|
|
Návrh konstrukčního řešení stabilizace podvozku samojízdného postřikovače
HOLEČEK, Lukáš
Diplomová práce se zabývá návrhem konstrukční optimalizace stabilizace podvozku samojízdného zemědělského postřikovacího stroje a příčinami této nestability. Úvodní část práce popisuje normativní podmínky pro péči o rostliny postřikem. Dále je uvedena historie výrobce postřikovací techniky a na ni navazuje část o použití uvedených samojízdných strojů. Podstatná část práce se věnuje konstrukčním částem samochodu a jejich správné funkci. Zvláštní důraz je kladen na podvozkové části, jejichž vlastnosti jsou pro kývání stroje klíčové. Součástí práce je navržení konstrukčních řešení směřujících ke zvýšení stability podvozku stroje včetně vyhodnocení optimální varianty. Závěr práce obsahuje rozvahu o použitelnosti navrhovaného konstrukčního řešení, z hlediska zlepšení jízdní stability a tím i funkčnosti postřikovače jako celku.
|
|
|
Tradice a venkov v české meziválečné literatuře
Holeček, Lukáš ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje projevům tradicionalismu v české meziválečné literatuře. V první kapitole jsou zvažovány některé teoretické variety přístupu ke zkoumání kontinuity a diskontinuity v literární historii, především ve vztahu moderny a antimoderny. Na základě hermeneutiky H. G. Gadamera, P. Ricoeura i některých podnětů Nového historismu se autor snaží rozlišit tradici jako princip rozumění dějinám a tradici jako reprezentaci (diskurzivní událost). Sociologické pojetí tradic se pro literaturu nejeví jako vypovídající, tradice naznačuje provázanost umění moderny i antimoderny. Jako příklad dobového vyjednávání nad tradicí je v další kapitole analyzována polemika o tradice z období okolo roku 1928. Tato polemika souvisela s pokračující diskuzí o smyslu českých dějin, revizí státních a národních tradic a také s principem tradičnosti v literatuře. Následující kapitola se věnuje funkci tradice v koncepcích ruralismu a varietách času v románech vydaných v rámci edice Hlasy země (otázka pokroku, rodové kontinuity, věčnosti). V tomto dobovém vyjednávání nad tematikou venkova měl významnou roli také regionalismus, jako specifická varianta venkovského románu. Analýza recepce francouzského regionalismu (Giono, Ramuz, Pourrat) v české literatuře pojednaná v další kapitole naznačuje, že...
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Holeček, Lukáš ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Předkládaná práce se zabývá procesem územního plánování se zřetelem na postupy a způsoby, jakými je při něm zabezpečována ochrana životního prostředí. Výchozím pramenem pro tento popis je stavební zákon, přičemž autor věnuje velkou pozornost změnám, které přinesla rozsáhlá novela stavebního zákona účinná od počátku roku 2013. Po nástinu historického vývoje probíraného tématu následují definice základních pojmů a cílů územního plánování, po nichž se výklad dostává k subjektům územního plánování, mezi nimiž se autor zaměřuje zejména na dotčené orgány a veřejnost jakožto subjekty s rozhodujícím vlivem na reálné prosazení ochrany životního prostředí. Dále jsou rozebírány jednotlivé nástroje územního plánování, jejichž tvorba a aplikace je praktickým odrazem územně plánovací činnosti. Z hlediska ochrany životního prostředí je však důležitý zejména způsob, jakým se do tvorby nástrojů územního plánování promítá jednak proces posuzování vlivů příslušných koncepcí či záměrů na životní prostředí, a taktéž úprava ochrany životního prostředí obsažená v jednotlivých složkových zákonech, což je předmětem závěrečných dvou kapitol.
|
|
|
Umělecká koncepce Josefa Knapa v kontextu české meziválečné literatury
HOLEČEK, Lukáš
Diplomová práce se zaměřuje na umělecký koncept spisovatele Josefa Knapa. V úvodu práce je naznačena diferenciace názorových proudů mladé poválečné generace spisovatelů v rámci tzv. generačních seskupení (především Devětsil, Literární skupina) a porovnání názorových postojů Josefa Knapa. Jeho ideový model literární kultury založený na tradici, regionu, tematice venkova, se konstituoval proti avantgardnímu umění. Kapitola ?Východiska raných teoretických prací Josefa Knapa? podává přehled základních autorových kritických kritérií, na základě kterých hodnotí soudobou literární tvorbu. Tato kapitola si všímá jejich souvislostí s uměleckými diskuzemi v české literatuře na přelomu 19. a 20. století, jejich zdrojů a také autorovy recepce socialistické poezie, tedy politických a ideových aspektů české meziválečné literatury. Další kapitola se týká pojmu ?ruralismus?, resp. ideově pojatého venkovanství (?ideje selství?) a snaží se prozkoumat vztahy Knapova konceptu k ideovým inspiracím, na které sám autor ve svých studiích odkazoval. Jsou zde reflektovány i vztahy k dobovým diskuzím o ?regionalismu?, úloze tradice a postupné politizace uměleckých otázek. Na tomto základě je pak zkoumán vztah Knapovy koncepce k problematice pojmu ?ruralismus?. Závěrečná kapitola se pokouší analyzovat Knapovu publicistiku v agrárním tisku na pozadí kulturních událostí a polemik mezi pravicí a levicí.
|
host ::
RSS.