|
|
Ptačí chřipka a její chovatelské důsledky
KOTRCOVÁ, Markéta
V bakalářské práci na téma ptačí chřipka a její chovatelské důsledky je analyzován současný stav nákazové situace ptačí chřipky v České Republice. Hlavním cílem bylo zjistit příčinu, přehled, výskyt a dopad ptačí chřipky na chov drůbeže.
|
|
|
Evoluce hostitelské specificity ptačí chřipky
Divín, Daniel ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Ptačí chřipka je nebezpečné virové onemocnění, které ohrožuje zdraví zvířat i lidí a v současné době často vyvolává velké obavy související s hrozbou pandemie. Veterinární postupy v rámci limitace šíření infekce zahrnují usmrcení veškerého ptactva v okolí vypuknutí nákazy, čímž se snaží co nejvíce omezit hospodářské škody. Přitom je ale patrná značná variabilita v náchylnosti, průběhu a přenosu tohoto onemocnění u různých druhů. U modelových druhů (Anas platyrhynchos f. domestica a Gallus gallus f. domestica) můžeme pozorovat velký rozdíl v průběhu onemocnění související s rozdílnou výbavou imunitních genů. Informace o této variabilitě u ostatních druhů jsou neucelené a jejich množství je nedostačující. Hlavním cílem práce je proto shrnout poznatky o ptačí chřipce, o jejím vzniku, evoluci, diverzitě, šíření v přírodě a náchylnosti jednotlivých druhů k tomuto onemocnění.
|
|
|
Možný vliv patogenů na fitness vybraných druhů kachen
Langrová, Anna ; Votýpka, Jan (oponent) ; Musil, Petr (vedoucí práce)
V letech 2007-2009 bylo odchyceno celkem 76 ptáků, především hnízdících samic. Ptáci byli vyšetřeni na přítomnost virů ptačí chřipky a protilátek proti těmto virům, dále na přítomnost bakterií Borrelia burgdorferi s. l. a Anaplasma phagocytophilum a prvoka Leucocytozoon simondi v krvi a také na přítomnost vývojových stádií střevních parazitů v trusu. Ve 4 případech byly izolovány viry ptačí chřipky a více než 80% vyšetřených ptáků bylo pozitivních na protilátky. Bakterie B. burgdorferi s. l. a A. phagocytophilum byly nalezeny ve 2 a v 1 případě. Prvok L. simondi nebyl v krevních roztěrech vyšetřovaných ptáků detekován. Ze vzorků trusu byly izolovány cysty rodů Eimeria a Tyzzeria a vajíčka rodů Capillaria, Amidostomum a Echinuria. Pro průkazné výsledky statistických analýz byly získané soubory dat nedostatečné.
|
|
|
uzavřené prostory- důvody uzavření, stanovení hranic, jejich vyznačení, ostraha, režim vnitřního prostoru
JIRÁŇOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku uzavřených prostorů při zásahu- důvody jejich uzavření, stanovení hranic, vyznačení, ostraha a režim vnitřního prostoru. V úvodní části jsou uvedeny nejčastější důvody pro uzavření prostorů. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsou vybrány a popsány důvody pro uzavření prostorů při zásahu. V teoretické části bakalářské práce je stručně popsáno 12 důvodů pro uzavření prostoru. U každého důvodu je vždy uvedena stručná definice co daná problematika obnáší a koho bezprostředně ohrožuje. Dále je zde popsán prostor, který se musí uzavřít. Jak jsou vytyčeny a vyznačeny jeho hranice, aby nedošlo k poškození nebo zranění zasahujících osob a kdo se stará o ostrahu těchto uzavřených prostorů. Hranice se vždy mění podle příčiny uzavření. V některých případech je uzavřený prostor malý. To když se například jedná o požáry malého rozsahu. V některých případech musí ovšem dojít k uzavření velkých oblastí, na kterých se mimořádná událost nachází. Tyto oblasti se poté vyčleňují do jednotlivých zón, podle toho kde hrozí určitá nebezpečí, kde se nacházejí složky IZS a kde je vnější hranice prostoru kam nesmí vstoupit nepovolaná osoba. Někdy se musí dále tyto zóny dělit na jednotlivé úseky a sektory. Ve všech těchto prostorech mají zasahující složky předem určené činnosti a úkoly. Proto se na předem určené mimořádné události vypracovaly katalogové soubory typových činností složek Integrovaného záchranného systému při společném zásahu. V těchto typových činností jsou popsány úkoly, činnosti a jaké složky jsou přítomny na místě zásahu. Toto se vždy mění podle druhu mimořádné události. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou složky Integrovaného záchranného systému a krizového řízení dostatečně připraveny k uzavření prostorů popsaných jednotlivých situací. Ve výzkumné části byla položena otázka: "Jsou složky Integrovaného záchranného systému a krizového řízení připraveny a vybaveny na vzniklé mimořádné nebo krizové situace?" Tato otázka byla položena veliteli stanice, veliteli čety "C" Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru Prachatice. Výsledky těchto rozhovorů prokázaly, že příslušníci Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru Prachatice jsou dostatečně připraveni pro zásahy v jednotlivých případech, které jsou uvedeny v teoretické části bakalářské práce uvedeny. Jedná se hlavně o dostatečné teoretické cvičení formou školení, nácvik použití ochranných obleků pro konkrétní mimořádné události a dýchací techniky. Také jsou podle plánů Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje prováděna taktická cvičení na tyto jednotlivé události. Pokud by se jednalo o rozsáhlý únik nebezpečných látek, jsou hasiči připraveni vytyčit jednotlivé zóny v uzavřeném prostoru, provést záchranu osob nacházející se v tomto prostoru a provést opatření zabraňující dalšímu šíření nebezpečné látky. Z důvodu omezeného materiálního vybavení a počtu sloužících hasičů v jedné směně je nutno si přes Operační a informační systém Jihočeského kraje vyžádat z opěrného bodu Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje územního odboru České Budějovice jednotku se speciálním vybavením na únik nebezpečných látek. Stejná otázka byla položena také pracovníkovi krizového řízení Obce s rozšířenou působností Vodňany. Z rozvoru vyplynulo, že tento pracovník krizového řízení obce s rozšířenou působností Vodňany je s problematikou popisovaných mimořádných událostí velice dobře obeznámen. Stará se o dostatečnou technickou vybavenost, připravenost a aktualizaci jednotlivých plánů ORP Vodňany. Podílel se také na přípravách cvičení Zóna 2015. Byl mi schopen podrobně popsat, jak Obec s rozšířenou působností Vodňany postupuje při popsaných mimořádných událostech.
|
|
|
Senzory pro ptačí chřipku
Krejčová, Ludmila
Rychlost mutací chřipkových virů je až stonásobně vyšší v porovnání s ostatními viry a právě díky rychlosti mutačních změn je chřipka považována za nejsilnějšího člena skupiny potencionálních původců pandemie. Abychom byli schopni předcházet vzniku a šíření pandemie, která by mohla ohrozit život sedmi miliard lidí, je nezbytné mít k dispozici metody pro rychlou a citlivou detekci jakéhokoliv subtypu chřipkového viru. Jedním z progresivních směrů detekce biomolekul jsou elektrochemické senzory a biosenzory. Cílem dizertační práce bylo navržení senzoru pro detekci chřipkových virů, především ptačí chřipky subtypu H5N1, založeného na izolaci částí virionu pomocí paramagnetických částic a následné elektrochemické detekci cílové molekuly. Byly navrženy a optimalizovány metody pro izolaci a detekci chřipkového antigenu (hemaglutininu) a nukleové kyseliny (DNA oligonukleotidu odvozeného od chřipkového genomu). V obou případech bylo použito kvantových teček (QDs) pro označení cílové molekuly. QDs, respektive jejich elektro-aktivní kovová část byla využita k nepřímé elektrochemické detekci cílové molekuly. Cílem práce bylo vyvinout rychlé, citlivé a levné metody pro izolaci a následnou elektrochemickou detekci chřipkových virů s možným využitím square-wave voltametrie a diferenční pulzní voltametrie.
|
|
|
Stav a úroveň zabezpečení požární ochrany v zemědělských objektech
POISL, Jiří
ABSTRAKT Bakalářská práce {\clq}q Stav a úroveň zabezpečení požární ochrany v zemědělských objektech`` se zabývá vyhodnocením statistiky požárů a přímé škody v oblasti zemědělství od roku 1997 do roku 2008, prováděnými kontrolami ze strany Hasičského záchranného sboru ČR a nově se vyskytnutou i nemocí ptačí chřipky, která byla potvrzena v Pardubickém kraji. Zde byly potvrzeny čtyři ohniska ptačí chřipky, které musely být zlikvidovány. Je zde uvedeno i speciální zařízení ANPL 100, které bylo vyvinuto za účelem hašení senážních věží v Českém Krumlově. Toto zařízení je v republice ojedinělé, proto se v této práci o něm zmiňujeme, ale nerozebíráme, neboť toto zařízení je řešeno v jiných pracích. V bakalářské práci jsou stanoveny závěry, kterých bylo zjištěno touto prací a praktickými zkušenostmi. Mezi nejdůležitější závěry patří: 1: Pravidelně provádět kontroly ze strany hasičského záchranného sboru na celém území ČR. 2: Stanovit jednotný postup (program) k provádění těchto kontrol. 3: Provedení aktualizace Havarijních plánů jednotlivých krajů a další dokumentace, která stanoví postupy a úkoly pro provádění likvidace nakažených ohnisek 4: V rámci pravidelné odborné přípravy seznámit příslušníky s problematikou hašení požárů v objektech zemědělství a postupů při likvidaci nakažených ohnisek zvířat (ptačí chřipka).
|
|
|
Zajištění ochrany obyvatelstva při řešení mimořádné události způsobené hromadnou nákazou drůbeže
JIRÁSKOVÁ, Erika
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma "Zajištění ochrany obyvatelstva při řešení mimořádné události způsobené hromadnou nákazou drůbeže". V poslední době se stále častěji setkáváme s problematikou ptačí chřipky, především se subtypem H5N1. Ptačí epidemie začala v oblastech jihovýchodní Asie a pro běžného Evropana se jednalo o vzácné a vzdálené onemocnění. V krátkém čase pak došlo k šíření nákazy a nemoc překonala hranice kontinentů a na jaře roku 2006 byla tato nebezpečená nákaza potvrzena i v České republice. Znalosti o vlastnostech chřipkového viru a možnostech jeho nevyzpytatelného genomu jsou stále nedostatečné a je velice málo známo o genofondu chřipkového viru, i o jeho koloběhu v přírodě. Tudíž ani po zkušenostech se neví, jak se vytvoří patogenní pandemický virus schopný mezilidského přenosu z mnoha variant a linií, jenž se šíří populací ptáků domácích i volně žijících a dokáží nejen vyhubit tisícihlavé chovy, ale i usmrtit člověka. Je tedy více než nutné široké veřejnosti České republiky připomenout základní aspekty o vzniku a šíření této nemoci včetně dalších možných dopadů, v případě dalšího výskytu viru H5N1 v České republice a možného přenosu viru na člověka. V dnešní době jsou vytvořeny struktury jednotlivých opatřeních v podobě legislativních a právních norem. Pohotovostnímu plánování by měl být věnován velký prostor a pozornost, vzhledem k tomu, že bude využíváno jako základní podklad pro všechny složky, jenž se podílejí a budou i nadále podílet na řešení i realizaci samé v případě vzniku mimořádné události způsobené hromadnou nákazou drůbeže. I přes stále se rozvíjející výzkum, vývoj a rozvoj nových technologií, využívání nejmodernějších metod a systémů, zde stále bude existovat riziko možného vzniku a následného šíření epidemiologických nákaz. Aby k těmto šíření nedocházelo, byť tomuto nelze zabránit, nýbrž následky minimalizovat s ohledem na ochranu obyvatel a životního prostředí, je tomuto věnována pozornost a připravenost v podobě taktických cvičení složek Integrovaného záchranného systému ve spolupráci s Krajskými hygienickými stanicemi. Proto je součástí této práce rovněž dotazníkový průzkum, řešící současnou informovanost a připravenost obyvatel, v případě vzniku mimořádné události způsobené virem H5N1.
|
host ::
RSS.