|
|
Netradiční rytmické hudební nástroje
ŠVANDOVÁ, Aneta
Bakalářská práce Netradiční hudební rytmické nástroje se zabývá využitím předmětů všedního dne k provozování elementárních instrumentálních aktivit v mateřské škole. Teoretická část práce je zaměřena na hudební rozvoj dětí v předškolním věku, hudební činnosti v mateřské škole využívané a výroba a hra na vhodné netradiční hudební nástroje. Praktická část je zaměřena na realizaci týdenního plánu zaměřeného na využití předmětů, kterými jsou děti v domácnosti běžně obklopovány, k hudebním činnostem. Ty jsou přizpůsobeny dětem ve věku 3-4 roky. Závěrem tohoto týdenního plánu je sebereflexe a reflexe učitelky. Součástí je také dotazník pro učitele mateřských škol. Cílem tohoto dotazníku je zjistit, zda a jakým způsobem pracují s netradičními hudebními nástroji.
|
|
|
Kresba u předškolních dětí (vývojové hledisko s přesahem do základní školy)"
Kašová, Ivana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Anotace: Diplomová práce se zabývá vývojovým obdobím a kresbou postavy dětí předškolního a raného školního věku. Teoretická část popisuje vývoj dětí v tomto období, jejich vývojové zvláštnosti a determinanty ovlivňující vývoj. Dále se zabývá kresbou dětí, jejími vývojovými fázemi, zvláště pak kresbou lidské postavy. Praktická část je zaměřena na kresbu postavy dětí v mateřské škole a dále pak ve škole základní. Je rozdělena do dvou fází. V první fázi je kresba vyhodnocována dle Testu kresby postavy úpravě J. Šturmy a M. Vágnerové z roku 1982. Zjištěné výsledné hodnoty jsou dále interpretovány z hlediska kvantitativního i kvalitativního. Zajímavým případům se pak podrobně věnuje druhá fáze výzkumu. Praktická část dále potvrzuje nebo vyvrací stanovené hypotézy. V závěru je shrnuta celá práce, přínos výzkumu a využití pro pedagogické pracovníky. Klíčová slova: Předškolní věk, raný školní věk, vývoj dítěte, vývoj kresby, kresba postavy, test kresby postavy, hodnocení, případová studie
|
|
| |
|
|
Vnímání reality a fantazie v pohádkovém světě předškolním dítětem
HOKROVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá vnímáním fantazie a reality v pohádkách a fantastických příbězích u dítěte v předškolním věku. Obecně se práce zaměřuje na rozdíly, které dítě v těchto oblastech vnímá. Cílem práce je porovnat, jak předškolní dítě vnímá realitu a fantazii v klasických kouzelných pohádkách a v součastných sci-fi příbězích pro děti. Mým zájmem bylo zjistit, zda děti vnímají sci-fi příběhy obdobně jako kouzelné pohádky, či zda si je více propojují s realitou. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na vývoj psychických funkcí u dítěte v předškolním věku s důrazem na představivost, fantazii a vnímání reality. V praktické části jsem dětem předložila dvě ukázky, jednu z klasické kouzelné pohádky Princ Bajaja, druhou ze sci-fi příběhu Spiderman, a porovnala, nakolik děti rozlišují realitu a fikci v obou útvarech.
|
|
|
Kresba u předškolních dětí (vývojové hledisko s přesahem do základní školy)"
Kašová, Ivana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Anotace: Diplomová práce se zabývá vývojovým obdobím a kresbou postavy dětí předškolního a raného školního věku. Teoretická část popisuje vývoj dětí v tomto období, jejich vývojové zvláštnosti a determinanty ovlivňující vývoj. Dále se zabývá kresbou dětí, jejími vývojovými fázemi, zvláště pak kresbou lidské postavy. Praktická část je zaměřena na kresbu postavy dětí v mateřské škole a dále pak ve škole základní. Je rozdělena do dvou fází. V první fázi je kresba vyhodnocována dle Testu kresby postavy úpravě J. Šturmy a M. Vágnerové z roku 1982. Zjištěné výsledné hodnoty jsou dále interpretovány z hlediska kvantitativního i kvalitativního. Zajímavým případům se pak podrobně věnuje druhá fáze výzkumu. Praktická část dále potvrzuje nebo vyvrací stanovené hypotézy. V závěru je shrnuta celá práce, přínos výzkumu a využití pro pedagogické pracovníky. Klíčová slova: Předškolní věk, raný školní věk, vývoj dítěte, vývoj kresby, kresba postavy, test kresby postavy, hodnocení, případová studie
|
|
|
Rozvoj prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku
SCHÖNBERGEROVÁ, Veronika
Předložená bakalářská práce se zabývá rozvojem prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Prosociální dovednosti jsou v životě člověka velmi důležité, a proto bychom měli u dětí tyto dovednosti hravou a zábavnou formou rozvíjet. Hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vytvoření návrhu pracovního postupu skupinového nácviku a posilování prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku s rozpracovaným tématem o komunikaci a sociálních vztazích v rámci školního vzdělávacího programu Mateřské školy pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Abych dosáhla splnění hlavního cíle, vytvořila jsem pět originálních pracovních listů se zaměřením na rozvoj prosociálních dovedností. Při vytváření pracovních listů jsem se řídila fázemi pedagogického procesu a základními pedagogickými principy. Ověřování pracovních listů bylo realizováno ve výše zmíněné mateřské škole. Cílem těchto listů byl nácvik rozlišování hlasů chlapec / dívka, nácvik pozdravu a oslovení dětí, rozvoj sebedůvěry a důvěry ve druhého, posilování vztahu mezi dětmi, spolupráce mezi dětmi a rozvoj umění si pomáhat. Výzkumný soubor tvořily dvě pedagožky mateřské školy, jeden chlapec se zrakovým postižením a skupina vrstevníků v jeho třídě, kteří docházejí do Mateřské školy pro zrakově postižené v Českých Budějovicích. Výsledkem mé bakalářské práce je originální pracovní materiál. Díky evaluaci pracovních listů a reflexe od pedagoga bylo zjištěno, že pracovní listy byly přínosem pro rozvoj prosociálních dovedností u dětí se zrakovým postižením v předškolním věku. Na základě pozorování a ověřování pracovních listů usuzuji, že průběh aktivit je velmi ovlivněn časovou dotací. Pokud byla časová dotace dodržena, dokázaly se děti na hru plně soustředit. Je ověřeno, že při překročení třiceti minut již byly děti unavené a jejich pozornost klesala. Při aktivitách se potvrdilo i jedno z možných rizik, kterým bylo nesnášenlivost šátku na očích. Toto riziko se objevilo pouze u jedné dívky, která odmítla i jiné nabídnuté alternativy zakrytí očí (zavření očí, zakrytí si očí rukama). Tato dívka se tedy neúčastnila role, ve které musela mít zavázané oči, ale do jiných rolí ve hrách se ráda zapojila. Po proběhlých aktivitách jsem dostávala zpětnou vazbu od dětí. Děti se vždy ptaly, kdy budeme hrát další hru, z čehož soudím, že se jim hry líbily a měly o ně zájem. Hry vzbudily zájem i u pedagožek. Jedné z aktivit se jedna z paní učitelek i přímo účastnila, jelikož si chtěla tuto hru sama vyzkoušet. Po každé hře jsem dostala od pedagožek reflexi. Při těchto reflexích jsem se dozvěděla, že tyto hry jsou pro děti ojedinělé a proto je tak rády hrají. Paní učitelky uvedly, že považují pracovní listy za velmi dobře zpracované, jelikož bylo vidět, že děti hry baví, zdůraznily, že takto vytvořené pracovní listy na rozvoj prosociálních dovedností ve třídě ještě nemají. Vytvořené pracovní listy zůstávají k dispozici pedagogům v Mateřské škole pro zrakově postižené v Českých Budějovicích, ale také by mohly být k dispozici pedagogům integrující předškolní děti se zrakovým postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Rovněž je mohou využít i pedagogové, kteří pracují v běžných mateřských školách s intaktními dětmi.
|
host ::
RSS.