|
|
Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název práce: Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Minulé století zaznamenalo nárůst zájmu o blaho zvířat a jedním z čelních představitelů tohoto hnutí zůstává filosof Peter Singer. Jeho teorie říká, že zvířata mají své vlastní zájmy stejně jako lidé, neboť jsou schopna pociťovat slast a strast. Na základě tohoto předpokladu hovoří o principu rovného zohlednění zájmů. Nicméně tento princip zahrnuje pouze zvířata a lidské bytosti. Moderní výzkum však prokázal, že lidé a zvířata nejsou jedinými citlivými bytostmi na Zemi. Rostliny nejsou pouze trpné předměty ve vegetativním stavu. Podle současných výzkumů jsou rostliny aktivními jedinci, kteří spolu navzájem komunikují, mají svůj vlastní systém sebeobrany a konečně i vlastní způsob života. V souvislosti s těmito novými vědeckými poznatky bychom měli rostliny zahrnout do principu rovného zohlednění zájmů, pokud nechceme být zastánci druhové nadřazenosti.
|
|
| |
|
|
Vědecko-výzkumná kapacita a inovace v EU - vybrané aspekty
Slavický, Marek ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Kvalitní výzkum a vývoj je v dnešním globalizujícím se světě stále významnějším předpokladem konkurenceschopného státu. Moderní komunikační technologie otevírají výzkumníkům nové možnosti jednodušší, levnější a efektivnější spolupráce na dálku. Cílem této práce je poskytnout čtenáři náhled na současný stav vědy a výzkumu v EU a zjistit jak jsou nové komunikační technologie využívány na úrovni EU a členských států. Virtualitu lze chápat jako jakýkoliv druh komunikace, zprostředkovávanou počítači přes informační sítě. První kapitola předkládá obecnou charakteristiku výzkumu a vývoje a ukazuje vliv virtuality ve vědě a výzkumu. Obsahem druhé kapitoly je popis vývoje vědy a výzkumu v EU, současných trendů, institucí a programů a analýza využití virtuality ve vědě a výzkumu v EU. Třetí kapitola se obdobně soustřeďuje na stav virtuality, vědy a výzkumu, ale na úrovni národních států, konkrétně České republiky.
|
|
|
Evaluace v Akademii věd České republiky - minulost, současnost a budoucnost
Ráb, Petr ; Laiblová Kadlecová, Ivana
Příspěvek popisuje všechna evaluační kola pracovišť AV ČR of roku 1993 při transformaci tehdejší ČSAV na AV ČR (1995 – Akademické hodnotitelské grémium), 1999 (1. kolo Výzkumných záměrů), 2004 (2. kolo Výzkumných záměrů), 2008 (kontrola řešení Výzkumných záměrů) a přibližuje zejména hodnotící metodologie, hodnocené okruhy kriterií, výsledky hodnocení a jejich převedení do institucionálního financování, případně rušení nebo reorganizaci pracovišť.
|
|
|
Evaluace vědeckého výkonu založená na citačních statistikách čili Infarkt Faktor – dobrý sluha, ale zlý pán
Ráb, Petr ; Laiblová Kadlecová, Ivana
Tento příspěvek pojednává o užívání a zneužívání na citačních údajích založených indikátorech při evaluaci vědeckého výkonu ať jednotlivců, tak institucí, z nichž nejrozšířenější je IF databáze WoS společnosti Thomson & Reuters. V dnešní době vzrůstají tendence založené na myšlence, že evaluace musí být prováděna „jednoduše a objektivně“. Metody „jednoduše a objektivně“ jsou široce pojímany jako bibliometrie, tedy citační údaje a z nich odvozené indikátory. Takovéto indikátory jsou dnes považovány za daleko přesnější, protože zaměňují prostá čísla za složité posudky a tak překonávají možnou a přirozenou subjektivitu peer review procesu posuzování. Tato víra je však naprosto nepodložená a mylná
|
|
| |
|
|
Socioekonomický a environmentální vývoj ve zvláště chráněných územích
Homola, Jakub ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kramulová, Jana (oponent)
Analýza environmentálních, ekonomických a sociálních efektů, které vznikají v území v souvislosti s jeho vyhlášením za "zvláště chráněné". Tento zpřísněný režim ochrany přírodních a krajinných hodnot, omezující možnosti využívání území, přináší různé důsledky, které budu analyzovat. Teoretická část je založena na analýze české a mezinárodní legislativy chráněných území -- zejména Soustavy Natura 2000 a programu UNESCO Člověk a biosféra. Důležitým výstupem této části práce je popsání účelů vyhlašování zvláště chráněných území. Analytická část ilustruje skutečný vývoj v chráněných územích, včetně historického kontextu. Závěrečná, generalizující, část charakterizuje vysledované jevy, které se obecně vyskytují jako důsledek vyhlášení chráněného území.
|
host ::
RSS.