvanáctníku, nejnižší v lačníku. Ve všech oddílech tenkého střeva byla okolo 10. dne života pozorována přechodná stagnace růstu enterocytů. Z výsledků vyplývá, že v průběhu rané postnatální ontogeneze (do 19 dní věku králíků) se nejrychleji adaptuje dvanáctník.
|
host ::
RSS.