|
|
Význam, podoba a reforma rodiny podle T. G. Masaryka
Kaňa, Jan ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předmětem předkládané práce jsou představy o správné podobě rodiny a osvětové snahy, které měly, pokud možno co nejširší veřejnost přesvědčit, aby svůj rodinný život těmto představám přizpůsobila. Mezi základní cíle práce tak patří snaha ukázat: 1. Jaký byl obsah těchto představ. 2. Jaký byl jejich rozsah, tedy do čeho všeho si dovolili autoři těchto představ / jejich propagátoři lidem mluvit. 3. Jaké byly způsoby zmíněných osvětových snah. Na jaké skupiny obyvatel měla osvěta cílit. 4. Samotné zdůvodnění, proč tyto snahy vznikaly. V čem byly hledány nedostatky tehdejších rodin. Proč měla být rodina reformována. Práce se nezabývá tématem od jeho předpokládaného vzniku, tedy pravděpodobně od doby, kdy proběhly první pokusy rodinu a její účel definovat, ale zabývá se především obdobím od poslední čtvrtiny 19. století po druhou polovinu třicátých let 20. století. V českých zemích představuje toto období rozmach osvětových snah ve věci rodiny a taky je to období aktivního působení T. G. Masaryka, jehož názory na správnou podobu rodiny a také propagace těchto názorů, tvoří pomyslnou páteř této práce. Důraz na Masarykovo uchopení tématu je dán předpokladem, že na něm lze toto téma představit v celé své šíři. Tím samozřejmě nelze říct, že by sám obsáhl všechny představy o tom, co je správná rodina a...
|
|
|
Genealogie liberalismu v Americe.
Váňa, Filip ; Klvaňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
V této práci zkoumám stanovisko, že různá, minulá i současná pojetí liberalismu v Americe sdílejí závazek k identickým fundamentálním hodnotám a užívají liberalismu příznačných metod politické filosofie, které lze vysledovat k racionalistickému myšlení doby osvícenství. Vzhledem ke stále se měnícím konstitutivním podmínkám a k různým chápáním pojmu však může být význam liberalismu často nejasný a jeho užití matoucí. Považuji proto za nezbytné přistoupit k této práci jako ke zkoumání komplexního (a extrémně vlivného) fenoménu v čase. Tvrdím, že po většinu historie americké republiky to byla právě tato pokroková, revoluční, racionalistická tradice liberalismu, jež postupně ovládla nejen americkou politiku, nýbrž také společenské, a dokonce i soukromé životy Američanů. Na základě zkoumání různých "genealogických linií" liberalismu argumentuji, že i když si přední konflikt mezi americkými "konzervativci" a "liberály" často představujeme jako soupeření dvou kategoricky protichůdných světonázorů, ve skutečnosti pod jejich politickými agendami nalezneme sdílenou sadu cílů. A ačkoli se jich obě strany snaží dosáhnout vlastními, často vzájemně exkluzivními, neslučitelnými prostředky, doposud se zároveň vždy držely tohoto společného liberálního ideálu vybudovat "racionální" společnost dokonale svobodných a...
|
|
|
Th. Roosevelt vs W. Wilson. Prezidentské volby 1912 jako střet uvnitř progresivistického hnutí.
Langmajer, Jakub ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Cílem mé práce je po důkladné analýze zodpovědět otázky týkající se hlavních předpokladů a myšlenek éry progresivismu s následnou analýzou jejich aplikace na příkladu prezidentských voleb roku 1912. Tento souboj mezi T. Rooseveltem a W. Wilsonem lze symbolizovat jako střed dvou teoretických i praktických přístupů k nejrůznějším hospodářským a společenským problémům. Na základě těchto voleb chci ukázat na příkladu vývoje daňové, celní a antimonopolní legislativy odlišné tendence uvnitř progresivního hnutí na pohled liberalismu v americké demokracii na pozadí přetrvávajícího sociálního konfliktu mezi koncentrovaným a organizovaným kapitalismem a sílícím dělnickým hnutím. Kdo byli lidé, kteří vytvářeli jejich volební programy, definovali státní politiku a vytvářeli tím "pravidla hry"? Jaké byli jejich úmysly, vize a z jakých předpokladů vycházeli? Byly jejich ideje a jejich následné prosazování v politice úspěšné? A jaký měla jejich politika vliv na americkou společnost?
|
|
|
Okolnosti zrodu centrální banky v USA
Hendrych, Filip ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V prosinci 1913 podepsal prezident USA, W. Wilson, Federal Reserve Act, čímž posvětil vznik americké centrální banky a tím nadobro změnil americký bankovní systém. Od té doby se Spojené státy ocitly v téměř permanentní inflaci, která každý den soustavně ničí hodnotu dolaru a tím výrazně ovlivňuje život lidí na celém světě. Tomuto podpisu však předcházelo dlouhé období příprav. Veřejnosti se předkládala celá řada falešných důvodů o nezbytnosti centrální banky, aby se pokud možno zakryly ty skutečné. Vznik Federálního rezervního systému je též dodnes ověnčen řadou mýtů, které se pokouším objasnit. V ekonomii existuje celá řada názorově odlišných směrů, moje práce na celou záležitost pohlíží teorií rakouské školy. Primárně se však zaměří na okolnosti, za kterých FED vznikal a mocné postavy, které stály v pozadí a bez jejichž vlivu by jeho založení nebylo vůbec možné.
|
|
| |
|
|
Antimonopolní politika v období progesivismu
Rybáček, Miroslav ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Ve své bakalářské práci se pokouším vysvětlit příčiny vzniku antimonopolní politiky a její vývoj zejména v období progresivismu. Má práce shrnuje efektivitu přijatých zákonů a poukazuje na jejich ekonomický dopad na celou společnost. Jedním z hlavních přínosů mé práce je objasnění mýtů, které se týkají antimonopolní politiky, a proto poukazuji na pochybnosti okolo schvalování antimonopolních zákonů. Dalším přínosem je poukázání na ekonomickou a sociální situaci v období progresivismu z hlediska vývoje antimonopolní politiky. A dále poukazuji na vliv lobbyistických skupin na schvalování antimonopolních zákonů na úkor celé ekonomiky.
|
host ::
RSS.