|
|
Konstrukce "správného" reprodukčního věku ve vztahu k rizikovému těhotenství v kontextu zkušeností českých žen
Vostrá, Kateřina ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Konstrukce "správného" reprodukčního věku. Toto téma analyzuji prostřednictvím polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů. Tyto rozhovory byly provedeny se 6 ženami, které otěhotněly ve věku vyšším, než je 35 let, což je věkový mezník, který je lékařským diskursem vnímán jako zásadní pro definování těhotenství jako rizikového a to právě na základě pokročilého věku matky. Cílem tohoto výzkumu je interpretovat perspektivu těchto žen, zjistit, jak ony samy pojímaly své těhotenství ve vztahu k riziku a také odhalit, jakou roli hrají ve vnímání těchto žen tlaky, které na ně v rámci celospolečenského diskursu konstantně působí. Na tyto otázky se soustředí především analytická část práce, kterou předchází část teoretická, ve které se věnuji celé řadě teorií, které s tímto tématem souvisejí, tj. konceptu stratifikované reprodukce, tématu rizika v rámci reprodukce, ale také medikalizaci těhotenství a jejímu vztahu k sociální kategorii věku. Klíčová slova: těhotenství, věk, riziko, odpovědnost, rizikové těhotenství, medikalizace, normativní věk, žena
|
|
|
Těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí.
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a druhy asistované reprodukce. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce je zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovatelské jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 27 54 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádost o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek k redukci embryí. Rozhovory porodních asistentek vedly k péči o ženu po asistované reprodukci a k péči o ženy s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývaly Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), vnímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se sešly s touto problematikou při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a částečně znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů a v centrech asistované reprodukce. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích či může být publikován v odborných časopisech.
|
|
|
Role porodní asistentky v péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy po asistované reprodukci. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a její druhy. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce byl zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 2754 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádosti o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek na redukci embryí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, jakou ošetřovací péči poskytují porodní asistentky ženám po asistované reprodukci a ženám s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci během hospitalizace na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány na diktafon. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývají Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Z výzkumného šetření vyplývá, že porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), přijímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se s touto problematikou setkaly při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství, a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů, v centrech asistované reprodukce a jsou častěji hospitalizovány na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích.
|
|
|
Konstrukce "správného" reprodukčního věku ve vztahu k rizikovému těhotenství v kontextu zkušeností českých žen
Vostrá, Kateřina ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem Konstrukce "správného" reprodukčního věku. Toto téma analyzuji prostřednictvím polostrukturovaných kvalitativních rozhovorů. Tyto rozhovory byly provedeny se 6 ženami, které otěhotněly ve věku vyšším, než je 35 let, což je věkový mezník, který je lékařským diskursem vnímán jako zásadní pro definování těhotenství jako rizikového a to právě na základě pokročilého věku matky. Cílem tohoto výzkumu je interpretovat perspektivu těchto žen, zjistit, jak ony samy pojímaly své těhotenství ve vztahu k riziku a také odhalit, jakou roli hrají ve vnímání těchto žen tlaky, které na ně v rámci celospolečenského diskursu konstantně působí. Na tyto otázky se soustředí především analytická část práce, kterou předchází část teoretická, ve které se věnuji celé řadě teorií, které s tímto tématem souvisejí, tj. konceptu stratifikované reprodukce, tématu rizika v rámci reprodukce, ale také medikalizaci těhotenství a jejímu vztahu k sociální kategorii věku. Klíčová slova: těhotenství, věk, riziko, odpovědnost, rizikové těhotenství, medikalizace, normativní věk, žena
|
|
|
Mateřství v pozdním věku aneb fenomén dnešní doby
Zadražilová, Jana ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce zabývající se mateřstvím v pozdním věku si klade za cíl nastínit současné trendy projevující se v České republice, pomocí kvalitativního výzkumu odhalit názory a zkušenosti žen potýkajících se s danou problematikou a zjistit do jaké míry jsou při rozhodování o době narození dítěte ovlivněny názorem partnera. Práce přináší základní historický přehled změn rodinného chování, teoretických přístupů, jež se snaží tyto změny vysvětlit a navíc se věnuje i výskytu vývojových vad u dětí starších matek, také starších otců a zvyšující se zájem o metody asistované reprodukce v souvislosti s neustále stoupajícím věkem matek. Pomocí analýzy trendů plodnosti od roku 1989 bylo zjištěno, že došlo ke snížení úhrnné plodnosti a specifické míry plodnosti se posouvají do vyššího věku žen, avšak s menší intenzitou. Průměrný věk žen se neustále zvyšuje a s tím i počet provedených cyklů asistované reprodukce. Taktéž výskyt vrozených vad ve věku 35+ let ženy je poměrně vysoký. Pomocí kvalitativního výzkumu byly ve většině případů potvrzeny důvody odkladu mateřství získané z odborné literatury. Dále byla zjištěna nízká informovanost o výskytu vrozených vad u dětí starších rodiček a spoléhání se na metody asistované reprodukce v případě neschopnosti otěhotnět. Postoj partnera při rozhodování, v jaké době si pořídit dítě, je buď shodný s názorem partnerky, případně postoj ženy je v této oblasti prvořadý. V otázce, zda si dítě pořídit či nikoliv je však rozhodný postoj partnera.
|
host ::
RSS.