|
|
"Grenzlandschicksal": Ideová konstrukce německého hraničářského románu z Čech - případ Wilhelma Pleyera
Pípalová, Anna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lorenz, Torsten Horst (oponent)
Základním záměrem této práce je zkoumání instrumentalizace německé radikálně nacionální beletrie. Těžiště práce spočívá v analýze hraničářských románů Wilhelma Pleyera. Cílem této analýzy je interpretace Pleyerova pokusu o konstrukci historické kolektivní paměti českých Němců, odhalení mentálních a literárních stereotypů, klasifikace obrazu jednotlivých národností a také nalezení postupů, jakými Pleyer zobrazuje a hodnotí dobové události na základě porovnání interpretace historických událostí s interpretací, kterou podává současná historiografie. Pozornost je také věnována identifikaci ideových a ideologických zdrojů z nichž Pleyer čerpá. Tato práce se rovněž zabývá revizí životopisu Wilhelma Pleyera a rekonstrukcí vývoje jeho vztahu k ideologii nacionálního socialismu, na základě komparace informací poskytnutých dosavadní literaturou s informacemi získanými z archivních materiálů. Klíčová slova "grenzlandroman", Němci v Čechách, politický, hospodářský a kulturní nacionalismus, agrarismus, ruralismus, "Blut- und Bodenideologie"
|
|
|
Tradice a venkov v české meziválečné literatuře
Holeček, Lukáš ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje projevům tradicionalismu v české meziválečné literatuře. V první kapitole jsou zvažovány některé teoretické variety přístupu ke zkoumání kontinuity a diskontinuity v literární historii, především ve vztahu moderny a antimoderny. Na základě hermeneutiky H. G. Gadamera, P. Ricoeura i některých podnětů Nového historismu se autor snaží rozlišit tradici jako princip rozumění dějinám a tradici jako reprezentaci (diskurzivní událost). Sociologické pojetí tradic se pro literaturu nejeví jako vypovídající, tradice naznačuje provázanost umění moderny i antimoderny. Jako příklad dobového vyjednávání nad tradicí je v další kapitole analyzována polemika o tradice z období okolo roku 1928. Tato polemika souvisela s pokračující diskuzí o smyslu českých dějin, revizí státních a národních tradic a také s principem tradičnosti v literatuře. Následující kapitola se věnuje funkci tradice v koncepcích ruralismu a varietách času v románech vydaných v rámci edice Hlasy země (otázka pokroku, rodové kontinuity, věčnosti). V tomto dobovém vyjednávání nad tematikou venkova měl významnou roli také regionalismus, jako specifická varianta venkovského románu. Analýza recepce francouzského regionalismu (Giono, Ramuz, Pourrat) v české literatuře pojednaná v další kapitole naznačuje, že...
|
|
|
"Grenzlandschicksal": Ideová konstrukce německého hraničářského románu z Čech - případ Wilhelma Pleyera
Pípalová, Anna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Lorenz, Torsten Horst (oponent)
Základním záměrem této práce je zkoumání instrumentalizace německé radikálně nacionální beletrie. Těžiště práce spočívá v analýze hraničářských románů Wilhelma Pleyera. Cílem této analýzy je interpretace Pleyerova pokusu o konstrukci historické kolektivní paměti českých Němců, odhalení mentálních a literárních stereotypů, klasifikace obrazu jednotlivých národností a také nalezení postupů, jakými Pleyer zobrazuje a hodnotí dobové události na základě porovnání interpretace historických událostí s interpretací, kterou podává současná historiografie. Pozornost je také věnována identifikaci ideových a ideologických zdrojů z nichž Pleyer čerpá. Tato práce se rovněž zabývá revizí životopisu Wilhelma Pleyera a rekonstrukcí vývoje jeho vztahu k ideologii nacionálního socialismu, na základě komparace informací poskytnutých dosavadní literaturou s informacemi získanými z archivních materiálů. Klíčová slova "grenzlandroman", Němci v Čechách, politický, hospodářský a kulturní nacionalismus, agrarismus, ruralismus, "Blut- und Bodenideologie"
|
|
|
Kulturní časopis "Listy pro umění a kritiku"
HARINGOVÁ, Nela
Bakalářská práce se zaměřuje na obsah kulturního časopisu Listy pro umění a kritiku, který vycházel v letech 1933-1937. Pro lepší pochopení dané problematiky se práce okrajově zabývá historickým kontextem periodika. Hlavním cílem práce je analyzovat jednotlivé ročníky Listů pro umění a kritiku. Dále se text zabývá katolickými autory, kteří přispívají do tohoto periodika, a jejich vlivem na vydaná témata. Poslední část práce se zaměřuje na ruralismus z pohledu přispěvatelů časopisu.
|
|
| |
host ::
RSS.