|
|
Spirituální ekologie: spolek Zeměsouznění
Skoumalová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Divíšek, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá spirituálními aspekty ekologických hnutí. Pro výzkum jsem vybrala spolek Zeměsouznění, který momentálně pracuje na postavení první české ekovesnice na pozemku bývalé obce Pěčkovice. Pomocí kvalitativního výzkumu jsem se snažila zodpovědět otázky týkající se motivace a zájmů o enviromentalismus a spiritualitu, jak se tyto dvě témata vzájemně ovlivňují. Zároveň práce vysvětluje jejich propojení s projektem vystavění ekovesnice. Pojem spirituální ekologie je v českém kontextu zatím neukotvený, a proto se tato práce věnuje, jak se spirituální ekologie projevuje na území České republiky. Snažím se zodpovědět v čem se ekologie může projevovat spirituálně, jaké hodnotové systémy členové spolku zastávají a jakou roli hraje ve spolku komunita.
|
|
|
Náboženství v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů
Formánková, Marie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Dostál, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výskytem výrazů s náboženským významem v záznamech Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Náboženství se projevuje v soukromě i veřejné sféře, v níž zasahuje i do politického a mezinárodního dění. Jelikož je v různých podobách přítomno i v Organizaci spojených národů, klade si práce za cíl zjistit, zdali se náboženství projevuje i v Radě bezpečnosti a případně v jakých podobách a souvislostech. Dále se snaží nalézt odpověď na otázku, zdali po roce 2001 došlo k dočasnému zvýšení počtu zmínek o náboženství. Diplomová práce kromě odborné literatury vychází z analýzy záznamů jednání Rady bezpečnosti, která se uskutečnila v období let 1996-2006. Byl vytvořen dataset obsahující ¼ jednání za dané období, což znamená 550 záznamů z celkových 1 998. Pomocí analýzy těchto dokumentů se práce zaměřuje nejen na samotný počet náboženských výrazů a jejich podobu, ale i na možné příčiny, které mohou jejich přítomnost ovlivnit. V první řadě se jedná o tematické zaměření jednání RB OSN, se kterým je pracováno jakožto s hlavním faktorem výskytu odkazů na náboženství. Práce se proto snaží zjistit, zdali opravdu představují zásadní roli a v jakých tématech se náboženské aspekty vyskytují nejčastěji. Kromě těchto aspektů se zabývá i složením aktérů účastnících se jednání a jejich...
|
|
| |
|
| |
|
|
Sociální činnost náboženských obcí (CČS) od jejího vzniku do padesátých let 20. století
Tichá, Františka ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
SOCIÁLNÍ ČINNOST NÁBOŽENSKÝCH OBCÍ ( CČS) OD JEJÍHO VZNIKU DO PADESATÝCH LET 20. STOLETÍ PARISH SOCIAL WORKS IN THE CZECHOSLOVAK CHURCH FROM 1920 - 1955 Autor: Františka Tichá Sociální činnost v náboženských obcích církve československé od jejího vzniku do padesátých let dvacátého století je to, čím jsem se v této práci zabývala. Kde jsou v křesťanské církvi kořeny sociální činnosti, je zachyceno, alespoň částečně, ve druhé kapitole. O vzniku církve československé a vývoji sociální činnosti v církvi píši ve třetí kapitole. Ve čtvrté kapitole je pak zachycen pohled některých teologů církve československé na sociální otázky. V páté kapitole jsem provedla analýzu sociální činnosti ve třech náboženských obcích. V šesté kapitole jsem se pak snažila zachytit, jaký byl vztah mezi učením církve československé a praxí a sedmá pojednává o útlumu sociální práce v církvi po únoru v roce 1948. V závěru této práce jsem dospěla k názoru, že Odbory sociální práce rozvinuly obdivuhodnou sociální činnost. Škoda jen, že muselo v důsledku politických změn po roce 1948 dojít k jejich likvidaci.
|
|
|
Brainwashing a nová náboženská hnutí
Madarová, Sara ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
Nová náboženská hnutí a brainwashing by se dala rozdělit do dvou pomyslných oddílů. První oddíl je více odborný a obecný, snažím se v něm všestranně vysvětlit pojem brainwashing z různých úhlů pohledu, které jsem si zvolila. Popisuji jej v několika kapitolách od samotného vzniku pojmu přes j až po jeho užití ve veřejném životě, tedy nejen v médiích, reklamě firemní kultuře, ale i dalších oblastech sociálního života. Tato kapitola by měla upozornit na časté užívání tohoto pojmu bez uvědomování si, jak moc je zatížen. zpracováním primárně knihy Teda Patricka a Toma Dulacka o deprogramování, které bylo vytvořeno jako reakce na údajné vymývání mozků bezbranných členů novými náboženskými hnutími. Vysvětluji stanoviska Teda Patrika a snažím se na ně nezaujatě reagovat a objasňovat je. Předposlední, více narativní kapitola představuje mou snahu podat čtenáři základní vysvětlení a typologizaci nových náboženských hnutí, které mělo . Navazující část práce má za cíl objasnit opoziční stanoviska vůči ovým náboženským hnutím. Věnuji se zde nejen antikultovním hnutím ale i vnímání médií, většinov společnosti či roli státu. názoru je tento úsek práce velmi důležitý, neboť zaujímám stanovisko, že samotný brainwashig a jeho ledabylé užívání je nástrojem v oti novým náboženským hnutím závěrečn se snažím zužitkovat veškeré...
|
|
|
Kateřina Hradecká z Montfortu (1556-1631)
ŘÍHOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se věnuje životnímu příběhu Kateřiny Hradecké z Montfortu, urozené cizinky, která se provdala za Adama II. z Hradce. Autorka se pomocí starší i novější literatury, písemných, hmotných a ikonografických pramenů pokusila na základě historickoantropologických přístupů zkoumat proměnu vnitřního světa šlechtičny. Ženu nejprve představuje v roli dvorní dámy působící v hofštátě arcikněžny Marie Bavorské na dvoře ve Štýrském Hradci. Zabývá se také jejím sňatkem s Adamem II. z Hradce, který sleduje v politickém a náboženském kontextu doby, jelikož souvisel s vazbami pánů z Hradce k habsburskému dvoru. Dále věnuje pozornost šlechtičně v roli manželky, matky, důvěrnice jezuitů, vdovy a přísné katoličky, která zásadním způsobem ovlivnila svými náboženskými postoji společenský a náboženský život v Jindřichově Hradci a jeho okolí. Neopomíjí projevy hmotné kultury spjaté s činností Kateřiny Hradecké z Montfortu a její vliv na církevní a světskou architekturu v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Kostel svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990
Vittek, Emanuel ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent)
Diplomová práce Farní společenství u kostela svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990 pojednává o dějinách farního společenství během komunistického režimu. Studovány jsou dějiny kostela samotného, duchovní správy, pastorace a Kněžského domova, který vznikl po vyhnání jezuitů v jejich rezidenci. Cílem práce je tyto dějiny přehledně uspořádat, a zaplnit tak mezeru v dějinách tohoto místa, neboť v dobách komunismu nebyly nijak systematicky vedeny záznamy o dění ve farnosti.
|
|
|
Farní společenství u kostela sv. Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950-1990
Vittek, Emanuel ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vopřada, David (oponent) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Farní společenství u kostela svatého Ignáce z Loyoly v Praze v letech 1950- 1990 pojednává, jak již hlásá název, o dějinách farního společenství během komunistického režimu. Studovány jsou dějiny kostela samotného, duchovní správy, pastorace a Kněžského domova, který vznikl po vyhnání jezuitů v jejich rezidenci. Cílem práce je tyto dějiny přehledně uspořádat a zaplnit tak mezeru v dějinách tohoto místa, neboť v dobách komunismu nebyly nijak systematicky vedeny záznamy o dění ve farnosti. Klíčová slova Jezuité, řeholník, historie, pastorace, Kněžský domov, Ignác
|
|
| |
host ::
RSS.