|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu Česká Lípa
HANZLÍČKOVÁ, Markéta
Rozvoj venkova a problematika regionálního vývoje venkovských oblastí se poněkud opožděně, ale přece jen začíná dostávat do popředí zájmů politiků i odborníků různých profesí.V současné době je v České republice několik hlavních regionálních disparit. Jako nejvýznamnější můžeme považovat výrazný rozdíl v řadě ukazatelů rozhodujících pro životní úroveň obyvatelstva mezi jednotlivými kraji, ale také {\clqq}uvnitř`` krajů. Pro venkov byla v minulosti charakteristická zemědělská výroba. Vzhledem k nepříznivé situaci zemědělství v České republice není divu, že v této oblasti podniká stále méně lidí. Jako následek nevyužívání zemědělských usedlostí dochází k jejich zastarávání, chátrání někdy až k úplnému zániku. Uvážíme {--} li, že většina těchto usedlostí a obydlí patří mezi historické skvosty je skutečně škoda nepodporovat rozvoj venkova a ochranu těchto památek. Základním státním koncepčním dokumentem na úseku podpory regionálního rozvoje je strategie regionálního rozvoje ČR. Jedná se o střednědobý dokument (na období 3 - 7 let), který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Historické památky jsou nedílnou součástí kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významným činitelem životního prostředí, originálním a tím pádem absolutně nenahraditelným bohatstvím každé společnosti. Cílem každého státu by mělo být vytvoření všestranných podmínek pro prohloubení a zlepšení péče o kulturní památky, o jejich zachování pro další generace. Je to jeden z nejlepších způsobů jak přispět k dalšímu rozvoji kultury a společnosti vůbec. Současný systém české památkové péče se opírá o památkový zákon z roku 1987, konkrétně o zákon č. 20/1987 o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.). Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Díky zákonu č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči může majitel památky zažádat o finanční podporu na zachování a obnovu kulturní památky. Tento příspěvek může být až do výše 90% celkových nákladů (§16). Pro uchování vesnických památek existuje také celá řada programů, fondů a nadací, jak regionálního tak i mezinárodního charakteru, které poskytují finanční prostředky ve formě dotací na záchranu vybraných vesnických památek. Mezi ně patří např. Havarijní střešní fond, Program záchrany architektonického dědictví, Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny, Program restaurování movitých kulturních památek, Program obnovy venkova, Program Culture 2000 či granty poskytované Libereckým krajem jako jsou Grantový fond Program obnovy venkova neinvestiční {--} program č. 17, Fond investic {--} Program obnovy venkova investiční {--} program č. 4 a další. Cílem práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souborů lidové architektury ve vesnických památkových zónách a vesnických památkových rezervacích, konkrétně v obcích okresu Česká Lípa. Proto bylo nutné ověřit si postoj občanů, orgánů samosprávy i státní správy k výsledkům památkové ochrany a její vliv na rozvoj studované oblasti. Zjistit úroveň spolupráce mezi obcemi, obyvateli a památkovým úřadem. Z výsledků průzkumu byly následně navržena konkrétní opatření pro zvýšení atraktivity těchto obcí a pro zlepšení jejich rozvoje.
|
|
|
Regionální rozvoj a plošná ochrana souborů lidové architektury v obcích okresu Tábor.
HORNÍKOVÁ, Lenka
V roce 1995 bylo na základě zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů prohlášeno 61 souborů lidové architektury vesnickými památkovými rezervacemi a 164 sídel vesnickými památkovými zónami. Cílem práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje rozvoj venkovského prostoru památková ochrana souboru lidové architektury ve vesnických památkových rezervacích a vesnických památkových zónách. Hlavním smyslem práce je ověřit výsledky památkové ochrany a postoje občanů, orgánů samosprávy i státní správy k této problematice a její důsledky pro rozvoj vybraných sídel. Výsledkem práce je navrhnout opatření k dalšímu rozvoji studovaných území vybraného okresu. Konkrétně se jedná o tyto rezervace a zóny: Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží, Bechyňská Smoleč, Nedvědice, Svinky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kulturní památky a jejich úloha v regionálním rozvoji
Křížková, Martina ; Krbová, Jana (vedoucí práce) ; Rux, Jaromír (oponent)
Kulturní památky jsou nedílnou součástí cestovního ruchu, který se stává v posledních letech celosvětovým fenoménem. Prostřednictvím cestovního ruchu lze zkoumat vliv kulturních památek na daný region. Každý rok je na obnovu a péči o kulturní památky vynakládáno velké množství finančních prostředků, proto je část diplomové práce věnována vývoji finančních prostředků poskytnutých krajem Vysočina za období 2004 až 2009. Diplomová práce je zaměřena zejména na analýzu současného stavu kulturních památek vyskytujících se v mikroregionu Jihlavsko. Analýza je prováděna z pohledu občanů města Jihlavy a z pohledu starostů vybraných členských obcí mikroregionu Jihlavsko. Město Jihlava se pyšní velkým množstvím sakrálních památek, a proto zde převažuje zejména poznávací turistika. Na základě dotazníkového šetření byla zjišťována spokojenost obyvatel města Jihlavy se stavem kulturních památek a se službami, které se vztahují k oblasti cestovního ruchu. Při vyhodnocení realizované ankety byly použity grafické a slovní komentáře. Součástí práce je také rozbor strategického dokumentu Strategie rozvoje mikroregionu Jihlavsko.
|
|
|
Disparity v oblasti cestovního ruchu ve Středočeském kraji
Péterová, Jana ; Krbová, Jana (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Práce se zabývá regionálními disparitami, které hrají důležitou roli v procesu regionálního rozvoje. Regionální disparity jsou zásadním problémem rozvoje regionu, jelikož způsobují, že se region nemůže rovnoměrně rozvíjet. Práce se konkrétně zaměřuje na disparity v oblasti cestovního ruchu, pro něž hledá vhodné indikátory, aby mohl být proveden výzkum regionálních disparit v této oblasti ve Středočeském kraji. Cestovní ruch figuruje v této práci jako nástroj regionální politiky k rozvoji regionu, a pokud možno, ke snižování regionálních disparit. Disparity v oblasti cestovního ruchu se vyznačují především jako územní disparity, které jsou dány především indikátory vybavenosti území dopravní infrastrukturou, přírodního prostředí a potenciálu pro cestovní ruch. Pomocí vybraných ukazatelů výše uvedených indikátorů hodnotí tato práce disparity cestovního ruchu ve Středočeském kraji a navrhuje způsoby snižování těchto disparit.
|
|
|
Inovace a regionální rozvoj
Johannisová, Lucie ; Krbová, Jana (vedoucí práce) ; Musil, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopady inovací na regionální rozvoj. Teoretická část vysvětluje základní pojmy z oblasti inovací a regionálního rozvoje a popisuje význam inovací pro regionální rozvoj. V praktické části jsou tyto poznatky aplikovány na Středočeský kraj. Nejprve jsou charakterizováni jednotliví aktéři středočeského inovačního systému a je nastíněn jejich vliv na rozvoj regionu. Následně je zhodnocen vliv podpory Evropské unie prostřednictvím operačních programů na rozvoj kraje. Protože inovace představují nositele udržitelného ekonomického růstu a konkurenceschopnosti regionu, poslední kapitola se věnuje inovační výkonnosti Středočeského kraje a jednotlivé kraje jsou nakonec porovnány podle úrovně své konkurenceschopnosti.
|
|
|
Metody vymezování periferních oblastí na území České republiky
Kaňová, Světlana ; Postránecký, Josef (vedoucí práce) ; Jetmar, Marek (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vymezování periferních oblastí v České republice. Toto téma je stále velice aktuální jak v národním, tak i mezinárodním měřítku. Studium vymezování neexponovaných území je součástí komplexního výzkumu o polarizaci prostoru. Zájem o tuto problematiku se zvýšil zejména v průběhu devadesátých let, která jsou charakteristická růstem diferenciace mezi jednotlivými regiony. To vyvolalo i zvýšený zájem o periferie, jejich vznik a možnosti předcházet nežádoucímu vývoji. V teoretické části jsou obsaženy důležité pojmy, hlavní teoretické přístupy, zásady a principy, které se vymezování periferii týkají. Dále je zde popsán vývoj zájmu o tyto oblasti u nás, jaký je jeho význam a v čem nás mohou inspirovat zkušenosti ze zahraniční. V druhé části je nastíněna konkrétní metoda vymezení periferií v České republice na základě údajů ze SLDB, včetně časového srovnání vývoje marginálních oblastí. Závěrem jsou shrnuty veškeré poznatky a vlastní doporučení k problematice.
|
|
|
Posouzení schopnosti ROP NUTS II Střední Morava naplňovat priority Zlínského kraje
Sachrová, Vendula ; Jetmar, Marek (vedoucí práce) ; Postránecký, Josef (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na strategické dokumenty určené k rozvoji Zlínského kraje a jejich vzájemnou kompatibilitu. Teoretická část práce se zabývá nejprve vymezením obecné regionální politiky a také české regionální politiky. Dále jsou popsány jednotlivé strategické dokumenty na národní, regionální i krajské úrovni, jejich vzájemné vztahy a vazby. V praktické části se práce věnuje konkrétním dokumentům Zlínského kraje, tj. Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, Strategii rozvoje Zlínského kraje, Regionální inovační strategii a především Regionálnímu operačnímu programu NUTS II Střední Morava. Jednotlivé dokumenty jsou popsány především z hlediska jejich vizí a cílů a jsou zde naznačeny vztahy k jiným dokumentům. Hlavní část práce pojednává o Regionálním operačním programu NUTS II Střední Morava a jeho vazbách na ostatní projednávané strategické dokumenty Zlínského kraje na bázi jejich priorit a cílů, demonstrovaných prostřednictvím schémat. Na závěr je provedeno zhodnocení schopnosti ROP NUTS II SM naplňovat priority Zlínského kraje.
|
|
|
Analýza regionálního rozmístění Vědeckotechnických parků na území České republiky a jejich vliv na regionální rozvoj na konkrétním příkladu Plzně
Hacaperková, Anna ; Tomešová, Jana (vedoucí práce) ; Weingärtnerová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce definuje instituce vědeckotechnických parků (dále jen "VTP") a jejich roli v regionálním rozvoji České republiky. Rámcově identifikuje návaznost VTP na regionální politiku České republiky a Evropské unie a zmiňuje význam mezinárodní spolupráce v této oblasti. Práce je zaměřena na popis minulého i současného fungování VTP v České republice a na proces zakládání VTP. Prioritou této práce je zmapování sítě stávajících VTP na území České republiky a zhodnocení efektivity a důsledků tohoto rozmístění pomocí nástrojů regionální analýzy. Konkrétní přínosy VTP k regionálnímu rozvoji jsou specifikovány na příkladu Plzně. Cílem práce je tedy zhodnocení lokalizace VTP v České republice a vystižení úlohy těchto institucí v regionálním rozvoji na konkrétním příkladu Plzně. V závěru práce je zhodnocena dosavadní činnost VTP v regionálním rozvoji a je představena prognóza budoucího vývoje VTP na našem území.
|
host ::
RSS.